Země je placatá, fakt!

Nedávno jsem napsal článek o evoluci a pěkně jsem to schytal

Ten, kdo můj článek četl pozorně, pochopí, co přesně jsem kritizoval, ale proč o tom píši. Když jsem si pro článek připravoval podklady, narazil jsem na tuto stránku: https://www.placata-zeme.cz.

Ano, Země skutečně není koule, spíše má tvar geoidu – od koule se liší především zploštěním na pólech.

Počet lidí, kteří placatosti věří, pomalu narůstá, obzvláště v USA. Fotky z vesmíru? Fotomontáže! Zkušenosti astronautů a pilotů z různých zemí (USA, Rusko, Čína)? Manipulace!  Sklon zemské osy a oběh Země okolo Slunce, střídání ročních období? Různá časová pásma? Asi také manipulace! Kdo chce, nechť si bizarní diskuzi (pan Bača s velmi trpělivým Jiřím Grygarem) poslechne, já to do konce nevydržel.

 

PROČ TOMU VLASTNĚ LIDÉ VĚŘÍ?

1.Víra

Nikdy nic nikdo nemá bráti za definitivní, ale kulatost Země považuji za vědecky dokázaný fakt. To, čemu věří pan Bača (a mnoho jiných), je založeno čistě na víře. On má pocit, že nevírou v placatost by urazil Boha, nebyl by správný věřící. Jenže věda a víra si nemohou konkurovat, tedy ani odporovat. Víra je dar, osobní vztah. Věda může upřesnit, možná i rozšířit představy věřícího člověka nejen o světě, ale i o Bohu. Proto věřit v kulatost není proti Bohu, spíše to vše zavání náboženským fundamentalizmem. Boj za nastavení vlády Boží může mít různé podoby a může se setsakramentsky zvrtnout. S tím máme v Evropě spoustu zkušeností.

2.Náboženský fundamentalizmus

Myslíte si, že náboženský terorizmus je jen doménou islámu? Fanatici různých vyznání jsou si velmi podobní.

Vlna zabíjení kacířů. Odstartována byla velkými procesy s kacíři po celé Francii. Hugenotský protestanský odpor zlomen v tzv. bartolomějské noci. Bylo popraveno na 2000 hugenotů. Velké množství blíže nezjištěných poprav kacířů v Alsasku. V Trevíru došlo okolo r. 1580 k masakru. Původně to měl být protest, za účelem potlačit protestanty a židy. Výsledkem bylo naprosté zničení dvou vesnic.

Vzpomínáte si na masivní fanatické výboje mezi katolíky a protestanty v Irsku? Rokem 1972 dosáhl konflikt svého vrcholu tzv. Krvavou nedělí (30. 1. 1972), kdy bylo 13 katolíků zavražděno jako důsledek potlačení vzpoury během občanského průvodu v Derry.

Sídlo federálních úřadů v americkém Oklahoma City zdemoloval 19. dubna 1995 krátce po deváté hodině ráno místního času výbuch silné nálože. Zdrojem ohlušující exploze byla směs benzinu a umělého hnojiva umístěná v zaparkovaném vozidle. Detonace a zničení devítipatrové budovy Alfreda P. Murraha, v níž byla i mateřská školka, si vyžádalo 168 obětí, z toho 19 dětí. Dalších téměř 700 lidí bylo zraněno. Poškozeno bylo mimo jiné přes 300 budov, exploze byla patrná až do vzdálenosti 50 kilometrů. Útok provedl Timothy McVeigh, veterán války v Perském zálivu. Chtěl tak pomstít útok FBI na sídlo davidiánů Davida Koreshe v texaském městě Waco, kde v roce 1993 zahynulo přes 80 členů sekty.

Bombový útok na olympijský park v Atlantě se odehrál 27. července 1996 během letních olympijských her v Atlantě. Výbuch si vyžádal dva mrtvé a 112 zraněných. Šlo o první ze série čtyř výbuchů spáchaných Erickem Rudolphem, jehož motivací byla snaha o změnu vládní politiky týkající se interrupcí a zrušení olympiády.

Takto by se dalo pokračovat.

Kdo jsou pachatelé teroru a násilí ve jménu Boha? Myslíte si, že jde o duševně nenormální, agresivní jedince? Ne, v drtivé většině případů jde o „spořádané“, nenápadné a psychicky „zdravé“ lidi. Náboženští militanti chtějí býti často „jen“ významní, být součástí velkolepého boje na straně dobra. Mezi náboženstvím a násilím existuje magická přitažlivost. V případě náboženského terorismu vidíme mnohdy zbožné lidi oddané mravnímu pohledu na svět.  Vznešeně kážou o mravnosti, a pak? Utrpení, převrácený svět vzhůru nohama.

Křesťanský fundamentalizmus je bezvýhradné, nekritické zastávání názorů náboženské křesťanské nauky. Velký důraz klade na bibli a hájí stanovisko literalismu – doslovného znění bible.

Fundamentalisté jsou přesvědčeni o neomylnosti Bible. Proto byl Galileo Galilei omezen inkvizicí a jeho knihy byly zakázány až do roku 1822. Kreacionizmus chtějí prosadit na školách, jako alternativu evoluce. Evoluce, ač jsem k ní velmi kritický, je vědecká metoda, kreacionizmus ne. Věřící by si měli uvědomit, že Bible není učebnicí astronomie, historie či biologie, je to kniha vyjadřující lidskou zkušenost s Bohem, v mnohém odpovídá na otázku proč a nikoliv jak. Autorem bible jsou samozřejmě lidé a já osobně bych ji nazval studnicí duchovního života.

3.Důvěryhodnost médií v digitální společnosti

Příchod digitalizace a internetu přinesl úskalí – publikovat může naprosto kdokoli (ano i já). Lidé mají obecně potřebu se vyjadřovat ke všemu. Což není na škodu, pokud z článku explicitně vycítíte, že je to váš pohled na věc. S příchodem internetu se ale objevil prostředek na velmi jednoduché sdílení (šíření) nesmyslů. Zároveň však neexistuje nic, co by odfiltrovalo nepravdivé, či dokonce záměrně lživé zprávy.

Příkladem, nechť je video „OPUŠTĚNÁ VESNICE V ČERNOBYLU!“ Autoři předstírali, že jsou v oblasti Černobylu. Přitom se pohybovali v okolí skanzenu Řepora, který se nachází v pražských Řeporyjích. Spousta lidí tomuto videu „nalítla“ a já se nedivím. Je skutečně velmi obtížné rozlišit důvěryhodné informace od fake news.

Černá propaganda (snaha podvést a manipulovat) se zaměřuje na vyčerpání kritického myšlení příjemců a vyvolání naprosté neschopnosti nadále určit, co je ještě pravda. Cílem samozřejmě je, aby adresát přijal myšlenky, které jsou předkládány. Černá propaganda se hojně využívá i v politice. V prezidentských volbách v USA (2016), nebo v ČR (2018), u nás jsme toho mohli býti přímými svědky. Lidé jsou znechuceni a nevěří ničemu, nebo jsou tak zahlceni, že věří blábolům.

Důvěryhodnost médií klesá. A velmi tomu přispívají právě politici. Vybavte si Donalda Trumpa, místo toho, aby řekl, že se mu tato zpráva (či zprávy) nelíbí, raději je veřejně označí jako fake news.  Něco podobného vidíte i u našich politiků (třeba v souvislosti s ČT). U Trumpa a jeho týmu je běžné poskytovat alternativní fakta (rozuměj, jde jen a pouze o eufemismus pro lež). Velmi umě se tím podrývá víra lidí ve svobodu tisku a autorita médií se vytrácí, zároveň lidé mají v hlavě zmatek, protože pak i placatost může být alternativním faktem.

MF DNES byla kdysi absolutně klíčové médium. Plnila roli, kterou od média očekáváme a plnila ji velmi dobře. Nyní nám servírují články především o pojištění, idylických krajinách a převážně nekonfliktní politická témata. Věřím tomu, že zde zůstali redaktoři, kteří nedopustí, aby jim někdo diktoval, co mají psát, nicméně v současnosti nejmocnější muž v zemi nemůže být bez vlivu na toto médium. Média prostě nejsou nestranná (tedy jak která) a relativně podléhají snahám o ovlivňování (může to být nejen ze strany majitelů, ale i politiků, komerčních subjektů…). Pokud je majitel zároveň i politik, je to bezpochyby o to horší.

Častým argumentem pro věřící v placatost je: „Vždyť to bylo na Youtube“. Youtube dávají na stejnou úroveň s např. ČT.

 

4.Čím méně tomu rozumíte, tím jasněji to vypadá

Čím méně nějaké oblasti rozumíme, tím větší tendenci máme přeceňovat naše vědomosti a schopnosti v dané oblasti. Tvrdí to psychologové David Dunning a Justing Kruger.

Například člověk, který vystudoval medicínu, bude v otázkách ze svého oboru schopný odpovídat erudovaně. Člověk, který medicínu nikdy nestudoval, bude odpovídat s vyšší jistotou. Jinak řečeno, stačí nám pár, pro nás relevantních, údajů a myslíme si, že tomu rozumíme (jak příznačné – pro mne).

 

5.Psychologie

Naše mysl se utváří v mozku, ale velmi zásadně ji formují vnější i vnitřní síly. Prožité události, prostředí, ve kterém žijeme, samozřejmě dědičnost, subjektivní zkušenosti, jistě také aktuální pozůstatek obsahu paměti. A tady někde je zárodek pro šíření bludů. Pokud je totiž náš mozek postaven před dvě protichůdná tvrzení, vybere si to, jež je mu citově bližší, případně způsobí menší úzkost. Takže o pravdu moc nejde. Emoce tady hrají velkou roli. Emoce jsou třikrát rychlejší než rozum. Emoční odezva proběhne už 0,13 sekundy od podnětu, zatímco „první“ racionální se dostaví nejprve za 0,4 sekundy – tudíž všechno je jenom racionalizace emoční odezvy. Alespoň to tvrdí Miroslav Švec, neuromarketing.sk.

Když se podřizujeme skupině, pociťujeme zprvu strach z vyloučení, pokud naše chování nebude skupině vyhovovat. Když však své chování přizpůsobíme a zařadíme se, bude nás trápit rozpor mezi naším chováním a naším přesvědčením. Abychom se tohoto vnitřního konfliktu zbavili, přizpůsobíme své přesvědčení tak, aby odpovídalo požadavkům skupiny.  Tomuto se říká kognitivní disonance.

Upřímný člověk věří své vlastní propagandě. Každý z nás má vytvořený nějaký strukturovaný systém, kterým si vysvětluje svět a události kolem sebe. Pro náš mozek pravda vlastně neexistuje, proto není podstatná ani objektivita, vědecký přístup reflektující realitu, ale pouze a jenom naše vnitřní logika souvislosti a propojování objektů a událostí.

Obecně platí, že když se můžeme svobodně rozhodovat, zpravidla se vzájemně napodobujeme. Což není vždycky na škodu (v případě pomoci je to určitě užitečné). Jenže v době sociálních sítí to už tak pozitivní být nemusí. Sociální sítě jsou vlastně bubliny, ve kterých jsme uvězněni. Naši přátelé mají povětšinou podobné názory (proto jsou to naši přátelé). Pokud vnímáte svět podobně, budou podobné i informace v našich newsfeedech (on to sdílel taky, tak to bude pravda). Je prokázáno, že pro velkou část lidí je právě prostředí sociálních sítí hlavním a mnohdy i jediným zdrojem informací. Sofistikované algoritmy nás obšťastňují spíše těmi názory a příspěvky, s nimiž souhlasíme, a snaží se každého z nás osvobodit od pro nás nezajímavých a otravných příspěvků (informace, které jsou v rozporu s naším přesvědčením, stejně ignorujeme), které by nás mohly donutit k předčasnému opuštění či méně častým návštěvám sociální sítě.

 

6.Hoax

Šíření poplašných, nebezpečných, podvodných zpráv. Šíření těchto zpráv je možné zejména proto, protože spoustu lidí nezajímá pravda, která je často lehce ověřitelná. Spíše je lákají informace, které potvrdí to, čemu už věří, ať už jde o jakékoliv téma. Hoax je plný faktoidů, tedy něčeho, co se faktu podobá, ale ve skutečnosti jím není. Může jít o předpoklad, spekulaci. Zahrnuje neskutečné, nepravdivé, případně nepřesné, sporné, neověřené, nepotvrzené tvrzení.

Hoax se šíří hromadně a co nejrychleji, především proto, že první dojem je ten nejdůležitější. Lidé věří nejvíce zdroji, ze kterého uslyší zprávu poprvé. Sociální psychologie tu hovoří o efektu primárnosti. Šíření také napomáhá emoční náboj s minimální informační hodnotou. Nad fámou či hoaxem není potřebné dlouze hloubat a přemýšlet. K zavržení ale už jsou potřebné pádné argumenty.

Dříve byl zdroj informací velmi relevantní. Dnes je relevantní to, co Google (Seznam, Bing) nabídne na top pozicích. Pravdy a argumenty jsou k mání na jedno kliknutí, bez ohledu na důvěryhodnost zdroje.

„Já vím věci, které oni nevědí!“ je další aspekt zásadně ovlivňující dezinformace. Pokud věříte nějaké spiklenecké hypotéze (např. že na Měsíci jsme nikdy nebyli) máte pocit, že jste zjistili informace, které „ti druzí“ neznají. Souvisí to také s vaším vnitřním světem, pokud máte touhu (i podvědomou) býti jedinečnější, je větší pravděpodobnost, že hoaxům uvěříte.

7.Je to složité

F = G . (m1 . m2) / r2, víte, co to je? Rovnice Newtona z roku 1687 popisující gravitační zákon. Dnes je vše ale ještě mnohem složitější. Kvantovou fyziku nechápe nikdo, ani samotní vědci, pak je obrovský prostor pro šíření fám, kde složité otázky poskytnou jednoduché odpovědi. Tím nechci kvantové fyziky zesměšňovat, právě naopak, dělají neskutečnou práci, jen je vše mnohem lehčeji zneužitelné.

S tím souvisí i informační exploze, přebytek informací, který zažíváme každý den. Produkce informací převyšuje naši schopnost je využívat. Náš mozek je chráněn filtrem, který zabraňuje, aby si člověk takové množství uvědomoval. Pokud sledujete pravidelně zpravodajství, museli jste si všimnout, jak nám média předkládají triviální informace jako nesmírně důležité. Primárním úkolem je udržet pozornost diváka. Aby nás udržely soustředěné, musí předkládat takové zprávy, které vyvolají pocit, že se děje něco závažného, něco, co se nás zásadně dotýká.

„Nevědomost, omyl, lež a podfuk je vždy pravděpodobnější než zázrak.“ Myslím, že toto je výrok F. Koukolíka. Co to pro mne znamená?  Že je vhodné si to fakticky ověřit a filtrovat, respektive vybírat si (pečlivě), na co se budu dívat, co budu číst. Neboli: „Jakýkoli počet důkazů svědčících ve prospěch tvrzení jej nemůže jednoznačně dokázat, zatímco k jeho vyvrácení stačí důkaz jediný“.

Co říci na závěr?

Nikdy nic nikdo nemá bráti za definitivní. Je zcela v pořádku, pokud jakoukoliv vědeckou teorii podrobujeme neustále testu její pravdivosti. Smyslem života je poznat na co mám talent a co mne baví a to dělat. Smyslem života je užít si ho a neubližovat druhým. Můžeme vědcům klást otázky, ale měli bychom respektovat explicitní důkazy a nepodléhat nebezpečným fundamentalistům.

„Lidé si obvykle myslí, že otázky jsou na světě proto, aby byly zodpovězeny. Já si myslím, že otázky jsou proto, aby prostě byly. Lidé bez otazníků jsou těmi nejnebezpečnějšími.“ Tomáš Sedláček

 

 

 

 

 

NAPIŠTE KOMENTÁŘ

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *