Tyrolsko v Rakousku osloví převážně milovníky přírody.
Tato oblast je obklopena Alpami a nachází se zde plno jezer a lesů, takže si člověk užije spoustu turistiky a chození na túry. Dovolená nebo jen prodloužený víkend v Tyrolsku je nezapomenutelným zážitkem, jelikož kromě turistiky tu bezpochyby naleznete i dobrodružné, možná až adrenalinové aktivity.
Neuschwanstein – Hrad, který inspiroval Walta Disneyho
Hrad Neuschwanstein se sice nachází v německém Bavorsku, ale pokud s sebou máte auto, určitě byste tuto významnou stavbu měli navštívit. Jedná se totiž o jednu z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí v Německu a jedinečnost této stavby se nedá popřít.
Tento zámek nechal v roce 1869 postavit Ludvík II. Bavorský a původně měl sloužit jako operní scéna pro hudebního skladatele Richarda Wagnera. Toto dílo má na svědomí architekt Eduard Riedel, který spojil hned několik architektonických slohů dohromady, kvůli čemuž je hrad považován za přeplácaný a nevkusný. Díky své originalitě a poněkud kýčovitému vzhledu se Neuschwanstein stal inspirací pro Walta Disneyho, který podle něj vytvořil hrad Šípkové Růženky, nacházející se v Disneylandu.
Přejděte přes lanový most Highline 179
Highline 179 se nachází v městečku Reutte v Rakousku, kde přes něj denně přechází turisté, kteří se nebojí výšek. Tento lanový most spojuje dvě hradní zříceniny a je dlouhý 408 metrů, čímž se zapsal do Guinessovy knihy rekordů jakožto nejdelší lanový most světa. Byl postaven ve výšce 114 metrů a turistům zpřístupněn roku 2014. Vede k němu cesta lesem, která trvá pěšky od místa, kde se dají zakoupit lístky, zhruba dvacet minut.
Tato atrakce opravdu není pro ty, co se bojí výšek. Ze shora můžete vidět lesy, silnici s jezdícími auty a chatičky, umístěné v travinách vedle lesů. Most je vcelku pohyblivý a vítr silný, takže byste si měli dávat pozor na všechny své věci. Po absolvování tohoto zážitku se můžete občerstvit v restauraci, která se nachází u východu, kde lze ochutnat tradiční rakouské speciality.
Bobová dráha a sjezd na koloběžce z Alp
Další dobrodružný zážitek v Tyrolsku přináší bobová dráha v Biberwieru. Ta je dlouhá 1.3 kilometru a obsahuje 40 zatáček a dlouhý tunel. Nejenže zažijete dlouhou a dobrodružnou jízdu z vrcholu Alp, ale také dostanete možnost vidět a obdivovat nádhernou alpskou přírodu, kterou bobová dráha vede. I cestou na vrchol hory jste obklopeni výhledem na přírodu, jelikož se můžete svézt horskou lanovkou, která vás bezpečně dopraví do cíle. Pro děti se v resortu nachází hřiště, takže pokud je bobová dráha moc nenadchla, třeba se zabaví tam.
Jízda na bobové dráze ovšem není jedinou možností, jak se z vrcholu dostat dolů. Existuje možnost horských kol, koloběžek a skútrů, kterými můžete jet po vyznačené cestě zpět k areálu. Stezka vedoucí z hory dolů je dlouhá 4 kilometry. Opět se nahoru můžete svést lanovkou, která kromě vás vyveze nahoru i vaše vozidlo. Věřte tomu nebo ne, tento zážitek opravdu stojí za to!
Přírodní zázraky Tyrolska
Rakousko je známo svou překrásnou přírodou a té je Tyrolsko plné. Kromě architektonických památek, hotelů, restaurací, horských středisek, zábavních a adrenalinových turistických atrakcí je Tyrolsko navštěvováno především kvůli přírodě. Nalezneme zde spoustu čistých jezer, nepoškozených lesů, hor, pramenů, vodopádů a chráněných parků.
Jedním z nejkrásnějších tyrolských parků je největší rakouský národní park Hohe Tauern neboli Vysoké Taury. Zde se nachází lidmi nedotčená příroda s výjimečnými ledovcovými poli a Krimmlerskými vodopády. Samozřejmě se ve Vysokých Taurách nachází nespočet turistických stezek, které jsou dohromady dlouhé zhruba 1200 kilometrů. Pokud vám náhodou nepřeje počasí, můžete navštívit muzeum Svět národních parků v Mittersillu, kde na vás čekají expozice přírodních scenérií.
Dovolenou v Alpách by měl podniknout každý správný cestovatel. Tyrolsko oplývá klidem a pohodou, uvolníte se a odpočinete si. Příroda je všude kolem vás a dobrodružství čeká na každém rohu. Ať už se rozhodnete jet kempovat s kamarády nebo si zpříjemnit víkend s rodinou, vždy budete mít co dělat a kam zajít. Tyrolsko vám přinese nové zážitky a klidnou, pokojnou dovolenou.
Toužíte si prožít nádhernou dovolenou a prohlédnout si překrásnou, průmyslem neznečištěnou, krajinu a možná i na vlastní oči vidět, kde bydlel sám Frodo a Bilbo Baggins? Pak je Nový Zéland tím pravým místem pro vás a vaši dovolenou.
V tomto článku vám poskytnu informace o sedmi zajímavých místech, které byste na Novém Zélandu měli určitě navštívit.
Jako z filmu
První se určitě zaměřím na Hobitín, což je místo, jak již bylo zmíněno, proslulé zejména z filmů Pán Prstenů a Hobit. Původní kulisy Hobitínu v Kraji byly zprvu postaveny z méně kvalitních materiálů, a proto byly zrušeny. Poté byly postaveny kulisy nové a nyní slouží jako turistická atrakce. Tato překrásná vesnička se nachází na Severním ostrově Nového Zélandu na soukromé farmě, poblíž Matamata. Můžete si užít celodenní prohlídku Hobbiton Movie Set Tour, a navíc si vyzkoušet kostýmy hobitů a prožít celý den jako oni. Lze zvolit také program, který zahrnuje večeři přímo v Green Dragon Inn.
Magické jeskyně, pláže vhodné k surfingu a hobiti. Na jižní části Severního ostrova můžete navštívit město Hamilton, proslulé svým nočním životem, kavárnami a především tím, že se nachází na březích řeky Waikato, nejdelší řeky Nového Zélandu. Můžete zde navštívit místní ZOO s největší ptačí voliérou, kde můžete objevovat spoustu vzácných druhů ptáků na každém rohu, včetně ohrožených modrých kachen. Pod samotným městem se nachází síť podzemních jeskyní, které jsou světem stalaktitů, stalagmitů a třpytivých světlušek. Po prozkoumání jeskyň byste se mohli vydat do Otorohanga Kiwi House a setkat se s národním opeřencem, Kiwi.
Pureora Forest & National Park
Pokud chcete, můžete si k prohlídce tohoto národního parku půjčit kolo a vydat se na úžasnou cestu skrze prastarý les a přes krásné visuté mosty, kterým předchází cestičky z dřevěných prken. Preferujete-li cestu po svých, můžete následovat stezky pro pěší a zajít se vykoupat do místních vod ve volné přírodě. Pro přenocování je v parku vesnička anebo přilehlé město Turangi, které se rozpíná na březích řeky Tongario proslulé zejména pstruhem duhovým a jeho lovem.
Jezero Taupo
Jezero taupo je známé tím, že bylo vytvořeno velkou vulkanickou erupcí zhruba před 2000 lety. Od té doby je největším jezerem na Novém Zélandu a rájem pro vodní aktivity a sporty. Půjčíte-li si kajak a dopádlujete k části jezera zvané Mine Bay můžete vidět, ve skále vytesané, Maorské vzory. V odpoledních hodinách zvyšte tempo a sjeďte vodopády Huka na lodi anebo seskočte z letadla ve výšce 15000 metrů a užijte si adrenalinový zážitek a úžasnou podívanou na jezero a okolí.
Rotorua
Toto město se nachází přímo na Pacifickém Ohnivém Kruhu, takže vulkanické činnosti jsou jeho každodenní součástí. Je zde k vidění spousta gejzírů, bahenních bazénků a termálních pramenů. Kromě již zmíněného, máte i zde možnost poodkrýt kulturu Maorského lidu. Pokud však hledáte adrenalin, můžete i zde absolvovat několik vodních sportů a jiných aktivit, jako například OGO – kde jste umístěni do obrovské umělohmotné koule a valíte se v ní z kopců. Pokud ještě nebudete mít dost, projeďte se na nejdelší světové bobové dráze, anebo se vznášejte oblohou mezi majestátními stromy a vychutnejte si tak přírodu z ptačí perspektivy. Takto prožitý den lze završit návštěvou Skyline Rotorua Stargazing, kde se jen uvolníte a budete pozorovat celou naši galaxii.
Christchurch
Nyní se přesuneme na Jižní ostrov, kde můžete strávit den ve městě zvaném Christchurch. Jedná se o největší centrum v jižní části Nového Zélandu, sídlo botanických zahrad klasického anglického stylu v kontrastu s popovými bary a fascinujícím pouličním uměním. Je zde k dispozici spoustu aktivit. Například můžete sjet řeku Avon River, projet se na horském kole v okolí Port Hills, anebo si přivstanete a zažijete překrásný let v horkovzdušném balónu nad krajinou s východem Slunce. Pro ne příliš sportovně založené jedince tu jsou k dispozici místní muzea a galerie, a to včetně Mezinárodního Antarktického Centra plného interaktivní zábavy a různých exhibicí.
Mount Cook
Od jezera Tekapo, které se nachází také na Jižním ostrově můžete zamířit na nejvyšší horu Nového Zélandu, Mount Cook. Pod jejím nejvyšším vrcholem stojí za návštěvu vesnice Mount Cook Village, která slouží jako klidné a pohodlné útočiště v tamějších nestálých podmínkách. Toto místo je snem pro horolezce a nabízí jim ty nejlepší horolezecké zkušenosti. Ti, kteří dávají přednost raději procházkám, se mohou vydat do Národního Parku Mount Cook, který je domovem místního nejdelšího ledovce.
I spousta z vás, co budete číst tento článek, máte s realitními kancelářemi negativní zkušenosti. Samozřejmě se najdou i výjimky, ale tento článek je především o tom, na co si dát pozor, jelikož rozlišení (dobrých a špatných realitek) je mnohdy velmi obtížné.
Realitní kanceláře (upozorňuji, že jde o čistě subjektivní pohled vycházející z mých osobních zkušeností) neprověřují stavební a technický stav nemovitosti. Selekce u nich de facto neexistuje a prodávají naprosto vše. Alfou a omegou je provize. U jedné nejmenované realitky z Brna se mi stalo, že sličná dívenka (asi právě odmaturovala) nevěděla ani v jakém stavu je elektřina po rekonstrukci bytu, měď či hliník bylo pod její rozlišovací schopnost a dívala se na mne značně podezíravě, co že to po ní vlastně chci za zbytečnosti.
Často jsem také zažil, že nebyl prověřen právní stav nemovitosti. Na dopravu se raději ani neptejte a zjistěte si ji sami (pokud kupujete domek na vesnici daleko od většího města, je to priorita).
Z mé zkušenosti realitní kanceláře vlastně negarantují nic. Základem smlouvy je hlavně prodat a zajistit si provizi. Spokojenost klienta je sekundární.
Takže na co si dát pozor při koupi bytu či domu?
Nahlédnutí do katastru je naprostý základ. Pokud jde o byt, v jakém je patře? Osobní nebo družstevní vlastnictví? Nezapomeňte, že pokud jsou vlastníci manželé, musí souhlasit oba, pokud jednáte jen s jedním, je to podezřelé.
Ptejte se na technický a stavební stav nemovistosti (nebál bych se na prohlídku pozvat odborníka, který je schopen závady odhalit)
Pokud byla rekonstrukce, kdy přesně a co vše se dělalo?
V jakém stavu je elektřina? Hliníkové rozvody vás mohou v budoucnu nemile překvapit
Je cena konečná?
Jaké jsou náklady na bydlení?
Kdy se mohu nastěhovat?
Co vybavení, je součástí ceny? Nepodceňujte tento bod, občas se může stát, že v domě zůstane spousta harampádí, které pak sami musíte likvidovat
Jak je to s parkováním? Třeba v Brně jsou některé městské části, kde prostě večer nezaparkujete
Ptejte se také na své budoucí sousedy
Nepodepisujte nic bezhlavě, nepodléhejte tlaku realitního makléře, který dozajista bude argumentovat, že má i další zájemce.
Je důležité sledovat recenze realitních kanceláří například na Google, firmy.cz nebo na sociálních sítích. Takové recenze má například realitní makléř Jičín – Radomíra Nechánská.
Pokud máte s realitkami nějakou zkušenost, ať už pozitivní či negativní, podělte se o ni prosím (formulář níže).
Lagom je slovo pocházející ze švédštiny, v překladu znamená skutečný životní styl založený na umírněnosti a vyhýbání se extravaganci. V architektuře se jedná se o interiéry s typickou severskou chutí, ve kterých není cílem překvapit, ale přivítat. Černobílé barvy a extrémní minimalismus jsou nahrazeny přírodními materiály, látkami a rostlinami. Lagom je dům, kde byl nalezen kompromis mezi příliš velkým a příliš malým. Je zde všechno na správném místě.
Název tohoto nového trendu je jasný, je to právě spojení skandinávského stylu s japonským. Dvě geograficky vzdálené kultury, které mají spoustu společného, od minimalistické estetiky přes vnitřní spojení s přírodou. A nejen to. Japonský styl přináší japonskou estetiku nazvanou wabi-sabi, popisovanou jako „nedokonalá, nestálá a neúplná krása“. V interiéru se jedná o dekorace několika originálních produktů, ale užívá se i v řemeslné výrobě.
3. Šedivé stěny
Barevné stěny jsou stále častěji nahrazovány střídáni, převážně bílými a šedými. Ty poskytují hlubší význam a nechávají větší prostor pro představivost. Oblíbená skandinávská šedivá barva není chladná, jedná se o teplejší odstín s nádechem béžové barvy. Díky tomu je perfektní neutrální ozdobou vaší zdi. Můžete použít variaci barev s odstíny šedé s prvky zelené, modré až do zemité.
4. Benátské terrazzo
Benátské terrazzo nemá v českém jazyce ekvivalent, nazývá se jako teraco či teraso. Jde o historický materiál pocházející z Itálie, který je typicky používán jako povrchová úprava podlah. V roce 2018 patří mezi jeden z nejoblíbenějších dekorativních motivů, které se používají pro obklady stěn, podlahy a vybavení domácnosti.
5. Pohyblivý dům
V dnešní době může být váš domov pohyblivý. Je to reakcí na nomádský styl života. Je vhodný zejména pro profesionály, kteří pracují na cestách, neustále se u toho pohybují, a proto nemají trvalý domov. Digitální nomádství díky tomuto novému konceptu získává nový rozměr.
V dnešní době existuje nepřeberné množství návodů jak si vydělat na internetu. Ve většině případů jsou však zisky mizivé, v horším případě pak ani daná činnost není legální.
Přitom se nabízí jednoduchý způsob, jak si na internetu zcela legálně vydělat psaním.
Aniž to možná tušíte, může se i ve Vás skrývat skutečný talent, praxe je však taková, že psát zvládne de-facto každý, kdo úspěšně dokončil alespoň základní vzdělání. Tento způsob přivýdělku je skvělý zejména pro studenty, jimž nabrané zkušenosti mohou později ulehčit například i psaní diplomových prací, maminky na mateřské dovolené, které si mohou při psaní odpočinout od neustálého shonu, nebo může naopak příjemně zkrátit dlouhé chvíle i seniorům, kteří se mohou podělit o své životní zkušenosti. Samozřejmě ale může psát kdokoliv.
Díky internetu je pak inzerce vašich článků opravdu jednoduchá a poptávka po nich v dnešní době obrovská, výsledkem je tedy vysoká pravděpodobnost uplatnění. Navíc můžete psát o zcela libovolných tématech, samozřejmě si sami řídíte veškerý svůj čas.
Odborně se této činnosti říká copywriting a ke zprostředkování Vašich obchodů s články existuje hned několik internetových služeb. Jednou z nejznámějších a v současné době nejúspěšnějších je služba Copywriting.cz, díky které se po krátké bezplatné registraci můžete pustit rovnou na věc. Tak neváhejte a hurá do toho!
Souvisí to s naší minulostí, souvisí to asi i s Putinem, ale my Češi Rusy rádi nemáme. Jenže to co se odehrálo v jedné pražské restauraci je otřesný zážitek i pro zapřísáhlé odpůrce tohoto národa.
Zaslechl jsem hádku mezi maminkou malé holčičky, která evidentně nebyla spokojena s oslavou narozenin své malé dcerky. Jak jsem z hádky pochopil, tak tito Rusové (mimochodem mluvíce velmi dobře česky, takže už tady zřejmě žijí hodně dlouho) měli oslavu domluvenu předem a s vlastními dekoracemi. Přítomná manažerka restaurace o tom ale nic nevěděla a nechtěla to povolit, i když jí maminka oslavenkyně dokladovala explicitně smluvenou dekoratérku, respektive dekorace přes e-mail. V této restauraci vládne pravděpodobně anarchie, protože levá ruka neví co dělá pravá a domluvit termín oslavy byl také problém. Tři měsíce předem domluveno, pak zrušeno z důvodu svatby. Jednoduše se vykašlali na oslavu narozenin malé dívenky a daly přednost svatbě. Nejhorší na tom je, jak jsem pochopil, tak se to nedozvěděli s omluvou od zástupců restaurace, ale náhodně když volali pro upřesnění detailů oslavy. Museli tedy termín přesunout.
Už jen toto chování je dost na to, aby si restaurace ušila z ostudy kabát. Jenže ono to ještě gradovalo.
Nastalo licitování, kolik že by si za povolení vlastních dekorací řekli. Evidentně by se za pořádnou sumičku nechali přesvědčit k čemukoliv. Opravdu nechutné vydírání maminky, která chtěla oslavu narozenin své dcerky zachránit. Jak jsem pochopil, tak maminka chtěla dopředu vše sepsat, tedy mít nějakou smlouvu a zaplatit i zálohu, ale restaurace tvrdila, že to není potřeba. Neuvěřitelně hořké bylo, jak zástupkyně restaurace argumentovala, že vlastní dekorace si představují jako 3 balónky, a za to chtěla zaplatit? Úsměvné.
Pořád ještě není konec. Domluvený a zaplacený, ale nedodaný welcome drink, neschopnost zajistit společný stůl pro 15 lidí (proboha při oslavě přece chcete sedět spolu), ignorování a neusazení hostů po příchodu, dlouhé čekání na servírku… Já bych asi tak klidný jako Rusové být nedokázal a oslava by s notnou mírou pravděpodobnosti skončila inzultací.
Milí deváťáci, jak jistě víte, blíží se termín přijímacích zkoušek na střední školy. Z různých stran určitě slýcháte, že je jejich výsledek velmi důležitý pro vaši budoucnost. Ano, to je pravda. Přijímačky by se rozhodně neměly podceňovat. Zároveň však není nutné se jimi zbytečně stresovat.
1. Včasné přípravy
Na internetu se dá najít spousta vzorových úloh či testy z dřívějších ročníků. Stojí za to si je pořádně projít, abyste u zkoušek nebyli překvapeni. Vyhněte se ovšem studování těsně před termínem. Minimálně den nebo dva si nechejte na odpočinek. Mozek musíte mít u přijímaček v plné kondici. Učení na poslední chvíli by vás jenom zbytečně stresovalo.
2. Nezapomeňte na snídani a pitný režim
Snídat se má, o tom určitě něco víte. Před velkým výkonem je to ještě mnohem důležitější. Jestli vám stres nedovolí pořádné jídlo, dejte si alespoň ovoce. Jeho cukry a vitamíny vám pomůžou. Navíc nebudete ostatní testované vyrušovat kručením v břiše. Dejte si pozor na pitný režim, zanedbáním byste si jen uškodili. Vezměte si s sebou láhev s vodou. Většinou je dovoleno pít v průběhu testu.
3. Věřte si
Ráno, než vyrazíte do města, se postavte před zrcadlo a důrazně si řekněte: ,,Jsem borec, dám to!“ Dodejte také: ,,Určitě mě vezmou na…“ a doplňte svou vysněnou školu. Sebevědomí je důležité, pomůže vám udržet mozek aktivní. Testy pak zvládnete mnohem lépe.
4. Pořádně se soustřeďte
Celou dobu se věnujte jen a pouze svému testu. Nezkoumejte ostatní ve třídě. Vykašlete se na to, že možná píšou rychleji než vy. Je možné, že dělají spoustu chyb. Pokud v testu narazíte na něco, s čím si nebudete vědět rady, přeskočte to, ať se zbytečně nezdržujete. Později se k úloze můžete vrátit. Po ukončení testu už nad zkouškou vůbec nepřemýšlejte. Neuvažujte, jestli jste náhodou něco nespletli. Stejně už nic nezměníte. V klidu a bez nervozity počkejte na výsledky.
5. Jde ,,jen“ o přijímačky
Kdyby vám náhodou nevyšla vytoužená škola, svět se nezboří. Buď se vám zalíbí na jiné, nebo to zkusíte za rok znovu. Přijímačky sice jsou důležité, ale nejsou ničím, kvůli čemu byste měli věšet hlavu. To si zapamatujte.
A je to tady, po senzačním tažení Švýcarů na letošním MS se hned vyrojily „odborné“ názory, jak že jsou na tom dobře, prý jsou lepší než my a už nám ujíždí i jejich vlak.
Já s tím nesouhlasím.
Kde všude jsme se švýcarským hokejem v konfrontaci?
Začnu jejich ligou, která podle mého názoru není lepší než ta naše, jen bohatší. Jak dopadla letošní LM, kde došlo k přímé konfrontaci? Zug, který svou skupinu vyhrál, v 1 kole play off jasně vypadl s Kometou (a to víme, jakou prioritou pro Kometu liga mistrů byla).
ZSC Lions vypadli s Bílými Tygry.
Celkově švýcarské týmy měly horší výsledky než ty naše, ale liga mistrů není moc oblíbená (jak je na tom ve Švajcu nevím), pojďme se tedy povívat na repre.
Jaké úspěchy vozí naše reprezentace netřeba zmiňovat.
Co Švýcaři:
Vezmeme to od 2 místa v roce 2013, což byl mimořádný švýcarský úspěch.
V roce 2014 byli Švýcaři ve skupině 5, nedoslali se tedy ani do čtvrtfinále.
2015 ve skupině čtvrtí, vypadli ve čtvrtfinále s USA.
2016 !!!6 místo ve skupině!!! nedostali se tedy ani do čtvrtfinále.
2017 druhé místo ve skupině, ve čtvrtfinále vypadli se Švédy.
Co tím chci říci? Že tzv. odborníci po úspěchu na letošním MS vynášejí Švýcary do nebes, ale co ti stejní odborníci psali v roce 2016 když Švýcaři byli až 6 ve skupině bez šance na čtvrtfinále?
V NHL mají, dle mých informací, stále méně hráčů než my, cca 30 k 15. Ale možná mají lepší individuality, jejich hráči hrají v prvních dvou lajnách, někteří jsou dokonce kapitáni ve svým klubech, o tom se přít nechci.
V budoucnu se Švýcaři třeba dostanou na úroveň Švédů či Finů, mně jen vytáčí, jak se český hokej po té sérii bez medailí neustále zadupává do země. Podle mne nejsme horší než Švýcaři.
Tunisko většinu turistů láká hlavně na teplo, čisté moře a koupání či opalování. Ale je to země plná zajímavostí a památek, které se leckdy dochovaly až ze starověku. Proto stojí za to podívat se na tenhle stát blíže a alespoň ta nejzajímavější místa navštívit.
I když země není památkami příliš známá, pokud si je člověk více připomene, zjistí, že je vlastně zná – a to buď ze školních škamen a hodin dějepisu, nebo třeba i z filmů. Lokalita je totiž velmi zajímavá i pro filmaře. A proto není třeba dlouho váhat, co navštívit v Tunisku.
Tajemné Kartágo
Jednou z nejvýznamnější a nejzajímavějších dochovaných památek je starověké město Kartágo. To leží přímo na pobřeží Středozemního moře, což lokalitě dodává nádech letní pohody. Ale neopomenutelná je hlavně místní historie, protože Kartágo bylo založeno už okolo roku 814 před naším letopočtem a postupně se stalo významnou světovou velmocí. A díky strategické pozici blízko Evropy bylo hlavním soupeřem starověkých Římanů – i když ti po letech válčení nakonec zvítězili a město doslova srovnali se zemí. Pak ale znovu povstalo z popela.
Město má dodnes leccos z dávné slávy, ale najdeme v něm i výdobytky moderní civilizace. Nachází se v něm spousta památek z dob největší slávy, za návštěvu určitě stojí Muzeum Kartága, které přibližuje historii a ukazuje i archeologické památky a vykopávky. Nádherné jsou místní parky a mezi moderními vilami můžeme najít i dochovalé zbytky starého města. A z modernější doby stojí za vidění novogotická katedrála Ludvíka IX.
Domov filmové Angeliky
Dalším místem, které je možno při toulkách Tuniskem navštívit, je městečko Sidi Bou Said. I když název může znít cize, jakmile vkročíte do jeho malebných uliček, rázem se ocitnete ve filmovém příběhu o markýze andělů Angelice, který se tu částečně natáčel. Navštívit tu můžete Muzeum hudby a nebo se jen tak projít po městě – je plné ladných kupolí a typická je pro toto místo i jedinečná architektura. Spousta domků tu má bílou fasádu a modré obloukové dveře.
Druhá Francouzská riviéra
Kdo nemá hluboko do kapsy, může si vyjet do přístavního města Port El Kantaoui, které připomíná spíš Francouzskou riviéru. Ani tady nechybí bílé domky s modře natřenými vraty. Sice tu tuniské památky moc nenajdeme, ale zase je to ráj pro milovníky luxusních dovolených – město je plné nádherných hotelů, je tu golfové hřiště, aquapark, zoologická i botanická zahrada a mnoho možností k relaxaci i ke koupání.
Medina v Sousse
Dalším místem bohatým na památky v Tunisku je přímořské město Sousse. Na jednu stranu ho navštěvují koupáníchtiví turisté ze všech koutů světa, na druhou stranu je toho tu hodně, co je možno poznávat a prohlížet. Součástí města je totiž Medina z 9. století. Kromě samotného místa lze obdivovat i mohutné hradby, které se táhnou kolem dokola starého města, a u kterých neustále hlídkují vojáci. A na hradbách se nachází hned 24 mešit. Pro ty, kteří rádi nakupují nebo alespoň obhlížejí zboží arabských prodavačů, je místo také rájem – je tu nepočítaně malých krámků a stánků a je možné navštívit i místní rybí trh.
V zemi toho ale najdeme mnohem a mnohem více a celý výčet památek a zajímavých míst by zabral dlouhé hodiny. Na své si tu přijdou jak milovníci odpočinku a exotické dovolené, tak nadšenci do turismu a poznávání místních zvyků a kultury. Stát nabídne každému přesně to, co hledá. A jak je vidět, Tunisko památky zachovává a stará se o ně a kdo se do země vypraví, měl by navštívit alespoň jedno ze zmiňovaných míst. Nikde jinde totiž takové věci, stavby a dávné ruiny nemůže spatřit. A byla by škoda minout je.
Proč by měl pan předseda ANO odstoupit v případě prvoinstančního odsouzení, z lidského hlediska je to velmi nestandardní podmínka, pan Babiš by tím přiznal, že je vinen, a on je přesvědčen, že je nevinen a my s ním všichni taktéž, tedy dle místopředsedkyně ANO a středočeské hejtmanky Jaroslavy Jermanové.
Takže chápu to dobře, paní Jermanová, pokud vás odsoudí soud a vy se cítíte nevina a jste politik, tak ze své funkce neodstoupíte? Možná byste se mohla zeptat v kterékoliv věznici, jestli se někdo cítí vinen, myslím, že jen málo odsouzených vám odpoví, že ano.
Pan Babiš vstupoval do politiky (a neustále to opakuje) s tím, že on nelže a nekrade. Víme, že Čapí hnízdo bylo v držení Babišovy rodiny. A Babiš evidentně lhal, když tvrdil, že neví, komu firma patřila (neví, kdo je vlastníkem anonymních akcií). Takto se chová člověk, který bojuje proti korupci, nekrade a nelže?
Ale já nechci psát o Čapím hnízdě, pojďme k meritu věci.
Myslím, že to bylo v roce 2000. kdy Miloš Zeman prohlásil toto: „Nicméně v politice by měla platit presumpce viny. To je ten rozdíl v naší náročné profesi oproti všem ostatním profesím.“ Miloš Zeman to v minulosti prohlásil mockrát a já s ním souhlasím. U politika platí presumpce viny proto, protože politik má být prost jakýchkoliv podezření. Nyní pan prezident sice říká něco jiného, ale to jsme opět u idiota, co nemění své názory (výrok Miloše Zemana).
Presumpce neviny znamená dívat se na obviněného jako na nevinného, dokud není pravomocně odsouzen. Ale tohle by nemělo platit u politiků a z ANO (viz výroky paní Jermanové a dalších) dnes zaznívá, že ani prvoinstanční odsouzení není pro politika důvod k odstoupení. OK, posunuli jsme se tedy pěkně daleko, politik by tedy neměl odstoupit vůbec? Nebo to platí jen pro Babiše? Nebo pro politiky vydobudeme absolutní imunitu?
Mohl bych tady udělat výčet toho, kolik politiků bylo souzeno právem a kolik neprávem (např. paní Jourová, Vitásková atd.). Ale nemá to smysl, protože tady jde o princip. Politik není normální zaměstnání, politik není obyčejný člověk, protože má v rukou moc (a ta s nakynutým egem dokáže dělat divy). Můžeme se tak dočkat toho, že ministr, prvoinstančně odsouzený, bude čekat na odvolací soud, stále bude ve své funkci a bude rozhodovat např. o jmenování nového policejního prezidenta?
Politika by měla být především o mravních kvalitách, bohužel dnes vidíme spíše vytrácení mravních hodnot.
František Koukolík říká: „Lidé jsou geniální ve vynalézání důvodů, které dokáží zdůvodnit cokoliv.“
Já říkám: „Pane Zemane, Babiši, Hamáčku…, to už si z nás opravdu děláte pr…?“
S čím Andrej Babiš vstupoval do politiky, cituji ze stránek hnutí ANO:
„Iniciativa ANO má za cíl sjednotit všechna hnutí a všechny lidi, kteří chtějí v našem nefunkčním státě změnit poměry. Není to o tom, kdo tady co ukradl, ale o tom, aby tito lidé přestali krást a přestali se angažovat v našem veřejném životě. Není možné, aby tuto zemi znovu řídili lidé, kteří způsobili situaci, ve které se nacházíme. Dluhy, skoro žádné investice, zmrazování příjmu občanů a hlavně korupce, kam se člověk podívá. Nemám žádnou ambici sedět v parlamentu nebo ve vládě.“
Opravdu?
To, co píši, je čistě můj subjektivní názor a nikomu ho nevnucuji. Každý si může najít dostupné materiály (nejen v Česku, i třeba na Slovensku, v Německu). Pak se vám jednotlivé pixely spojí v obrázek, ten můj obrázek Babiše popisuji níže.
Majetek
Babiš získal svůj majetek v době, kterou hodně kritizuje, bylo to právě v bouřlivých devadesátých letech při obnově kapitalismu v Česku a na Slovensku. Jenže vytvořit tehdy takové impérium, bez zákulisních kontaktů na politiky (není tak těžké dohledat jeho „přátelství“ s politiky, které nyní tak urputně kritizuje), bylo téměř nemožné. Bez nich, podle mne, by se nikdy nedostal tak daleko.
Na otázku, jak Babiš přišel ke svému majetku, vlastně nikdy neodpověděl. Do roku 2000 podle auditu vydělal zhruba osm milionů korun, v téže době koupil balík 45 procent akcií firmy. Tržní cena Agrofertu přitom už o tři roky dříve dosahovala 900 milionů korun. Subjekty, které podíly prodávaly, o okolnostech prodeje mlčí, sám Babiš mluví o kampani. Ještě jednou si prosím uvědomte, s čím Babiš vstupoval do politiky. On sám k tomu říká toto: „Já jsem šel do politiky kvůli tomu, abych bojoval proti zkorumpovanému systému, který tady je. Já jsem nešel do politiky proto, abych vám sděloval, jak jsem podnikal a nepodnikal.“ Přijde vám to v pořádku?
O Babišově začátcích (Petrimex) píše např. Kmenta, Tomáš Pergler, ale také slovenský novinář Dušan Válko (jeho kniha „Počestný Andrej Babiš“, která se zabývala mnoha podezřelými okolnostmi Babišovy „cesty vzhůru“, byla na Slovensku zakázána!!!).
Nikde jsem nenašel, kdo stál za společností Ost Finanz und Investment (O.F.I.). Tato firma byla údajně založena Babišovými spolužáky ze švýcarského lycea v roce 1994 a sehrála rozhodující roli při privatizaci české pobočky Petrimex, kterou Andrej Babiš vytvořil již v roce 1992 v Praze pod názvem Agrofert. Jména majitelů společnosti O.F.I. pravděpodobně nikdy nebyla zveřejněna. Tato firma v únoru 1995 navýšila kapitál Agrofertu, který se krátce předtím přeměnil ze s.r.o. na akciovou společnost. Původní vlastník, společnost Petrimex, který na Agrofert převedl podstatnou část svého byznysu a investoval stovky milionů, se přes noc stal pouze čtvrtinovým vlastníkem.
Ve svém životopise to Babiš vysvětluje tím, že Mečiar chtěl Petrimex ovládnout, respektive zprivatizovat ho do rukou svých věrných a jeho vyhodit. O.F.I. zmizela z povrchu zemského o pár let později, když se chystala privatizace Unipetrolu a neznámý vlastník Agrofertu byl problém. Andrej Babiš oznámil, že většinový podíl v Agrofertu od O.F.I. koupila švýcarská firma Ameropa, což byl v té době významný mezinárodní obchodník s obilím a hnojivy. Bohužel skuteční vlastníci této společnosti jsou opět nedohledatelní. Šéf této společnosti Andreas Zivy je vyšetřován z mezinárodní korupce.
