Když se řekne Holandsko, každý si vybaví Amsterdam, hlavní město Holandska a asi nejvíce navštěvované město turisty.
Město Amsterdam má také své kouzlo, ale pokud plánujete výlet či dovolenou do Holandska, rozhodně byste měli navštívit i jiná místa, která mají také, co nabídnout. V tomto článku najdete tři místa včetně Amsterdamu, kam si naplánovat cestu.
Amsterdam
Amsterdam Vás uchvátí svými uličkami, kanály připomínající Benátky. Nadchne Vás také svou atmosférou, všude, kam se podíváte, uvidíte převážně cyklisty s úsměvy na tváři, nikdo nesoudí nikoho, téměř každý je pozitivní a díky tomu se i Vy budete mít skvělou náladu.
Do Amsterdamu na kole
Pokud máte ubytování mimo Amsterdam, ale nejste tolik vzdálení, doporučuji si zapůjčit kolo a zajet si do Amsterdamu na kole. Celé Holandsko je provázané cyklotrasami, téměř každá hlavní silnice má speciální pruh a semafory pro cyklisty, takže cesta je bezpečná. Navíc Holandsko, jinak nazývané Nizozemí, má tento název oprávněně, takže nenarazíte na žádný kopec, který by Vás zbrzdil a znepříjemnil tak Váš výlet. Pronájem kol není nákladné, a ještě se můžete kochat krásnou přírodou nebo malebnými uličkami.
V Amsterdamu můžete snadno uvázat kolo a projít si celé město pěšky. Je to jednodušší způsob, protože v Amsterdamu je cyklistický provoz opravdu hektický a velký, takže spíše stojíte v koloně než jedete.
Památky
Jednou z památek je dům Anny Frankové, kde si ale musíte vystát frontu, abyste se vůbec dostali k prodeji vstupenek. Proto doporučuji si udělat více času.
Dalšími památkami, které stojí za to navštívit, jsou Van Goghovo muzeum, Rijksmuseum, Dam square nebo Vondelpark.
Haarlem
Pokud chcete cítit pravou atmosféru Holandska, rozhodně jeďte navštívit toto menší městečko, které si zamilujete.
Město je vzdálené okolo 20 km od Amsterdamu, je menší, ale návštěvy litovat nebudete. Pyšní se krásným náměstím, kde je znatelně větší klid oproti hlavnímu městu, uličky jsou upravené plné obchůdků, řeku lemuje výhled na restaurace u vody a v pozadí můžete vidět krásný mlýn.
Ulice v obytných zónách jsou čisté, uklizené a celé městečko působí jako z nějaké hry, kde je vše perfektní a předem nastavené. Cenově je v Haarlemu vše podstatně levnější, a hlavně také klidnější.
Zaanse Schans
Zaanse Schans je skanzen větrných mlýnů a dřevěných chaloupek, kde se budete cítit jako v jiném století.
Zdejší mlýny jsou posbírané z celého Nizozemí a některé jsou i přístupné pro veřejnost. Podívat se tu můžete na poslední mlýn vyrábějící papír. Další mlýny řežou dřevo nebo vyrábí barvu.
Naleznete zde také obchody s kvalitní čokoládou nebo domácími sýry. Můžete se podívat i na samotnou výrobu sýrů a čokolády. Koupit si zde můžete také pravé dřeváky, kdy také můžete být u výroby a nebo se můžete vyfotit uvnitř velkého dřeváku a udělat si tak památku na toto krásné místo.
Do skanzenu se platí vstupné v hlavní otevírací době, není ale nijak drahé, proto stojí za to přijet a přenést se do 17. – 18. století a okusit Nizozemí v této době.
Závěrem
Tyto tři místa rozhodně nejsou vše, co Vám může Holandsko nabídnout. Jejich návštěvu byste ale rozhodně měli zařadit do svého plánu. Holandsko si zamilujete, tak šťastnou cestu!
Už se těšíte, že vaše mimko bude nosit náušničky, ale nejste si jistí, jaká je vhodná doba na propíchnutí? A nebude to miminko moc bolet? Je lepší propíchnutí oušek nebo nastřelení prvních náušnic? Všechny otázky, které máte na srdci, vám zodpoví náš článek.
Novorozenec neumí bolest dostatečně projevit
Není tomu tolik let, kdy bylo běžné propichovat ouška novorozencům ještě v porodnici. Mnozí se domnívali, že je to ideální čas, protože miminko bolest necítí. Modernější výzkumy však ukázaly, že to není pravda. Čerstvě narozené miminko bolest opravdu vnímá, jen ji neumí projevit dostatečně intenzivně, aby nám to z výrazu jeho tváře bylo na první pohled zřetelné.
Propíchnutí oušek je zastaralá metoda
Možná jste ve věku, kdy vám dětská lékařka píchala uši jehlou, ale to už si pravděpodobně ani nevybavíte. Byl to běžný postup a možná si řeknete, když jsem to přežila já, proč by to nezvládlo moje dítě. Pravdou ale je, že nastřelení prvních náušnic je mnohem bezpečnější. Při vpichu jehlou je potřeba jehlu vytáhnout a poté teprve nasadit náušnice. U nastřelení se nastřelují přímo náušnice, proto zbytečná manipulace odpadá, a tím se i snižuje pravděpodobnost zanesení dírky bakteriemi a následnému hnisání. K tomu však občas může dojít i tak – to má však snadné řešení. Obvykle vám lékaři doporučí hojivou mast, která se miminkům na ouška natírá.
Ideální věk, kdy vzít holčičku (nebo chlapečka) na propíchnutí oušek je okolo třetího měsíce. Má to hned dva důvody. Je to obvykle doba, kdy už má miminko za sebou očkování proti tetanu a zároveň ještě tolik nehýbe ručičkama, takže nehrozí, že by si za náušnice tahalo a tak si akorát prodlužovalo hojení.
S výcvikem svého malého čtyřnohého společníka byste měli začít už od prvního dne, co si jej přivezete domů. Mnoho lidí však neví jak na to a shání si informace přes internet. Zkusila jsem pro ně vybrat jen ty nejdůležitější věci a shrnout je do jednoho článku, abych všem usnadnila hledání. Výcvik je totiž něco, s čím se štěně nenarodí a je proto zcela jen na vás. Dobrý chovatel může štěně socializovat a naučit na základní věci, ale výchovu už nechávají pouze na novém majiteli. Pojďme se tedy společně podívat, jak na ty malé ďáblíky!
Naučte ho své jméno!
Velmi důležitou věcí, kterou musíte bezesporu začít trénovat už od prvního dne, je naučit štěňátko své jméno. Cílem je, aby pochopilo, že když křičíte to jedno určité slovo, tak po něm něco chcete. Stačí mu jej opakovat například při krmení nebo při hraní, kdy ho za každou reakci na něj odměňujete. Pokud za vámi přijde na zvolání jeho jména, tak už máte vyhráno. Je to velmi důležitý krok, který budete potřebovat po celý výcvik, takže ho nejde přeskočit ani nahradit.
Už od prvního dne odměňujte dobré chování
Udělal váš malý pejsek něco správně? Chová se podle vašich představ? Odměňte ho! Můžete si být jistí, že si každou pochvalu pečlivě zapamatuje a v budoucnu se bude snažit o to, dosáhnout jí znovu. Odměňovat můžete slovně, pamlskem či obojím. Důležité je, odměňovat přímo ono dobré chování. Pokud odměníte o pár sekund později, může už být pozdě a štěňátko si to může spojit s něčím jiným. Nebyli byste poté moc nadšeni, kdyby si myslelo, že bylo pochváleno za něco jiného, než jste zamýšleli. Chvalte je i při venčení a trénujte i mimo své bydliště v netradičním prostředí.
První přivolání
Je jasné, že štěně automaticky na povel „ke mně“ nepřijde, když tento povel neumí. Pusťte ho proto na volno někde v bezpečném prostředí, kde ho nebude nic rozptylovat. Malý pejsek se určitě rozběhne směrem od vás. To však není špatně, náhodou, je to to, co chceme. Pokud máte alespoň nějaký vztah, tak se začněte pomalu oddalovat. Štěňátko by se mělo zastavit a začít si uvědomovat, že vás ztrácí. Když se za vámi zpátky rozběhne, začněte okamžitě křičet povel „Ke mně“ či jiný, který si vyberete a následný příchod náležitě odměňte. Párkrát to zopakujte a budete se sami divit, jak bude pejsek reagovat už na samotný povel.
Socializace štěněte
Další opravdu zásadní věcí je socializace. Musíte psa naučit na veškeré dění kolem, a především chování se k ostatním psům i lidem. Je proto velmi vhodné jej brát už jako malé štěně do společnosti, aby si postupně zvykalo. Je třeba ho vystavovat novým věcem a ukázat mu, že to všechno je v pořádku a nejedná se o žádné nebezpečí. Každé setkání s něčím novým musí být v první řadě pro štěně příjemné, to si zapamatujte. Pokud tuto část výchovy podceníte, v dospělosti se bude napravovat opravdu těžce.
Nad obcí Provodov ve Zlínském kraji se na kopci Rýsov ve výšce 475 metrů nad mořem nachází pozůstatky dřevěného hradu a také přírodní zajímavost. Hrad pochází patrně z přelomu 13. a 14. století. Patřil vladykům z Drahan, Pernštejnům, Vojnům z Litavy, Mrakšům z Noskova. Jeho posledním majitelem byl Vilém z Pernštejna. O jeho zkázu se zasloužily česko-uherské války.
Zajímavosti o hradu
Jediným dochovaným pozůstatkem hradu je zbarvený pískovcový skalní útvar dosahující délky 16 metrů a výšky 10,5 metrů. Důkazem toho jsou vytesané otvory čtvercového tvaru, které sloužily k usazení konců trámů, na nichž se tyčila dřevěná rozhledna. Ta měla především strážní účel. Od vrcholu Čertova kamene navazovala východní hradba s palisádou.
Obdobně jako s jinými skalními útvaru v kraji se s Čertovým kamenem pojí pověst o pekelníkovi, který pojídal místním dobytek i drůbež a je původcem mnoha důlků a trhlin na povrchu kamene. Jiný zdroj hovoří o tom, že se v areálu zaniklého hradu pořádaly pobožné obřady s obětními akty. V roce 1991 byl skalní útvar prohlášený za přírodní památku.
Přístup k hradu i skalnímu útvaru
Do obce Provodov se dostanete autem, autobusem či na kole po příjezdové komunikaci od Zlína (přes Kudlov a Březůvky). Projedete kolem farmy s kanadskými borůvkami a asi jeden kilometr za ní odbočíte doprava na vedlejší cestu, která vede k rodinným domům a k louce pod Rýsovem. Nedaleko místního hřbitova je možné zaparkovat a vydat se do kopce (po zelené turistické značce) směrem ke zřícenině.
Zajímavosti v okolí
Po prohlídce Čertova kamene se můžete vydat po NS Pod Starým Světlovem a vychutnat si nádherné výhledy na krajinu z vrcholu ve výšce 542 metrů. Stezka vás dovede k pomníku obětí 2. světové války. V jeho okolí se nachází několik zajímavých skalních útvarů a příznivci geocachingu si mohou užít pátrání po ukryté schránce.
Pečené čaje určitě znáte. Na vánočních trzích je tradičně prodávají farmáři. K dostání jsou i online. Anebo si vyrobte doma vlastní. Je to velmi jednoduché: ovoce upečete v troubě s kořením a s cukrem, uložíte ho do sklenic a je to. V lednici vydrží až dva měsíce. Při servírování můžete čaj podávat i s ovocem, nebo ho nejprve vylouhujte v konvici, a pak přeceďte přes sítko. Pečené čaje si můžete připravovat na stovky způsobů. Takže se vám neomrzí. Tady je 5 osvědčených tipů!
1) Rakytníkový čaj s ananasem
1 kg rakytníku
1 ananas
2 manga
500 g cukru
Rakytník omyjte a vsypte do pekáče. Zasypte ho cukrem. Pak oloupejte ananas a mango. Oboje ovoce nakrájejte na drobné kousky. Přidejte je k rakytníku a dejte péct. Pečte na 200 °C 45 minut. Upečenou směs i se šťávou vložte do sklenic. Zavíčkujte a obraťte dnem vzhůru. Čaj skladujte ideálně v lednici. Z čaje můžete připravit i studenou limonádu.
2) Švestkový čaj s badyánem
1 kg švestek
1 vanilkový lusk
3 hvězdičky badyánu
350 g třtinového cukru
Švestky nejdříve umyjte a vypeckujte. Pak je nakrájejte na malé kousky a vyskládejte je na pekáč. Zasypte je cukrem a přidejte k nim badyán. Z vanilkového lusku vydlabejte semínka a ty také přidejte ke švestkám. Všechno promíchejte a dejte péct na 200 °C na 60 minut. Až bude směs upečená, oddělejte badyán a švestky i se šťávou vložte do sklenic. Zavíčkujte a obraťte dnem vzhůru. Čaj nechte několik dní uležet, pak můžete podávat. Dochuťte citronem.
3) Hruškový čaj s angreštem
1 kg hrušek
500 g angreštu
500 g rybízu
350 g cukru
Hrušky oloupejte, vydlabejte z nich jádřince, omyjte je a nakrájejte na kousíčky. Vsypte je na pekáč. Rybíz a angrešt vytáhněte z mrazáku, nechte ovoce povolit a také je dobře omyjte a odstraňte stopky. Přidejte je k hruškám a zasypte vše cukrem. Čaj pečte na 200 °C asi 45 minut. Upečenou směs i se šťávou vložte do sklenic. Zavíčkujte a obraťte dnem vzhůru. Čaj skladujte na suchém a tmavém místě nebo v lednici. Pokud máte rádi pikantní chuť můžete během přípravy čaje přidat k hruškám špetku chilli.
4) Pomerančový čaj se skořicí
1 kg pomerančů
2 kusy kaki
svítky skořice
250 g cukru
Pomeranče oloupejte, oddělte od sebe jednotlivé měsíčky a nakrájejte je na malé kousky. Z kaki vydlabejte dužinu a spolu s kousky pomerančů je dejte do pekáčku. Ovoce posypte cukrem a přidejte svítky skořice. Dejte do trouby a pečte na 200 °C zhruba 30 minut. Upečenou směs i se šťávou vložte do sklenic, odstraňte z nich skořici a nakonec zavíčkujte. Obraťte dnem vzhůru. Čaj můžete ihned podávat. Není ho už třeba doslazovat, ale pokud máte rádi sladké, přidejte lžičku medu.
5) Jablečný čaj s fíky
1 kg jablek
2 granátová jablka
8 kusů fíků
300 g cukru
Jablka oloupejte a omyjte a nakrájejte na kousky. Granátová jablíčka vydlabejte a jejich zrníčka vložte spolu s jablky do pekáče. Fíky pokrájejte a také je přidejte do směsi. Můžete použít jak čerstvé, tak sušené fíky. Vše zasypte cukrem. Nechte péct na 200 °C zhruba 50 minut. Upečenou směs i se šťávou vložte do sklenic. Zavíčkujte a obraťte dnem vzhůru. Čaj je díky granátovému jablku plný antioxidantů, takže posiluje zdraví a imunitu. Tak na vaše!
Ne, nechci nic zlehčovat, chci porovnat rok 1995 a rok 2020. V čem je to jiné?
Hledal jsem v archivu abych našel nějaké digitalizované periodikum, které v té době vycházelo. Bohužel se mi nepodařilo najít to co jsem chtěl, ale třeba budete mít více štěstí.
V prosinci 1995 už chřipka splňovala charakter epidemie v celostátním měřítku, tedy 3 000 nakažených na 100 tisíc obyvatel. V té době jsme viděli i „uzavírku“ divadel, řada z nich musela kvůli nákaze herců a dalších zaměstnanců rušit představení. Problémy mělo i školství, kvůli chybějícím učitelům. I v roce 1995 se řešila ohleduplnost, roušky se sice nenosily, ale hygienici apelovali na ohleduplnost lidí – pokud se necítí dobře, ať zůstanou doma.
Došlo i k uzavření škol, byly vyhlášeny celostátní chřipkové prázdniny, což u části rodičů vyvolalo vlnu nevole.
I tehdy byly nemocnice přetížené, část pacientů musela spát na lehátkách. Bohužel tato epidemie vyvolávala vážné komplikace nejen u dospělých, ale i u dětí, především záněty plic.
Jaké byly rozdíly? Já nechci toho šmejda z Číny zlehčovat, ani náhodou, ale tehdy se samozřejmě netestovalo, přesný počet obětí není znám, podle statistického modelu však v důsledku epidemie přibylo více než 6 000 úmrtí a celkem tak za zimní sezonu 1995-1996 zemřelo čtyřikrát více lidí než obvykle.
Hlavní rozdíl byl ale ve strachu. Dnes je strach všude, bojíme se osobního kontaktu, bojíme se vycházet, bojíme se kolapsu ekonomiky. V médiích vidíte jen paniku, příklad titulku z jednoho periodika, o mdlém rozumu dotyčného novináře si udělejte úsudek sami. Koronavirus na jihu Moravy: zamořené Brno a okolí, přes noc přibyly 4 nové případy. Celkově už 45 nakažených.
Místo toho, aby nás uklidňovali, čpí na nás odevšad strach a závan apokalypsy. Ale my se potřebujeme hlavně uklidnit. Tohle není válka, je to epidemie a nocebo funguje stejně dobře jako placebo.
Ulice jsou téměř prázdné. Většina lidí se bojí vycházet ven, pokud to není opravdu nutné. Ve městech zavládl strach a nedůvěra. Lidé se v ulicích jeden druhému vyhýbají obloukem. Většina obchodů a firem je zavřených a další se k nim přidávají. Nikdo netuší, co bude dál a lidé se připravují na nejhorší.
Tento obraz není z žádné apokalyptické knihy či filmu. Na jaře, kdy se u nás objevily první případy nákazy virem Covid-19, to bylo skutečností. Během krátké doby se nemoc dostala mezi nejřešenější téma nejen mezi jednotlivými obyvateli, ale ve všech sférách našeho života. Mluvilo se o tom všude, řešilo se to všude. Byli jsme zahlcování přemírou informací, a dokonce jsme je i vyhledávali. Potřebovali jsme vědět vše o situaci, která nám nejen zasahovala do života, ale také která nás ohrožovala. První vlnu jsme přestáli, druhou si právě procházíme. Je ovšem situace a přístup stejný jako předtím? Pojďme si připomenout, jak to vypadalo na začátku a jaké jsou změny.
Jak vypadala první vlna
První vlna nemoci Covid-19 v nás vyvolala respekt. Lidé sledovali statistiky nakažených a děsily je čísla která se pohybovaly převážně v rámci desítek. V některých obchodech se regály vyprazdňoval závratnou rychlostí, jelikož se někteří občané snažili zásobit, a to nejen potravinami, pro případ, že by nastalo se situace vyhrotila stejně, jako například v Itálii. Mnozí dokonce preventivně zůstávali doma v karanténě i přes to, že měli pouze mírně zvýšenou teplotu.
Opatření přišlo rychle
Stát s velkou rychlostí nastavil opatření, která měla zabránit, nebo spíše omezit, šíření nákazy. Mnohé podniky proto byly zavřeny, někteří menší obchodníci či podnikatelé dokonce, díky nulovým obratům, museli zavřít nadobro, a to i přes snahu státu tyto ztráty alespoň částečně vykompenzovat. Nezavíraly se pouze podniky a obchody, ale také školy a veřejná prostranství, jako jsou např. muzea či divadla. Rušily se různé akce, anebo se omezoval počet účastníků. Zřídila se oddělení pro nakažené, centra pro testování či Covid-linka, to vše mělo zamezit přílišnému šíření viru.
Roušky se staly důležitou součástí každodenního života. Nevycházeli jsme bez nich z domu, ze začátku se dokonce stávalo, že jsme se pro ně domů museli vracet, a to jen díky nezvyku. Nosily se poctivě. Na toho, kdo ji ve frekventovanějších místech neměl, se dívalo skrze prsty, podezíravě, či dokonce s opovržením, ale také strachem, jako by dotyčný držel nabitou a odjištěnou zbraň.
I přes to se mezi občany začala šířit panika, dokonce ještě dřív, než Covid-19 byl i naším problémem. Některé produkty se na nějakou dobu staly nedostatkovým zbožím, především z řad trvanlivých potravin. Obchodníci ovšem zvládli velice rychle zareagovat, a tak prázdné regály byly k vidění jen po velice krátkou dobu. Mnohé produkty se ovšem staly dlouhodobě nedostupné.
Mnozí se snažili přežít, jiní jen využili situace
Mezi trvale nedostupné zboží se dostaly především čistící prostředky s vysokým dezinfekčním účinkem, samotné dezinfekce a roušky. I před nepřerušenou dodávku se tyto věci do obchodů nedostaly. Byly posílány do nemocnic a testovacích center, kde byly nejvíc potřeba.
Většina populace se k této situaci postavila velice zodpovědně a roušky si sami ušili. Mnozí se dokonce rozhodli šít i pro nemocnice či ostatní. Někteří je dávali zadarmo, jiní byli nuceni stanovit cenu, a to jen z důvodu, že jiný příjem, díky zavřeným podnikům, neměli. Tímto způsobem se snažili získat finance k tomu, aby mohli zaplatit vše co potřebovali a nedostali se do zbytečných dluhů.
Bohužel se našli i jednici, kteří chtěli paniky využít k vlastnímu obohacení na úkor ostatních. Na internetu se tedy objevily nejen roušky, ale také dezinfekce či potraviny, za přemrštěné ceny. Díky různým zavádějícím informacím a strachu se mnoho z těchto věcí i přes nesmyslnou částku prodalo. Inzerent tak získal několikanásobek pořizovací ceny, přičemž jediná jeho aktivita spočívala v tom, napsat a zveřejnit inzerát, případně produkty odeslat. Kolik lidí se takto přiživilo je jen otázkou odhadů a spekulací.
S teplým počasím se vše zlomilo
V době, kdy panoval největší strach a počasí nebylo zrovna nejlepší nám opatření nastavené státem zas až tolik nevadily a bez problémů jsme je dokázali respektovat. S pěkným počasím a narůstající teplotou se nám pomalu přestávaly líbit. S rouškou se začalo hůře dýchat, společenská izolace nám začala překážet a být doma, když je venku pěkně se asi chtělo jen málokomu. Nařízení jsme stále respektovali, alespoň v nejnutnějších případech. Přesto se téma hovorů změnilo z řešení samotné nemoci na to, kdy se opět vrátíme k normálnímu životu. Obavy ustoupily na minimum a vývoj statistik nemoci už sledoval jen málokdo.
Léto bez omezení
Plní nedočkavosti jsme přemýšleli, jak to bude v teplých letních měsících. Dočkali jsme se toho, v co jsme doufali. Zákaz neomezeného vycházení, shromažďování a pohybu bez roušky se pomalu blížil ke konci. Ulice se začaly plnit lidmi, obchody pomalu začaly otevírat. Pomalu jsme začali ožívat. I když tu ze začátku byl ještě stále nějaký respekt k situaci, která nás zachvátila, vysoké teploty nám dovolily velice rychle zapomenout. Roušky se objevovaly už jen ve velmi malé míře.
Nechtěli jsme pandemii již tolik řešit, nechtěli jsme se omezovat, ba právě naopak. Chtěli jsme žít a užívat si. Užívat si volno s rodinou a přáteli. Tolik řešené téma se nafukovalo až příliš, a tak začalo být nezajímavé. Dokonce obtěžující. Vývoj situace se sledoval jen výjimečně, a to spíše v rámci vtipů. Bylo jasné, že zrušení omezení bude jen dočasné, ale i přes to se onemocnění začalo brát z rezervou. Díky všemožně modifikovaným informacím, ať už se jednalo o zhoršování, zlehčování či konstatování reálné situace, strach z této nemoci ztratil rapidně na váze. Začalo se k tomu přistupovat, byť stále s určitým respektem, jako k něčemu, čemu se nevyhneme ať už uděláme cokoliv.
Některé okresy si svobody moc neužily
S teplým počasím a zrušením omezení však vir nezmizel. Nakažených stále přibývalo, ovšem čísla se o moc neměnila. Noví nakažení se stále pohybovaly v rámci několika desítek za den a jen málokdy počet přesáhl hranici 150. Pokud by opatření setrvala, možná by se šíření nákazy dalo udržet na této hranici, ovšem mělo by to ještě větší dopad v jiných sférách. Už tak se mezi veřejností začalo spekulovat o ekonomické krizi, která by mohla nastat, hrozilo, že se národ časem inspiruje jinými státy a začne se bouřit.
Během konce července a začátkem srpna počty nově nakažených začaly přesahovat hranici 200 za den, a to obzvláště v některých krajích, převážně díky firmám, které zaměstnávají cizince. V těchto krajích se na několik týdnů opět začaly nosit roušky jako preventivní opatření, a to zejména v uzavřených prostorách. I přes tato opatření se ovšem počty nově nakažených nepodařilo snížit, a tak se i zde opět uvolnil režim, alespoň na chvíli.
Nošení roušek je zpět
Začátkem září se čísla opět změnila, a to bohužel směrem nahoru. Tentokrát jen málokdy klesly pod 1000. Roušky začaly pomalu nastupovat na scénu. Nejprve pouze ve veřejné dopravě, posléze i v ostatních uzavřených prostorách. V médiích se hojně mluví právě o druhé vlně, ovšem za celou dobu se ani na krátkou dobu počty nakažených nepodařilo srazit na nulu. V zásadě se dá tedy říci, že předtím se jednalo jen o malé vlny, ale teď se na nás řítí tsunami.
Náš přístup se změnil
Když situace nebyla ještě tak vážná, lidé dokázali hrozbu respektovat a postavit se k ní zodpovědně. Nyní už s tím začínají mít problémy. Roušky se sice snaží nosit, ale jen v nejnutnějších případech. V mnoha obchodech roušky nejsou vyžadovány a bez problému v nich nakoupíte co potřebujete. Je to logické. Pokud prodavačka nemá roušku, nemáte potřebu ji mít vy.
Najde se i pár jedinců, kteří i v přeplněné městské dopravě nemají potřebu roušku mít. Mnohdy to okolí nikterak neřeší a ti i přes to, že takový jedinec je jako pěst na oko. Strach, který v nás během prvních měsících obklopoval téměř na každém kroku, se zmírnil na pouhé obavy. S velkým počtem nakažených se zvýšila i pravděpodobnost, že to nemine ani nás, a tak nám preventivní opatření přijdou nejen zbytečná, ale také obtěžující.
Přijdou nová opatření?
Mnoho občanů si ovšem neuvědomuje, jaký je hlavní důvod těchto, zatím jen malých, opatření. Roušky samotné šíření viru nezabrání, všem mohou ho zpomalit. Vzhledem k vývoji u jedinců, kteří patří mezi nejrizikovější skupinu, je to potřeba. Opětovné nošení roušek je pouhá předzvěst toho, že další preventivní opatření mohou přijít, stejně jako na začátku a mohlo by jich být daleko víc. Mnozí přitom vědí, že omezení, byť jen v podobě preventivní karantény při podezření na nákazu, si nemohou dovolit. Můžeme jen doufat, že nenastanou stejná opatření, jako nastala v Itálii při vypuknutí pandemie, ač čísla tomu dosti napovídají.
Mnohým opatření proti Covidu-19 přitížila
Jedinců, kterým situace, která díky jarním opatřením před šířením nákazy vznikla, zasáhla do života bylo mnoho, ovšem nemluvilo se o tom. V případech, kdy ano, se informace podávaly takovým způsobem, že to vyznělo, jako by za tyto problémy mohla samotná nemoc, namísto opatření, která byla díky ní zavedena. Nad takovými zprávami se ovšem stačí jen trochu logicky zamyslet, abychom pochopili, že realita je trochu někde jinde.
Opatření vlastně zasáhlo do životů všech, některým jen v malé míře, tedy v takové, která se dá zvládnout a nijak rapidně nezměnila jejich život. Samozřejmě se v tomto případě bavíme o finančních ztrátách, jako je ztráta zaměstnání, a ztrátách s nimi spojenými, a ne o ztrátách blízkých, kteří onemocnění, převážně proto, že patřili do rizikové skupiny a trpěli již jiným onemocněním, podlehli. V těchto případech se covid-19 nesmazatelně vryje do paměti pozůstalých jako tichý, nespravedlivý a neúprosný zabiják.
Tato čísla se, stejně jako před tím stále drží na relativně nízkých počtech. Každá smrt je smutná, obzvláště pokud je zbytečná. Je jen na nás, zda se pokusíme tato čísla udržet či dokonce snížit. Stačí k tomu velmi málo. Buďte ohleduplní jeden k druhému a respektujte preventivní opatření, která jsou tu od toho, aby se tyto počty příliš nezvyšovaly. I přes to tu s námi covid-19 zůstane. Budeme se s ním i nadále potýkat. Časem se stane běžnou, i když horší, nemocí, stejně jako spousta před ním. Do té doby to ovšem musíme vydržet.
Kdo by nechtěl iPhone? Úžasné apky, plynulost, žádné záseky, žádné problémy, vše jednoduché, bezpečné a UX… a být na odiv okolnímu světu. Aspoň na chvíli.
Mámo, já ti řeknu… APPLE je chrám
SMS od Alzy právě dorazila. Jedenáctka je připravena k výdeji. Zakleknout do bloků… Start! Těším se jak Hercules Poirot na čokoládu. Nemůžu se dočkat, až si ho rozbalím. Chtíč je silnější než já. Chci ho držet v ruce, pomazlit se s ním, cítit jeho vůni. Nejkrásnější věc, kterou Bůh stvořil, je iPhone. IPhone je plamen, který v očích žhne, iPhone, jak každý ví, je balzám hojivý… Eeeeeeee…? Co to kecám?
Zkouška nervů, léčba šokem
Konečně jsem doma a rozbaluji. Už v šalině jsem měl nutkání. Držím ho v ruce a…je to docela macek. Ten výřez není zrovna cool, na fotce to tak blbě nevypadalo. Ale co to? Nemůžu najít sluchátka, chybějící sluchátka u telefonu za 20 000 Kč? To přece není možné. Ani redukce na jacka. Zachovej mindfulness! Pátrám po nabíječce. U mobilu za takový love bych čekal rychlonabíječku, ale není tu. To snad není možné, si dělají prd*l. Testováno na lidech? Začínám být nervózní. Hlava mi říká: „Jasný! Ber to, jak to je, ty vole!“
Zapínám ho. Display vypadá skvěle. Sákryš, zapomněl jsem na SIM kartu. Chci ho vypnout, ale nejde to. Mlátím do stolu, hledám marně návod, ten mi taky nedali. Já toho šmejda vrátím. Podívám se na internet, Google mi musí pomoct (ještě že ho máme, kluka americkýho), ťukám, jak vypnout iPhone 11. Heuréka! Složitěji už to asi nejde, dvakrát krátce, jednou dlouze zmáčkneš různá tlačítka, ale je to funkční. Nasazuji SIM kartu a mobil znovu zapínám. Zkouším volat, funguje to. Nevídané. Jsem plně ponořen do mentálního výkonu.
Chci mít ukazatel baterie v %, nastavení baterie jsem našel, hledám, hledám, pořád hledám, možná bych hledal ještě teď, ale vzdal jsem to. Apple asi dělá mobily pro programátory a doufá, že si potřebné detaily doprogramují. Nerozumím tomu (proč si to nepřiznat).
Hodně používám hotspot. Zkouším ho zapnout, jednoduše přes jedno tlačítko jako na androidu to nejde, já jsem fakt lama. Pohraji si aspoň s ikonami, proč je to posouvání tak složité? Na androidu stačí položit prst, držet a lehce posouváte ikony kam potřebujete, není problém si udělat kopii do více složek, případně připnout ikonu kamkoliv na mřížku plochy, u iPhonu to nejde? Proč musím každou instalaci apky potvrzovat dvojklikem, pokud iPhone vidí můj ksichtík? Můj ksicht je pěknej prů*er, ale že by to rozhodilo i telefon? Hledám v nastavení změnu, ale marně, je to očistec… Chtěl bych být ptákem, oni nepotřebují návody, navigaci, tutoriál. Oni prostě ví.
IPhone měl být lepší než sex, měl to být zážitek. Místo toho přišlo moje selhání. Ano, zklamal jsem. V mých rukou je to obyčejný mobil. Možná prachobyčejný. Byl jsem nenasytný, čekal jsem přespříliš, chmura se mě zmocnila. Vzal jsem na milost svoji milovanou S9, a nervičky zmizely, stresík rozpuštěn, jsem vyrovnaný, S9 je prostě lepší. No a když mě zase začne kapánek sr*t ta nepovedená baterka, vzpomenu si na iPhone a už jsem opět v klidu a míru.
