Měsíc: Květen 2019

Reykjavík, hlavní město Islandu, je se svými necelými 130 000 obyvateli jedním z nejmenších hlavních měst Evropy. Jeho prvenství nejnavštěvovanějších míst ostrovního státu mu ale nikdo nevezme. Může za to především poloha nedaleko jediného mezinárodního letiště na Islandu. Ale taky fakt, že i když je Reykjavík v porovnání s ostatními městy Evropy trpaslík, pořád je tu dost místa na barevné historické centrum s unikátní islandskou architekturou, moderní stavby inspirované krajinou ostrova, a dokonce tu najdete i jedinečnosti, které máte možnost navštívit jen a jen tady. Kterých 5 zajímavostí Reykjavíku určitě nesmíte vynechat?

1) Perlan

Na kopci Öskjuhlíð stojí bývalá vodárna a architektonická „perla“ zvaná Perlan. Tvoří ji šest nádrží, které spoustu let sloužily k zásobování města horkou vodou. V roce 1991 byly ozdobeny skleněnou kopulí a v roce 2017 se z budovy stalo Perlan Museum, které je dnes jednou nejnavštěvovanějších atrakcí Reykjavíku. Jeho součástí jsou „Zázraky Islandu“ („Wonders of Iceland“) – největší přírodní exhibice na Islandu. Návštěvníci se mohou projít 100metrovou ledovou jeskyní – první uměle vytvořenou na světě, spatřit ptačí útes Látrabjarg a pocítit sílu přírody, když vybuchne sopka, zemí zahýbe zemětřesení nebo se rozbouří oceán.

V Perlanu se také nachází planetárium, kde návštěvníci mohou obdivovat promítanou polární záři. To však není vše. Nahoře je zpřístupněná vyhlídka na všechny strany Perlanu.

2) Islandské falologické muzeum

Prazvláštní výstavu nabízí Islandské filologické muzeum, které jako jediné muzeum na světě vystavuje mužské orgány. Sbírka čítá na 215 falů desítek druhů savců včetně jednoho lidského naložených ve sklenicích. Najdete tu však i různé umělecké předměty vyrobené z mužských intimních partií. Kromě dekoračních dřevěných penisů jsou tu na odiv vystavené například i lampy z býčích šourků či vycházkové hole z jeleních pyjů. Dalším bizardním exponátem je sousoší 15 penisů členů islandského házenkářského týmu, které bylo zhotoveno na počest získání druhého místa na olympiádě v Pekingu.

3) Harpa

Při procházce po nábřeží podél moře s výhledem na protější horu Esja vám neunikne ani Harpa. Ke stavbě koncertní haly a konferenčního střediska se architekti nechali inspirovat islandskou čedičovou krajinou. To dalo vzniknout moderní budově, jejíž exteriér tvoří prosklené modro-žluté šestiúhelníky, která je už od roku 2011 dominantou starého přístavu i celého nábřeží Reykjavíku.

4) Kostel Hallgrímskirkja

Symbolem, dominantou a nejznámější památkou celého Reykjavíku je luteránský kostel Hallgrímskirkja, který je s výškou necelých 75 metrů druhou nejvyšší budovu Islandu. O tři metry ji převyšuje už jen Smáratorg ve vedlejším městě Kópavogur. Šedivý kostel byl dokončen v roce 1986 (stavěl se 38 let) a své jméno dostal po národním básníku a duchovním Hallgrímuru Péturssonovi. Díky své poloze v srdci města je z jeho věže dechberoucí výhled doslova na celý Reykjavík a jeho pověstné pestrobarevné střechy.

Před vchodem do kostela stojí socha islandského mořeplavce Leifura Eiríkssona, který jako první – dávno před Kryštofem Kolumbem – stanul na americkém kontinentu.

5) Pohádková architektura

To, co ale z Reykjavíku dělá tak pohádkové městečko, je jeho jedinečná architektura. Domky svému vzhledu vděčí především nepřízni počasí, která obyvatele Reykjavíku „dohnala“ k tomu chránit si domovy vlněným plechem. Celou přehlídkou těchto barevných domečků pokryté plechem se můžete kochat v historickém centru města. Hlavně pak na třídě Laugavegur, která je nejdelší nákupní ulicí Reykjavíku nabízející uvnitř domků množství obchodů s oblečením a suvenýry, informační centra, kavárny i restaurace všech kuchyní.