Babišovi ale nelze upřít jednu věc, a sice schopnost vybudovat takový podnik. V devadesátých letech minulého století mnoho podobných projektů skončilo v troskách, vlivem podnikatelské neschopnosti.
Víc se do toho pouštět nebudu, protože tohle jsou „hry pro velké kluky“, proč o tom píši? V tomto byznysu se velmi často pohybujete na hraně férovosti i zákonnosti (kdo ví, jestli občas nesklouznete i za ni), ale pokud najednou jeden z těchto lidí (Babiš) vstoupí do politiky a začne nás všechny poučovat o tom jaká je morální autorita, měl by očekávat, že bude mít i odpůrce, kteří mu ty kecy prostě nezbaští.
Já vám garantuji, že Mafra bude nezávislá, že do chodu nebudu nikdy zasahovat, přísahám na zdraví svých dětí a vnoučat, ať si píší, co chtějí. Opravdu? Podívejte se na video, asi skutečně nevíme, s kým máme tu čest, jak trefně pan Babiš popisuje redaktorovi LN. Možná bych měl trošku obavu o zdraví jeho dětí a vnoučat. Pokud se mu nelíbí, že není jeho ksicht (použil jsem jeho slova), který prodává, na titulce, nedivil bych se, kdyby existovala nějaká publikační strategie pro jeho média. Babiš se v minulosti údajně svěřil ČTK, že deníky koupil proto, aby „o něm psaly pravdu“. To je neskutečná argumentace. Babiš by měl řešit, jak noviny fungují ekonomicky, ale ho zajímá především obsah. „Hlídací psi demokracie“ mají informovat o dění ve společnosti, ale také kriticky reflektovat zejména oblast politiky a nabízet prostor co nejširšímu množství (samozřejmě i oponentních) názorů. V médiích se realizuje politická odpovědnost vůči veřejnosti, odhalují se případy zneužití pravomocí, korupce atd. Média ale mohou býti „hlídacím psem“ jen v případě, jsou-li nezávislá a mají zaručenu svobodu slova. Pokud mi bude majitel volat, proč jsem o něm včera nepsal, budu s ním chodit na tenis, svoboda a kritická reflexe politiky jdou do háje. Podle mého názoru fungování Mafry je silně narušeno ekonomickým uspořádáním tohoto média.
Rétorický trik, negace. Babiš předpokládá, že čím častěji bude opakovat, že jde o kampaň proti jeho osobě, tím spíše tomu lidé uvěří. Všimněte si jeho argumentace. Velmi často napadá druhé, že lžou, že je to pomluva, spiknutí. Jenže pak občas vyjde najevo, že vlastně lhal on. Vzpomínáte si, v souvislosti s Čapím hnízdem, když tvrdil, že neví, kdo firmu vlastní? Pak se ukázalo, že od začátku věděl, že to jsou jeho rodinní příslušníci. Já nedokáži posoudit, jestli převedení farmy na anonymní vlastníky (jeho děti a partnerku) kvůli získání dotace je nezákonné, možná ne, ale z mého pohledu je to od politika, který tvrdí, že nelže a nekrade, nemravné. Já už prostě nevěřím jeho kázání o vodě, protože on pije víno.
Dnes (23.4.2018) jsem si v novinách přečetl, že Babiš odmítá požadavek ČSSD, aby odsouzený člen vlády povinně rezignoval. Volič by měl pochopit, že politik (a to jakýkoliv) by měl mít ruce schopné, ale také čisté. Chování politiků ovlivňuje život každého občana. Morálka a etika by měla být na prvním místě, ale především u našich volených zástupců, a to bez výjimek a na všech úrovních. Jde Babišovi o prospěch Česka nebo o moc? Opět doporučuji přečíst si, s čím Babiš do politiky vstupoval a jak se v poslední době šibuje s morálním kodexem v jeho hnutí. Někdy mám pocit, že Babišovi projde naprosto všechno.
Na sociálních sítích vidíte Babiše jako milovníka zvířat, milující manžela, člověka podporujícího sport, oblíbence v objetí celebrit… dokonalost sama, jak by mohl být tento člověk špatný, to prostě nejde. Jenže skrývá se za tímto divadlem skutečný Babiš nebo je to jen marketing? Babiš mluvil v roce 2011 o debilizaci národa, teď mi přijde, že on skvěle debilizuje nás, protože to, co vidíme je jen a pouze marketingové divadlo. Skutečný Babiš je jiný.
Nahrávky
Dle Babiše je někdo umě sestříhal, nebo možná nějaký imitátor Babiše namluvil, to je pravděpodobnější. 🙂 Nahrávky, které jsem slyšel, jsou strašné a o tomto člověku toho mnoho vypovídají. Sprostá slova létají vzduchem v hojném počtu i v oficiálních dokumentech, když ví, že je natáčen.
Ve smlouvě s občany ČR se Babiš zavazuje, že prosadí nezávislou policii, která nesmí být pod vlivem politiků. Poslední kauzy tomu moc nenasvědčují. Ano, mluvím především o Murínovi. Nikdo není dokonalý, ani GIBS, ale žádný zásadní skandál jsem v poslední době neobjevil. Proti Murínovi v minulosti nikdo nic nenamítal, myslím, že má pověst kvalitního policisty, u policie slouží 35 let. Tento člověk pracoval jako kriminalista, vyšetřující závažné vraždy, že by najednou kryl zločiny? Já to samozřejmě nevím, asi je možné všechno, uvidíme, jak tato kauza dopadne, ale v mustru „nezasahování“ pana Babiše do Mafry to vidím černě.
Andrej Babiš svými výroky, kde vysvětluje původ peněz (např.na dluhopisy), začíná připomínat Stanislava Grosse, vzpomínáte na strýčka Vika? Já jsem z několika článků nepochopil, kde na nákup dluhopisů vzal, ale možná je to můj problém, respektive mé mentální zaostalosti. Ale chci tak moc, když požaduji explicitní vysvětlení, polopatické, jednoduchým selským součtem? Všimli jste si, že takové nepříjemné dotazy obrací na kampaň proti jeho osobě neboli jak dostat Babiše z politiky? Už je to taková jeho mantra. Kdykoliv proti němu někdo něco má, začne se velmi umě ohánět těmito argumenty (a to do politiky vstupovat přece nechtěl).
Etika
Ještě jednou se vrátím ke Kosteleckým uzeninám a Agro Jevišovice. Nejde jen o podivné převzetí těchto společností (možná jsou takové praktiky v kapitalizmu opravdu normální, případně jde o vrchol podnikatelské šikovnosti a mazanosti), ale také o stav firmy po převzetí. Co se týče Kosteleckých uzenin, podle mého názoru šla kvalita produktů hodně dolů. Jestli je to záměrný trend, vyrábět horší zboží, ale levné, protože to tak zákazníci vyžadují, to už posoudit nedokáži. Nicméně v testech produkty od Kosteleckých uzenin, které spadají do koncernu Agrofert, dopadají mizerně a dle Sdružení ochrany spotřebitelů výrobce dokonce u některých produktů klame zákazníky (např. dle popisku výrobek neobsahuje separát, ale opak byl pravdou).
Vzpomínáte na kauzu s novinářkou Uhlovou?Půl roku pracovala utajeně v provozech Vodňanská drůbež a pak o tom napsala. Kritizovala především nízké mzdy, nedodržování pracovní doby, špatné pracovní podmínky. Babiš: „Uhlová je lhářka, v mých drůbežárnách jsou nadstandardní podmínky. Je to socanská kampaň.“ Zase ta kampaň, jako vše, co je Babišovi proti srsti. Minimální mzda v Česku je 12 200 Kč, průměrná se blíží 30 000 Kč. Nechci soudit, nerozumím tomuto podnikání, ale nabyl jsem dojmu, že Babišovi o obyčejného člověka nejde a jednoduše lže. Nebo máte pocit, že 15 000 Kč jsou nadstandardní podmínky? Inzeráty, kde Vodňanská drůbež shání dělníky, screenshot níže. Náročnost práce a dodržování pracovní doby nejsem schopen posoudit, ale nemám důvod novinářce nevěřit.
Babišovi nezlomil vaz ani další průšvih, nelegální nahrávka o zneužití státní finanční správy ke zničení konkurenční firmy FAU Přerov. Z nahrávky plyne, že Babišovi lidé ve státní správě dohnali firmu FAU do insolvence. V nejnovějším rozsudku soud označil postup finanční správy za nezákonný. Z čehož plyne, že státní úřad mohl vůči FAU postupovat účelově, v Babišově zájmu. Nahrávka níže. Z mého pohledu to smrdí, ale asi zase řeknete, že je to komplot na chudáka Babiše. Možné to je, nejsem policista ani soudce, ale těch piklů proti Babišovi je už tolik, že Kalousek asi už nic jiného nedělá.
Rozporuplná spolupráce s StB. Babiš má pravdu v tom, že zaměstnanci podniků zahraničního obchodu měli kontakt s tajnými službami jako (běžnou) součást profese. Na druhou stranu moc nechápu, proč by tehdy jeho spis někdo falšoval (existuje spousta záznamů o Babišovi v dokumentaci StB), Babiš nebyl VIP osobou a nikdo nemohl vědět, co bude za 30 let. Ústavní soud SR konstatoval, že slovenské soudy rozsudky chybně založily na svědectví bývalých příslušníků StB, kteří v líčení před okresním a krajským soudem nebyli zproštěni mlčenlivosti. Zpochybnil také věrohodnost těchto svědků, kteří vypověděli v Babišův prospěch.
Útoky na novináře
Vzpomínáte, jaké aféry řešil v minulosti novinář Kmenta?Michal Kraus z ČSSD a jeho tajné vyjednávání v Ghaně, Vít Bárta a jeho VV, o Mrázkovi napsal knihu a myslím, že vše co zjistil, byla pravda, psal o Řebíčkovi (ODS), a mohl bych pokračovat dále, chci tím jen říci, že když si zpětně projdete kauzy některých investigativních novinářů v Česku, většinou byla jejich práce profesionální novinařina (pokud se pletu, napište do komentářů kde se třeba zmiňovaný Kmenta fatálně zmýlil). Proto útoky Babiše na tyto novináře jsou vlastně útoky na demokracii, svobodu slova a samotnou investigativní žurnalistiku, která je jakýmsi „hlídacím psem“ demokracie. O tomto se ještě zmíním v závěru článku, protože Babišova paranoia, že po něm všichni jdou, je jasný kalkul s cílem zničit důvěryhodnost novinářů. Zajímalo by mne, proč Babiš Kmentu nezažaluje, pokud je kniha, kterou napsal lež, musel by přece u soudu vyhrát.
Babišovy zásluhy, je jako Baťa
Jeho příznivci tím často argumentují, já bych si dovolil nesouhlasit. Podobenství najdete v tom, že Babiš i Baťa patří ke stejnému typu lidí (Ivo Toman tyto lidi nazývá „ti, kteří něco uskutečňují“), velmi tvrdě pracují a jdou za svým cílem. Baťovou podstatou úspěchu je především skromnost, mravnost, píle, umění reagovat na potřeby zákazníka, schopnost realizovat produkt od prvotního nápadu po hotový konkurenceschopný výrobek, péče o spokojené zaměstnance. Babišova prosperita je založena především na konexích a ovládnutí (konkurenčních firem, veřejné správy). Podnikatelská etika Babišovi mnoho neříká.
Spousta jeho voličů tvrdí, že za Babiše je dobře, ano, ekonomika roste, je to ale opravdu zásluha Babiše? Ekonomika roste vlastně všude ve světě, i Řekům se začalo dařit a mají velkou šanci, pokud nepřijde další krize, že z toho nejhoršího vybřednou. Za poslední tři roky státní dluh poklesl, dle ekonomů za jeho snížením stojí především změny na světových finančních trzích a dědictví po předchozím kabinetu v podobě mnohamiliardové dluhové rezervy. Ekonomové spíše kritizují šéfa ANO za riskantní zkrácení doby splatnosti státních dluhopisů. Ale nechci mu upírat zásluhy, protože jako premiér vystupuje velmi sebevědomě, což třeba Sobotkovi chybělo.
O co Babišovi jde, jak je možné, že mu všechno vychází?
Andrej Babiš nenechává nikoho lhostejným. Má spoustu nadšených příznivců, ale také spoustu odpůrců, ti v něm vidí velké nebezpečí pro demokratický vývoj v zemi. Snažil jsem se pochopit svět tohoto muže, nevím, jestli se mi to povedlo, vím jen jedno, Babiš může tuto zemi zavést do překvapivých končin.
U Babiše mi imponuje především jeho pracovní nasazení, které je neuvěřitelné, je sečtělý, inteligentní (pokud nepočítám češtinu a rodnou slovenčinu, mluví plynule 4 jazyky). Jde tvrdě za svým cílem, co si umane, to zrealizuje, což je symbol velkých mužů. Jenže Babiš tohle vše jaksi zapomněl skloubit s mravností, podle mého názoru je to farizej.
Hodně občanů ČR je přesvědčeno, že žijí ve zkorumpované, oligarchicky řízené zemi, to je jeden z důvodů, proč Babiše volí (jaká to ironie). Jeho příznivci jsou přesvědčeni, že Babiš není typ politika, který by přišel krást. Lidé jsou naštvaní (musím říci, že právem, protože klasické strany moc naděje nenabízí) a Babiš jim přináší naději. Podle mého názoru Babiš do politiky skutečně nevstoupil kvůli penězům, nýbrž kvůli vlivu a moci (i když s tím přichází ruku v ruce i peníze). Babiš chce prostě „všetko“ a nesnáší jiné názory.
Že jste paranoidní, ještě neznamená, že po vás nejdou. Průšvihy, které by jiný politik neměl šanci ustát, Babiš ustojí v pohodě. Lidé prostě věří jeho marketingovému obrazu. A všechna ta špína jsou pikle. Zkuste ale přemýšlet. Kdo by se proti Babišovi musel spojit, aby tento komplot opravdu fungoval – novináři, soudci (třeba i ústavní soudci na Slovensku v jeho známé kauze agenta Bureše), historici, policisté (vlastně i já jsem součástí komplotu). Tyhle všechny ovládají korupční politici alias mafiáni, a to už dokonce i v Německu, viz video níže. Ta síť na dehonestaci Babiše je neuvěřitelně sofistikovaná, takže ji musí řídit nějaká mimozemská entita, protože ani nadmíru inteligentní člověk by to pravděpodobně nedal. Ale možná je to všechno jinak, ale to už nechám na rozhodnutí laskavého čtenáře, protože cílem tohoto článku není rufmord Babiše, ale spíše vyvolat otázky v hlavách jeho voličů.
Miloš Zeman je často interpretován jako obhájce tzv. obyčejných lidí, opravdu tomu věříte?
Asi nic není tak vzdáleno pravdě jako toto tvrzení, ale třeba se pletu, což se mi na rozdíl od pana Zemana stává.
Mnoho voličů současného prezidenta je ze sociálně exponovaných míst, tam, kde je vysoká nezaměstnanost, tam, kde se daří lichvářům. Pokud v tomto regionu žijete, víte, kdy tvrdý exekuční řád vznikl a kdo ho parafoval? Možná není náhodou, že Zemanův kancléř Mynář podnikal v oblasti vymáhání dluhů. Zeman má, podle mého názoru, podíl viny na exekučním byznysu.
Pan prezident kdysi prohlásil, že většina lidí si za dluhy a následné exekuce může sama. Do jisté míry určitě ano, jenže nedávno jsem četl zajímavou studii z Harvardu, kde zjistili, že pod ekonomickým tlakem klesá naše IQ. Tvrdé exekuce přece nejsou řešení, spíše finanční gramotnost, která je u části populace mizerná.
Těžko říct, co k obyčejným lidem pan prezident skutečně cítí. V jeho projevech je kalkul. Zeman je intelektuál, přesto nenazývá věci pravými jmény, evidentně říká to, co chtějí jeho voliči slyšet.
Často dává najevo pohrdání, pokud si za nejbližšího spolupracovníka vybere někdejšího manažera vymahačské firmy, co k tomu říci? Víte, že kancléř Vratislav Mynář působil v letech 2009–2012 jako místopředseda představenstva společnosti Tessile ditta services. Tato firma měla smlouvu s pražským dopravním podnikem a pokud jste nezaplatili pokutu za jízdu načerno, najednou jste měli na krku mnohonásobně vyšší pohledávku („provize“ pro vymahačskou firmu), která řadu občanů mohla dostat do bezvýchodné situace. Aby mi bylo rozuměno, já se nezastávám černých pasažérů, jen kritizuji useknutí ruky za krádež chleba. Asi vás nepřekvapí, že exekutoři spolufinancovali i Zemanovu volební kampaň v roce 2013.
Miloš Zeman, navzdory svým slibům, rozděluje, útočí, nerespektuje téměř nic a nikoho. Pokud víte o nějaké iniciativě Miloše Zemana ve prospěch sociálně slabých, pak mne prosím poučte v komentářích, já na nic takového nepřišel.
Tzv, Zemanův kufřík z roku 1996 měl dokumentovat údajnou snahu ministra Jana Rumla změnit ČR v policejní stát. Předseda ČSSD si tehdy letmo přečetl „stoh papírů“, které mu byly doručeny a okamžitě v televizi oznámil, že „má důkazy“ o snaze vnitra a BIS zavést v Česku policejní stát. Po následném předložení „kufříku“ prezidentovi Havlovi vyšlo najevo, že „Zeman v touze zdeptat nenáviděného protivníka naletěl podvodníkům a psychopatům.“ Tento „kufřík“ tak fakticky obsahoval pouze 25 stran, „dodaných Zemanovým bezpečnostním poradcem Mikulášem Tominem (propuštěný ředitel Rumlovy inspekce z ministerstva vnitra), který je údajně dostal od Miloše Demétera – osmnáctkrát trestaného recidivisty“. Část této složky popisuje stylem brakových špionážních románů, jak Demétera sledují agenti BIS. Další část je průhledná provokace, snažící se dokazovat údajnou spolupráci členů ČSSD s BIS a bývalou StB. Dalších 19 stran tvoří banální přehled Tominových aktivit, vydávaných za část spisu BIS. Kromě toho kufřík obsahoval několik pravých a tajných informací, nicméně žádnou nezákonnost ze strany BIS ani policie tyto informace neprokazovaly.
Aféra Štiřín – 1999
Zemanův poradce Jaroslav Novotný byl nahrán při vydírání správce Štiřínského zámku, který vlastnilo MZV. Po správci Václavu Hrubém požadoval vyrobení falešných důkazů proti bývalému ministru zahraničí Josefu Zielencovi. Ve stejné době bylo zjištěno, že na zámku Štiřín bylo zabudováno funkční odposlechové zařízení. Zemanův blízký spojenec ministr Jan Kavan to nikdy nevysvětlil. V aféře vystupoval i Kavanův generální sekretář Karel Srba, kterého k němu se Zemanovým souhlasem prosadil Miroslav Šlouf. O něco později byl obviněn ze zpronevěry a odsouzen za přípravu vraždy novinářky Sabiny Slonkové na dvanáct let do vězení.
Akce Olovo – rok 2000
Reportéři MF DNES přinesli informaci, že mezi poradci tehdejšího premiéra Miloše Zemana vznikl materiál nazvaný Olovo, který měl zdiskreditovat ministryni školství Petru Buzkovou (chemická značka olova Pb se shoduje s iniciály jmenované). Spis mimo jiné obsahoval smyšlené pomluvy o tom, že se Buzková živila prostitucí, týrala svou malou dceru nebo že spolupracovala s StB. Vedení ČSSD odmítlo, že má se spisem cokoli společného, stejně se vyjádřil i šéf Zemanových poradců Miroslav Šlouf. Miloš Zeman tvrdil, že novou aféru zorganizovala a financovala stejně jako před dvěma roky aféru Bamberk konkrétní skupina s cílem zdiskreditovat před volbami sociální demokracii. Odmítl však sdělit jakékoliv důkazy. V srpnu 2000 jiný Zemanův poradce, Zdeněk Šarapatka, na policii vypověděl, že autorem Olova byl skutečně byl Zemanův poradce Vratislav Šíma. ČSSD reagovala trestním oznámením na neznámého pachatele a paradoxně přitom potvrdila pravost dezinformačního spisku Olovo, vyrobeného dokonce, jak se ukázalo, na počítači Úřadu vlády. Zeman osobně podal trestní oznámení na reportéry MF Dnes pro pomluvu, které bylo odloženo. Pražské státní zastupitelství Šímu ale nakonec neposlalo před soud s odůvodněním, že skutek sice spáchal, ale čin „nebyl společensky nebezpečný“. Zeman v této věci vědomě lhal a byl ze lži usvědčen. Skvělá kvalifikace pro prezidenta.
Aféra Dálnice D47 – červen 2002
Vláda Miloše Zemana bez výběrového řízení rozhodla, že bude uzavřena smlouva pro výstavbu ostravské dálnice D47 s konsorciem Housing & Construction (H&C). Na podzim téhož roku smlouvu napadl ministr Šimonovský (KDU-ČSL) a označil ji za krajně nevýhodnou pro stát. Špidlova vláda smlouvu s H&C v březnu 2003 vypověděla (pozn. pokuta za vypovězení smlouvy činí 650 miliónů Kč). Policie pak prověřovala, zda nebyl při rozhodování Zemanovy vlády o přidělení zakázky konsorciu H&C spáchán trestný čin. Nakonec se rozhodla kauzu odložit. D 47 je předražená o stovky milionů korun a je slavná jako nejzvlněnější silnice v Evropě. Jenom opravy nekvalitních mostů na této trase budou podle údajů z roku 2012 stát více než pět miliard.
Privatizace farmaceutického průmyslu (SEVAC/SEVAPHARMA)
Zemanova vláda v roce 1999 rozhodla, že při privatizaci SEVAC musí být jako strategický zájem státu udržena výroba sér a vakcín pro domácí trh. Stejným usnesením umožnila prodej SEVAC i s pozemky na pražských Vinohradech za 50(!) milionů korun, – na návrh Miroslava Šloufa napřímo jeho kamarádovi a fotbalovému „podnikateli“, později souzenému, Janu Gottwaldovi. Ten sice vyráběl pouze veterinární séra, a tak pro jistotu onu strategickou a vládou nařízenou výrobu sér a vakcín rychle ukončil, a parcelu i s budovami obratem ruky prodal za 300 milionů Luďku Sekyrovi (Sekyra Group). Ten postavil na stejném místě developerský projekt několika set bytů v ceně nejméně 1,3 miliardy korun. No, nekupte to…
Těch afér z dob Zemanova vládnutí je, samozřejmě, mnohem více. Mnohamiliardový ruský dluh se úspěšně vyrovnal až k praktické nule, a vydělat na tom dokázali jenom zprostředkovatelé – jenom náhodou opět kamarádi Zemanových kamarádů. Privatizace Mostecké uhelné společnosti mohla stát připravit o více než dvacet miliard – ale to jsou asi jenom pomluvy švýcarské prokuratury, která bez znalosti „vztahů“ šest let mapovala peněžní transakce a zjistila, že mnohamilionové částky končily, určitě jenom náhodou, na účtech přátel pana Šloufa. Stejnou náhodou určitě je, že stejný náměstek Zemanova důvěrníka ministra průmyslu a obchodu Grégra, na jehož švýcarský účet nějaké ty miliony doputovaly, byl zase jen shodou okolností stejný pan Sýkora, který tak hloupě prodal svoje akcie dalšímu ze Zemanových žáků a oblíbenců Stanislavu Grossovi za pouhých dvacet milionů, kterýžto je za chvilku prodal za sto milionů, načež ona zázračná společnost zanedlouho zkrachovala a zmizela ze světa…. A ti Švýcaři jsou natolik drzí, že to chtějí i po těch letech trestně stíhat.
Má cenu zmiňovat Jana Kavana, předražené přestavby ambasád, spolupráci s Karlem Srbou, odsouzeným za plánování vraždy novinářky Sabiny Slonkové, Český dům v Moskvě, otevřeně korupční aféru Gripeny, Lesy ČR atd..? Pamatuje si někdo ještě dnes jména později zkompromitovaných Zemanových milců – Stanislav Gross, Karel Březina, Jaroslav Palas, Jaroslav Tvrdík atd, atd
To vše se odehrávalo za vlády a zodpovědnosti Miloše Zemana. Nic z toho se nesmělo až donedávna vyšetřovat. Zeman bude dál předstírat, že nic z toho neexistuje a on sám, bojovník proti korupci, s tím neměl nikdy nic společného. Nejbližší „poradcovské“ okolí z korupční minulosti teď pro Miloše Zemana organizuje prezidentskou kampaň. Tak to, prosím, nekažte, a nikdy se kandidáta neptejte na korupci nebo zodpovědnost. A už vůbec ne na fakta a dokumenty.
Když posloucháte některé politiky, např. pana Okamuru, občas máte pocit, že ta špatná EU nám vlastně ubližuje a kdyby tady nebyla, měli bychom se jako prasata v žitě. Opravdu?
Nejčastější argumenty jsou především placení nesmyslných daní (z elektřiny), přesunutí určitého zboží do nižší sazby DPH (např. dětské plenky což nám EU zakazuje), možnost určit si, jak vysoká bude naše DPH (především na alkohol, cigarety, pohonné hmoty), zachování koruny, dotování předlužených států eurozóny.
K tomu bych jen řekl, že jsou to mnohdy nepravdivé argumenty, např. dotování předlužených států eurozóny.
Za prvé, my v eurozóně nejsme, o toto se stará peněžní fond eurozóny, tedy sedmnácti států EU platících eurem, jenž dotuje a úvěruje, tedy financuje bankrotem ohrožené předlužené členské státy eurozóny. Bankrotem ohrožené je dnes silné slovo, protože řecká ekonomika začala růst a pokud nepřijde další krize, je šance, aby z toho nejhoršího vybředla.
Za druhé, čísla mluví takto (pakliže budeme mluvit celkově o EU): Do rozpočtu EU v letech 2004 až 2014 odvedlo ČESKO 387,3 miliardy korun (14,5 miliardy eur) a získalo 797,5 miliardy korun (30,2 miliardy eur).
Minulý rok, tedy v roce 2017, obdržela Česká republika z rozpočtu EU příjmy ve výši celkem 97,9 mld. Kč a současně odvedla do evropského rozpočtu 42,4 mld. Kč.
Mohl bych se vyjádřit i k plenám, kde je to pravdivý argument, ale tyto argumenty mi přijdou malicherné jako důvod pro odchod. Spíše jsou to argumenty pro vytvoření nějaké koalice a prosazení změny v rámci EU. To mi na politicích typu pana Okamury vadí nejvíce, neřeší změny, řeší hned odchod. Není lepší být sebevědomou zemí prosazující své zájmy v rámci EU? Na všem a vždy najdete nějaké výhody a nevýhody, je ale zásadní to, co převažuje.
Samozřejmě EU není bez chyby, najdeme spoustu nesmyslných nařízení. Vzpomínáte na zákaz abnormálně ohnutých banánů? Tak to je mýtus, který vznikl nepatřičným překladem, ale absurdity z EU přicházejí.
Nechci vystupovat proti referendu a priory, i když chci zůstat členem spojené Evropy. Opravdu každý má právo na to se vyjádřit. Chci spíše apelovat na lidi, aby, pokud skutečně někdo referendum o CZEXITU iniciuje, se nerozhodovali v emocích, ale spíše s chladnou hlavou a pragmaticky. Ale pojďme si probrat bod po bodu.
ACH TA LISABONSKÁ SMLOUVA. Ano, omezila suverenitu členských států (možnost přehlasování), takže po jejím přijetí je možné státům vnucovat proti jejich vůli různá pravidla, v poslední době například kvóty pro imigranty, Dublin IV atd. Ano, to je jistě nemilé, bohužel sjednocení zemí takové problémy přináší a je to na vahách výhod a nevýhod určitě nevýhoda.
BEZPEČNOST ČR řeší NATO, o tom není sporu, nicméně přispěje stabilitě Evropy její tříštění? Rozdělená Evropa je vhodné podhoubí pro konflikty. V minulosti tomu tak vždy bylo.
EURO a EUROFONDY. Euro jsme se zavázali přijmout, ale není stanoven termín, klidně to můžeme protahovat do mého důchodu. To tedy hodnotit nebudu.Konec evropských peněz je jiná otázka, pomáhají nám? Dotace z mého pohledu nejsou špatné, pokud nejsou korupční a použijí se na investice, tedy neprojí se. Pokud máte aspoň trošku schopného starostu, není problém opravit či postavit školku, hřiště, kulturní středisko. Celkově mi připadá princip solidarity (vyspělejší země v rozumné míře pomáhají těm zaostalejším) dobrý. Samozřejmě to nesmí být tak tragické jako v Řecku, kde dotace projedly (Andreas Papandreu, ekonom!!!, který vystudoval Harvard, nafoukl během 80. a 90.let 20.století státní dluh z 22,9 procenta na 112,2 procenta HDP, o splácení, ať se starají budoucí generace). To, že jsme nyní čistí příjemci, neznamená, že třeba za 10 let nebudeme čistými plátci (po vstupu Ukrajiny?). Nyní přijít o dotace považuji za problém.
EKONOMICKÁ KATASTROFA: Brexit zatím neukázal, že by katastrofické scénáře byly pravdivé. Jenže je stále v pochodu a také ekonomika ČR se s tou britskou nedá srovnat, ale nejsem ekonom. Nemyslím si, že by to byla katastrofa, asi by hodně záleželo na našich politicích, jak by dokázali nastavit smlouvy s pro nás důležitými zeměmi. Každopádně mám obavu.
NĚMECKO. Asi by velmi záleželo na tom, jak by CZEXIT proběhl, nastavení smluv (zmiňuji v předešlém bodu) atd. Nicméně nyní si myslím, že by to např. ve vztahu s Německem problém být mohl.Vedle makroekonomických faktorů záleží i na administrativních komplikacích, tedy na volném pohybu zboží, služeb, pracovních sil. Švýcarsko není členem EU ani Evropského hospodářského prostoru (EHP), přístup na jednotný evropský trh má řešeno skrze bilaterální smlouvy. Vyvstává otázka, jestli jsme tak silní jako Švýcaři. Oni byli vždy jaksi mimo. Do Evropské unie vyvážíme přes 80 procent našeho exportu, z toho jen do Německa cca 33 %. Na toto zboží by se začaly vztahovat jiné předpisy i daně.
BILATERÁLNÍ DOHODY, respektive vztahy EU s ČR po CZEXITU: Viz bod, kde píši o Německu. Je pravdou, že CZEXIT sice neznamená automaticky ztrátu přístupu na jednotný evropský trh, protože si na něj můžeme vyjednat přístup buď přímo jednáním s EU, anebo uzavřením bilaterálních dohod s jednotlivými členy EU po vzoru Švýcarska, ale abychom tyto dohody mohli uzavřít, vyžaduje to ochotu členských zemí EU. A tady vidím zásadní problém. Podívejte se na BREXIT, EU se Británii mstí a Británie je mnohem silnější než my, jak by to vypadalo s Českem není tak obtížné domyslet. Bariéry, cla, obchodní kvóty, různé sankce, uzavření vnitřního trhu, omezení obchodních možností, fronty na hranicích…
VOLNÝ POHYB. Z mého pohledu je velmi příjemné jezdit na dovolenou a neřešit pas. Prostě jedu do Rakouska, na Slovensko i jinam a vůbec mi nepřijde, že překračuji hranice. Vlastně ve všech zemích EU můžeme zaplatit za nákup českou kreditní kartou, banky za to neúčtují žádné poplatky. O telefonování, zdravotním pojištění (ošetří nás na naši evropskou kartičku zdravotní pojišťovny) nemluvě. V zemích EU můžeme i pracovat a studovat, prostě si připadáte jako doma. Byl by volný pohyb pro zahraniční pracovní sílu i turisty zachován? Podle mne ne i když vyjednat se dá asi vše. Minimálně by se ztížil proces přechodu hranic. Pravděpodobně bychom opustili i Schengenský prostor a možná by došlo k obnovení vízové povinnosti do některých zemí. Ale to už jsem trošku za hranou, opravdu by velmi záleželo na našich vyjednávačích a na mstivosti EU, dokázat ostatním zemím co je čeká po vystoupení, dostat ČR na kolena.
Pomyslná miska vah jasně převážila ve prospěch EU a politikům či ekonomům, kteří tvrdí, že by to bylo jinak, nevěřím.
Rozdělená Evropa je Evropou sporů, nepokojů a válek. Chci spojenou Evropu.Tohle podle mne spousta ekonomů přehlíží, dívají se na CZEXIT čistě ekonomickým pohledem, jenže on to může být další impuls pro tříštění Evropy. Přiznávám, že ekonomicky se možná pletu a situaci nejsem schopen posoudit odborně, nicméně tuším, že už v roce 1849 Victor Hugo sepsal výzvu na vytvoření Spojených států Evropy. Nedopusťme dělení Evropy. Nás Čechy teď hodně vytáčí paní Merkelová, ale kvůli ní bych EU rozhodně neopouštěl, spíše bych hledal spojence proti jejím nesmyslným kvótám a snažil se je zrušit. Ale to jsme opět u sebevědomého Česka, které sebevědomě prosazuje své zájmy v rámci EU.
Má se za „silná“ slova chodit k soudu, neřkuli za mříže?
To, že se dovolená nepovede podle vašich představ se stává. Nechci tvrdit, že je vždy vina na straně CK. Nicméně přístup jedné nejmenované cestovní kanceláře mne nepřestává děsit.
Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého
Nejsem právník, nedokáži tento slogan (frázi) posoudit z právního hlediska, nicméně myslím si, že na svém blogu bych měl mít možnost svobodně říkat i nepříjemné věci. Jednu nejmenovanou CK jsem obvinil, že DLE MÉHO NÁZORU klame svoje klienty. O co šlo. Ve smlouvě jsme měli explicitně napsáno toto: Stravování all inclusive.
Realita ale byla taková, že třeba na oběd byla jen polévka, kterou jste si ale museli nahlásit předem, jinak jste ji prostě nedostali. Názor některých lidí byl, že je to normální. Souhlasím, že velmi rozhoduje subjektivní zkušenost z předešlých dovolených. Přesto si myslím, že většina lidí, kteří all inclusive zažili, mi dá za pravdu, že prosit o polévku na oběd nemá s all inclusive mnoho společného. Pokud by ve smlouvě bylo all inclusive light, či plná penze s odlehčeným obědem, neřekl bych ani popel. Ale to už se opakuji (jen abych vysvětlil těm co předešlý článek nečetli).
Ještě více mne ale překvapila arogance CK, která nebere konce. Místo toho, aby požádala o možnost vyjádření na mém blogu, což bych považoval za naprosto normální a velmi bych to uvítal, přišla hned rána mezi oči, soud. CK ukázala svaly, ale také to něco vypovídá o naší společnosti. Co?
No především to, a zdůrazňuji, že je to jen můj subjektivní pohled, že tu vládnou silné skupiny, které si prostě dobré jméno vydobudou silou. Dá se říci, že o všem důležitém dnes rozhodují silné finanční skupiny, žijeme tedy v oligarchii, spíše plutokracii?
Ano, každý má právo nebýt urážen
Ale je urážkou článek, ve kterém zmiňuji subjektivní pocity, také názor, že se CK dopouští klamání svých zákazníků? Můj názor přece může být špatný, čistě subjektivní, mohu být nevzdělán (nevím co pojem all inclusive znamená) atd. V normální společnosti by přece CK napsala vyjádření, jenže tato CK se chovala arogantně už při naší dovolené. Myslím si, že není v rozporu s žádným právním předpisem to, že popíši vlastní zkušenosti, stejně tak je možné vyjádřit i subjektivní názor, což zaručuje Listina základních práv a svobod ve svém článku 17. Samozřejmě není možné vědomě šířit nepravdivé informace, je ale nepravdivou informací můj rozpor pojmu all inclusive?
Laskavý čtenář promine, ale dále se rozepisovat nebudu, i když mi v hlavě kolují velmi peprné myšlenky.
Kefalín, čo si predstavujetě pod takým slovom all inclusive?
Lyžařská dovolená v Rakousku, 3 dny lyžování, 5 dní celkově, cena s vlastní dopravou cca 30 000 Kč včetně skipasů pro čtyřčlennou rodinu s all inclusive.
Po příjezdu do hotelu nás čekalo překvapení. Naše all inclusive, které jsme měli zaplaceno, se změnilo na polopenzi, na balíčky na svah nemáte právo (hotel totiž není přímo na svahu a jezdit v poledne tam a zpět cca 30 km se nám opravdu nechtělo). Na oběd dávají většinou jen polévku, a to že ji chcete musíte nahlásit nejpozději ráno u snídaně, jinak máte smůlu. A to nebudu hodnotit vlažný přístup recepční, která vám ani neřekne kam si dát lyže.
Nevím, ale já si pod pojmem all inclusive představoval trošku něco jiného, ale možná jsem naivní. Když jsme se dívali na stránky Nev Dama https://www.nev-dama.cz/zima/rakousko/dachstein-west/hotel-der-abtenauer?termin=2018-02-18&noci=7&pokoje=19352, stojí tam toto:
snídaně – formou mezinárodního bufetu včetně nápojů
oběd – zpravidla polévka či malý snack mezi 11.30 až 12.30 hodin (o nutnosti nahlášení obědu předem jsme informaci nenašli)
odpolední svačina – sladký zákusek a káva mezi 14.30 až 15.30 hodin
večeře – formou bufetu s výběrem hlavních jídel s přílohou, předkrmů, salátů a dezertů; vybrané nealkoholické nápoje mezi 10.00 až 20.00 hodinou a od 18.30 do 20.00 hodin pak i točené pivo a stolní víno; nápoje zdarma jsou podávány pouze v určené části restaurace „Al-Bereich“, nápoje na baru, terase v pivnici a diskotéce pak za poplatek
Přišli jsme tedy o dvě jídla, s kterými jsme počítali a měli je zaplaceny. All inclusive a na oběd polévka… budiž tedy, ale že nám nejsou schopni vyhovět balíčkem na sjezdovku ve stejné ceně nechápu (aspoň suchý rohlík, který bychom k té polévce snad také dostali).
Nechci být nenasytný, i když na horách vytráví, ale pokud si zaplatíte all inclusive, čekáte, že za to něco dostanete, přístup hotelu i cestovky Nev Dama (její pracovnice na help lince), mi přišel arogantní. Na manželčin dotaz na balíčky na svah před nástupem na dovolenou Nev Dama nereagovala, stejně tak na naši telefonickou stížnost v den příjezdu.
Setkali jste se někdy s něčím podobným? Pokud ano, jak jste postupovali? Pokud máte ve smlouvě all inclusive, je nějaká přesná definice tohoto pojmu?
Dodatek 6.3.2018: Jelikož CK NEV DAMA hrozí žalobou, poslední dva odstavce beru zpět, chtěl jsem jen vyjádřit svůj názor a zkušenost s touto CK a explicitně jsem napsal, že se mohu mýlit. Ustupuji tedy a prohlašuji, že jsem se mýlil, CK NEV DAMA se nedopustila klamání svých zákazníků.
Upravený text:
Chci jen vyjádřit svůj názor a zdůrazňuji, že nemusí být správný. V minulých letech jsme s CK NEV DAMA neměli žádný problém. Tato dovolená se prostě nepovedla, a to co vytýkám této CK je nereagování na naše e-mailové dotazy, arogantní pracovnice na help lince (čistě subjektivní dojem), a nepřesná specifikace ve smlouvě toho co dostanu (pokud by cestovka do smlouvy napsala plná penze s odlehčeným obědem bez možnosti balíčku, případně all inclusive light bez možnosti balíčku, neřekl bych ani slovo). CK přece ví, co který hotel nabízí, či je schopen nabídnout a tohle by mělo být zohledněno ve smlouvě, protože právně závazná je smlouva, nikoli popisek na www stránkách.
Níže přikládám smlouvu, kde je explicitně uvedeno stravování all inclusive, není tam polopenze, all inclusive light či jiný terminus technicus. Pokusím se o příměr třeba s koupí auta v „plné výbavě“, chcete automatickou převodovku, střešní okno, navigaci…zaplatíte si to a pak to nedostanete, třeba proto, že jste si o to požádali pozdě, ale zaplacené peníze už vám nikdo nevrátí?
Není to útok na CK NEV DAMA, myslím, že by se nad tímto měly zamyslet všechny cestovní kanceláře a udělat v terminologii trošku pořádek. Chci také zdůraznit, že o prožitku z dovolené často rozhoduje předchozí zkušenost, možná kdybychom jeli do stejného hotelu jako minule, tento článek by vůbec nevznikl. Prožitek z dovolené je čistě subjektivní pocit závislý na předchozích zkušenostech, které u nás byly nadmíru přívětivé.
Včera mi bylo smutno, velmi smutno, nicméně nezbývá než výsledky respektovat a poblahopřát vítězi.
Respektuji volbu většiny a je mi líto „menšiny“ (nechybělo mnoho a z menšiny by sice byla většina, ale to je prostě demokracie). Přesto si dovolím položit pár otázek elektorátu pana Zemana,
Miloš Zeman je bezpochyby jedna z největších osobností polistopadové éry. Ale i při projevu po volbách, kdy se opíral o nepřišroubovaný stolek, bylo vidět, že toho má dost. Hůře mluví, je na něm vidět únava a nejistota. V jeho zdravotním stavu si nemyslím, že by byl schopen na 100 % vykonávat svoji funkci. Většina lidí by za současné politické konstelace a při podobných zdravotních obtížích odešla na zasloužený odpočinek, ale moc je tak opojná… nicméně nejsem lékař, zajímá mě názor elektorátu znovuzvoleného prezidenta, co si myslí o zdraví pana Zemana?
Pan prezident slíbil, že nebude tak arogantní, přesto v prvním projevu po volbách si opět neodpustil nazvat novináře pitomci. Novináři prostě měli kdysi jiný názor, a proto již tehdy pochopil, že jsou to pitomci. Mně arogance a mstivost pana prezidenta odpuzuje, vás ne? Nevadí vám, že když máte jiný názor, na nějž máte sakra právo, přesto vás nazvou pitomcem?
Zeman se všemi svými chybami (a že jich má požehnaně) je blíž veřejnosti. Tomu rozumím. Přesto si myslím, že svou hrubostí překročil pomyslný Rubikon. Vám hrubost pana prezidenta nevadí? Je to marginální téma?
Okolí pana Zemana je (eufemizmem řečeno) zvláštní, například hradní kancléř Mynář po letech kliček přiznal stamilionový majetek. Netvrdím, že něco spáchal, jen si myslím, že to není důvěryhodné. A prezident i jeho okolí by transparentní býti mělo. Na přebujelé ego pana Ovčáčka se už píší divadelní hry. Voličům pana Zemana ani tohle nevadí?
Přijde mi, že panu Zemanovi projde cokoliv, lež, viróza, chatrné zdraví, vulgarity, eurofederalismus (pan prezident ho podporuje, hodně jeho voličů ne) …Proč si vážíte pana Zemana právě vy, proč jste ho volili, co vás přesvědčilo?
Nechci jitřit rány, zajímá mne jen názor voličů staronového prezidenta. Přispějete v komentáři? Nebo dopadnu jako novinář na fotografii?
Dodatek 29.1.2018
Miloš Zeman má ve svém okolí, podle mého názoru, jen přitakávače, je to tak silná osobnost, že diskutovat s ním si asi moc lidí nedovolí. Pak slyšíme výroky: „Mám, ostatně jako vždy, pravdu.“ Někteří voliči staronového prezidenta jsou bezpochyby inteligentní lidé, já si ale nemohu pomoci, prostě nechci prezidenta, který uráží a lže. Miloš Zeman slíbil, že bude méně arogantní, jak dlouho mu vydržel tento slib? Prezident rozděluje společnost na pražské povaleče (tzv. pražskou kavárnu) a těch lepších spodních 10 miliónů, nepřipomíná vám to něco? Podívejte se na diskuzi k tomuto článku, některé příspěvky jsou rozumné, některé jsou typicky zemanovské, tedy s tendencí urazit a ponížit.
Neodsuzuji Miloše Zemana (kritika není odsouzení) a ani jeho voliče, mají svaté právo volit koho chtějí. Je mi jen líto, že pan Zeman nemůže vyslovit myšlenku nekonfliktní formou. Můžeme se spolu bavit tak aniž bychom se uráželi?
„Národ je zrcadlem své vlády. Všechny nedostatky a hříchy v zemi jsou výsledkem její slabosti, nedbalosti nebo nepoctivosti. Jaký pán, takový lid. Lidé vždy a všude vzhlížejí nahoru a odtamtud si berou vzor.“ (Machiavelli)
Je to čistě subjektivní pohled jednoho voliče. Miloš Zeman je bezpochyby inteligentní člověk, obdivuji jeho až encyklopedické znalosti, ale jeho přebujelé ego převážilo a podle mne je to nemocný člověk.
1.Nevyzpytatelnost
Ano, jen d*bil nemění názory, ale jak nazvat člověka, u kterého dochází k názorovým kotrmelcům povážlivě často? Zeman se za roky v politice hodně proměnil, i osobnostně. Řadu svých dnešních názorů by v době, kdy byl leaderem sociální demokracie, prostě neříkal.
Jeden hot a druhý čehý, jinak řečeno Česká republika by měla vystupovat jednotně, místo toho Zeman před Parlamentním shromážděním Rady Evropy označil protiruské sankce za nefunkční a ruskou anexi ukrajinského Krymu za „fait accompli“, čili za hotovou záležitost. Zmínil se také o možnosti ruské kompenzace ve prospěch Ukrajiny. Jeho výroky byly v příkrém rozporu se zahraniční politikou České republiky. Podle mého názoru radit Ukrajincům, aby si nechali zaplatit za okupaci, je u člověka, který zažil ruskou okupaci v roce 1968 neomluvitelné.
Naprosto nevhodné prohlášení o komandu, které by zabilo severokorejského vůdce Kim Čong-una. Zeman, jako vrchní velitel českých ozbrojených sil, nahlas přemýšlí o zabíjení jako o metodě likvidace protivníků, třebas i novinářů, kameramanů…
Hovory z putyky, kde si pan prezident stěžuje, že vláda zku*vila služební zákon, poučování o tom, co je to v angličtině pussy (pan prezident opravdu neřekl ženské přirození, ale použil peprnější výraz).
2.Často lže nemluví pravdu
Netřeba se vracet k Peroutkovi, stačí připomenout projev po volbách 13.1.2018, kde tvrdil, že ho podporuje i Karel Gott. Ten pak v (nejen)ČT tuto informaci dementoval.
Protože jsem použil v nadpisu příslovce často, měl bych to asi nějak dokumentovat, netřeba se rozepisovat, stačí použít strýčka Googla:
Prezident by měl být, mimo jiné samozřejmě, morální autoritou. Jenže to, co Miloš Zeman předvádí ve vztahu k úctě k zákonům, k ústavě, je na hranici přijatelnosti. Když se takto může chovat prezident, pak je všechno možné, i já mohu jít za hranu zákona. Nemluvím jen o tom, že někoho urazí a pak se neomluví, či o slovníku pana prezidenta, kdy by jeho pořady měly být vysílány po 22 hodině a s hvězdičkou, mluvím o celkovém dojmu a ten je tristní.
Faux pas při setkávání s politiky, vzpomeňme si třeba na anglickou královnu, či neuvěřitelné slovní výjevy na adresu novinářů. Většinou to dopadne tak, že si všichni oddechneme a jsme rádi, že to nebylo ještě horší.
Miloš Zeman dokáže dokázal být vtipný. Leckdy, především v poslední době, však sklouzává k primitivním bonmotům (přeřízlé aktivistky na Šumavě…)
Někdy mi přijde, že část medailí má Miloš Zeman vyhrazeny pro své kamarády. Opravdu si myslíte, že si Robert Sedláček zasloužil připnout na fleecovou mikinu medaili? Čím se zasloužil o stát? Tím, že natočil dokument „Miloš Zeman: nekrolog politika a oslava Vysočiny“. Dalo by se pokračovat dalšími jmény, ale nemá to smysl.
Jiný názor je pro pana Zemana těžko stravitelný, možná až nepřijatelný, snad proto nemá rád Moravce a ČT a miluje TV Barrandov a Soukupa. Ringo Čech tvrdí, že Zeman je náš nejlepší prezident. Po těchto slovech jsem si pomyslel, čím že je to Ringo (jinak můj oblíbený slávista) dneska asi sjetý. Někdy mi přijde, že má kolem sebe bandu pochlebovačů, kteří mu nedokáží říci pravdu do očí.
4.Viróza je sviňa
Vzpomínáte na vrávorajícího prezidenta nad korunovačními klenoty? Hradní mluvčí to vysvětloval virózou. Ale budiž, přijměme toto vysvětlení, nicméně porovnejte si fotky Miloše Zemana před 5 lety a dnes. Hodně zestárnul a podle mého názoru je na něm vidět minimálně velká únava. Pan prezident by měl skončit a opět objímat stromy na Vysočině. Přeji mu hodně zdraví a dlouhý důchod. V druhém kole voleb proto udělám maximum.
Míří Evropa do fatální finanční krize? Proč jsme se nepoučili z roku 2008?
Vlk z Wall Street je příznačný film. Říká nám toho hodně o dnešní morálce Homo sapiens sapiens.
Chtěl bych nejprve říci, že nemám vzdělání ekonomického směru, jen se dívám kolem sebe a tento článek je čistě subjektivní pohled nevzdělaného člověka.
Takže začněme, co je vlastně kapitalizmus?
Je to ekonomický systém, jenž se v Evropě vyvíjel cca od 16. století. Podstatou kapitalismu je výroba a prodej za účelem zisku.
Co je pro mne kapitalizmus?
Mám schopnosti, odvahu riskovat, ale mám také morálku. Tohle vše, když smíchám dohromady, tak mi vyjde třeba Tomáš Baťa. Chci tím jen říci, že slovo kapitalizmus nemá u mě jen pejorativní nádech, tak jak to dnes často vidíte např. na Internetu.
A jak by měl kapitalizmus fungovat?
Určitě ne tak jak je uváděno ve výše zmíněném filmu, jenže máme problém, on tak bohužel funguje. Je založený na dravosti, sobeckosti, bezohlednosti, individualismu. Tento kapitalizmus se projevuje velmi silně třeba ve zdravotnictví (FARMACEUTICKÝ PRŮMYSL JAKO ORGANIZOVANÝ PODVOD), ale zdravotnictví není tématem tohoto článku. Morální kapitalismus vymizel a dostat ho zpět bude velmi obtížné.
V kapitalismu určuje výrobu poptávka. Ekonomika se vyvíjí spontánně na základě bilaterálních či multilaterálních dohod ekonomických subjektů. Každý může podnikat, realizovat své sny. Ale tomu všemu musí velet nějaké mravní hodnoty. Skutečným viníkem krizí jsou spekulace. Ty podporují snadno dostupné úvěry. Až přijde masivní výbuch – návrat k reálným cenám – způsobující depresi. Ptám se, jak je možné, že jednoho z největších podvodníků novodobé americké historie Bernarda Madoffa, odhalila až finanční krize v roce 2008, i když od roku 1992 jeho společnost vyšetřovaly úřady hned šestkrát. Pokud by tedy byla vyšší regulace, banky nemohly poskytovat úvěry komukoli, nebyly by krize tak hluboké?
Co je tedy, podle mého názoru, největším problémem kapitalizmu(respektive tržní ekonomiky)? Vezmu to bod po bodu, tak jak mi létají v hlavě myšlenky:
Stát rozdává, a přitom na to nemá: Vždy budou rozdíly mezi lidmi, vždy budou někteří lidé chytřejší, někteří hloupější. Ale není možné dávat na sociální dávky 50 % státního rozpočtu. Zadlužení je jeden s největších problémů současného světa. Ale politiky to evidentně netrápí.
Přezaměstnanost: Počty státních zaměstnanců trvale rostou již několik let, pro stát pracuje už 437 tisíc lidí, opravdu tolik úředníků potřebujeme a je reálné je zaplatit bez zadlužování?
Ekonomice nerozumí asi už ani sami ekonomové: Já jako dítě si pamatuji (jsem Husákovo dítě), že na tehdejších bankovkách byl nápis, že jsou kryty zlatem a ostatními aktivy SBČS (omlouvám se, pokud jsem to popletl). Já vím, že dnes je doba jiná, ale nepřipadá mi vhodné, aby si banky tiskly bankovky jen dle svého uvážení, což se dnes děje (Po finanční krizi v roce 2008 Amerika emitovala v rámci kvantitativního uvolňování asi 3 a půl bilionu dolarů. Udělali to tak, že si je vyťukali na počítači. ČNB má zákonem dané privilegium vytvářet peníze ‚z ničeho‘, v rámci procesu peněžní kreace. To v praxi znamená, že příslušný úředník centrální banky vytvoří v rámci intervence jedním stisknutím tlačítka klávesnice takové množství korun, na které většina z nás pracuje celý život.). Přijde vám to ok? Z mého pohledu je to neskutečná prasárna.
Bonitní je každý:Ratingovým agenturám nelze věřit, v době boomu před krizí v roce 2008 se prý hodnocení dalo koupit. Vlastně mi přijde že dnes už nelze věřit nikomu (o Řecku a jeho lžích netřeba mluvit).
Krize ve své podstatě je přínosná, je to očištění a měla by vést ke změnám: Ano, ale po krizi v roce 2008 se vlastně nic nestalo. (Zne)užívání derivátů pokračuje i po roce 2008… užití derivátů jako nástroje ke spekulacím nebo finanční deriváty s vysokou pákou, nad nimiž nemají investoři adekvátní kontrolu…zneužití těchto finančních instrumentů přispělo významnou měrou ke globální finanční krizi roku 2008. Jejich užívání však pokračuje dodnes a celková hodnota derivátů se na konci roku 2010 odhadovala na 600 bilionů USD, což je desetkrát více než kolik činí globální hrubý domácí produkt.
Myslím, že bych ještě mohl pokračovat, třeba o nesmyslných regulacích, investiční neobezřetnosti, vysokých cenách dluhopisů a nemovitostí, ale je to zbytečné.
Ve velké hospodářské krizi v roce 1929 i v novodobé krizi z roku 2008 sehrál významnou úlohu morální hazard. Kapitalismus, podle mého názoru, je společenský postoj. Je to o zodpovědnosti za sebe, za svůj život. Postarat se sám o sebe a dodržovat při tom pravidla a pozor, nejen ta psaná, možná především ta nepsaná. Já se tak snažím žít už několik desetiletí, ne vždy se mi to dařilo, ale zatím jsem od státu žádné sociální dávky nepotřeboval.
Na závěr pár citátů:
„Člověk by měl vědět, že život je v podstatě krutý a nespravedlivý, ale měl by se snažit žít tak, jako by to nepozoroval.“
„Žijeme v morálním blahobytu: téměř každý má dvojí morálku.“
„Chceme-li zničit národ, musíme nejprve zničit jeho morálku a padne nám do klína jako zralé ovoce.“
„Kapitalismu je vlastní jedna vada: nerovnoměrné rozdělení bohatství. Socialismu je vlastní naproti tomu jedna ctnost: rovnoměrné rozdělení bídy.“
Defender je antivirový program z dílny Microsoftu. Je všeobecně známo, že není moc kvalitní, jenže všeobecné názory nejsou zpravidla úplně relevantní.
Já sám tento antivir používám a pokud respektujete základní bezpečnostní pravidla, tak by vám měl stačit. Ale nejsem expert na antiviry, takže rozhodnutí je na vás, níže pár odkazů, které vám možná pomohou v rozhodování:
Pokud se rozhodnete nainstalovat jiný antivirový program, sám instalátor by se měl postarat o deaktivaci. Pokud to neudělá, musíte deaktivaci udělat sami. Jak na to?
Ve spodní liště vidíte ikonu lupy, klikněte na ni a vepište Centrum zabezpečení…otevře se vám okno, kde ihned vidíte, jestli je Defender aktivní, jestli funguje firewall atd. Následně vyberete Ochrana pře viry a hrozbami…Nastavení ochrany před viry a hrozbami…zde antivir vypnete, viz obrázky.
Pokud chcete Defender odinstalovat, tak mám pro vás špatnou zprávu, ve Windows 10 to nejde. Hledal jsem na různých fórech rady od specialistů a bez úspěchu. Zatím nikdo řešení nepublikoval a je pravděpodobné, že ani nepublikuje. Defender je součást Windows a dá se jen vypnout.
