Rubriky
Pelmel Politika

Globální oteplování aneb máme se bát pohromy?

Když zavítáte na jakékoliv zpravodajské servery, velmi často tam objevíte katastrofické zprávy.

V Antarktidě se uvolnila obří kra, rozměry srovnatelná s New Yorkem. Měří přibližně 700 kilometrů čtverečních a tým expertů, který Antarktidu pozoruje, kru charakterizoval v rozhovoru pro agenturu Reuters takto: „Je větší než Singapur nebo Bahrajn. A zhruba stejně velká jako New York. Podle glacioložky Angeliky Hubertové z univerzity v Münsteru oddělení kry od šelfu vyvrcholilo tento měsíc poté, co zkolaboval takzvaný ledový most mezi ostrovem Charcot a Antarktidou. Za posledních padesát let se takto oddělilo od pevniny už deset velkých kusů ledovce. Stalo se to například v letech 1995 či 2002.

Pokud ledovce roztají, bude to problém.

Zvýšená hladina moří zaplaví nejen pobřeží USA, Nizozemí, ale také části západní Evropy. Voda totiž stoupne o neuvěřitelných šest až sedm metrů, tvrdí v prestižním magazínu Science vědci z Univerzity v Torontu.

Ledy Arktidy jsou plné těžkých kovů. Pocházejí hlavně ze spalování uhlí v Severní Americe a západní Evropě.

Boj se změnami klimatu přijde EU na 60 miliard eur

Náklady na splnění cílů, které si Evropská unie stanovila do roku 2020 v boji proti změnám klimatu, by mohly překročit 60 miliard eur, tedy asi 1,5 bilionu korun. Vyplývá to z projevu, který v Londýně přednesl předseda Evropské komise José Barroso. Unie se už loni zavázala, že do roku 2020 zvýší využití obnovitelných zdrojů na 20 procent, sníží emise o 20 procent a o 20 procent zvýší energetickou účinnost.

Satelitní snímky ukázaly, jak změny klimatu přetvářejí Afriku

Klimatické změny na Zemi jsou stále dramatičtější. OSN proto jako varování vydala unikátní atlas, v němž se zaměřuje na Afriku. Právě černý kontinent nese podle odborníků následky změn nejhůře. Dokazují to satelitní snímky takřka vyschlého Čadského jezera či sníh mizející z vrcholku Kilimandžára.

Jaké to bude mít následky pro život lidí?

Vědci se domnívají, že nastane nové stěhování národů. Bude nedostatek pitné vody, hladomory, drastické výkyvy počasí(sucha, záplavy, hurikány…). Někdo jiný říká, že díky zastavení Golfského proudu (obrovský přísun sladké vody sníží salinitu moře), by mohla následovat doba ledová. Většina lidí i vědců si myslí, že pravou příčinou těchto klimatických změn jsme my – lidé.

A teď trošku jiný pohled.

Varování klimatologů o globálním oteplování se nemusíme bát, čeká nás růžová budoucnost v čistém životním prostředí. Prezident Václav Klaus poněkolikáté v krátké době odmítl hrozbu klimatických změn. Tentokrát tak učinil na přednášce na Vysoké škole ekonomické. Prostředí si vybral dobře – žádný ze studentů, který stihnul Klausovi položit otázku, mu výrazně neodporoval. Spíše naopak.

„Jsem proti katastrofickým scénářům,“ pronesl Klaus, který je zároveň členem vědecké rady národohospodářské fakulty, před zcela zaplněnou aulou pražské vysoké školy. Klausovu přednášku Ekonomie a životní prostředí si přišly vyslechnout stovky studentů, na mnohé z nich zbylo pouze místo na schodech, další se do posluchárny nevešli.

Miroslav Kutílek(profesor pedologie a půdní fyziky, šéfredaktor mezinárodního vědeckého žurnálu Soil and Tillage Research) souhlasí s Václavem Klausem.
Globální oteplování způsobuje několik faktorů. Mohl bych jich vypočítat osm, devět, ale některé z nich způsobovaly klimatické změny v dávné geologické minulosti před desítkami a stovkami milionů let a teď se v období tisíců a deseti tisíců let nemají šanci uplatnit. Jiné působí právě nyní a skleníkový efekt je jenom jedním z nich, a dokonce je méně významný, v porovnání s účinností těch ostatních. Člověk emisemi CO2 zřejmě jen mírně zrychluje oteplování. V žádném případě to ale není hlavní faktor v procesu. Abych užil vhodný příměr: Je to jako když přijdeme ke schodům eskalátoru metra. Eskalátor jede velmi rychle a v mém přirovnání znázorňuje zvyšování průměrné globální teploty. Když na něj vstoupím, jsem ve stejné situaci jako by byla naše planeta Země, kdybychom neprodukovali CO2. Produkci CO2 přirovnám k tomu, že půjdu na jedoucím eskalátoru nahoru. Zkracuji tím pouze čas, kdy vyjedu úplně nakonec. V našem příměru tedy jen trochu změním rychlost oteplování. Ať už běžím nebo stojím, dojedu nahoru stejně. A kdybych udělal kdo ví co, nejsem schopný seběhnout zpátky dolů, protože eskalátor jede rychleji než je můj běh dolů.

Za celou historii lidstva bylo asi šest období, kdy docházelo ke zřetelnému ochlazení nebo oteplení planety. Přitom do roku 1800 se množství CO2 v ovzduší téměř neměnilo, a přesto se vyskytovala dlouhodobá teplá a chladná období, jako příklad uvedu Středověkou teplou periodu a po ní následující Malou dobu ledovou. Dřív bylo kolem 250 molekul CO2 v jednom miliónu molekul vzduchu, dnes se nám to zvýšilo na 382 molekul. Vzestup tu dnes je, ale není viníkem globálního oteplování.

Šetřit energií je logické, ekonomické a ekologické. Je zbytečné plýtvat energií. V tom smyslu já souhlasím se snahou o to, aby se omezilo plýtvání energií, ale že bychom tím dokázali zastavit oteplování? Ani náhodou.

Na letošní Mezinárodní konferenci o klimatických změnách v New Yorku došli vědci a výzkumníci k závažným závěrům. Globální klima se vždy měnilo a vždy měnit bude, nezávisle na lidské činnosti, oxid uhličitý není pouze škodlivinou, ale naopak je nezbytný pro všechen život na Zemi.

Zdroje: Aktuálně.cz Týden.cz Idnes.cz

Na závěr.

Na YouTube jsem našel zajímavá videa, která se tomuto tématu věnují. Já osobně nevím komu věřit. Např. profesor Kutílek je respektovaná osobnost, která ví o čem mluví. Jestli jsem dobře pochopil rétoriku odpůrců globálního oteplování, pak nejde o zpochybňování klimatických změn, ale spíše o zpochybnění zásadního vlivu člověka na klimatické změny. A v tom nelze než souhlasit. Ochlazení nebo oteplení planety tu bylo dávno před industrializací a spalováním fosilních paliv. Teď je jen otázka, zdali by se klima měnilo právě v tuto dobu, kdyby jsme v tom nebyli nápomocni a zdali má činnost člověka na planetu opravdu tak marginální vliv.

Ať už je pravda kdekoliv, co můžu já jako obyčejný člověk vlastně udělat?

Volit ty správné politiky. Ne takové, kteří si budou dělat průzkumy veřejného mínění a dle toho sestavovat program strany tak aby se zalíbili voličům.

Šetřit nejen energií.

Nestresovat se tím. Všechno může být nakonec úplně jinak.

Nic jiného mě nenapadá.

 

Další zajímavé stránky: Wikipediawww.priroda.czGnosis9.net,Scienceworld.cz,

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *