Urban exploration, nebo krátce urbex, je činnost, které propadá v posledních letech čím dál více lidí. Jedná se o prozkoumávání opuštěných a často i špatně přístupných míst. Většinou se jedná o nelegální vstup na cizí pozemek a infiltrátorství bývá také nebezpečné a náročné.
Co z toho?
Motivací může být více. Někteří lidé se urbexu věnují, protože je zajímá historie těchto míst. Někteří se naopak zajímají o danou architekturu. No a někdo může vidět v opuštěných továrnách, školách, domech, či mostech a tunelech zvláštní kouzlo. Není se čemu divit. Atmosféra takových lokalit bývá mnohdy tajemná a krásná.
Urbex není vandalství
Mnoho lidí má tendenci házet urbexery do jednoho pytle se sprejery, vandaly nebo squatery. To je ale chyba. Exploring má hned několik přísných pravidel a skuteční členi této komunity je pečlivě dodržují. Je zakázáno odnášet si z míst fyzické předměty a nebo je ničit. Stejně tak je zakázáno veřejně šířit umístění lokalit. Když dojde ke zveřejnění míst, často dochází i k rychlejší destrukci. Někdy to má za příčinu i vzbuzení zájmu majitele, který pak může místo lépe zabezpečit a znemožnit tak jeho další návštěvu.
Jak už bylo řečeno, urbex bývá v hodně případech nelegální. Většina opuštěných lokalit se nachází na soukromých pozemcích. Někdy bývá místo oplocené, jsou zde kamery nebo hlídací psi. Adrenalin v pronikání do těchto míst je také jednou z mnoha motivací. Zde ale platí další nepsané pravidlo – pokud není budova volně přístupná (otevřené dveře, díra ve zdi, otevřené okno) a je potřeba se do ní vloupat, ruce od ní pryč.
Nebezpečí urbexu
Urbexeři myslí ale také na bezpečí, a proto se většina z nich řídí tím, že chodí prozkoumávat tyto lokality alespoň s jedním dalším člověkem. Nebezpečí může být hned několik. Jelikož se jedná o stará místa, která nikdo neopečovává, hrozí nebezpečí úrazu. Vždy je potřeba myslet na to, že může být nestabilní stěna, ztrouchnivělá podlaha nebo nebezpečná plíseň. Ideální je sebou mít nabitý mobil, menší lékárničku, respirátor a hlavně zdravý rozum.
Dalším nebezpečím mohou být nezvaní obyvatelé takových míst. Když se do lokality dostanete vy, dostane se tam nejspíš i někdo další. Mnoho bezdomovců si taková místa vybírá a ne všichni jsou nadšení z toho, že jim narušujete jejich prostor. Proto je potřeba být opatrný a všímat si stop po jiných lidech.
V neposlední řadě je zde pak možnost, že vás chytí policie. Je lepší na takových místech nedělat hluk, moc se neukazovat a dávat si pozor na zvědavé sousedy. Když už se tak stane, buďte zdvořilí a policistům v klidu vysvětlete, co na takovém místě děláte. Mnohdy odejdete s pouhým napomenutím.
Kde získat lokality?
Získání lokalit může být pro některé nováčky v oboru nelehkou záležitostí. Jak už bylo řečeno výše, lokality se prostě a jednoduše neprozrazují. A už vůbec ne někomu cizímu. Jednou možností je tak buďto získat si důvěru zkušenějšího urbexera nebo vytrvat a místa si hledat sám.
Můžete se vydat na průzkum vašeho města a okolí a porozhlížet se. Stejně tak můžete hledat na internetu. Existují stránky, kde jsou zapsány různé opuštěné budovy a pozemky. Stačí se ponořit trochu hlouběji a pátrat.
Kouzlo urbexu
Jakmile jednou urbex zkusíte, je velmi těžké v něm přestat. Místa mají své nezaměnitelné kouzlo a zaryjí se vám pod kůži. Z některých lokalit přímo číší historie a minulost a na některých zase můžete sledovat, jak si příroda bere zpět to, co jí patří. Je ale potřeba rozvaha a trpělivost. Dostat se do komunity urbexerů je trať na dlouhý běh. Jakmile ale prokážete, že si míst vážíte a že máte čisté úmysly, vřele vás přijme a můžete vesele objevovat.
Urbex vás dokáže vrátit zpět do dětství, kdy bylo vše nové a neobjevené. Vzrušení z dobrodružství a krása míst ve vás zanechají stopu. Hlavně nezapomeňte – „neodnášej si nic než fotky, nenechávej nic než stopy“.