Náš život neformují vnější okolnosti, ale naše vnitřníreakce na ně
Nejsem součástí hejna, mám „drobnou“ anomálií. Asi mě utlučou. Potřebuji si vyluftovat hlavu. Jsem prostě complicated, navždy ze mě bude zaostalý „androiďák“ a „okeňák“. Co tomu řeknou lidi, ta ostuda. Psst. Nikomu to neříkejte, ano?
Kokosový olej se v posledních několika letech stal velkým hitem nejen v kuchyni. Své využití našel i v kosmetických procedurách, především díky svým hydratačním, vyživujícím a antibakteriálním účinkům. Dnes najdete v drogeriích širokou nabídku produktů obsahujících jeho výtažky – od pleťové kosmetiky až po barvy na vlasy. Abyste ovšem ušetřili peníze, obaly i místo v koupelně, je výhodnější pořídit si sklenici 100% bio kokosového oleje, který tak budete moct využívat i k vaření.
A s čím vám tento zázrak může pomoct?
Hydratační maska pro suchou pleť
Kokosový olej naneste na vyčištěnou pleť. Vlivem vašeho tělesného tepla se olej rozehřeje a bude velmi tekutý. Nelekejte se, olej vmasírujte do kůže a naneste dalších několik vrstev, dokud se olej bude vsakovat. Masku nechte působit alespoň půl hodiny. Pro dosažení maximálních výsledků naneste olej před spaním a ráno smyjte.
Olej můžete použít buďto samotný, anebo ho použít jako základ dalších masek. Pro vyčištění pleti jej smíchejte s bílým či zeleným jílem (k dostání v drogeriích). Přidáním bílého jogurtu a pár kapek šťávy z citronu podpoříte vyrovnání tónu pleti. K rozjasnění pleti vám pomůže přidání medu.
Krém pro citlivou a reaktivní pleť
Trpíte na přecitlivělou pleť se sklony k podráždění? Je pro vás skoro nemožné najít krém, který by si rozuměl s vaším obličejem? Nezoufejte. Kokosový olej lze v malém množství využít i jako denní či noční krém. Pokud se vám obličej bude lesknout, tento problém vyřeší kosmetické odmašťovací papírky.
Varování: Pokud trpíte na ekzémy, jakékoliv druhy olejů vám můžou při dlouhodobém užívání spíše uškodit.
Obnovující maska pro namáhané vlasy
Kokosový olej funguje skvěle coby přírodní intenzivní kúra pro suché poničené vlasy bez lesku. Rozehřátý olej vmasírujte do suchých a rozčesaných vlasů i do pokožky hlavy. Smotejte hřívu do drdolu a nechte působit hodiny. Pro zvýšení účinku si zabalte vlasy do ručníku nebo potravinové fólie pro udržení tepla. Poté si vlasy umyjte vlažnou vodou a přírodním šamponem.
Lámavé nehty
Třepení a lámání nehtů je často důsledkem dehydratace. To snadno vyřešíte dodržováním pitného režimu. Abyste ovšem dodali extra hydrataci i vašim nehtům, vmasírujte do nich každý večer před spaním kokosový olej. Do dvou týdnu uvidíte první výsledky.
Suché nohy a ruce
Suché a namáhané ruce promažte kokosovým olejem a na alespoň 15 minut si nasaďte bavlněné rukavice. Stejně tak lze ošetřit i suchá chodidla. Pro zbavení se zrohovatělé kůže na patách, smíchejte kokosový olej s kávovým lógrem či skořicí. Tento peeling odstraní odumřelou kůži a zanechá chodidla hydratovaná. Vyzkoušejte také masku z medu a kokosového oleje, která zamezí dalšímu popraskání pat.
První pomoc v péči o rty
Nejen v zimě, ale i v dalších ročních obdobích vyžadují rty zvláštní péči. Jsou náchylné k popraskání, spálení od slunce i od mrazu a vysoušení. Pro jemnější rty smíchejte trochu kokosového oleje se třtinovým cukrem a jemně s ním rty promasírujte. Dále naneste silnou vrstvu oleje na noc a v menších dávkách nanášejte několikrát za den. Díky svým antibakteriálním účinkům je olej vhodný i jako první pomoc při výskytu oparu.
Koronaviry jsou obalené jednovláknové RNA viry. Jejich název je odvozen od charakteristického uspořádání povrchových struktur lipidového obalu ve tvaru sluneční koróny. Respirační infekce jsou nejčastěji vyvolány právě obalenými RNA viry. Tento typ viru lidská imunita zná. V minulosti se jimi zabývaly studie na podíl infekcí s identifikovaným koronavirem v období s vysokou incidencí chřipky. Na Covid 19 zatím většina z nás protilátky nemá, zato stigma je tak velké, že nemocný nečelí jen strachu z toho, zda se dokáže vyléčit, ale i zastrašování a opovržení lidí ve svém okolí.
Není to tak dávno, co zemřel můj kamarád, měl dlouhodobě problém s plícemi a když byl v březnu hospitalizován, chytil v nemocnici chřipku, to byl ten pověstný poslední hřebíček. Můj kamarád byl polymorbidní a není (nebyl) v tom sám. Spousta lidí s těžkými nemocemi dopadá podobně. Ukápne poslední kapka, pohár přeteče. Do března tohoto roku nikdo moc neřešil, kdo člověka převezl na druhý břeh, virus či bakterie, bylo to jedno, nyní ale investujeme miliardy, abychom zjistili, zda to byla ta zatracená „korona“.
Další miliardy cpeme do ekonomiky, kterou politici utlumili tak, že to nemá historické obdoby. Ano, nevěděli jsme, co je tento virus za šmejda, takže to bylo správné rozhodnutí, jenže problém je mnohem hlubší. Kdysi pracovat pro stát znamenalo prestiž a skvělý plat. Dnes? Ve většině firem vyděláte mnohem více (pokud tedy vaším šéfem není paní Jermanová). Jako politikovi vám pořád někdo kouká do soukromí a po cca 8 letech jste odejit. Tristní budoucnost. Tak jsme se dostali do bodu, kdy stát neřídí výjimečné osobnosti, ale spíše osobnosti s psychopatickými sklony, které navíc zezadu ovlivňuje někdo jiný. Státy žijí od voleb k volbám na dluh, nikdo nemá vizi do budoucna a myslím, že by ho lidi ani nevolili, všem to takto vyhovuje, jenže jak dlouho? Jak dlouho můžeme žít na dluh? Zadlužena je většina ekonomik, dluhy států se stávají závažným problémem. Přesto stále slyšíme, jak se stát o vše postará. Od žádného politika jsem nikdy neslyšel, že infekce tohoto typu někdy přicházejí, a samozřejmě také odcházejí. Nikdy jsem od žádného politika neslyšel, že smrt prostě k životu patří (když můj kamarád zemřel, byl to šok, ale jeho zdraví bylo podlomeno již dlouho a bylo opravdu jen otázkou času, kdy jeho organismus řekne dost, už nemůžu). Neslyšel jsem ani, že záleží PŘEDEVŠÍM na nás samotných, spíše naopak, všespásný stát nás ochrání, všespásný stát vše zaplatí. Ale kde na to dlouhodobě vezme? A kdo je vlastně ten stát? Jsme to my sami, kdo vše zaplatí.
S chaoticky fungujícím státem se setkáváme i v tzv. chytré karanténě. Ono se o tom moc nemluví, ale pokud máte podezření, že jste nakažený, zavoláte a chcete test, často slyšíte ne, máme plno, test můžeme provést nejdříve za pár dní. Tak vám nezbývá než si zaplatit soukromou laboratoř. Spousta lidí to udělá, a je to asi dobře. Takže nikoli stát, ale náš přístup velmi často pomůže tomu, že se tento šmejd dále nešíří.
Zima se blíží a všichni nás straší, že bude zle. Virus prý mutuje a vrátí se silnější (začnou se přirozeným výběrem zvýhodňovat vysoce virulentní kmeny). Já nejsem lékař, ale tohle strašení v nás vyvolává nocebo a pokud tomu uvěříme…
Zima se blíží a za zdí se dějí podivné věci. Covid 19 obnažuje degeneraci a úpadek západní společnosti. Lépe řečeno příznaků úpadku a civilizační dekadence valem přibývá. Spoléhejte hlavně sami na sebe a na své nejbližší. Neměli bychom se bát, strach nám nepomůže, k nemocným mějme respekt. Hlavně si věřme, zvládneme to, chovejme se zodpovědně a nebezpečí ležící za oponou světla v srdci zimy nebude mít šanci.
Po zlatě momentálně prahne celá armáda investorů. Poptávka a cena vždy spolehlivě roste v období ekonomické krize.
Díky značné likviditě a stálé hodnotě je zlato vhodným útočištěm právě v období výrazných turbulencí. Investoři jej vyhledávají v oprávněné snaze ochránit své prostředky před devalvaci a krachem finančních trhů.
Mnozí z nich navíc teprve očekávají naráz na dno koronavirové krize a tak poptávka po zlatě nejspíše ještě zesílí. Cena žlutého kovu na burze nyní osciluje kolem 2000 dolarů za trojskou unci. Například analytici Bank of America ale prorokují dokonce růst až ke třem tisícům dolarů v horizontu následujících 16 měsíců.
Jak nakoupit zlato
Zatímco dříve bylo možné zlato nakoupit pouze fyzickou cestou, dnes máme mnoho rozličných možností k jeho pořízení. Mnohé z nich nevyžadují cenný kov fyzicky vlastnit. Na výhody a nevýhody různých způsobů investování do zlata se podíváme v následujícím textu:
Zlaté slitky
Mnohým přijde na mysl jako první právě nákup investičních slitků. Díky masivní reklamní kampani se zlaté slitky staly nejen investičním nástrojem ale i oblíbeným dárkovým předmětem.
Slitek si snadno koupíte v obchodě s klenoty nebo po internetu. Musíte ale počítat s vyššími náklady, než je spotová cena na burze. Nejméně výhodné bývají malé slitky vážící pouze několik gramů. S rostoucí hmotností slitku se podíl nákladů u obchodníka přepočtený na reálnou váhu kovu snižuje.
Nevýhodou slitku je zejména nutnost skladování. Zatímco jeden gramový slitek si v klidu můžete vystavit v obýváků, větší množství už bude nejspíše chtít bezpečný trezor, což přináší další náklady.
Bankovní úschova také nebývá zadarmo, což dělá ze slitků ve výsledku poněkud nepohodlný investiční prostředek o jehož ochranu se musíte nákladně postarat.
Výhodou ovšem je, že získáte opravdové zlato, které můžete kdykoliv prodat. Máte ho vždy pod kontrolou a dává vám více jistoty než jakýkoliv certifikát nebo výpis z účtu. Jeho nákup je jednoduchý a počáteční investice při dnešních cenách začíná už na dvou tisíci korunách.
Zlaté investiční mince
Další investiční nástroj, který skvěle vypadá a můžete ho někomu věnovat i jako dárek. Koupit se dá snadno na Aukru, v internetových obchodech a na řadě dalších míst, přičemž jejich prodejní cena se pohybuje v rozmezí od několika až po desítky nebo stovky tisíc.
Hodnota mincí však nemusí růst úplně stejně jako cena čistého zlata. Proto se hodí spíše pro sběratele nebo jako dlouhodobá investice, která se zhodnotí v horizontu deseti let. Zároveň zde vyvstává stejný problém s uložením jako u slitků.
Výhodou je možnost, že mince získá na sběratelské hodnotě. Světové mincovny sice chrlí mince jak na běžícím pásu, některé z nich se ale po čase mohou stát nedostatkovými zbožím. Paradoxně pak nabývají vyšší hodnoty sběratelské, která převyšuje cenu obsaženého kovu.
Zlaté ETF
V podstatě jde o akcie investičních fondů, které si můžete koupit na burze. Zlatých ETF je celá řada. Některé jsou založené přímo na cenách zlatého kovu, u jiných se hodnota odvíjí například od vývoje akcií těžařských společností nebo komoditních futures. V druhém případě se tedy hodnota může vyvíjet poněkud odlišným směrem, než kam směřuje cena samotného zlata.
Velkou výhodou ETF je, že se o zlato nemusíte starat. Některé fondy sice umožňují získat i fyzické zlato. Není to ale nezbytné. Většině investorů stačí pouhý nákup ETF, který se až tolik neliší od nákupu jiných cenných papírů.
Nevýhodu tvoří hlavně nutnost vyšší počáteční investice a samozřejmě komise za správu ETF, které mohou dostihnout až poloviny procenta ročně.
Komoditní futures na zlato
Obchodování futures je doména spíše traderů. Problémem pro dlouhodobějšího investora je už jen to, že každý kontrakt má nějaké datum realizace. Pokud nechcete zlato fyzicky převzít (a doplatit na pákové obchodování s marginem), tak musíte kontrakt včas prodat. S likviditou zde problém není, ale nový kontrakt už bývá k mání za poněkud jinou cenu.
Díky pákovému obchodování zde navíc můžete o pěkné jmění také přijít. Proto jsou futures spíše spekulativní než investiční nástroj.
Přímý nákup akcií těžařských firem
Prostřednictvím brokera lze pořídit i akcie firem zapojených do těžby zlata v zahraničí. Nákup je velmi snadný a můžete na nich pomocí dividend vydělávat v dobách, kdy zlato klesá.
Nevýhodou je však opět jistá nezávislost na ceně kovu. I společnost obchodující se zlatem dokáže prodělávat. Mnoho z nich navíc těží též jiné nerostné suroviny, jejichž cena v dobách krize zdaleka nejde vždy směrem nahoru.
Investice do zlata vypadá poněkud staromilsky. V krizi se ale vždy ukazuje, že zlato má stále pověst spolehlivého a ochranného aktiva, které dokáže zajistit váš majetek nehledě na ekonomické výkyvy. Jeho výhodou je navíc obrovská likvidita a tak nikdy nebudete mít problém zlato v potřebný okamžik prodat.
Česko je rájem trampů, oblíbené destinace díky svým rozsáhlým lesním oblastem, které vás zvou na pěší turistiku nebo cykloturistiku, fantastická jezera, ve kterých můžete plavat nebo plavit se na lodích a krajinu nízkého pohoří s mnoha horolezeckými oblastmi. Přestože táboření mimo kemp není oficiálně povolen, můžete si užívat přírody naplno.
Kempování mimo hranice oficiálního kempu je možné v určitých chráněných oblastech, ale bez stanu a bez ohně. Dále je možné spát na jednom místě po dobu jedné noci. Nemůžete založit tábor. Rozdělávání ohně je rovněž zakázáno a musíte odstranit všechny odpadky. Přečtěte si nejprve pravidla oblasti, kterou chcete navštívit. Většinou se nacházejí v atraktivních turistických místech v srdci přírody, kde je možnost přírodního koupání, houbaření nebo rybaření, a také v místech s mnoha cyklistickými a turistickými terény. Pro mnoho lidí je kemp součástí jejich životního stylu. Přitahuje pro blízký kontakt s přírodou, aktivitami pro děti, poznávání jiných lidí nebo svobodou cestování. Kempování je způsob, jak si užít aktivity s vaším spřízněným člověkem. V dnešní době nabízejí kempy spoustu služeb, jak si zpříjemnit užít pobyt a to i s malými dětmi. Většinu táborů najdete v jižních Čechách, v blízkosti Prahy nebo na Šumavě. Naopak relativně málo z nich se nachází v Plzeňském kraji nebo na střední Moravě, ale i tam je možné zůstat v srdci přírody.
Jižní Čechy a Šumava
Zde najdete nespočet rybníků a kempů. Nejoblíbenější je vodní nádrž Lipno, kde najdete bohatou nabídku vodních sportů. Lipno je také největší kemp v regionu. Tady si to užijí také milovníci turistiky a cyklistiky, protože okolí Lipna nabízí stovky turistických a cyklistických tras. Na místě je k dispozici také řada sportovních aktivit. Je zde také mnoho historických památek, například Český Krumlov, který je jedním ze světového kulturního dědictví UNESCO.
Šumava je díky svým přírodním podmínkám jednou z nejoblíbenějších turistických oblastí v České republice. Kromě tradičních možností turistiky, cykloturistiky, agroturistiky nebo cestovního ruchu zaměřených na poznávání historických zajímavostí a tradic, je zde také velká nabídka dalších forem rekreace, jako je rybaření a oblíbená aktivita – houbaření.
Pokud jste připraveni vyzkoušet něco jiného, tento kemp nabízí kajuty umístěné přímo na vodě nebo tzv. treehouse umístěný v korunách stromů. To vše můžete vidět u Dobčických rybníčků. Každý bungalov je vybaven vlastními kamny s varnou plochou, toaletou a prostorem pro grilování. Není zde žádná elektřina ani horká voda, ale chatky mají ruční pumpu uvnitř chatky. Každá chatička má vlastní ohniště s grilem.
Kemp Branná leží přímo u řeky Vltavy v malebné oblasti, která je známá svým raftingem a kanoistikou. I když si můžete přivézt svůj vlastní stan a postavit kdekoli v kempu o rozloze 30 000 metrů čtverečních, můžete také přijít s prázdnou rukou a pronajmout si příjemné místo na spaní. Kemp nabízí izolované, vyhřívané chatky a TeePee. Dobře udržované zařízení, kde se nacházejí stánky s jídlem a restaurace, dětská hřiště a půjčovnu lodí, jsou ideálním místem pro odpočinek i zábavu.
Jižní Morava
Jednou z nejoblíbenějších a nejatraktivnějších oblastí jižní Moravy, kde najdete místo pro kempování, je Vranovská přehrada. Také pro milovníky pěší turistiky a cykloturistiky jsou zajímavá místa, kde lze využít i značené stezky Národním parkem Podyjí, které sahá až k rakouskému území. V historii můžete navštívit také Vranovský hrad nebo Bítovský hrad. Druhou známou turistickou oblastí jižní Moravy je Pálava, která je díky vínu známá. Jedná se o nejteplejší a téměř nejsušší oblast v České republice. Přehrada Nové Mlýny nabízí nejen možnosti koupání, ale i mnoho druhů vodních sportů. Také zde jsou některé historické památky, kam můžete vyrazit na výlet do známého Lednicko-valtického areálu, který je na seznamu světového dědictví UNESCO.
Východní Čechy
Tato oblast je výjimečná díky několika vodním nádržím s mnoha kempy. Jedním z nich je tábor u přehrady Seč nebo vodní nádrže Rozkoš nedaleko České Skalice. Východní Čechy se v poslední době staly velmi atraktivní pro návštěvníky z České republiky, ale i ze zahraničí. Nabízí mnoho příležitostí k plavání, vodním sportům, turistice a cyklistice.
Střední Čechy
Kemp Matyáš se nachází méně než 30 minut vlakem z centra Prahy, nabízí přímý přístup k magické přírodě a navíc možnost vyrazit do města za nočním životem nebo kulturou. Přivezte si vlastní stan nebo si pronajměte chatku, pak si vyjděte a užijte si mnoho možností tábora, mezi které patří velký letní bar, plavecký bazén, molo, kde můžete podniknout výlet lodí do Prahy, možnost pronajmout si vlastní šlapadla nebo kolo. Restaurace je samozřejmostí a využití tenisového kurtu zpříjemní váš pobyt, a dokonce i na velkém pódiu, kde byste mohli vidět příležitostnou živou kapelu nebo show.
Máchovo jezero
Krajina kolem Máchova jezera je od nepaměti oblíbená mezi návštěvníky. Nenechte si ujít tuto romantickou atmosféru, tajemné rokle, mimořádné skalní útvary, a především obrovskou vodní hladinu. To jsou hlavní atrakce této oblasti. Návštěvníci mohou strávit den nejen na pláži u jezera, ale mohou navštívit i mnoho přírodních a kulturních památek – například zříceniny středověkých hradů – Bezděz, Houska, úžasný Kokořín nebo Lemberk. Okolí je navíc obklopeno hustou sítí cyklostezek a turistických tras, takže si můžete vybrat, která aktivita je pro vás lepší.
Severní Čechy
Kemp Safari je navržen tak, aby vypadal jako safari tábory, které byste našli v Africe. Důvod je jedinečný, nachází se uvnitř zoo. To samozřejmě znamená nerušené výhledy na všechny druhy zvířat. Vyhlídky se dívají přímo do oblasti, kde se nacházejí africká zvířata. Mezi další možnosti kempování patří pronájem prostorného afrického safari stanu nebo pronájem bungalovu. Pokud si přivezete svůj vlastní stan nebo karavan, budete moct kempovat hned za hranicemi zoo, ale kdokoli, kdo zůstane alespoň dvě noci, dostane zdarma vstupenky do zoo. Psi jsou vítáni ve všech částech tábora, včetně samotné zoo.
Západní Čechy
Největší vodní plochu obklopenou kempy v západních Čechách najdete nedaleko Chomutova u vodní přehrady Nechranice. Ráj pro rybáře, a sportovní nadšence určitě zaujmou i aktivity jako tenisový kurt, plážový volejbal, stolní tenis. Ubytování v chatkách se samostatným sociálním zařízením jsou samozřejmostí, stejně jako možnost vlastního stanu či karavanu. Chaty jsou vzdálené 150 metrů od břehu přehrady.
Jak si můžeme být jistí tím, že peníze, pomocí kterých platíme dnes, budou existovat například za 100 let? Dosud neexistuje jediná fiat měna (= měna nepodložená zlatem ani stříbrem), která by platila stovky let a nebyla pouze exponátem v muzeu.
Jak uchovat reálnou hodnotu peněžních prostředků?
Z důvodu zvyšování objemu peněz v ekonomice ceny zboží a služeb stále rostou, snižuje se kupní síla peněz. Růst cen není způsoben zvyšováním reálné hodnoty předmětu obchodu, mění se pouze hodnota vašich úspor, která se vlivem inflace pomalu, ale jistě, snižuje.
Pro pochopení základního principu výše zmíněného problému je nutné pochopit rozdíl mezi měnou a penězi, protože jsou definice těchto pojmů odlišné. Měna je definována jako prostředek směny (lze za ni pořídit zboží a služby), zúčtovací jednotka (je označena čísly), je dělitelná, trvalá, zaměnitelná (jedna jednotka je stejná jako kterákoliv další) a přenosná. Peníze mají všechny vlastnosti měny, navíc uchovávají hodnotu v průběhu dlouhé doby a udržují kupní sílu. Peníze se označují také jako obchodní nástroj, který uchovává ekonomickou energii. Po pochopení definicí je zřejmé, že používáme měnu, ne peníze.
Existuje způsob, díky kterému by bylo možné uchovat reálnou hodnotu každé vydělané či našetřené koruny? Každý z nás, lidí, má dvě nejhodnotnější aktiva – čas a svobodu. Peníze jsou pouhým nástrojem pro obchodování s těmito komoditami. Efektivním způsobem pro uchování hodnoty těchto komodit je zlato, které je nevyčerpatelné, a proto udržuje kupní sílu po tisíciletí. V dobách krize vlády tisknou papírové peníze, zatímco zlato dotisknout nelze – toto je praktický příklad rozdílu mezi měnou a penězi. Zlato má oproti bankovkám vnitřní reálnou hodnotu.
Hlavním cílem investorů do zlata není vydělat obrovské množství peněz, jak tomu bývá například u investování do akcií, obligací, dluhopisů a podobně, ale uchování hodnoty. Bankovky se dají označit jako podvod a legální krádež, která začala v roce 1971, ve kterém skončil Brettonwoodský (měnový) systém (nazýván také jako standard ekvivalence dolaru a zlata). Brettonwoodský systém vstoupil v platnost roku 1945 a hlavním principem této dohody bylo napojení amerického dolaru na zlato a ostatních měn na dolar. Po skončení platnosti této dohody není americký dolar krytý zlatem, z čehož vyplývá, že se jeho reálná hodnota snížila (a nadále snižuje).
Doopravdy chceme v tomto podvodu i nadále pokračovat?
Naše krásná země má mnoho turistických oblastí, kam můžeme vyrazit za dobrodružstvím. V tom článku vám dáme pár tipů do méně známých oblastí, které prostě musíte vidět.
Holašovice
Vesnice nedaleko Českých Budějovic zachovává rustikální krásu, kterou byste měli vidět. Okouzlujícím místem jsou lidové barokní stavby z 18. století a 23 usedlostí na nádherné farmě obklopující krásnou zelení. Zatímco rybník a kaple sv. Jana Nepomuckého zvýrazňuje vesnici, určitě se zamilujete do tohoto kuriózního a zaslouženého místa světového dědictví UNESCO, Holašovice.
Žďár nad Sázavou
Pro ty, kteří milují aktivní život, je Žďár nad Sázavou nejlepší místo. Můžete přijet v létě, užít si cykloturistiku a koupání, v zimě lyžování. Kromě toho, že je to skvělým místem k pobytu, je také domovem jednoho z nejlepších architektonických děl Jana Blažeje Santiniho, poutního kostela zasvěceného sv. Janu Nepomuckému. Jako hlavní železniční spojení mezi Prahou a Brnem nebudete mít problém dostat se do města a užít si aktivity tohoto místa.
Litomyšl
Litomyšl, známá jako rodiště skladatele Bedřicha Smetany je východočeské město s ohromným množstvím možností, co nabídnout. Mezi hlavní zajímavosti patří neodmyslitelně zámek, vinný sklep a ohromující náměstí. Na neposkvrněném zámku se nachází jedna z mála zachovaných barokních divadel na světě. Mezi nejhezčí patří hlavní náměstí Litomyšle. 500 metrů dlouhé, lemované barevnými domy postavenými v období renesance. Je to pohled, který si nechcete nechat ujít. Pokud jde o znalce vína, zamiřte do vinného sklípku na lahodné víno. Vynikající místní vína budou třešničkou na dortu vaší návštěvy Litomyšle.
Olomouc
Olomouc je podceňovaným městem, které bude příjemným překvapením během vašeho pobytu na východu. Olomouc leží na řece Moravě a je známá svými šesti barokními fontánami a sloupem Nejsvětější Trojice z 18. století. Ti, kteří milují prohlídky památek, zažijí v Olomouci skutečnou blaženost, protože má nespočet věcí, které lze dělat a vidět. V tomto univerzitním městě se vždy něco děje, takže se nikdy nebudete nudit. Nezapomeňte ochutnat olomouckou specialitu, tvarůžky. Od historických staveb kostelů přes divadlo a prohlídky města není divu, proč je Olomouc jedním z nejlepších míst k vidění.
Kroměříž
Kroměříž je synonymem pro exotické rostliny, barevné květiny a nádherné fontány, ale to jsou jen některé z krásných věcí, které uvidíte při průzkumu tohoto rozmanitého města. Hlavním lákadlem města je zámek Kroměříž zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO. Zámek Kroměříž je skvělým příkladem dobře dochované, evropské, barokní stavby s působivými zahradami. Je zajímavé, že tento zámek byl místem natáčení filmu Amadeus a Immortal Beloved. Až prozkoumáte Kroměříž, udělejte si čas na odpočinek a poseďte v jednom z mnoho parků s vůní růží. Při vstupu na čerstvý vzduch a nádherné okolí si budete jisti, že Kroměříž stojí za vidění.
Lednice – Valtice
Známé jako zahrada Evropy je umělou krajinou, která dokonale spojuje anglickou romantickou krajinu s barokní architekturou a novogotickým stylem zámků. Kromě nich se tam nachází i několik pavilonů, které fungují jako zámky nebo lovecké chaty. Park je naprosto fascinující. Je plný romantických budov, rybníků a vzácných dřevin.
Plzeň
Přestože je Plzeň oblíbeným místem narození plzeňského ležáku, je v Plzni mnohem víc než jen pivo. Mezi nejvýznamnější místa patří Velká synagoga, která je největší v ČR, druhá největší v Evropě a třetí na světě. Katedrála sv. Bartoloměje, jejíž historie sahá až do 14. století, je nejvyšší kostelní věží v ČR. Skvělou destinací pro děti bude loutkového muzeum, Techmania Science Center a plzeňská zoo. Pokud jste milovníkem piva, stojí za návštěvu Pivovarské muzeum a Pivovar Pilsner Urquell volá vaše jméno. Když přidáte všechny výše uvedené památky, půvabné náměstí a historické podzemní tunely, není důvod, proč byste Plzeň neměli přidat do vaší cesty po krásách Česka.
Terezín
Tato bývalá vojenská pevnost je známá jako vězení, které se později stalo židovským ghettem a největší koncentračním táborem v Česku. Adolf Hitler zde postavil město, které se zbavovalo Židů. Přibližně čtvrt milionů lidí bylo odvedeno několik desítek kilometrů od Prahy do tábora. V Terezíně můžete navštívit tábor i památník obětem holocaustu. Terezín je důležitou součástí naší historie, i když zážitek může být pokořující, na který brzy nezapomenete.
Lidice
Každý Čech by měl alespoň jednou za život navštívit vypálené město nacisty – Lidice. Brutální akt pomsty, které vykonalo gestapo 10. června 1942 pohnul celý světem. Zastřeleno bylo 173 mužů, ženy a děti byly odvezeny do koncentračních táborů a vhodné děti árijské rasy předány na poněmčení. Dnes místo, kde stály Lidice, tvoří pietní území s hrobem lidických mužů, zachovány byly i základy původních statků. Výstavní síň In memoriam, sousoší lidických dětí a galerie je místem, kde můžete vzdát čest obětem tohoto hrůzného činu a uctít jejich památku.
Liberec
Kdysi největší průmyslové město je nyní vzrušujícím městem, které si zaslouží prozkoumání. Začněte svou návštěvu na náměstí, kde uvidíte působivé věže liberecké radnice. Velká muzea jsou také velkým hitem, mezi nejoblíbenější patří velkolepé Severočeské muzeum a interaktivní iQPARK. Pokud hledáte odpočinek, pak Centrum Babylon je místo pro vás. Je to zábavný wellness komplex pro hosty všech věkových skupin, má vše od masáží až po solní inhalaci. Pokud chcete do svého cestovního itineráře přidat další vzrušení, podnikněte jednodenní výlet do Jizerských hor. Toto často přehlížené město Liberec je opravdu skvělým útěkem od všedních dní pro celou rodinu.
Ostrava
Ostrava je jedním z nejlépe ukrytých skvostů. Při procházce po Masarykově náměstí můžete obdivovat barevné a okouzlující budovy, nejlepší výhled na město na nejvyšší radnici v Česku nebo obdivovat miniaturní modely slavných památek z celého světa v miniaturním parku Miniuni. Pokud jste spíše dobrodružní cestovatele, prozkoumejte podzemní uhelné doly a muzea nebo se vydejte na rafting po řece Ostravě. Pokud se chcete bavit celou noc, vydejte se na Stodolní ulici, tam to nikdy nespí. Zažijete nejen skvělé památky ale také skvělou kuchyni. Se vším, co nabízí, nebude Ostrava skrytým klenotem.
Mikulov
Mikulov je klidné město zasazené v srdci vinařské oblasti jen pár kilometrů od rakouských hranic. Přestože je tento malý viniční ráj slavný dlouhou historií vynikající výroby vína, může nabídnout víc než jen to. Aktivní cestovatelé si mohou užít více než 1200 km cyklistických stezek, zatímco plavci se mohou pomořit do mnoha přírodních jezer. Pro milovníky historie nebo pro ty, kteří chtějí prozkoumat Mikulov, budete rádi, že má četné turistické stezky, které vás povedou přírodními krásami, vinicemi a zajímavými památkami, jako je bývalý Lichtenštejnsko a později zámek Diestrichstein, který dominuje Panorama Mikulova, židovské čtvrti nebo jeskyně Na Turoldu. Ať už jste milovník vína, nebo aktivní cestovatel, Mikulov je pravé místo pro zpříjemnění cesty po Česku.
Možná vás ani nenapadne, že způsob nabíjení telefonu bude mít vliv nejen na vaše výdaje za elektřinu, životnost baterie, ale také na vaši bezpečnost. Baterie, které jsou vkládány do mobilních telefonů, jsou v dnešní době založeny na přesném počtu nabíjecích cyklů. Aby vám vydržely co nejdéle, nenabíjejte je na 100 % a nevybíjejte je na 0 %. Jakých dalších chyb se při nabíjení telefonů dopouštíme? To se dozvíte v tomto článku.
1. Necháváte nabíječku v zásuvce
Když je nabíječka v zásuvce, neustále spotřebovává energii, přestože k ní není telefon připojený. Znamená to tedy, že vaše účty za elektřinu jsou zbytečně vyšší. To ale není jediný problém. Je tu také hrozba, že v důsledku uvolněného tepla, které se pomalu hromadí, může vzplanout věc, která se nachází poblíž. Navíc se také může stát, že dojde ke zkratu, jenž rovněž může vyústit v požár. Pokud nabíječku tedy nepoužíváte, raději ji vypojte ze zásuvky.
2. Nabíjíte baterii na 100 % nebo ji necháváte vybít na 0 %
Pokud pokaždé nabíjíte baterii na 100 %, krátíte tím její životnost. Stejně tomu tak je, jestliže ji necháte klesnout na 0 % před tím, než ji znovu nabijete. Důvodem jsou právě nabíjecí cykly baterie, které při častém nabíjení na 100 % skončí dříve. Doporučuje se tedy baterii dobít na 100 % zhruba jednou měsíčně a jinak ji udržovat v rozmezí 20 %-80 %.
3. Nabíjíte telefon přes noc
Necháváte-li nabít telefon přes noc, zbytečně spotřebováváte elektřinu, a navíc baterii nabíjíte více, než je skutečně nutné. To má samozřejmě vliv na její životnost kvůli, již zmíněným, nabíjecím cyklům. Dalším důvodem, proč není dobré nabíjet telefon přes noc je možnost jeho přehřátí.
4. Zatímco se telefon nabíjí, ho používáte
Během nabíjení není vhodné telefon používat, protože vlivem vybíjení a současnému nabíjení může dojít k přetížení baterie, kterou nutíte dělat dvě věci najednou. Pokud vám někdo volá nebo potřebujete urgentně telefon používat, vypojte ho z nabíječky a po ukončení těchto činností ho znovu zapojte.
5. Telefon nabíjíte v krytu
To je chyba, kterou si mnozí z nás často ani nemusí uvědomovat. Při dobíjení však vzniká teplo, a právě kryt telefonu ho zachycuje. To způsobuje zbytečné zahřívání nejen baterie, ale i dalších vnitřních součástí telefonu. Je tedy lepší, když před nabíjením z telefonu kryt sundáte a necháte ho „volně dýchat“.
6. Používáte levné univerzální nabíječky
Ke každému telefonu je dodávána kompatibilní nabíječka, která by neměla být nahrazována žádnou univerzální nabíječkou nebo nabíječkou pro jiný model. Problém totiž může vzniknout v případě, že jiná nabíječka do vašeho telefonu bude dodávat příliš mnoho nebo naopak málo energie, což může vést buď k přehřátí nebo k pomalému nabíjení. Pamatujte, že nejlepší nabíječka pro váš telefon je ta, kterou vám v balení dodal výrobce. Pokud jste ji ztratili nebo se vám rozbila, doporučujeme vždy kupovat stejný model.
7. Používáte neznámé aplikace, které mají rádoby šetřit baterii
V Google Play najdeme nespočet aplikací, kteří slibují šetření vaší baterie. Při jejich stahování byste však měli být opatrní. Aplikace pocházející z neznámých zdrojů mohou baterii ještě více namáhat, a navíc do telefon zahltit škodlivým malwarem. Než si aplikaci stáhnete, měli byste si vždy ověřit jejího vývojáře, abyste si mohli být jistí, že nenapáchá více škody než užitku.
8. Nabíjíte si telefon skrz počítač
To je chyba, která se vyskytuje poměrně často. Nicméně prvním problémem je, že nabíjení přes počítač trvá mnohonásobně déle než při použití originální nabíječky. Kromě toho nelze využít funkci rychlého nabíjení (fast charge).
Chcete-li z vaší baterie získat co nejvíc, rozhodně se těmto chybám vyhněte. Rovněž upozorňujeme na to, že výrobci často poskytují záruku na baterii v délce pouze 6 měsíců (nikoliv 24 jako u celého telefonu). Je tomu tak z toho důvodu, že baterie je zkrátka spotřební zboží a výrobce takřka nedokáže ovlivnit její poškození vlivem nesprávného nabíjení.
Industriální styl bydlení patří do jednoho z velmi oblíbených stylů, hlavně u mužů a také mladých lidí. Vyznačuje se především syrovostí vzhledu. Bydlení však může být i útulné, a to díky dobré přípravě vzhledu celého bytu.
Znaky industriálního bydlení
Industriální styl bydlení má několik znaků. Mezi tyto znaky patří:
Kov
Beton
Šedé chladné odstíny zdí
Černá doplňující barva
Doplňky z průmyslu
Kov je hlavní znak tohoto stylu. Vyskytuje se téměř ve všech místnostech. A je také doplněn o betonové sloupy, nebo o betonové dekorativní doplňky. Tento styl si nezakládá na perfektnosti. Není tedy výjimkou, když zde najdete neopracované zdi či kameny. Místnosti pak bývají tónované do různých odstínů šedi. U tohoto stylu se snadno setkáme s kombinací šedi a černé. Skvěle k sobě totiž ladí. Podlahy jsou většinou z keramické dlažby. Podlaha může být také doplněna o koberec v šedé barvě s krátkým chlupem. Pro útulnost lze však zvolit dřevěnou podlahu.
Jelikož je styl laděn do tmavých barev, jsou zde ve většině případů velká okna. A to proto, aby zde bylo více světla.
Industriální bydlení v reálu
Byt v industriálním stylu je řešen jednoduše. Nenajdete zde příčky. Vše je koncipováno do jednoho velkého prostoru. Pouze koupelna s WC bývají odděleně. Stůl, židle a jiný nábytek bývá v kombinaci dřeva a kovu.
Vázy, doplňky a další věci zde moc nenajdete. A když už, tak zde najdete např. staré nádražní hodiny či výrazné cedule z kovu. Dominantou a zajímavostí v takovém bytě bývají tu viditelné trubky či starý radiátor. Vše, včetně nábytku by mělo vypadat zastaralejší, aby to zapadalo do industriálního vzhledu.
Doplňky do industriálního bydlení
V dnešní době se někteří výrobci přímo specializují na tento styl bydlení. Najdete u nich například svítidla, podobná továrním. Nebo stačí kouknout do bazarů, kde je takového zboží hodně. Dokonce se začínají vyrábět i kompletní koupelny právě v tomto stylu.
Styl je nejoblíbenější především u mužů a to hlavně z důvodu, že vše je jednoduše vytvořené. Není potřeba často uklízet. A navíc tento styl mužům vyhovuje velmi především díky neutrálním barvám.
V dnešní době se stále častěji setkáváme s pojmem terapie tmou nebo také pobyty ve tmě. Během posledních let se na území České republiky rozrostlo hned několik míst, kam můžeme na takový pobyt vyrazit. Jen je zapotřebí včasná rezervace, neboť zájem je opravdu veliký. Čekání na některé pokojíky/svatyně může být i několik měsíců dlouhé.
V čem taková terapie spočívá?
Terapie probíhá v naprosté tmě po dobu námi určenou. To znamená žádné světlo. Ani na jídlo, toaletu, osprchování, zkrátka celé tělo i mysl obalíme tmou. Minimální doporučená délka pobytu je tři noci. Vhodnějším počtem nocí je sedm, na některých místech ani kratší pobyty neposkytují. Samozřejmě je možné setrvat ve tmě i mnohem delší dobu. Vše záleží na rozhodnutí, jak dlouho chceme v takové izolaci zůstat a jak jsme na ni psychicky připraveni.
Kratší čas ve tmě nám pomůže zklidnit, odpočinout si od běžného života. Zapomenout na to, že existují moderní technologie. Jde o velmi hlubokou očistu a přípravu naučit se vnímat podstatné věci o nás samotných. Přibližně po třetí noci strávené ve tmě jsme připraveni vnímat informace, které běžně nepociťujeme. Tento duchovní zážitek je silnější tím více, čím déle se rozhodneme zůstat. Ať už ale pobydeme ve tmě jakkoliv dlouho je to skvělý způsob jak strávit čas sám se sebou, vnímat své tělo i mysl. Uvědomit si, co je pro nás důležité a jakým směrem se chceme nebo nechceme v životě ubírat. Člověk má čas zvyknout si na to, jaký opravdu je. Proto se setkáváme s příležitostí přijmout se takoví, jací jsme a mít sami sebe opravdu rádi.
Jak pobyt probíhá?
Po včasné domluvě a zaplacení zálohy se s provozovatelem dohodneme na konkrétním termínu našeho pobytu. Několik dní předem vyřešíme detaily ohledně času nástupu, doplacení peněz a jídla. Strava bývá zpravidla vegetariánská, případně veganská, bezlepková. Vše záleží na domluvě a ochotě konkrétního poskytovatele. Kvůli očistě je důležitá vyvážena a lehká strava. Je možné držet půst, ale to se doporučuje jen zkušenějším a ostříleným „půstařům“.
V den nástupu proběhne seznámení s terapeutem, který se o nás po celou dobu pobytu bude starat. Následuje prohlídka svatyně/pokojíku ve kterém nadcházející dny strávíme. Po osahání a zorientování se v prostoru je jen na nás kdy začneme a sami zhasneme světla. Během pobytu nás jednou denně navštěvuje terapeut aby nám donesl čerstvé jídlo. V tu chvíli je samozřejmě možné promluvit si a probrat cokoliv, co nás trápí. I když je doporučováno zůstat sám v sobě a nerozptylovat se, je dobré vědět, že v případě potřeby se můžeme na někoho obrátit. Poslední den terapie je zakončen rozkoukáním při tlumeném světle plamene svíčky. Následuje rozhovor s terapeutem, probrání kritických i těch dobrých chvil během pobytu a pokud jsme připraveni čeká nás návrat do běžného života. I když to zní nepravděpodobně, není to vždy jednoduché a málokdo chce dny klidu přerušit zapnutím telefonu.
Jak bylo zmíněno výše, míst, kde můžeme pobyt podstoupit je větší množství a samozřejmě může pobyt probíhat trochu odlišně na každém z nich. Ale jedno je jisté. Naprostá tma nás nemine nikde.
Okres Blansko se nachází v severní části Jihomoravského kraje. Následující řádky Vás zavedou do přírodních krás tohoto kraje. Blanensko nabízí zámky, hrady, zříceniny, rozhledny a další přírodní zajímavosti. Chloubou tohoto okresu je mimo jiné i Moravský kras, který patří k významným lokalitám střední Evropy.
1. Rudice
Tato obec se nachází přibližně deset kilometrů od Blanska. Na to, že se jedná o poměrně malou obec, nabízí návštěvníkům řadu zajímavých míst jako například Kapli svaté Barbory, bývalý Kaolinový důl, větrný mlýn či známé Rudické propadání. K propadání se dá snadno dojít okolo větrného mlýna. Po cestě Vám bude dělat společnost spousta zeleně a horniny. Od Rudického propadání můžete dojít až do další obce, Jedovnice, která je známá pro krásný rybník Olšovec.
Větrný mlýn Rudice
Cesta k Rudickému propadání
Rudické propadání
Rybník Olšovec
2. Boskovice
Jedná se o město, které se nachází severně od Blanska. I když se jedná o větší městečko, nabízí Vám také spoustu zajímavostí. Pro Boskovice je typické také Westernové městečko plné atrakcí. V Boskovicích se také nachází zámek a hrad. Cestu můžeme zahájit na Masarykově náměstí, kde můžete vidět zajímavý Kostel svatého Jakuba Staršího. Následovně se vydáte do kopce, kde se po vaší pravé straně ukáže zámek. Projít si můžete i zámecký skleník. V houští stromů se mimo jiné skrývá letní kino, které v minulých letech patřilo k těm největším kinům v republice. Po zdolání dalšího kopce nacházíme Hrad Boskovice, který nabízí spoustu krásných výhledů. Pokud chcete pokračovat dále, nachází se u hradu i rozhledna.
