Rubriky
Pelmel Politika

Jak uchovat reálnou hodnotu peněžních prostředků?

Jak si můžeme být jistí tím, že peníze, pomocí kterých platíme dnes, budou existovat například za 100 let? Dosud neexistuje jediná fiat měna (= měna nepodložená zlatem ani stříbrem), která by platila stovky let a nebyla pouze exponátem v muzeu.

Jak uchovat reálnou hodnotu peněžních prostředků?

Z důvodu zvyšování objemu peněz v ekonomice ceny zboží a služeb stále rostou, snižuje se kupní síla peněz. Růst cen není způsoben zvyšováním reálné hodnoty předmětu obchodu, mění se pouze hodnota vašich úspor, která se vlivem inflace pomalu, ale jistě, snižuje.

Pro pochopení základního principu výše zmíněného problému je nutné pochopit rozdíl mezi měnou a penězi, protože jsou definice těchto pojmů odlišné. Měna je definována jako prostředek směny (lze za ni pořídit zboží a služby), zúčtovací jednotka (je označena čísly), je dělitelná, trvalá, zaměnitelná (jedna jednotka je stejná jako kterákoliv další) a přenosná. Peníze mají všechny vlastnosti měny, navíc uchovávají hodnotu v průběhu dlouhé doby a udržují kupní sílu. Peníze se označují také jako obchodní nástroj, který uchovává ekonomickou energii. Po pochopení definicí je zřejmé, že používáme měnu, ne peníze.

Existuje způsob, díky kterému by bylo možné uchovat reálnou hodnotu každé vydělané či našetřené koruny? Každý z nás, lidí, má dvě nejhodnotnější aktiva – čas a svobodu. Peníze jsou pouhým nástrojem pro obchodování s těmito komoditami. Efektivním způsobem pro uchování hodnoty těchto komodit je zlato, které je nevyčerpatelné, a proto udržuje kupní sílu po tisíciletí. V dobách krize vlády tisknou papírové peníze, zatímco zlato dotisknout nelze – toto je praktický příklad rozdílu mezi měnou a penězi. Zlato má oproti bankovkám vnitřní reálnou hodnotu.

Hlavním cílem investorů do zlata není vydělat obrovské množství peněz, jak tomu bývá například u investování do akcií, obligací, dluhopisů a podobně, ale uchování hodnoty. Bankovky se dají označit jako podvod a legální krádež, která začala v roce 1971, ve kterém skončil Brettonwoodský (měnový) systém (nazýván také jako standard ekvivalence dolaru a zlata). Brettonwoodský systém vstoupil v platnost roku 1945 a hlavním principem této dohody bylo napojení amerického dolaru na zlato a ostatních měn na dolar. Po skončení platnosti této dohody není americký dolar krytý zlatem, z čehož vyplývá, že se jeho reálná hodnota snížila (a nadále snižuje).

Doopravdy chceme v tomto podvodu i nadále pokračovat?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *