Přesně tuto větu mi kdysi řekl jeden starý včelař. Když jsem s ním mluvila, držel v ruce rohlík namazaný máslem a medem. A tehdy mě začalo zajímat, jak to s tím medem doopravdy je …
Že je med nejznámějším včelím produktem, to vědí snad úplně všichni, i to, jak moc je zdravý. Ale kde se vlastně bere nebo jak vzniká? Co obsahuje a je stejný jako cukr? Co léčí a který z medů je vlastně nejlepší? Kolik ho máme sníst a dokáže i uškodit?
Tak hezky popořadě …
Včelky jsou neuvěřitelně pilní tvorové, kteří neúnavně od jara do podzimu létají a sosáčkem sbírají z květů sladkou šťávu, a doslova po kapkách ji odnášejí do úlu, kde smíchanou s vlastními slinami, ji ukládají do malých komůrek v plástvích, kde se postupně, přičiněním dalších včel, přeměňuje v med. Jakmile je v komůrce med zralý, včelky ji zavíčkují tenkou vrstvou včelího vosku. Úl je opravdu do posledního detailu dokonale promyšlená manufaktura. Jako zajímavost uvedu, že na „výrobu“ 1 kg medu, musí včely navštívit zhruba milion květů.
Med je starý jako lidstvo samo. V literatuře se uvádí, že již daleko před naším letopočtem, lidé med používali hlavně k léčení dětí a považovali ho za dar Bohů. Ve Starověkém Řecku se již používal i jako sladidlo a měl v tu dobu cenu zlata. Ve Starém Římě se včelařství stalo dokonce hlavním řemeslem. Od masivního používání medu jako sladidla se pak upustilo až počátkem 18. století, kdy do Evropy dorazilo pěstování cukrové třtiny a později cukrové řepy. Ovšem začátkem 20. století zažívá med opět velký vzestup, jelikož vědci přišli na to, že působí jako velmi účinné přírodní antibiotikum. Lidé ho znovu začali používat ve velkém a jeho cena vzrostla.
Co tedy léčí?
To, že med skvěle pomáhá proti všem nemocem z nachlazení, to víme všichni. Co ale možná nevíme, je, že med nanesený na ránu, ji perfektně dezinfikuje a výrazně urychluje její hojení. Vnitřně užívaný pak působí podobně i na trávicí trakt, kde dokáže divy v hojení žaludečních vředů, jaterních a žlučníkových onemocnění. Taky účinně snižuje tlak krve, hladinu cholesterolu, čímž povzbuzuje činnost srdce. Další velmi cennou vlastností je jeho podpora vstřebávání vápníku do kostí. Z tohoto důvodu je důležité, aby se podával dětem v růstu a ženám v přechodu. Už od dob našich babiček byl med známý jako skvělé sedativum. Mléko s medem se na noc podávalo dětem i dospělým, aby jim zajistilo dobrý a klidný spánek. Kdo neměl rád mléko, dosáhl podobně uklidňujícího účinku přidáním medu třeba do meduňkového čaje. To platí dodnes. Tady je důležité podotknout, že med se nesmí vystavovat teplotám nad 60 stupňů, jinak svůj účinek ztrácí.
Od své prababičky jsem kdysi získala radu, jak ulevit bolesti v krku.
Do mírně teplého mléka se vmíchá velká lžíce medu, přilije malý panák hnědého rumu a nakonec se přidá tenký plátek čerstvého másla. Vše se dobře rozmíchá. Máslo v této kombinaci působí na bolavý krk opravdu jako balzám.
Med je prostě velmi zdravý a jeho účinky by se neměly podceňovat
Obsahuje jednoduché cukry (fruktózu a glukózu a jen asi 1,5% sacharózy). Naše tělo tyto přírodní cukry dokáže hravě vstřebat, v podstatě okamžitě po požití přechází do krve, kde med spolehlivě ničí bakterie i viry. Na rozdíl od cukru, který obsahuje téměř čistou sacharózu, kterou naše tělo neumí přímo vstřebat, a navíc je cukr živnou půdou pro mikroby.
Kolik ho vlastně sníst denně?
Doporučené množství pro dospěláky jsou 3-4 čajové lžičky denně, pro děti do 10 let půl čajové lžičky a dětem nad 10 let dávejme 1-2 čajové lžičky denně.
Med dělíme na:
- květový – jde o tzv. první med (jarní), který je lehce stravitelný, velmi zdravý a má výrazně sladkou chuť. Rychle ale krystalizuje.
- medovicový – neboli med lesní. Je tmavší barvy díky obsahu rostlinné mízy. Má i hustější konzistence. Pro svou plnou a lahodnou chuť je mezi lidmi ze všech tří druhů ten nejoblíbenější. Vzhledem k vysokému obsahu minerálů je trošku hůře stravitelný.
- pastový – jde o upravený med květový – samozřejmě bez použití chemie. Aby se u tohoto druhu medu předešlo krystalizaci, kvůli které se pak ze sklenice medu stane téměř nedobytná skála, upraví se pomalým mechanickým promícháváním tekutý med na pastový. Pastová konzistence má stejně prvotřídní vlastnosti jako tekutá, jen se lépe maže na pečivo, nestéká z něj, dobře se rozpouští v nápojích, nikdy již nekrystalizuje, není potřeba med rozehřívat, a přesto má pořád zachovány všechny své zdravotně prospěšné účinky.
Alergie na med
Med není jen všelékem, může být i silným alergenem. Včelí produkty vyvolávají alergie zhruba u 1 člověka z tisíce. Nejčastěji je to alergie na pyly, které mohou být obsaženy v medu. Každý pylový alergik, své „problémové“ pyly dobře zná a je tedy důležité, aby kupoval med z oblastí, kde se ty „jeho“ pyly nevyskytují. Velký pozor by si měli tito lidé dávat na medy kupované v supermarketech, hlavně na medy dovozové. A toto varování neplatí jen u alergiků….
Cenná rada na závěr
Kvalitní med se nikdy nekazí. Údajně jsou dodnes někde v Egyptě uchovány nádoby s medem pocházejícím asi 1400 let před naším letopočtem a med lze prý dosud konzumovat.
Abyste měli opravdovou záruku kvalitního a zdraví prospěšného medu, kupujte vždy pouze český med od ověřených českých včelařů. Určitě se nějaký poctivý včelař nachází i blízko vás, se kterým budete spokojeni a ke kterému se budete rádi vracet.
A na úplný závěr jeden moudrý citát slavného Alberta Einsteina:
„Pokud by zmizely na zemi včely, zbývají lidem jen čtyři roky života.“