Ve chvíli těžké krize se objevilo světélko na konci tunelu, naděje pro nemocné a představa normálního života. Tato naděje nese jméno ivermektin.
Co to je?
Počátky výzkumu tohoto léku jsou datovány již do sedmdesátých let minulého století, od let osmdesátých byl hojně využíván jako zvířecí antiparazitikum. Od roku 1987 se začal využívat rovněž k léčbě lidí, neboť prokazatelně pomáhá s likvidací roztočů, hmyzu nebo hlístic způsobujících závažná onemocnění převážně v zemích třetího světa. Pro svou širokou škálu využití je jedním z nejhojněji užívaných antiparazitik, je distribuován jak ve formě tablet, tak injekčních roztoků. Jeho objevitelům, irskému a japonskému vědci Williamu Cecilu Campbellovi a Satošimu Ómurovi, byla v roce 2015 udělena Nobelova cena.
Od škrkavek ke CoVidu
Přípravek byl v průběhu času opakovaně testován, čímž docházelo k postupnému získávání nových informací ohledně jeho účinnosti. Donedávna byl považován za účinný převážně v případě likvidace zmiňovaného hmyzu a hlístic. Významný obrat nastal ve chvíli, kdy bylo zjištěno, že velmi účinně působí také proti RNA-virům, virům chřipky a dalším. Na jaře minulého roku došlo k dalšímu významnému obratu. Australští vědci zveřejnili nová zjištění ohledně účinku ivermektinu na vývoj SARS-CoV-2. Při pokusech in vitro, tedy výzkumech vycházejících z aplikace přípravku na buněčné kultury v laboratorním prostředí, byl zjištěn důležitý fakt: při podání přípravku je vir u infikovaných buněk oslaben s prakticky 100% úspěšností. Od této chvíle probíhají nejrůznější studie a testy, které však doposud nedospěly k jasnému závěru.
Rizika i výhody
Jak vidno, ivermektin byl už dříve využíván jako lék nejen pro zvířata, ale taktéž pro lidi. Jeho aplikace na nový virus vyžaduje tím větší opatrnost, čím méně zkušeností v této věci existuje. Lék sám o sobě nebyl dosud doporučován těhotným a kojícím ženám, osobám trpícím onemocněním jater, ledvin nebo jinak oslabeným osobám. Skeptici doposud brojí proti efektivitě léčby tímto přípravek. Optimisté zase považují lék za definitivní východisko ze současné situace a záchranu. Bylo by proto velmi nesprávné v této chvíli učinit jasný závěr založený pouze na dohadech. Faktem je, že v současné chvíli převažují pozitivní výsledky. Na základě zkušeností brněnských lékařů by mohl lék po aplikaci u pacienta zabránit rozvinutí nemoci a závažnějšího stavu. Další účinky budou, jak lze doufat, díky výzkumům brzy doplněny.
Nebezpečí existuje vždycky, krize je právě teď
Státní ústav pro kontrolu léčiv podal 4. března poprvé prohlášení, ve kterém poukazuje na relativní bezpečnost léku. I následující zprávy toto potvrzují. Jako u každého jiného léku, i zde však musí být pečlivě uvážena rizika a podniknuty všechny nezbytné klinické studie. V této chvíli jich většina stále probíhá a lék není dosud oficiálně uznán coby účinný a bezrizikový. Vzhledem k probíhající krizi by mohlo dojít ze strany jednotlivců k neuváženému užívání, které může zdravotní stav naopak vážně ohrozit. Dosavadní praktické výsledky nicméně napovídají, že by lék skutečně mohl epidemiologickou situaci ulehčit, a rozhoduje se proto o jeho distribuci mezi praktické lékaře. Držme palce.