V rámci pobytu v národním parku Českosaské Švýcarsko jsme se vydali s dětmi do města Zittau, které se nachází nedaleko českých hranic. Cílem výletu byla zdejší úzkokolejka a její parní mašiny a výlet do lázeňského městečka Oybin.

Délka trati je 16 km a doba jízdy přibližně 45 minut. Trasa má možnost 10 či 11 zastávek (podle toho, zda se vydáte do Oybinu nebo do Jonsdorfu). Všechny zastávky na trase jsou oblíbenými výchozími body pro pěší výlety do Žitavských hor.

Za pěkného počasí jezdí v soupravě také otevřený vyhlídkový vůz.

My vyjížděli ze zastávky Zittau Hauptbahnhof. Parkování u hlavního nádraží bylo bez problémů a bez poplatků. Výchozí nádraží úzkokolejky se nachází hned vedle hlavního nádraží. Jízdenky lze platit kartou, všechny potřebné informace naleznete v brožurkách v různých jazycích, i v češtině. Pozitivně hodnotím možnost naložení kočárku, bez poplatku. Naší konečnou stanicí byla stanice Bahnhof Kurort Oybin, lázeňské městečko Oybin.

Krásné nádraží s dětským zážitkovým hřištěm ve stylu parní mašinky a dětského nádraží. Při nádraží je i kavárna, kde se domluvíte česky. Naproti nádraží je zastávka městského vyhlídkového vláčku. S ním jsme popojeli k hradu a klášteru. Opět bezproblémové naložení kočárku.

Hrad a klášter se nacházejí na jednom místě za jednotné vstupné. Hrad a klášter je částečně přístupný s kočárkem, ale lepší bez něj. Krásná památka, dobře zpřístupněná, s možnostmi dalších procházek. Krásné výhledy, vyhlídková věž, klášterní hřbitov a prohlídka hradní věže.

Zpět vyhlídkovým vláčkem na nádraží a posledním vlakem do Zittau.

Všude dobře dostupné informace, vše na čas, s pozitivním přístupem k dětem. V hlavní sezóně bohatá nabídka doprovodných akcí.

Určitě každý někdy toužil prožít zimu jako v pohádce, kdy krajina vypadá téměř totožně jako v ruské pohádce „Mrazík“. Stromy leží pod vrstvou sněhu a vše ostatní je pokryto silnou vrstvou námrazy. Pokud chcete zažít tuto pohádkovou atmosféru, vyrazte si na výlet na Stezku v oblacích.

V létě je tato atrakce navštěvovaná hojněji než v zimě, ale zimní pohádka je prostě kouzelnější. Posuďte sami.

Ne, toto opravu není fotka ze Hry o trůny

Jedná se o vyhlídku, která je postavená ze dřeva a oceli, která byla otevřena již v prosinci roku 2015. Stavba se tyčí do výšky 55 metrů. Vyhlídka se nachází nad obcí Dolní Morava v masivu Králický Sněžník, kde v zimě kromě vyhlídky naleznete hojné sportovní vyžití, jako například běžky, lyže, snowboard. 

Cesta vzhůru

Vybrat si můžete hned ze 2 způsobů, jak se k samotné stezce dostat. Jednou z možností je výběr lanovky. Na místě se nachází čtyřsedačková lanovka, která Vás vyveze přímo na začátek stezky. 

Pokud upřednostňujete chůzi, lze se k vyhlídce dostat i tímto způsobem. 

Při výstupu na samotný vrchol vyhlídky lze překonávat různé adrenalinové překážky, jako například tunel, který je tvořený hustou, silnou sítí. Na špičce vyhlídky je umístěna další síť, a to ve tvaru kapky, na kterou vstupují především odvážlivci. Odvážlivci jsou to především proto, že skrz síť vidíte až na samou zem, která je vzdálená asi 50 metrů. 

Za příznivého počasí z vrcholu spatříte Krkonoše, Suchý vrch, hřeben Jeseníků a celý masiv Králického Sněžníku. 

Tobogánem dolů

Cestu dolů si můžete zpestřit jízdou tobogánem, jenž je dlouhý 100 metrů, tvořen krkolomnými zatáčkami. Hustou tmu uvnitř tobogánu proráží světlo pronikající dovnitř několika malými okénky. 

Stezka je přístupná po všechna roční období, vyjma velice nepříznivého počasí. Podotýkám, že na vyhlídce je krásně v každou roční dobu a vždy má své kouzlo. 

Bezpečnost na prvním místě

Jestliže se rozhodujete, kam se v zimních měsících vydat za teplem, za exotickou krajinou, nebo jen po stopách dávných příběhů a nechcete přitom strávit den v letadle, nabízí se Izrael.

Padne-li váš výběr na tuto úžasnou zemi a podělíte-li se o svůj plán se svým okolím, musíte počítat s tím, že se na vás pravděpodobně sesypou jejich obavy a pochybnosti, které budou podtrženy médii, jenž vycházejí ze situací v Pásmu Gazy, Západního břehu Jordánu nebo válkou sužované sousední Sýrie.

Rozhodnutí vám pak neusnadní ani většina článků na internetu, kde se mimo jiné dozvíte, že je Izrael drahou zemí, že vás na letišti čekají dlouhé vstupní pohovory v angličtině, a že se nevyplatí sem přicestovat v době Šabatu, kdy vůbec nic a nikdo nefunguje.

Pokud vás však ani tohle neodradí, popřípadě se vám podaří vytěsnit všechny negativní zprávy z hlavy, věřte tomu, že nebudete dovolené v Izraeli litovat.

Nejen, že je Izrael jednou z nejbezpečnějších zemí, ale na rozdíl od těch evropských, musí Izrael za své bezpečí tvrdě bojovat. Pro téměř všechny občany, muže i ženy, zde platí povinná tříletá vojenská služba. Na ulicích, v obchodech i na plážích se tedy pravidelně setkáváte s ozbrojenými silami připravenými vám kdykoliv přispěchat na pomoc.

Do Izraele levněji, než do Prahy

My se v Izraeli rozhodli strávit relativně krátkou, za to intenzivní dovolenou v únoru. Teploty zde dosahují příjemných 15 – 25°C, podle toho v které části Izraele se zrovna nacházíte.

Přistáli jsme v pátek dopoledne na bývalém vojenském letišti Ovda uprostřed Negevské pouště. Zpáteční letenky se sem dají sehnat za relativně směšnou cenu. Letěli jsme s nízko-nákladovou společností Ryanair, která letos nově otvírá i linky z Prahy, a letenka nás vyšla na méně, než zpáteční jízdenka Českých drah na trase Uh. Hradiště – Praha.

Vstupní pohovor proběhl překvapivě rychle a my se nechali běžnou autobusovou linkou dopravit do hodinu vzdáleného města Ejlat, ležícího na břehu Rudého moře. Celá cesta z letiště byla lemována 8 metrovým elektrickým plotem, ležícím na hranici s Egyptem a rozprostírajícím se v délce 242 km od Eljatu až do palestinského Pásma Gazy.

Po příjezdu do města nám nezbývalo mnoho času, než celá Izrael upadne do Šabatu. Rychle jsme proto spěchali do půjčovny, abychom stihli převzít smluvené auto, a do místního marketu nakoupit jídlo a pití na následující 2 dny Izraelského odpočinku.

Masová vražda na útesu

Na pláži, sousedící s egyptsko-izraelskou hranicí a výhledem na Jordánsko, jsme si dopřáli lehkého občerstvení v podobě místních surovin a převážně všudypřítomně nabízeného humusu a využili připojení na veřejně dostupnou wifi, abychom si zajistili ubytování v 220 km vzdáleném městě Arad, ležícím v blízkosti Mrtvého moře.

Ráno jsme si přivstali a vydali se skrze Judskou poušť, obdivovat východ slunce, na starověkou pevnost Masada, tyčící se nad Mrtvým mořem. Pevnost byla postavena Herodem Velikým a přesto, že ležela na skalním útesu, uprostřed pouště, nechyběly jí, ve své době, lázně v římském stylu a venkovní plavecký bazén.
Když se zde, několik desítek let, po smrti Heroda, usadili židovští povstalci, rozhodli se, noc před padnutím do římského zajetí, ukončit život téměř tisícům obyvatel vzájemným pobitím. Jako první padly ženy a děti, následně vylosovali deset mužů, kteří pobili zbytek a pak jednoho, který usmrtil zbylých devět a spáchal sebevraždu. Zachránila se jen hrstka dětí a asi dvě ženy, které se schovaly v cisterně s vodou.

Po pečlivém prostudování historie budete touto kolosální pevností více než ohromeni.

Nejníže položené odkryté místo na zemi

Po silném zážitku na pevnosti Masada, jsme se s přicházejícími davy turistů rozhodli Masadu opustit a přesunout se dolů k Mrtvému moři.

Mrtvé moře se nachází 420 m pod hladinou světového oceánu a je tak nejníže položeným slaným jezerem na světě. Díky své silné koncentraci soli má jezero blahodárné léčivé účinky, ale také podmínky slučující se se životem pouze několika druhu bakterií. V dnešní době bojují jak Izraelci, tak Jordánci, za to, aby Mrtvé moře nevysychalo, a nevznikaly tak nebezpečné půdní propadliny, nacházející se podél jeho břehů.
Z důvodu příjemnější a hlavně bezpečnější dostupnosti do moře je lepší využít některou z hotelových pláží.

Západní břeh Jordánu

Pokud chcete cestou od Mrtvého moře do Jeruzalému nahlédnout na život v palestinských plechových příbytcích, nebo na vlastní oči spatřit půdní propadliny, způsobené vysycháním Mrtvého moře. Můžete využít silnice, která sice vede skrze nebezpečné palestinské území, ale je kompletně pod správou Izraele. Platí zde pravidlo: „Neodbočíte-li z z hlavní cesty, nic by se vám nemělo stát.“

Jeruzalém je považován za hlavní turistický cíl v Izraeli. Je to jedno z nejstarších měst na světě a střetávají se zde tři náboženství – křesťanství, judaismus a islám, z nichž každý považuje Jeruzalém za posvátné místo pro svou víru.

Přesto, že jsme do Jeruzalému přijeli v den Šabatu, byli jsme příjemně překvapeni, jak z menšího počtu turistů, otevřených krámků, tak i toho, že se nám podařilo zaparkovat hned vedle Jeruzalémské hradby a vchodu do Starého Města. Pomodlili jsme se u židovské Zdi nářků, vyfotili se u právě uzavřeného Chrámu Božího hrobu a bohužel jen z dálky obdivovali Chrámovou horu a mešitu Al – Aksá, uctívanou jako třetí nejposvátnější místo muslimů.

Vyschlý oceán

Ráno nás čekalo probuzení v malém městečku Mitzpe Ramon ležícím na hřebenu obrovského kráteru machteš Ramon. Jde o 40 km dlouhý a 200 metrů hluboký kráter, který na první pohled vypadá jako pozůstatek pádu vesmírného tělesa. Nejedná se však o pozůstatek žádného asteroidu, ale o vyschlé dno oceánu, který z místa ustoupil před více než dvěma stovkami milionů let.

Abychom se nemuseli dívat pouze z vyhlídky ve městě, rozhodli jsem se zde půjčit kola a kráter si projet. Po prudce klesajícím trailu jsme se dostali na dno bývalého oceánu a užívali si pohledy na největší ze sedmi machtešů na celém světě.

Blížilo se nedělní odpoledne a nám nezbývalo, než se začít pomalu vracet k Rudému moři. Jako poslední zastávku jsme zvolili kaňon Barak, při jehož návštěvě je zapotřebí bedlivě sledovat počasí i v širokém okolí, protože přijdou-li deště, klidně o pár kilometrů dál, je důležité se zde zbytečně nezdržovat a vzít nohy na ramena dřív, než je vezme voda.

Za čtyřdenní Road trip se nedá stihnout vše, co by si člověk přál vidět, ale přináší to důvod se vracet. Rozhodně doporučuji se přestat bát, krmit hlavu tím, co zveřejňují média a vydat se objevovat svět i přes vykročení z komfortní zóny.