Po docela drsném konfliktu s jedním pejskařem jsem se z toho musel vypsat.

Ve stručnosti. Šli jsme asi v 19:45 domů ze zastávky tramvaje. V naší čtvrti je relativně obrovský výběh pro psy. Přesto večer vidíte na chodnících volně pobíhající psy, často také hloučky pejskařů, kteří si spolu povídají a občas se stane, že volně pobíhající psi svým štěkotem vystraší kolemjdoucí na chodníku. To, se nám právě stalo. V našem případě to nebyl štěkot, ale pes budící respekt si chtěl „hrát“ s mou dcerou. Vstoupil jsem mezi psa a svou dceru, pes mne očichal a majitel psa na něho něco pokřikl, asi ať toho nechá. „Promiňte, já se omlouvám,“ měl by se kát páníček. Ale to se nestalo. Když jsem se ho zeptal, jestli by pes neměl být na vodítku, bylo vidět, jak už začíná být naštvaný. „Ne, neměl, stačí náhubek,“ vykřikl. Zkusil jsem replikovat, že chodník přece není výběh pro psy a minimálně by měl mít člověk psa u nohy a respektovat kolemjdoucí.

Arogance pejskaře mne naštvala a šli jsme po sobě, snůška drsných nadávek, výhrůžek. Byli jsme malý kousek od fyzického kontaktu a jeden z nás by asi skončil v nemocnici.

Vyhláška města Brna, která toto upravuje, stanoví, že pes musí mít košík a musí být pod dohledem majitele. Pes může bez problému po chodníku běhat, tedy i skákat na lidi, pokud má košík, přestupku se majitel nedopustil.

Nechci se zmiňovat o výkalech v trávě, to je už běžná věc, na kterou jsme si zvykli. Nicméně obtěžování ze strany majitelů psů je už nad míru. Pes je na prvním místě a pokud chcete jít v klidu domů, raději jděte po silnici, kde psi nejsou, jelikož chodník, především ve večerních hodinách, slouží jako výběh pro psy.

Psi jsou nevyzpytatelní. Oni vycítí, když se jich někdo bojí a těch ostrých plemen se bojím hodně. Přesto mne nevytáčí zvíře, ale reakce majitelů. Spousta pejskařů jsou slušní lidé, kteří exkrementy poctivě uklízí, vždy když je to možné jdou se psem do výběhu, a hlavně na chodníku mají psa u nohy, nedovolí mu volně pobíhat. Takže toto není konflikt mezi pejskaři a nepejskaři, ale spíše konflikt slušných a neslušných lidí.

Příběhy, kdy volně pobíhající pes (klidně i s košíkem) napadl třeba cyklistu, je každoročně spousta. Arogance některých pejskařů je skutečně zarážející, chodníky a hřiště přece patří jim.

Jaké je podle mne řešení? Tam, kde je výběh pro psy, by mělo být explicitně dáno, že se pes na chodníku, respektive v ulicích města, musí pohybovat s košíkem a na vodítku. Nebo alespoň by se měl držet u páníčkovi nohy.

Některým rodičům (a já jsem jeden z nich) vadí už to, když pes kolem dítěte jenom projde. Zažil jsem, jak se třicetikilový obr valil na mou dvouletou dceru a chtěl si jen hrát, ale to dítě má strach. Jaký pes, takový pán, ale já jeho pána neznám a nevím, jestli je pes vycvičený, tak, aby dítěti, které se třeba jen ožene, neublížil. Slušní pejskaři tohle respektují, neslušní vás pošlou na patřičná místa.

Kontaktoval jsem našeho starostu, ale nemyslím si, že by řešení tohoto problému bylo v dohledné době možné. Bohužel.

Pečlivý výběr obleku, hodinek, ale i třeba spony na kravatě, to vše zásadně ovlivňuje náš vzhled, a tedy i dojem, který zanecháme v jiných lidech. I výběru peněženky (peněženka o nás skutečně prozradí hodně) je třeba věnovat pozornost.

Peněženka se musí líbit, ale musí být i praktická, protože dnes ji spousta lidí používá jako dokladovku, respektive pouzdro na platební karty, vizitky a všechno do ní nacpat je někdy celkem oříšek. Vnitřní uspořádání peněženky je zásadní pro správný výběr. Měli byste si předem stanovit, kolik budete potřebovat přihrádek na bankovky, kolik na karty, na doklady, chcete mít v peněžence i mobil? Každému bude vyhovovat něco jiného. Peněženka vám prostě musí sednout.

Základní výběr může být:

• materiál a zpracování (nekvalitní umělé materiály se relativně velmi brzy poškodí, kůže je prostě kůže)
• velikost
• barva
• tvar
• zavírání (celkem podstatné, některé peněženky nemají žádné uzavírání, některé jsou na zip, některé na přezky, stiskací patentky, magnetické patentky, zápinku)
• přihrádky (pokud využíváte peněženku na vše, tak je to hodně důležité kritérium, dnes se dokonce prodávají peněženky s přihrádkou na mobil)
• módnost (dobře vybraný doplněk toho o nás může hodně vypovědět)
• technologie (i sem pronikly digitální technologie, peněženky jsou dnes chytré)
• značka (značkové peněženky jsou relativně dražší)
• cena (o peníze jde vždy až na prvním místě a cena peněženek se vždy odvíjí od kvality materiálu, designu a preciznosti provedení, ale i kožené peněženky mohou být levné, a nemusí to znamenat, že jsou nekvalitní, vždy záleží na výrobci, respektive prodejci)

Chytré peněženky se na trhu objevily před cca 4 roky a v principu fungují podobně jako např. chytré hodinky. Baterie se dá dobíjet bezdrátově, součástí je Bluetooth modul na propojení s mobilním telefonem. Aplikace se pak postará o vše podstatné. Např. vás upozorní zvukovým alarmem, pokud se od peněženky vzdálíte, nebo vám peněženku najde pomocí navigace s přesností na centimetry. Tento typ peněženky má dokonce speciální vnitřní kapsičku na kartu, kterou hlídá, tedy pokud karta není na svém místě, budete upozorněni.

Chytrou peněženku už asi neztratíte (samozřejmě pokud neztratíte mobil i peněženku naráz), přesto si myslím, že tento typ peněženky je spíše pro digitální nadšence (třeba jen délka nabíjení baterie by pro mne byla frustrující).

Co materiály?

Nekvalitní umělé materiály jsou velmi levné, jenže se relativně velmi brzy poškodí a investice do takové peněženky je krátkozraká. Kvalitní peněženka ale nemusí být jen kožená, na trhu existují i bavlněné, plátěné, které spadají do kategorie kvalitních výrobků. Kůže je ale kůže.

Já osobně preferuji peněženky, které pojmou vše a mám důležité věci na jednom místě. Zkoušel jsem i peněženku s velkou kapsou na mobil, ale to se neujalo. Mobil tak má své vlastní pouzdro i místo v batohu.

Pokud jste ten typ, co nosí jen bankovky, asi je pro vás tou správnou peněženkou tzv. dolarovka. Některé dolarovky mají i kapsičky na karty či na mince a moc dobře si pamatuji na období devadesátých let, kdy to byl i módní trend.

Můj výběr peněženky byl také o zapínání. Některé nemají zapínání žádné, některé jsou na zip, některé na přezky, stiskací patentky, magnetické patentky, zápinky. Peněženky na zip je asi klasika (bezpečně chrání před ztrátou mincí). Ale i zápinka je velmi efektní a módní, vždy záleží na celkovém designu a koncepci peněženky.

Barva je, tak jako v jiných oblastech našeho života, velmi zajímavé kritérium pro výběr. Nejčastěji se prodávají konzervativní barvy, tedy černá, hnědá, ale i bílá. Hodně křiklavé barvy se moc nedoporučují, ale výjimka může potvrzovat pravidlo a pokud se extravagantní barva hodí k vaší osobnosti, jděte do toho.

Peněženka je samozřejmě i skvělý dárek. Obdarovaného ale musíte dobře znát, abyste vybrali tu správnou peněženku, dle kritérií výše. Takže ať už vybíráte pro sebe, nebo pro své blízké, nechť vyberete správně.

Cítíte se někdy méněcenní, neúspěšní a ve srovnání s jinými lidmi naprosto nešikovní? Pravděpodobně jste takoví jen ve vlastní hlavě. Možná by vám jen stačilo přehodnotit pohled na svět. Nejste na sebe náhodou příliš přísní? Nekladete na sebe zbytečně vysoké nároky? Neporovnáváte se náhodou s lidmi, kteří jsou úplně jiní než vy?

To, co v tomto článku píšu, nejsou jen prázdné fráze vyčtené na pofiderních internetových stránkách. Všechno mám odzkoušeno a zažito na vlastní kůži. Od mala bojuji se sebekritikou. Sama na sobě vidím, že se v tomto ohledu postupně zlepšuji, přesto mi však blízcí přátelé občas tvrdí, že jsem na sebe přehnaně náročná. Mám před sebou ještě dlouhou náročnou cestu.

Jsme jedineční!

V první řadě je třeba si uvědomit, že je každý člověk jedinečný. Má vlohy pro jiné činnosti, odlišné rodinné zázemí a různé osobní vlastnosti. Proto není možné, abychom všichni dosahovali stejných výsledků.

Představme si dva čtvrťáky, Honzíka a Pepíka. Honzík každé odpoledne vypočítá několik příkladů, přesto dostane na vysvědčení z matematiky trojku. Pepík dostane jedničku, i když se doma vůbec nepřipravuje. Úspěch mu zajišťuje nadprůměrné IQ a větší matematické nadání. Honzík je smutný, chtěl by hezčí známky. Trápí se však zbytečně. S Pepíkem mají rozdílné předpoklady pro matematiku, nemohou se srovnávat.

O úspěšných lidech nevíme všechno

Pravděpodobně se shodneme, že by měl být Honzík pyšný, že se vzorně připravuje a nebrat při tom ohled na známky ostatních dětí. Nechybujete ale občas stejně jako Honzík? Přiznám se, že já ano. Nezáleží na tom, jak jsem dobrá. Vždycky najdu někoho, komu nesahám ani po kotníky a cítím se kvůli tomu méněcenná.

Je třeba mít na paměti, že o druhém člověku nevíme všechno. Možná, že v jednom směru mimořádně vyniká, ale v jiných je podprůměrný. Nebo třeba k dosažení výsledků obětuje hodně času.

Nedávno jsem viděla krátkou reportáž o moderní gymnastice. Dvanáctiletá sportovkyně v ní líčila, jak často trénuje. Napočítala jsem během týdne dvacet hodin tvrdé dřiny! Další čas ji zabere cesta do tělocvičny a domů, chodí na závody a v neposlední řadě samozřejmě do školy. Kdy se učí na písemky, kdy chodí s kamarády na hřiště a kdy si třeba čte? Získává medaile, ale nemá čas na běžný život. Podobně na tom budou i další mimořádně úspěšní lidé. Obdiv si určitě zaslouží, ale je to opravdu hodné závidění?

Já v ničem extra nevynikám, přesto jsem dost produktivní. Chodím do práce a studuji. Mám řadu různorodých koníčků. Projevuji se v různých uměleckých směrech, ráda sportuji, chodím po horách, miluji knihy, zvířata, dobrovolně se učím cizí jazyky. Není přece možné, abych za rok přečetla sto padesát knih jako jiní knihomolové, k tomu několikrát za měsíc koncertovala a co tři dny zaběhla půl maraton!

S ostatními bychom se vůbec neměli porovnávat. Můžeme se jimi maximálně inspirovat. Mít je jako vzor, který nám pomůže se zdokonalovat.

Radujte se i z maličkostí

Hodnoťte se bez ohledu na ostatní. Sledujte jen vlastní pokroky. Klidně si průběžně zapisujte své výsledky a radujte se ze zlepšení. Nebojte se říct: „Jsem fakt dobrá!“ nebo „Dokázal jsem to!“.

Chvalte se bouřlivě i za malý krůček ku předu. Chyby nebo špatné výsledky přejděte naopak s klidem. Netrestejte se za ně, i kdyby se jednalo o něco závažnějšího. Uvědomte si, že chybovat je lidské. Raději si ze situace vezměte ponaučení a buďte příště opatrnější.

Oceňte druhé

Nehodnoťte ani ostatní podle sebe. Možná máte těžké zkoušky na vysoké škole, jste ve stresu a někdo mladší se vám pochlubí, že úspěšně odmaturoval. „To nic není! Maturita je fraška!“ chce se vám křičet. Maturant si to ovšem nemyslí, zkouška dospělosti pro něho byla náročná a její složení vnímá jako velký úspěch. Řekněte mu raději: „To je super, gratuluji!“, ať si myslíte, co si myslíte. Vy přece také nechcete, aby vám někdo shazoval výkony!

Změňte myšlení, změní se všechno

Zkuste si vzít tento článek k srdci. Jakmile změníte smyšlení o svých úspěších, začne se vám dařit lépe. Prožívejte své pokroky naplno, nabije vás to dobrou náladou. A s tou, jak známo, se přece všechno zvládá mnohem snadněji!

https://www.facebook.com/kaja.pise/

Odbory kdysi vznikly jako sdružení zaměstnanců, které je mělo chránit proti špatnému zacházení ze strany zaměstnavatele.

Dnes jsou odbory především službou, kterou si platíme, abychom (prostřednictvím kolektivní smlouvy) měli vyšší mzdu, lepší sociální podmínky, bezpečnost při práci, ochranu před neoprávněným propuštěním, bezplatnou právní pomoc (v případě potřeby) atd…Čím silnější jsou odbory, tím vážněji je musí zaměstnavatel brát. Pak je větší šance prosadit lepší podmínky do kolektivní smlouvy.

Nebudu se tady rozepisovat o sociálních výhodách, které odbory nabízí. Tento text není primárně psán pro ty, kteří se jen „vezou“. Chci apelovat na ty, kteří chápou, jak je důležité držet při sobě.

Zaměstnavatel, u kterého nepůsobí odbory, se může řídit jen dle ZÁKONÍKU PRÁCE. Tedy zaměstnancům umožním pouze to, co mi ukládá zákon, nic víc. A není síla, která by dokázala toto rozhodnutí změnit. Pokud odbory u zaměstnavatele jsou, je situace pro zaměstnance daleko příznivější. Zákoník práce zaměstnavateli ukládá uzavřít Kolektivní smlouvu, když u něj působí odborová organizace, jinak řečeno Kolektivní smlouvu zaměstnavatel uzavírá pouze s odborovou organizací. Odborová organizace má pak tedy možnost vyjednat lepší podmínky, než jsou zakotveny v Zákoníku práce. Kolektivní smlouva je tedy nejsilnější a nejdůležitější oprávnění, kterým odborová organizace disponuje.

Proč být tedy v odborech a platit příspěvky? Je mnohem jednodušší v odborech nebýt. Jenže je to krátkozraké. Aby odbory něco vyjednaly, potřebují mít sílu, tedy lépe řečeno sílu v podobě zaměstnanců – odborářů. A čím víc jich bude, tím je pozice odborů silnější pro vyjednávání.

Co když odbory nebudou? Půjdete jako zaměstnanec na konci roku za svým nadřízeným a bude požadovat navýšení platu? Zvýšení příspěvku na stravu, na penzijní nebo životní připojištění? Vyplacení 13. mzdy? Či jiných výhod? Nebo si myslíte, že se majitel firmy každý rok sám rozhodne přidat vám na platu a případně přihodit ještě nějakou sociální výhodu? Jedině odbory se toho relevantně ujmou. Zaměstnanecká rada dle zákona nemůže uzavírat Kolektivní smlouvu.

Pokud jste se svými odboráři nespokojeni, doporučuji kandidovat a věci měnit, je to lepší než nadávat nebo z odborů vystoupit. To situaci pouze zhoršuje!

Odbory, ač se to dnes nemusí tak jevit, jsou tady opravdu především pro vás.

Moderní, nadčasové, půvabné a elegantní. Skleněné výrobky jsou úžasné – doporučíme vám sklenáře, který udělá váš domov krásnější

Když se podíváte na fotografii některého z moderních interiérů, co vidíte? Světlé barvy, jednoduché linie, minimum nábytku a elegantní doplňky. Interiér působí vzdušně a je v něm mnoho světla. Přemýšleli jste proč? Protože bytoví architekti nebo přímo majitelé bytů sahají po skle. Sklo má v interiéru nezastupitelné místo. Pryč s plastem!

Sklo je s námi již tisíce let

První vyrobené sklo se pojí s civilizacemi starověkého Egypta nebo Mezopotámie. Skleněné objekty se objevují už v polovině třetího tisíciletí před naším letopočtem. Vždy se jednalo o poměrně vzácný, drahý a hodnotný artikl, který byl předmětem čilého obchodu. Šlechta si svá zrcadla chránila natolik, že rozšířila i celou řadu pověr, aby bylo služebnictvo při manipulaci se sklem co nejvíce opatrné. Proč myslíte, že se říká, že rozbité zrcadlo přináší sedm let neštěstí? Sklo si svou popularitu uchovalo až do dnešních dní. A protože už si můžeme do příbytků dovolit pořídit nejrůznější skleněné předměty a vybavení, otevřeme sklu dveře našich domovů!

Moderní interiér vašeho domova

Jakmile začnete s přestavbou vašeho interiéru a chcete nadčasový vzhled, jistě si začnete pro inspiraci prohlížet stránky magazínů o bydlení nebo oslovíte bytového architekta. Prvním požadavkem určitě bude, aby byl interiér více vzdušný a světlejší. Kde je dostatek světla je i příjemná, klidná atmosféra. Proto okamžitě sáhnete po sklu. Sklo je výborným materiálem pro konferenční stolky, jídelní i toaletní stoly. Je nenápadné, elegantní a opticky zvětšuje prostor. V malém bytě můžete díky sklu opticky prostory zvětšit. Stačí si pohrát se skleněnými výplněmi dveří, zrcadly v úzkých chodbách nebo nápaditým osvětlením z čirého skla.

Praktické a trvalé, takové je sklo

Sklo si do interiéru pořizujeme nejen proto, že je nádherné, ale také proto, že je praktické. Krycí sklo na konferenčním stolku ochrání dřevěnou plochu před oděrky a velmi snadno se udržuje. Můžete jej čistit mokrou cestou i s použitím nejrůznějších chemických prostředků. Sklo je velmi odolné a zůstává hygienicky čisté. Z tohoto důvodu roste jeho obliba i v moderních kuchyních. Skleněné obklady za kuchyňskou linkou vynikají dlouholetou životností a čistí se mnohem lépe než obklad z dlaždic. Kolikrát už jste se zlobili, když jste se snažili vydrhnout jednotlivé spáry u dlaždic? To se vám se sklem nemůže stát! Díky hladké ploše se nebudou nikde držet nečistoty a nemusíte se obávat přemnožení bakterií. A co výlet do vaší koupelny? Umíte si představit, že byste při sprchování měli nevzhledný plastový závěs, který se vám každou chvíli nalepí na tělo? V koupelně má místo skleněná zástěna, která promění vzhled koupelny k nepoznání. Díky moderní povrchové úpravě se sprchové kouty čistí snadněji, rozhodně se skla ve sprchovém koutu nemusíte bát.

Doplňky ze skla

Rady odborníků říkají, že moderní interiér by měl obsahovat co nejméně nábytku. Takový interiér ale působí velmi neútulně a neosobně. Jak situaci vyřešit? Sáhněte po doplňcích! Skleněné doplňky vám prostor opticky zvětší.

• Co vyměnit dřevěné police za skleněné?
• Co vyměnit lustry a lampy za ty, které mají provedení stínidel ze skla?
• Co nahradit porcelánové vázy s květinovým vzorem za ty z čirého skla?
• Co nahradit plech za krásné sklo pod kamna?

Až budete přemýšlet o změnách ve vašem interiéru, sáhněte nejprve po sklu! www.sklomat.cz

Sklo může mít v interiérovém designu rozmanité podoby

Někdy je to čistě přírodní architektonický prvek, kus nábytku nebo dekorace. Při zařizování vnitřních prostor pomocí skla, hranice tvořivosti neexistují.

Sklo je nadčasový prvek, který nikdy nezestárne. Mohou z něj být stropy, podlahy, dveře, schodiště, kusy nábytku, koupelnová nebo kuchyňská řešení, krásně fungující v symbióze s tradičními materiály. Sklo je ideální materiál, který vám pomůže dosáhnout noblesního výsledku v každém interiéru.

Sklo jako materiál neomezených možností

Zájem o sklo v interiérovém designu stoupá. Je vážným konkurentem tradičních materiálů jako dřevo nebo kámen. Tento trend vznikl za pomoci nových technologií výroby, díky kreativitě designérů, architektů a výrobců skleněného nábytku i doplňků. Podle využití skla se mění pevnost základní desky. Tvrzené sklo je několikanásobně odolnější než běžné sklo stejné tloušťky.

Jaké použít sklo

Díky zvýšené mechanické a tepelné rezistenci sklo nachází v interiéru široké uplatnění. Jde o celoskleněné dveře, příčky, podlahy, police, stolky, zrcadla, sprchové kouty i schody a střechy. Vhodná síla skla pro dveře je 8 mm, na obklady stěn stačí 5 mm a příčka nebo stěna potřebuje tloušťku až 1 cm. Sklo lze nechat ozdobit potiskem, pískováním či barvením. Jaký motiv zvolíte je pouze na vás. Váš interiér díky sklu získá jedinečný ráz.

Vzdušnost skla a magie posuvných dveří

Možnost využití skla s estetickými a funkčními vlastnostmi jsou celoskleněné dveře. Vzdušnost a čistota dodá prostoru nové kouzlo. Použitím čirého skla lze prostor zcela otevřít s pocitem volnosti i neustálého přehledu o dění v sousední místnosti. Pro jistou dávku soukromí, v ložnici, koupelně nebo pracovně zvolte mléčné nebo matné sklo zahalené rouškou tajemství, se zachováním přirozeného osvětlení. Dveře mohou být klasické nebo posuvné. Ty svou magickou schopností vdechnou interiéru punc exkluzivity a nadčasovosti.

Elegance v koupelně

Optické zvětšení a provzdušnění prostoru přispívá k pohodlnému užívání. Prosklený sprchový kout doplněný retro doplňky, jako dobové umyvadlo či vana, zpříjemní chvíle strávené v koupelně. Nespornou výhodou je snadná údržba a schopnost chránit okolí sprchového koutu před vodou. Skleněné sprchové boxy prosvětlí a opticky zvětšit prostor. Luxusní vzhled a maximální využití prostoru poskytuje i řešení v podobě jedné skleněné stěny, která oddělí sprchu od zbytku koupelny a bude originálním kouskem podporujícím příjemný vizuální dojem z prostoru koupelny.

Čistota a snadný úklid v kuchyni

Sklo využijete dokonce i v kuchyni. Tam, kde se vaří je třeba udržovat hygienickou čistotu. Použitím skla v kuchyni si usnadníte úklid. Skleněné zástěny nemají žádné spáry, ve kterých by se mohlo udržovat jídlo a vytvářet zárodky bakterií. Díky hladkému povrchu dokážete svou kuchyni udržovat v čistotě snadno a bez námahy. Nespornou výhodou je i to, že skleněné zástěny vypadají i po letech jako nové a působí moderně díky nadčasovému designu.

Sklo a teplo rodinného krbu

Krb, případně krbová kamna zařídí kouzelnou atmosféru a zároveň dokonale zahřejí. Relaxace u krbu s živým ohněm vytvoří skutečnou pohodu. Ale co s poleny, krbovým nářadím, či vypadnutým žhavým uhlíkem? Řešením je opět sklo – bezpečnostní sklo pod kamna. Sklo je kalené a splňuje bezpečnostní normy, proto nehrozí jeho rozbití. Sklo je skutečně materiál neomezených možností.

Nedávno jsem napsal článek o evoluci a pěkně jsem to schytal

Ten, kdo můj článek četl pozorně, pochopí, co přesně jsem kritizoval, ale proč o tom píši. Když jsem si pro článek připravoval podklady, narazil jsem na tuto stránku: https://www.placata-zeme.cz.

Ano, Země skutečně není koule, spíše má tvar geoidu – od koule se liší především zploštěním na pólech.

Počet lidí, kteří placatosti věří, pomalu narůstá, obzvláště v USA. Fotky z vesmíru? Fotomontáže! Zkušenosti astronautů a pilotů z různých zemí (USA, Rusko, Čína)? Manipulace!  Sklon zemské osy a oběh Země okolo Slunce, střídání ročních období? Různá časová pásma? Asi také manipulace! Kdo chce, nechť si bizarní diskuzi (pan Bača s velmi trpělivým Jiřím Grygarem) poslechne, já to do konce nevydržel.

PROČ TOMU VLASTNĚ LIDÉ VĚŘÍ?

1.Víra

Nikdy nic nikdo nemá bráti za definitivní, ale kulatost Země považuji za vědecky dokázaný fakt. To, čemu věří pan Bača (a mnoho jiných), je založeno čistě na víře. On má pocit, že nevírou v placatost by urazil Boha, nebyl by správný věřící. Jenže věda a víra si nemohou konkurovat, tedy ani odporovat. Víra je dar, osobní vztah. Věda může upřesnit, možná i rozšířit představy věřícího člověka nejen o světě, ale i o Bohu. Proto věřit v kulatost není proti Bohu, spíše to vše zavání náboženským fundamentalizmem. Boj za nastavení vlády Boží může mít různé podoby a může se setsakramentsky zvrtnout. S tím máme v Evropě spoustu zkušeností.

2.Náboženský fundamentalizmus

Myslíte si, že náboženský terorizmus je jen doménou islámu? Fanatici různých vyznání jsou si velmi podobní.

Vlna zabíjení kacířů. Odstartována byla velkými procesy s kacíři po celé Francii. Hugenotský protestanský odpor zlomen v tzv. bartolomějské noci. Bylo popraveno na 2000 hugenotů. Velké množství blíže nezjištěných poprav kacířů v Alsasku. V Trevíru došlo okolo r. 1580 k masakru. Původně to měl být protest, za účelem potlačit protestanty a židy. Výsledkem bylo naprosté zničení dvou vesnic.

Vzpomínáte si na masivní fanatické výboje mezi katolíky a protestanty v Irsku? Rokem 1972 dosáhl konflikt svého vrcholu tzv. Krvavou nedělí (30. 1. 1972), kdy bylo 13 katolíků zavražděno jako důsledek potlačení vzpoury během občanského průvodu v Derry.

Sídlo federálních úřadů v americkém Oklahoma City zdemoloval 19. dubna 1995 krátce po deváté hodině ráno místního času výbuch silné nálože. Zdrojem ohlušující exploze byla směs benzinu a umělého hnojiva umístěná v zaparkovaném vozidle. Detonace a zničení devítipatrové budovy Alfreda P. Murraha, v níž byla i mateřská školka, si vyžádalo 168 obětí, z toho 19 dětí. Dalších téměř 700 lidí bylo zraněno. Poškozeno bylo mimo jiné přes 300 budov, exploze byla patrná až do vzdálenosti 50 kilometrů. Útok provedl Timothy McVeigh, veterán války v Perském zálivu. Chtěl tak pomstít útok FBI na sídlo davidiánů Davida Koreshe v texaském městě Waco, kde v roce 1993 zahynulo přes 80 členů sekty.

Bombový útok na olympijský park v Atlantě se odehrál 27. července 1996 během letních olympijských her v Atlantě. Výbuch si vyžádal dva mrtvé a 112 zraněných. Šlo o první ze série čtyř výbuchů spáchaných Erickem Rudolphem, jehož motivací byla snaha o změnu vládní politiky týkající se interrupcí a zrušení olympiády.

Takto by se dalo pokračovat.

Kdo jsou pachatelé teroru a násilí ve jménu Boha? Myslíte si, že jde o duševně nenormální, agresivní jedince? Ne, v drtivé většině případů jde o „spořádané“, nenápadné a psychicky „zdravé“ lidi. Náboženští militanti chtějí býti často „jen“ významní, být součástí velkolepého boje na straně dobra. Mezi náboženstvím a násilím existuje magická přitažlivost. V případě náboženského terorismu vidíme mnohdy zbožné lidi oddané mravnímu pohledu na svět.  Vznešeně kážou o mravnosti, a pak? Utrpení, převrácený svět vzhůru nohama.

Křesťanský fundamentalizmus je bezvýhradné, nekritické zastávání názorů náboženské křesťanské nauky. Velký důraz klade na bibli a hájí stanovisko literalismu – doslovného znění bible.

Fundamentalisté jsou přesvědčeni o neomylnosti Bible. Proto byl Galileo Galilei omezen inkvizicí a jeho knihy byly zakázány až do roku 1822. Kreacionizmus chtějí prosadit na školách, jako alternativu evoluce. Evoluce, ač jsem k ní velmi kritický, je vědecká metoda, kreacionizmus ne. Věřící by si měli uvědomit, že Bible není učebnicí astronomie, historie či biologie, je to kniha vyjadřující lidskou zkušenost s Bohem, v mnohém odpovídá na otázku proč a nikoliv jak. Autorem bible jsou samozřejmě lidé a já osobně bych ji nazval studnicí duchovního života.

3.Důvěryhodnost médií v digitální společnosti

Příchod digitalizace a internetu přinesl úskalí – publikovat může naprosto kdokoli (ano i já). Lidé mají obecně potřebu se vyjadřovat ke všemu. Což není na škodu, pokud z článku explicitně vycítíte, že je to váš pohled na věc. S příchodem internetu se ale objevil prostředek na velmi jednoduché sdílení (šíření) nesmyslů. Zároveň však neexistuje nic, co by odfiltrovalo nepravdivé, či dokonce záměrně lživé zprávy.

Příkladem, nechť je video „OPUŠTĚNÁ VESNICE V ČERNOBYLU!“ Autoři předstírali, že jsou v oblasti Černobylu. Přitom se pohybovali v okolí skanzenu Řepora, který se nachází v pražských Řeporyjích. Spousta lidí tomuto videu „nalítla“ a já se nedivím. Je skutečně velmi obtížné rozlišit důvěryhodné informace od fake news.

Černá propaganda (snaha podvést a manipulovat) se zaměřuje na vyčerpání kritického myšlení příjemců a vyvolání naprosté neschopnosti nadále určit, co je ještě pravda. Cílem samozřejmě je, aby adresát přijal myšlenky, které jsou předkládány. Černá propaganda se hojně využívá i v politice. V prezidentských volbách v USA (2016), nebo v ČR (2018), u nás jsme toho mohli býti přímými svědky. Lidé jsou znechuceni a nevěří ničemu, nebo jsou tak zahlceni, že věří blábolům.

Důvěryhodnost médií klesá. A velmi tomu přispívají právě politici. Vybavte si Donalda Trumpa, místo toho, aby řekl, že se mu tato zpráva (či zprávy) nelíbí, raději je veřejně označí jako fake news.  Něco podobného vidíte i u našich politiků (třeba v souvislosti s ČT). U Trumpa a jeho týmu je běžné poskytovat alternativní fakta (rozuměj, jde jen a pouze o eufemismus pro lež). Velmi umě se tím podrývá víra lidí ve svobodu tisku a autorita médií se vytrácí, zároveň lidé mají v hlavě zmatek, protože pak i placatost může být alternativním faktem.

MF DNES byla kdysi absolutně klíčové médium. Plnila roli, kterou od média očekáváme a plnila ji velmi dobře. Nyní nám servírují články především o pojištění, idylických krajinách a převážně nekonfliktní politická témata. Věřím tomu, že zde zůstali redaktoři, kteří nedopustí, aby jim někdo diktoval, co mají psát, nicméně v současnosti nejmocnější muž v zemi nemůže být bez vlivu na toto médium. Média prostě nejsou nestranná (tedy jak která) a relativně podléhají snahám o ovlivňování (může to být nejen ze strany majitelů, ale i politiků, komerčních subjektů…). Pokud je majitel zároveň i politik, je to bezpochyby o to horší.

Častým argumentem pro věřící v placatost je: „Vždyť to bylo na Youtube“. Youtube dávají na stejnou úroveň s např. ČT.

4.Čím méně tomu rozumíte, tím jasněji to vypadá

5.Psychologie

Naše mysl se utváří v mozku, ale velmi zásadně ji formují vnější i vnitřní síly. Prožité události, prostředí, ve kterém žijeme, samozřejmě dědičnost, subjektivní zkušenosti, jistě také aktuální pozůstatek obsahu paměti. A tady někde je zárodek pro šíření bludů. Pokud je totiž náš mozek postaven před dvě protichůdná tvrzení, vybere si to, jež je mu citově bližší, případně způsobí menší úzkost. Takže o pravdu moc nejde. Emoce tady hrají velkou roli. Emoce jsou třikrát rychlejší než rozum. Emoční odezva proběhne už 0,13 sekundy od podnětu, zatímco „první“ racionální se dostaví nejprve za 0,4 sekundy – tudíž všechno je jenom racionalizace emoční odezvy. Alespoň to tvrdí Miroslav Švec, neuromarketing.sk.

Když se podřizujeme skupině, pociťujeme zprvu strach z vyloučení, pokud naše chování nebude skupině vyhovovat. Když však své chování přizpůsobíme a zařadíme se, bude nás trápit rozpor mezi naším chováním a naším přesvědčením. Abychom se tohoto vnitřního konfliktu zbavili, přizpůsobíme své přesvědčení tak, aby odpovídalo požadavkům skupiny.  Tomuto se říká kognitivní disonance.

Upřímný člověk věří své vlastní propagandě. Každý z nás má vytvořený nějaký strukturovaný systém, kterým si vysvětluje svět a události kolem sebe. Pro náš mozek pravda vlastně neexistuje, proto není podstatná ani objektivita, vědecký přístup reflektující realitu, ale pouze a jenom naše vnitřní logika souvislosti a propojování objektů a událostí.

Obecně platí, že když se můžeme svobodně rozhodovat, zpravidla se vzájemně napodobujeme. Což není vždycky na škodu (v případě pomoci je to určitě užitečné). Jenže v době sociálních sítí to už tak pozitivní být nemusí. Sociální sítě jsou vlastně bubliny, ve kterých jsme uvězněni. Naši přátelé mají povětšinou podobné názory (proto jsou to naši přátelé). Pokud vnímáte svět podobně, budou podobné i informace v našich newsfeedech (on to sdílel taky, tak to bude pravda). Je prokázáno, že pro velkou část lidí je právě prostředí sociálních sítí hlavním a mnohdy i jediným zdrojem informací. Sofistikované algoritmy nás obšťastňují spíše těmi názory a příspěvky, s nimiž souhlasíme, a snaží se každého z nás osvobodit od pro nás nezajímavých a otravných příspěvků (informace, které jsou v rozporu s naším přesvědčením, stejně ignorujeme), které by nás mohly donutit k předčasnému opuštění či méně častým návštěvám sociální sítě.

6.Hoax

Šíření poplašných, nebezpečných, podvodných zpráv. Šíření těchto zpráv je možné zejména proto, protože spoustu lidí nezajímá pravda, která je často lehce ověřitelná. Spíše je lákají informace, které potvrdí to, čemu už věří, ať už jde o jakékoliv téma. Hoax je plný faktoidů, tedy něčeho, co se faktu podobá, ale ve skutečnosti jím není. Může jít o předpoklad, spekulaci. Zahrnuje neskutečné, nepravdivé, případně nepřesné, sporné, neověřené, nepotvrzené tvrzení.

Hoax se šíří hromadně a co nejrychleji, především proto, že první dojem je ten nejdůležitější. Lidé věří nejvíce zdroji, ze kterého uslyší zprávu poprvé. Sociální psychologie tu hovoří o efektu primárnosti. Šíření také napomáhá emoční náboj s minimální informační hodnotou. Nad fámou či hoaxem není potřebné dlouze hloubat a přemýšlet. K zavržení ale už jsou potřebné pádné argumenty.

Dříve byl zdroj informací velmi relevantní. Dnes je relevantní to, co Google (Seznam, Bing) nabídne na top pozicích. Pravdy a argumenty jsou k mání na jedno kliknutí, bez ohledu na důvěryhodnost zdroje.

„Já vím věci, které oni nevědí!“ je další aspekt zásadně ovlivňující dezinformace. Pokud věříte nějaké spiklenecké hypotéze (např. že na Měsíci jsme nikdy nebyli) máte pocit, že jste zjistili informace, které „ti druzí“ neznají. Souvisí to také s vaším vnitřním světem, pokud máte touhu (i podvědomou) býti jedinečnější, je větší pravděpodobnost, že hoaxům uvěříte.

7.Je to složité

F = G . (m1 . m2) / r2, víte, co to je? Rovnice Newtona z roku 1687 popisující gravitační zákon. Dnes je vše ale ještě mnohem složitější. Kvantovou fyziku nechápe nikdo, ani samotní vědci, pak je obrovský prostor pro šíření fám, kde složité otázky poskytnou jednoduché odpovědi. Tím nechci kvantové fyziky zesměšňovat, právě naopak, dělají neskutečnou práci, jen je vše mnohem lehčeji zneužitelné.

S tím souvisí i informační exploze, přebytek informací, který zažíváme každý den. Produkce informací převyšuje naši schopnost je využívat. Náš mozek je chráněn filtrem, který zabraňuje, aby si člověk takové množství uvědomoval. Pokud sledujete pravidelně zpravodajství, museli jste si všimnout, jak nám média předkládají triviální informace jako nesmírně důležité. Primárním úkolem je udržet pozornost diváka. Aby nás udržely soustředěné, musí předkládat takové zprávy, které vyvolají pocit, že se děje něco závažného, něco, co se nás zásadně dotýká.

„Nevědomost, omyl, lež a podfuk je vždy pravděpodobnější než zázrak.“ Myslím, že toto je výrok F. Koukolíka. Co to pro mne znamená?  Že je vhodné si to fakticky ověřit a filtrovat, respektive vybírat si (pečlivě), na co se budu dívat, co budu číst. Neboli: „Jakýkoli počet důkazů svědčících ve prospěch tvrzení jej nemůže jednoznačně dokázat, zatímco k jeho vyvrácení stačí důkaz jediný“.

Co říci na závěr?

Nikdy nic nikdo nemá bráti za definitivní. Je zcela v pořádku, pokud jakoukoliv vědeckou teorii podrobujeme neustále testu její pravdivosti. Smyslem života je poznat na co mám talent a co mne baví a to dělat. Smyslem života je užít si ho a neubližovat druhým. Můžeme vědcům klást otázky, ale měli bychom respektovat explicitní důkazy a nepodléhat nebezpečným fundamentalistům.

„Lidé si obvykle myslí, že otázky jsou na světě proto, aby byly zodpovězeny. Já si myslím, že otázky jsou proto, aby prostě byly. Lidé bez otazníků jsou těmi nejnebezpečnějšími.“ Tomáš Sedláček

Ach ty realitky…

I spousta z vás, co budete číst tento článek, máte s realitními kancelářemi negativní zkušenosti. Samozřejmě se najdou i výjimky, ale tento článek je především o tom, na co si dát pozor, jelikož rozlišení (dobrých a špatných realitek) je mnohdy velmi obtížné.

Realitní kanceláře (upozorňuji, že jde o čistě subjektivní pohled vycházející z mých osobních zkušeností) neprověřují stavební a technický stav nemovitosti. Selekce u nich de facto neexistuje a prodávají naprosto vše. Alfou a omegou je provize. U jedné nejmenované realitky z Brna se mi stalo, že sličná dívenka (asi právě odmaturovala) nevěděla ani v jakém stavu je elektřina po rekonstrukci bytu, měď či hliník bylo pod její rozlišovací schopnost a dívala se na mne značně podezíravě, co že to po ní vlastně chci za zbytečnosti.

Často jsem také zažil, že nebyl prověřen právní stav nemovitosti. Na dopravu se raději ani neptejte a zjistěte si ji sami (pokud kupujete domek na vesnici daleko od většího města, je to priorita).

Z mé zkušenosti realitní kanceláře vlastně negarantují nic. Základem smlouvy je hlavně prodat a zajistit si provizi. Spokojenost klienta je sekundární.

5 nových trendů bydlení v roce 2018

1. Lagom

Lagom je slovo pocházející ze švédštiny, v překladu znamená skutečný životní styl založený na umírněnosti a vyhýbání se extravaganci. V architektuře se jedná se o interiéry s typickou severskou chutí, ve kterých není cílem překvapit, ale přivítat. Černobílé barvy a extrémní minimalismus jsou nahrazeny přírodními materiály, látkami a rostlinami. Lagom je dům, kde byl nalezen kompromis mezi příliš velkým a příliš malým. Je zde všechno na správném místě.

2. Japandi

Název tohoto nového trendu je jasný, je to právě spojení skandinávského stylu s japonským. Dvě geograficky vzdálené kultury, které mají spoustu společného, od minimalistické estetiky přes vnitřní spojení s přírodou. A nejen to. Japonský styl přináší japonskou estetiku nazvanou wabi-sabi, popisovanou jako „nedokonalá, nestálá a neúplná krása“. V interiéru se jedná o dekorace několika originálních produktů, ale užívá se i v řemeslné výrobě.

3. Šedivé stěny

Barevné stěny jsou stále častěji nahrazovány střídáni, převážně bílými a šedými. Ty poskytují hlubší význam a nechávají větší prostor pro představivost. Oblíbená skandinávská šedivá barva není chladná, jedná se o teplejší odstín s nádechem béžové barvy. Díky tomu je perfektní neutrální ozdobou vaší zdi. Můžete použít variaci barev s odstíny šedé s prvky zelené, modré až do zemité.

4. Benátské terrazzo

Benátské terrazzo nemá v českém jazyce ekvivalent, nazývá se jako teraco či teraso. Jde o historický materiál pocházející z Itálie, který je typicky používán jako povrchová úprava podlah. V roce 2018 patří mezi jeden z nejoblíbenějších dekorativních motivů, které se používají pro obklady stěn, podlahy a vybavení domácnosti.

5. Pohyblivý dům

V dnešní době může být váš domov pohyblivý. Je to reakcí na nomádský styl života. Je vhodný zejména pro profesionály, kteří pracují na cestách, neustále se u toho pohybují, a proto nemají trvalý domov. Digitální nomádství díky tomuto novému konceptu získává nový rozměr.

Pro kvalitní život chtějte kvalitní bydlení – Stavební firma z Brna Jiří Štrouf nabízí záruku 60 měsíců, garantujeme kvalitu za rozumnou cenu

V dnešní době existuje nepřeberné množství návodů jak si vydělat na internetu. Ve většině případů jsou však zisky mizivé, v horším případě pak ani daná činnost není legální.

Přitom se nabízí jednoduchý způsob, jak si na internetu zcela legálně vydělat psaním.

Aniž to možná tušíte, může se i ve Vás skrývat skutečný talent, praxe je však taková, že psát zvládne de-facto každý, kdo úspěšně dokončil alespoň základní vzdělání. Tento způsob přivýdělku je skvělý zejména pro studenty, jimž nabrané zkušenosti mohou později ulehčit například i psaní diplomových prací, maminky na mateřské dovolené, které si mohou při psaní odpočinout od neustálého shonu, nebo může naopak příjemně zkrátit dlouhé chvíle i seniorům, kteří se mohou podělit o své životní zkušenosti. Samozřejmě ale může psát kdokoliv.

Díky internetu je pak inzerce vašich článků opravdu jednoduchá a poptávka po nich v dnešní době obrovská, výsledkem je tedy vysoká pravděpodobnost uplatnění. Navíc můžete psát o zcela libovolných tématech, samozřejmě si sami řídíte veškerý svůj čas.

Odborně se této činnosti říká copywriting a ke zprostředkování Vašich obchodů s články existuje hned několik internetových služeb. Jednou z nejznámějších a v současné době nejúspěšnějších je služba Copywriting.cz, díky které se po krátké bezplatné registraci můžete pustit rovnou na věc. Tak neváhejte a hurá do toho!

Souvisí to s naší minulostí, souvisí to asi i s Putinem, ale my Češi Rusy rádi nemáme. Jenže to co se odehrálo v jedné pražské restauraci je otřesný zážitek i pro zapřísáhlé odpůrce tohoto národa.

Zaslechl jsem hádku mezi maminkou malé holčičky, která evidentně nebyla spokojena s oslavou narozenin své malé dcerky. Jak jsem z hádky pochopil, tak tito Rusové (mimochodem mluvíce velmi dobře česky, takže už tady zřejmě žijí hodně dlouho) měli  oslavu domluvenu předem a s vlastními dekoracemi. Přítomná manažerka restaurace o tom ale nic nevěděla a nechtěla to povolit, i když jí maminka oslavenkyně dokladovala explicitně smluvenou dekoratérku, respektive dekorace přes e-mail. V této restauraci vládne pravděpodobně anarchie, protože levá ruka neví co dělá pravá a domluvit termín oslavy byl také problém. Tři měsíce předem domluveno, pak zrušeno z důvodu svatby. Jednoduše se vykašlali na oslavu narozenin malé dívenky a daly přednost svatbě. Nejhorší na tom je, jak jsem pochopil, tak se to nedozvěděli s omluvou od zástupců restaurace, ale náhodně když volali pro upřesnění detailů oslavy. Museli tedy termín přesunout.

Už jen toto chování je dost na to, aby si restaurace ušila z ostudy kabát. Jenže ono to ještě gradovalo.

Nastalo licitování, kolik že by si za povolení vlastních dekorací řekli. Evidentně by se za pořádnou sumičku nechali přesvědčit k čemukoliv. Opravdu nechutné vydírání maminky, která chtěla oslavu narozenin své dcerky zachránit. Jak jsem pochopil, tak maminka chtěla dopředu vše sepsat, tedy mít nějakou smlouvu a zaplatit i zálohu, ale restaurace tvrdila, že to není potřeba. Neuvěřitelně hořké bylo, jak zástupkyně restaurace argumentovala, že vlastní dekorace si představují jako 3 balónky, a za to chtěla zaplatit? Úsměvné.

Pořád ještě není konec. Domluvený a zaplacený, ale nedodaný welcome drink, neschopnost zajistit společný stůl pro 15 lidí (proboha při oslavě přece chcete sedět spolu), ignorování a neusazení hostů po příchodu, dlouhé čekání na servírku… Já bych asi tak klidný jako Rusové být nedokázal a oslava by s notnou mírou pravděpodobnosti skončila inzultací.

Kefalín, čo si predstavujetě pod takým slovom all inclusive?

Lyžařská dovolená v Rakousku, 3 dny lyžování, 5 dní celkově, cena s vlastní dopravou cca 30 000 Kč včetně skipasů pro čtyřčlennou rodinu s all inclusive.

Po příjezdu do hotelu nás čekalo překvapení. Naše all inclusive, které jsme měli zaplaceno, se změnilo na polopenzi, na balíčky na svah nemáte právo (hotel totiž není přímo na svahu a jezdit v poledne tam a zpět cca 30 km se nám opravdu nechtělo). Na oběd dávají většinou jen polévku, a to že ji chcete musíte nahlásit nejpozději ráno u snídaně, jinak máte smůlu. A to nebudu hodnotit vlažný přístup recepční, která vám ani neřekne kam si dát lyže.

Nevím, ale já si pod pojmem all inclusive představoval trošku něco jiného, ale možná jsem naivní. Když jsme se dívali na stránky Nev Dama https://www.nev-dama.cz/zima/rakousko/dachstein-west/hotel-der-abtenauer?termin=2018-02-18&noci=7&pokoje=19352, stojí tam toto:

• snídaně – formou mezinárodního bufetu včetně nápojů
• oběd – zpravidla polévka či malý snack mezi 11.30 až 12.30 hodin (o nutnosti nahlášení obědu předem jsme informaci nenašli)
• odpolední svačina – sladký zákusek a káva mezi 14.30 až 15.30 hodin
• večeře – formou bufetu s výběrem hlavních jídel s přílohou, předkrmů, salátů a dezertů; vybrané nealkoholické nápoje mezi 10.00 až 20.00 hodinou a od 18.30 do 20.00 hodin pak i točené pivo a stolní víno; nápoje zdarma jsou podávány pouze v určené části restaurace „Al-Bereich“, nápoje na baru, terase v pivnici a diskotéce pak za poplatek

Přišli jsme tedy o dvě jídla, s kterými jsme počítali a měli je zaplaceny. All inclusive a na oběd polévka… budiž tedy, ale že nám nejsou schopni vyhovět balíčkem na sjezdovku ve stejné ceně nechápu (aspoň suchý rohlík, který bychom k té polévce snad také dostali).

Nechci být nenasytný, i když na horách vytráví, ale pokud si zaplatíte all inclusive, čekáte, že za to něco dostanete, přístup hotelu i cestovky Nev Dama (její pracovnice na help lince), mi přišel arogantní. Na manželčin dotaz na balíčky na svah před nástupem na dovolenou Nev Dama nereagovala, stejně tak na naši telefonickou stížnost v den příjezdu.

Setkali jste se někdy s něčím podobným? Pokud ano, jak jste postupovali? Pokud máte ve smlouvě all inclusive, je nějaká přesná definice tohoto pojmu?

Dodatek 6.3.2018: Jelikož CK NEV DAMA hrozí žalobou, poslední dva odstavce beru zpět, chtěl jsem jen vyjádřit svůj názor a zkušenost s touto CK a explicitně jsem napsal, že se mohu mýlit. Ustupuji tedy a prohlašuji, že jsem se mýlil, CK NEV DAMA se nedopustila klamání svých zákazníků.

Upravený text:

Chci jen vyjádřit svůj názor a zdůrazňuji, že nemusí být správný. V minulých letech jsme s CK NEV DAMA neměli žádný problém. Tato dovolená se prostě nepovedla, a to co vytýkám této CK je nereagování na naše e-mailové dotazy, arogantní pracovnice na help lince (čistě subjektivní dojem), a nepřesná specifikace ve smlouvě toho co dostanu (pokud by cestovka do smlouvy napsala plná penze s odlehčeným obědem bez možnosti balíčku, případně all inclusive light bez možnosti balíčku, neřekl bych ani slovo). CK přece ví, co který hotel nabízí, či je schopen nabídnout a tohle by mělo být zohledněno ve smlouvě, protože právně závazná je smlouva, nikoli popisek na www stránkách.

Níže přikládám smlouvu, kde je explicitně uvedeno stravování all inclusive, není tam polopenze, all inclusive light či jiný terminus technicus. Pokusím se o příměr třeba s koupí auta v „plné výbavě“, chcete automatickou převodovku, střešní okno, navigaci…zaplatíte si to a pak to nedostanete, třeba proto, že jste si o to požádali pozdě, ale zaplacené peníze už vám nikdo nevrátí?

Není to útok na CK NEV DAMA, myslím, že by se nad tímto měly zamyslet všechny cestovní kanceláře a udělat v terminologii trošku pořádek. Chci také zdůraznit, že o prožitku z dovolené často rozhoduje předchozí zkušenost, možná kdybychom jeli do stejného hotelu jako minule, tento článek by vůbec nevznikl. Prožitek z dovolené je čistě subjektivní pocit závislý na předchozích zkušenostech, které u nás byly nadmíru přívětivé.

Kam si v Brně vyrazit rozšířit své obzory? V Brně je pořád co dělat. Zábava má v druhém největším městě Česka hlubší ráz

Své smysly můžete rozvinout v Otevřené zahradě či na Hmatové stezce. Ani historie vám neunikne. Na hradě Špilberk pořád dýchá. Ale jelikož nechce hrad svou historií nudit, kromě ní si pro své návštěvníky pravidelně chystá i jiný zajímavý program. Momentálně teď pronajímá své prostory skřetům.

Jestli dřív vyrazit mezi skřety, naučit se šetřit vodou či promasírovat svá chodila, s tím vám neporadíme. Co to vzít postupně?

V Otevřené zahradě zažijete relax všeho druhu

V Brně, na ulici Údolní 33 se rozprostírá jiný svět. Všechen ruch a spěch je rázem tatam a vy si můžete odpočinout na širokém prostranství, které je věnováno přírodě, její ochraně a lidem. Otevřená zahrada prezentuje čtyři živly – vzduch, vodu, slunce a půdu. A právě s nimi se v zahradě dále pracuje. Přírodu zde máte na dosah ruky. Nechybí zde zeleň,voda, nejrůznější přírodní materiály, zvířátka… to všechno tvoří jeden celek, přírodní oázu klidu, ve které bude i věčně uspěchaný tvor – člověk ve svém živlu.

V Otevřené zahradě najdete poznání, zážitky, relax a odpočinek. Vyrazit do ní můžete sami, s rodinou, na rande s partnerem, s dětmi jako rodiče, s dětmi v rámci školní docházky jako učitelé… kromě jiného si můžete v Otevřené zahradě po domluvě uspořádat svatbu či firemní setkání. Každopádně vás Otevřená zahrada maximálně spojí s přírodou. A o to zakladatelům šlo. Otevřená zahrada je projektem Nadace Partnerství

Nadace Partnerství chtěla přírodou a její péči o ni inspirovat co možná nejvíce lidí. Proto v dubnu 2013 rozjela projekt „Otevřená zahrada”.

Už v roce 2006 Nadace Partnerství koupila nemovitost Údolní 33 a začala s obnovou přilehlých zahrad na severním úpatí Špilberka. Své pozemky Nadace následně rozšířila i o vedlejší bývalou klášterní zahradu. Tu s podporou sester Boromejek mohla obnovit a upravit tak, že dnes se v části Boromejské zahrady konají nejrůznější přírodovědecké kurzy.

Jen tak mimochodem právě Boromejská zahrada sehrála v historii Brna velkou roli už v 19. století. Tehdy na ní pracoval Arnošt Emanuel Silva Tarouca – duchovní otec a vášnivý zahradník v jedné osobě. Dařilo se mu tam s pěstováním rozsáhlého ovocného sadu. Ve velkém se zde sklízely hrušky, jablka, meruňky, mirabelky.

Péče o přírodu je posláním Nadace Partnerství

Pracovní náplní a ještě lépe posláním Nadace Partnerství je pomáhat lidem pečovat o přírodu. Formou nejrůznějších akcí a projektů se jí to daří velmi dobře. Právě Otevřená zahrada má svým venkovním prostranstvím i pasivní budovou hlavně inspirovat. Důkazem toho je měření spotřeby energií v areálu Otevřené zahrady. Sami lidé se tak mohou přesvědčit, jak dokáže být Otevřená zahrada šetrná k přírodě.

Kdy se do Otevřené zahrady dostanete?

Otevřená zahrada je zde, aby učarovala širokou veřejnost a tomu je přizpůsobena i její otevírací doba. Přístupná je každý den. V pondělí až pátek od 8-18 hodin, v sobotu a neděli od 10-18 hodin. Kvůli předem domluvené akci však může být buď uzavřena nebo jen omezena v přístupu do některých jejich částí. Plánujete-li výlet do Brna speciálně kvůli Otevřené zahradě, je lepší se předem informovat. Kdybyste však přeci jenom do Brna zavítali v době, kdy je návštěvní řád Otevřené zahrady omezený, nevadí. Zbytek času můžete strávit na nedalekém hradě Špilberk. Od Otevřené zahrady to k němu máte kousek.

I přesto, že je hrad Špilberk starý už několik století, pro návštěvníky má připravené i novinky

Majestátní hrad Špilberk shlíží na město Brno již od 13. století, kdy jej postavil král Přemysl Otakar II. Od té doby prošel rukama mnoha panovníků. Hrad Špilberk mohl domovem nazývat panovník Jindřich a jeho syn Jošt, král Zikmund, syn Jiřího z Poděbrad, císař Josef II., Leopold II., Marie Terezie a další panovníci. Nejspíš až tak úplně nezáleží, v kterém pořadí. Hlavní je, že jeho součástí můžete být nyní i vy.

Hrad Špilberk byl postaven hlavně za účelem město chránit před nepřáteli. A notnou část období sehrával svou vojenskou roli. Dokonce se po roce 1783 stal věznicí, která měla pojmout až 200 nejtěžších trestanců těch dob. Ale od poloviny devadesátých let 18. století hrad Špilberk nelibě proslul jako politická věznice. Ostatně, jak se ve věznici žilo si můžete přečíst z knihy „ Mé žaláře” od básníka Silvia Pellica, který zde nedobrovolně strávil 8 dlouhých let.

Jako ostatní hrady a zámky, i hrad Špilberk chátral a obnovoval se v závislosti na tom, kdo jej zrovna spravoval. Naštěstí dnes jej má ve správě Muzeum města Brno. Prohlédnout si můžete celý hrad, temné kasematy, rozhlednu, z níž lze za dobrého počasí dohlédnout až na vilu Tugendhat, zvonkohru hradu Špilberk a další historické atrakce.

Do minulosti zahalený hrad Špilberk žije i přítomností

Hrad Špilberk rád opakovaně pozývá i ty návštěvníky, kteří se jeho hradbami již procházeli a znají to tam jako své boty. Coby velká pevnost poskytuje své prostory i nejrůznějším kulturním akcím. A je na co se těšit. Kromě jeho stálých expozic si můžete prohlédnout některou z aktuálních výstav nebo se zúčastnit kulturní akce. O tom, že na hradě Špilberk to žije, není pochyb. Až do února 2018 si hrad osídlili skřeti v rámci fantasy projektu Jeden Kmen. Zavítat můžete mezi ně, tedy pokud se nebojíte. Všichni fanoušci Tolkienových knih, přijďte na hrad Špilberk!

Skřeti jako vystřižení z Tolkienových knih čekají na vaši návštěvu. Na hradě Špilberk jsou nyní jako doma a vy si je můžete v celé jejich „kráse” prohlédnout. Nadšení budou všichni fanoušci Tolkienových knih a filmů podle jejich předloh. Dobrodružství a neuvěřitelnou atmosféru zde mohou prožít děti i dospělí. Organizátoři výstavy slibují, že po jejím absolvování už nebudete o skřetí existenci pochybovat.

Pro zábavu a pro zdraví v Brně boty nepotřebujete

Dostatečně nasycení historií můžete zaměřit svou pozornost na vaše zdraví. Kde? Opět v Brně. Hmatová stezka bez bot byla v Brně Líšni otevřena v srpnu roku 2014. Celý projekt je zaměřen na zdravou chůzi bez bot, kterou si mimochodem na místě můžete i vyzkoušet.
V areálu Jedlého parku u parkoviště Sedláčkova si chůzi naboso vyzkoušíte až na 11 površích. Postupně se bosky projdete na šiškách, písku, pilinách, štěrku… stezka je na vlastní nebezpečí a volně přístupná. V zimě se na ni sice nedostanete, ale ještě teď na podzim byste ji možná mohli stihnout. A pokud ne, alespoň máte program na jaro.

I když je chůze na boso maličko nepohodlná, harmonicky působí na tělo. Vstup je zdarma a časová náročnost se pohybuje v rozmezí dvou hodin.

Kam dále? Ve zkratce:

1. ZOO Brno, více než 300 druhů zvířat, moderní expozice, krásné prostředí…
2. Moravské zemské muzeum
3. VIDA! science centrum, Odpálit si vodíkovou raketu, stát se hvězdou zpravodajství o počasí, zmrazit vlastní stín, zažít zemětřesení, rozpoutat tornádo nebo…???
4. Technické muzeum v Brně, se zabývá dokumentací vývoje vědy a techniky a průmyslové výroby v širokém rozsahu téměř tří desítek oborů…
5. Mohyla míru, není přímo v Brně, stojí na Prackém kopci asi kilometr jižně od obce Prace
6. Muzeum romské kultury
7. Muzeum hraček, stálá výstava historických hraček…
8. Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě…cca 30 minut od Brna
9. Vila Tugendhat, vila manželů Grety a Fritze Tugendhatových z let 1929–1930, navržená architektem Ludwigem Miesem van der Rohe, je instalovanou památkou moderní architektury. Jako jediná památka moderní architektury v České republice je zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO
10. Brněnská přehrada,  nebo Vodní nádrž Brno, dříve též Kníničská přehrada, je vodní dílo na Svratce. Vznikla vystavěním hráze na 56. říčním kilometru Svratky a zatopením údolí s obcí Kníničky…
11. Babí lom,  nejhezčí výletní místo u Brna
12. Kapucínská hrobka, je památkově chráněnou hrobkou nacházející se v suterénu kapucínského kostela Nalezení svatého Kříže
13. Lužánky, jsou nejvýznamnějším brněnským městským parkem
14. Hvězdárna a planetárium Brno

Kam v Brně na dobrý oběd, večeři?

Mám dobrou zkušenost s těmito restauracemi, ale hodnocení je samozřejmě čistě subjektivní:

1. Potrefená husa
2. La Patas
3. Jedna báseň
4. Případně názor někoho jiného

Dali jsme vám tip na výlet? Výborně. Jestli všechno během návštěvy Brna nestihnete, nezoufejte. Pamatujte, že Brno je natolik velké a natolik živé, že se do něj rozhodně budete muset vrátit. Určitě více než jen jednou…

Povlaky na polštářky z Hezkého domova Brno