Polsko: Skryté perly Pobaltí
Polsko není jen větrná monotónní rovina, kde můžeme levně nakoupit. Polsko je země, jíž náleží velkolepé hory, nekonečné moře, liduprázdné pláže, nádherná jezera, prastará města, a dokonce i rozsáhlé písečné duny.
I po kulinářské stránce má jistě co nabídnout. Můžete zde ochutnat pirohy snad na sto různých způsobů, žurek, bigos či polský fastfood zapékanku.
A věděli jste, že přímořská oblast této země je významným nalezištěm jantaru? Ne nadarmo se tomuto polodrahokamu říká “zlato severu“ nebo “klenot Baltu“. Jantar můžete v Polsku najít volně na plážích či si můžete nakoupit šperky a jiné suvenýry, z něho vyrobené, téměř na každém rohu. Pojďme se společně podívat i za dalšími pobaltskými poklady…
Nestálý Słowiński Park Narodowy
Jedním z polských klenotů je nepochybně Słowiński Park Narodowy. Tento park založený roku 1967, lze navštívit v Pomořském vojvodství na severu Polska. Park se nachází na baltském pobřeží mezi městy Łeba a Rowy a jsou pro něj charakteristické borové lesy, louky, jezera, rašeliniště, a především nejrozsáhlejší pás pohyblivých písečných dun v Evropě, jenž je přezdíván polská Sahara. Některé duny dosahují výšky kolem 30 metrů. Nejvyšší a zároveň nejnavštěvovanější z nich je však duna Łaczka o výšce 40 metrů, jež se vlivem větru přesouvá o 3,5 až 10 metrů ročně směrem do vnitrozemí a postupně tak zasypává přilehlé lesy a louky.
Słowiński Park Narodowy
Při cestování autem mohou turisté zaparkovat v městečku Rabka, odkud lze během 90 minut dojít vycházkovým tempem až k dunám. Případně se naskýtá možnost vypůjčit si kolo v místních půjčovnách a dojet na místo na kole či se dopravit během pár minut místním motorovým vláčkem.
Přes písečné duny je pak možné dojít až na pobřeží Baltu, kde za letních teplot moře láká kolemjdoucí k příjemnému osvěžení. Při návštěvě parku se taktéž nabízí procházka kolem jezera Łebsko, kde vzhledem k přímořské poloze dochází během silných bouří k mísení sladké a slané vody a vznikají tak podmínky vhodné pro život jedinečných organismů. Za zhlédnutí stojí i nedaleké přístavní město Łeba, žijící čilým turistickým ruchem.
Slunný poloostrov Hel
Od rozlehlých písečných dun to již není daleko na Helskou kosu, označovanou též poloostrov Hel. Zajímavostí je, že ještě do 17. století se zde nacházel pouze řetězec izolovaných ostrovů, jež tvořily souvislý pruh pevniny pouze během léta.
Nyní je poloostrov trvalým souvislým písečným výběžkem o délce 35 kilometrů a šířce 150 metrů až 3 kilometry, jenž je od pevniny na jihu oddělen Puckým zálivem. Jedinou pozemní komunikací mezi Helskou kosou a zbytkem Polska je silnice číslo 216 a přilehlá železnice.
Přestože je oblast významnou turistickou destinací, nekonečné písečné pláže po většinu léta zejí prázdnotou a vybízejí k příjemné večerní procházce, doprovázené křikem racků. Při velké dávce štěstí je možné vidět u pobřeží tuleně či sviňuchy.
Během letního období mívá moře teplotu kolem 20 °C. Za parných dní během sezóny tak poskytuje možnost ochlazení. Vzhledem k jeho teplotě však není vhodné k celodennímu koupání, jako je tomu například ve Středozemním moři.
Zatímco severní pláže směrem k otevřenému moři jsou vyhrazený pouze plavcům, mělká, avšak větrná, jižní zátoka je rájem kiteboardistů.
V restauracích Helu můžete – stejně tak jako v dalších pobaltských oblastech – ochutnat ryby na mnoho způsobů, přičemž nejčastěji jsou podávány tresky, sledi, platýsi a lososi. I zde však nechybí klasické polské pokrmy, jako jsou pirohy či zapékanka.
Nekonečné pláže Helské kosy
Pohádkový Gdaňsk
Během cesty po baltském pobřeží bychom rozhodně neměli opomenout pohádkové město Gdaňsk s tisíciletou historií, opředené mnohými legendami, jež leží na soutoku řeky Visly a Motlavy. Gdaňsk je centrem Pomořského vojvodství a spolu s nedalekými městy Gdyně a Sopoty tvoří aglomeraci zvanou Trojměstí.
V tomto městě stojí za prohlídku Ulica Długa (Královská cesta), na jejímž počátku se tyčí majestátní Zlatá brána a na jejím konci Zelená brána. Ulice je po celé délce lemována úzkými středověkými domky široké škály barev a můžeme zde nalézt nepřeberné množství restaurací, barů a obchodů.
Dominantou Královské cesty je však bezesporu radnice ze 17. století, kde každou celou hodinu hraje zvonkohra různé melodie, přičemž v poledne můžete slyšet Schillerovu Ódu na radost.
Na konci ulice se před Zelenou branou rozprostírá náměstí Długi Targ, v jehož středu stojí Neptunova fontána, která je považována za symbol Gdaňsku. Podle pověsti z ní kdysi vytékala vodka obsahující šupinky zlata.
Za fontánou se vypíná Artušův dvůr, jenž byl v období středověku centrem společenského života aristokratů, rytířů a obchodníků.
Po průchodu Zelenou branou se dostaneme na nábřeží řeky Motlavy, nejkrásnější časti celého města, podél níž se vine dlouhá promenáda, z jedné strany ohraničená řekou a z druhé strany řadou malebných historických domků, jimž vévodí proslulý Żuraw (Jeřáb). Po nábřeží můžete dojít až na Rybí trh, odkud to již není daleko do útulné pivnice Degustatornia, kde můžete ochutnat širokou škálu piv z mnoha polských minipivovarů.
Při návštěvě Gdaňsku (skvělá je dostupnost i autem, cca 700 km z Prahy) bychom neměli vynechat prohlídku gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie, jenž je největším cihlovým kostelem na světě. Pokud vyjdete všech 409 schodů na vrchol této monumentální stavby, naskytne se vám velkolepý pohled na celé město, od historického centra až po obrovský průmyslový přístav.
Gdaňsk: Nábřeží řeky Motlavy, Radnice Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Nedobytný hrad Malbork
Přibližně hodinu trvá cesta autem z Gdaňsku směrem do vnitrozemí do městečka Malbork, ležícího na řece Nogat. V městečku se nachází stejnojmenný gotický hrad, jenž je považován nejen za největší cihlový hrad, ale dokonce i za největší cihlovou stavbu světa.
Hrad Malbork se skládá ze tří částí: Podzámčí, Střední hrad a Vyšší hrad, přičemž při zakoupení vstupenky lze shlédnout všechny části hradu. Ke vstupence návštěvník obdrží audioprůvodce, který popisuje jednotlivé části hradu dle místa vaší polohy. Vzhledem k tomu, že Češi jsou v této části Polska spíše raritou, neočekávejte prohlídku v českém jazyce. K dispozici jsou audioprůvodci v angličtině.
Základní kámen tohoto hradu byl položen v roce 1274 řádem německých rytířů, kteří ho obývali až do třináctileté války v 15. století. Opevněný Malbork však nebyl nikdy dobyt. Křižáci o hrad přišli během války, neboť neměli peníze na zaplacení žoldáků a dali jej do zástavy. Poté byl Malbork prodán polským vládcům, v jejichž vlastnictví postupně chátral. Rekonstrukce hradu, poškozeného bojem a časem, byla zahájena v roce 1817. Během druhé světové války byl však Malbork opět výrazně poničen Rudou armádou během bojů o město. Následné rekonstrukce trvají dodnes. Od roku 1997 je hrad zapsán na seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO.
Hrad Malbork