Kostel svatého Jakuba Staršího
Zámek Boskovice
Letní kino
Hrad Boskovice
3. Moravský kras
Jak už bylo řečeno, jedná se o velmi významnou oblast. Moravský kras je chráněná krajinná oblast nacházející se jižně od Blanska. Krasové území zahrnuje spoustu jeskyní (Punkevní, Kateřinská, Výpustek, Sloupsko-šošůvská a Balcarka) spolu se známou Propast Macocha. Do jeskyní a do propasti je možnost prohlídek. Vzhledem k velkému návalu turistů je doporučené si, zejména v sezóně, udělat rezervaci. Kromě jeskyní se v Moravském krasu také nachází Skalní mlýn, lanovka, stezky nádhernou přírodou a také cyklostezky.
Výhled z Horního můstku 1
Výhled z Horního můstku 2
Výhled z Dolního můstku
Okolo stezky
Skalní mlýn
Zakončení prohlídky na lodičkách
V okresu Blansko je ovšem mnohem více zajímavých míst. V Letovicích Vás může zaujmout zámek spolu s vodní nádrží. V Lysicích zase můžete navštívit Lysickou oboru spolu s Lysickým státním zámkem. Pokud máte rádi výhledy, určitě oceníte tyto rozhledny okresu Blansko: Burianova rozhledna, Rozhledna Babylon, Rozhledna Podvrší, Zelenkův kopec, Žernovník či Malý Chlum.
Sanace a rekonstrukce budov se již delší dobu vyznačují stabilním trendem vytváření konstrukčních řešení zaměřených především na zajištění interiéru proti úniku tepla. Jak novostavby, tak rekonstruované budovy jsou aktuálně opatřovány zateplovacími systémy nebo obvodovými konstrukcemi s izolační vrstvou eliminující vedení tepla z interiéru do exteriéru. Žádný z uvedeného typu zateplovacího systému však není dostatečně účinný, není-li kombinován s otvorovými výplněmi s dostatečným utěsněním a odpovídajícími izolačními schopnostmi.
Jak okna ovlivňují náklady na vytápění
Okno představuje kritickou část konstrukce, která je svým materiálovým řešením a konstrukčním provedením úzkým místem úniku tepla. Kvalitní okna s průřezem se vzduchovými komorami a izolačním sklem zabraňují přenosu tepla z interiéru právě díky nízké tepelné vodivosti. Disponujete-li aktuálně některým ze starších typů oken (dřevěná zdvojená nebo dvojitá), je jejich výměna v případě, že chcete ušetřit na nákladech na vytápění, nezbytná, jelikož vlastní materiálové složení těchto výplní není dostatečně izolační (teplo se šíří přímo vedením).
Typy oken s izolačními charakteristikami
Nízkého součinitele prostupu tepla dosahují okna díky třem základním prvkům, a to:
izolaci a tloušťce rámu
typu a umístění těsnění na styku rámu
řešení skelné výplně
Izolace, a tedy snížení tepelné propustnosti rámu bývá zpravidla dosaženo také hloubkou osazení okna.
V dnešní době je na trhu dostupná řada různých typů oken (a obecně otvorových výplní), která se od sebe odlišují jak cenou, tak designovým provedením, zvukovou a světelnou propustností a tepelně-izolačními vlastnostmi. Nejčastěji se však zákazníci rozhodují mezi třemi hlavními typy, a to:
Výběr vhodného typu okna pak závisí především na jeho uplatnění a vzhledových a pocitových požadavcích. Plastová okna vychází nejlépe, co se týče poměru cena/úspora nákladů na vytápění a jsou ideálně jako výplně běžných otvorů. Hliníková a dřevěná okna se vyznačují vyšším součinitelem prostupu rámu a jsou obecně dražší. Zároveň rám vykazuje vyšší tuhost, hodí se tedy také pro atypické nebo rozsáhlejší otvory, přičemž celková úspora nákladů vytápění je nižší. Nejdůležitějším parametrem celkové tepelně-izolační schopnosti okna je výplň, jež musí být tvořena izolačním trojsklem. U dřevěných oken lze tedy snížit tepelnou propustnost výškou rámu, což se však může projevit na jeho tuhosti.
Hodnota úspory nákladů na vytápění i plastových oken
Výměnou starých typů oken za nová plastová lze díky nízké propustnosti dosáhnout úspory 30-40 % celkových nákladů na vytápění. Řešení plastových oken však také výrazně ovlivňuje jejich tepelně-izolační schopnosti. Pokud srovnáme dva typy oken od stejného výrobce, mohou jejich vlastnosti dosáhnout výrazně odlišných hodnot – příkladem mohou být okna z řady VEKA Softline. Mezi systémy 76 MD a 82, které jsou vybaveny stejným řešením izolačního trojskla nalezneme rozdíly v řešení komorového profilu rámu, který umožňuje celkové snížení prostupu tepla až o 0,08 W/(m²K), což se výrazně projeví v celkové úspoře až o 3 % nákladů vytápění.
V době ve 3.století před naším letopočtem sepsal řecký spisovatel Antipater ze Sidonu názvy sedmi staveb, které podle něj byly největší a nejkrásnější. Odtud se vzal název pro tyto stavby a to Sedm divů světa. Toto číslo nebylo vybrané náhodou, v kultuře a náboženství se číslo sedm pojilo s mystickými a zvláštními událostmi. Během let se několik divů světa rozpadlo a nadcházející spisovatelé sepisují své seznamy. Původních Sedm divů světa však vždy ponesou mystický nádech a historický příběh.
Jedná se o nejstarší a zároveň jediným zachovalým divem světa. V Egyptě můžeme naleznout celkem 80 pyramid a poslední z nich byla objevela československou expedicí. Základ pro stavbu pyramidy trval neuvěřitelných 10 let a až poté mohli egypťané začít se samotnou stavbou pyramidy, která trvala přibližně dalších 20 let. Mylně se můžou mnozí z nás domnívat, že na takových pracech pracovali v největší části otroci – to však není pravda. Pracovali zde především dobrovolníci a nikdo do stavby nucen nebyl. Každý pracovník dostal totiž ubytování se stravou, oděv a i malou odměnu. Mimo jiné to byla pro pracovníky čest, stavět hrobku pro jejich vládce, faraóna.
VISUTÉ ZAHRADY SEMIRAMIDINY
Jisté u této stavby je pouze to, že ležely v Mezopotámii v Babylóně a nechal je postavit tehdejší babylónský král Nebukadnesar II. asi 800 let př.n.l. pro svou manželku, perskou princeznu, aby ji vynahradil svoji častou nepřítomnost a také aby ji připomínaly její rodnou zemi. Dodnes se však neví, v jaké konkrétní části se měly tyto zahrady nacházet. Tuto práci na rozdíl od stavby pyramid měli odvádět otroci.
Okolo roku 550 př.n.l., nechal král Kroisos z Lýdie vybudovat nádherný chrám, který byl ve své době unikátem. Tento chrám nechal postavit pro bohyni Artemis, která měla být Diovou nemanželskou dcerou a v řecké mytologii byla uctívána jako ochránkyně žen a mláďat. Stavba tohoto chrámu trvala přibližně 120 let. Uvnitř chrámu byla skrytá svatyně, kde měla stát socha bohyně ozdobená drahokamy a vzácnými kameny a kovy. V roce 356 př.n.l. však člověk jménem Hérostratos chrám podpálil a jediné co po chrámu zbylo, byly sloupy. Hérostratos byl vystaven ukrutnému mučení. Alexander Makedonský Efes se po dobytí tohoto území rozhodl chrám znovu postavit do původní nádherné podoby. Budova však podlehla zemětřesení a materiál z tohoto chrámu byl použit na výstavby chrámu sv. Sofie.
Roku 456 př.n.l. řecký sochař Feidiás postavil v Olympii skvostnou sochu boha Dia, což byl podle řecké mytologie hlavní bůh všech Řeků. Tato socha byla umístěna v chrámu, který byl postaven speciálně pro tuto sochu, socha měřila neuvěřitelných 12 metrů. Jedná se o jediný div světa, který nikdy nestál pod nebem, ale nacházel se v uzavřeném prostoru chrámu. Sandály, oděv i vlasy byly celé ze zlata a při přepočtu na dnešní cenu zlata by se cena, kterou sochař spotřeboval na tuto sochu, by byla kolem 150 miliónů korun. Oči sochy byly s největší pravděpodobností z drahokamů, které velikostně připomínaly pěst. Sochař sochu postavil, a jelikož se nedala v celku převést do chrámu, musel jí znovu rozebrat a v chrámě znovu složit. Co se však se sochou stalo je dodnes záhadou – jediné co víme je to, že byla poškozena při zemětřesení a následně jí poškodil oheň.
Kdysi se město jmenovalo Helikarnass – nyní je však známé jako turecké město Bodrum. Tady se nacházel náhrobek tehdejšího krále Mausola. Tento král miloval řecké umění a všechny řecké umělce požádal o návrh vybudování jeho vlastní hroby, která by se měla nacházet před chrámem boha války Áresa. Král si vybral dva umělce Satyros a Pyteos. Ačkoliv bylo zvykem pohřbívat mrtvé do země, král si přál, aby se hrobka tyčila do nebes. Jedná se tudíž o první stavbu svého druhu. Král zemřel dřív, než stavba byla dokončena, další úpravy prováděla jeho žena, která zemřela dva roky po něm. Zbytek úprav provedli sami stavitelé, které stavbu navrhovali. Ve 12 století stavbu značně poškodilo zemětřesení a později byla stavba rozebrána.
O tomto divu nemáme moc informací – nevíme, kde se přesně socha na ostrově Rhodos nacházela, jak byla velká ani jak vypadala. Mělo se jednat o boha Hélia. Ze zachovalých popisů tehdejších umělců měla socha stát rozkročená u přístavu a lodě měly pravděpodobně proplouvat mezi nohama sochy. Ta měla v ruce držet pochodeň, která měla funkčnost majáku. Jediná přesnost, kterou nelze zpochybnit je její stavitel – Charés z Lindu. Stavba sochy měla trvat přibližně dvanáct let. Jenže několik desítek let po dokončení se socha zřítila do moře v důsledku silného zemětřesení.
Tento maják byl prvním na světě a byl podstaven v roce 279 př. n. l. na ostrově Faros, který se nachází v Egyptě. Původně měla věž sloužit jako jakýsi záchytný bod pro lodě. V přepočtu na naši měnu a dnešní dobu by stavba stála 20 miliónů korun. V roce 796 n.l. ho však potkal osud jako u většiny divů světa – maják se zhroutil po zemětřesení. I když nastal pokus znovupostavení, tak se ho postavit nepodařilo. Sultán Kait Bey nechal na základech majáku postavit pevnost, která nese jeho jméno a stojí dodnes.
