Hospodářská krize 2008-2018

Míří Evropa do fatální finanční krize? Proč jsme se nepoučili z roku 2008?

Vlk z Wall Street je příznačný film. Říká nám toho hodně o dnešní morálce Homo sapiens sapiens.

Chtěl bych nejprve říci, že nemám vzdělání ekonomického směru, jen se dívám kolem sebe a tento článek je čistě subjektivní pohled nevzdělaného člověka.
 

Takže začněme, co je vlastně kapitalizmus?

Je to ekonomický systém, jenž se v Evropě vyvíjel cca od 16. století. Podstatou kapitalismu je výroba a prodej za účelem zisku.

Co je pro mne kapitalizmus?

Mám schopnosti, odvahu riskovat, ale mám také morálku. Tohle vše, když smíchám dohromady, tak mi vyjde třeba Tomáš Baťa. Chci tím jen říci, že slovo kapitalizmus nemá u mě jen pejorativní nádech, tak jak to dnes často vidíte např. na Internetu.

A jak by měl kapitalizmus fungovat?

Určitě ne tak jak je uváděno ve výše zmíněném filmu, jenže máme problém, on tak bohužel funguje. Je založený na dravosti, sobeckosti, bezohlednosti, individualismu. Tento kapitalizmus se projevuje velmi silně třeba ve zdravotnictví (FARMACEUTICKÝ PRŮMYSL JAKO ORGANIZOVANÝ PODVOD), ale zdravotnictví není tématem tohoto článku. Morální kapitalismus vymizel a dostat ho zpět bude velmi obtížné.
V kapitalismu určuje výrobu poptávka. Ekonomika se vyvíjí spontánně na základě bilaterálních či multilaterálních dohod ekonomických subjektů. Každý může podnikat, realizovat své sny. Ale tomu všemu musí velet nějaké mravní hodnoty. Skutečným viníkem krizí jsou spekulace. Ty podporují snadno dostupné úvěry. Až přijde masivní výbuch – návrat k reálným cenám – způsobující depresi. Ptám se, jak je možné, že jednoho z největších podvodníků novodobé americké historie Bernarda Madoffa, odhalila až finanční krize v roce 2008, i když od roku 1992 jeho společnost vyšetřovaly úřady hned šestkrát. Pokud by tedy byla vyšší regulace, banky nemohly poskytovat úvěry komukoli, nebyly by krize tak hluboké?

Co je tedy, podle mého názoru, největším problémem kapitalizmu(respektive tržní ekonomiky)? Vezmu to bod po bodu, tak jak mi létají v hlavě myšlenky:

  • Morálka je fuč:  Kasinový kapitalismus, burzovní spekulace, akciové bubliny, hedgeové fondy, měnové spekulace, organizované podvody…
  • Stát rozdává, a přitom na to nemá: Vždy budou rozdíly mezi lidmi, vždy budou někteří lidé chytřejší, někteří hloupější. Ale není možné dávat na sociální dávky 50 % státního rozpočtu. Zadlužení je jeden s největších problémů současného světa. Ale politiky to evidentně netrápí.
  • Přezaměstnanost: Počty státních zaměstnanců trvale rostou již několik let, pro stát pracuje už 437 tisíc lidí, opravdu tolik úředníků potřebujeme a je reálné je zaplatit bez zadlužování?
  • Na hypotéku dosáhne každý: Ano, tohle jsme zažili jako vrchol v roce 2007-8, ale finanční svět je nepoučitelný, viz např. tento článek: https://pavelsobotka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=494100
  • Ekonomice nerozumí asi už ani sami ekonomové: Já jako dítě si pamatuji (jsem Husákovo dítě), že na tehdejších bankovkách byl nápis, že jsou kryty zlatem a ostatními aktivy SBČS (omlouvám se, pokud jsem to popletl). Já vím, že dnes je doba jiná, ale nepřipadá mi vhodné, aby si banky tiskly bankovky jen dle svého uvážení, což se dnes děje (Po finanční krizi v roce 2008 Amerika emitovala v rámci kvantitativního uvolňování asi 3 a půl bilionu dolarů. Udělali to tak, že si je vyťukali na počítači. ČNB má zákonem dané privilegium vytvářet peníze ‚z ničeho‘, v rámci procesu peněžní kreace. To v praxi znamená, že příslušný úředník centrální banky vytvoří v rámci intervence jedním stisknutím tlačítka klávesnice takové množství korun, na které většina z nás pracuje celý život.). Přijde vám to ok? Z mého pohledu je to neskutečná prasárna.
  • Bonitní je každý: Ratingovým agenturám nelze věřit, v době boomu před krizí v roce 2008 se prý hodnocení dalo koupit. Vlastně mi přijde že dnes už nelze věřit nikomu (o Řecku a jeho lžích netřeba mluvit).
  • Krize ve své podstatě je přínosná, je to očištění a měla by vést ke změnám: Ano, ale po krizi v roce 2008 se vlastně nic nestalo. (Zne)užívání derivátů pokračuje i po roce 2008… užití derivátů jako nástroje ke spekulacím nebo finanční deriváty s vysokou pákou, nad nimiž nemají investoři adekvátní kontrolu…zneužití těchto finančních instrumentů přispělo významnou měrou ke globální finanční krizi roku 2008. Jejich užívání však pokračuje dodnes a celková hodnota derivátů se na konci roku 2010 odhadovala na 600 bilionů USD, což je desetkrát více než kolik činí globální hrubý domácí produkt.

 

Myslím, že bych ještě mohl pokračovat, třeba o nesmyslných regulacích, investiční neobezřetnosti, vysokých cenách dluhopisů a nemovitostí, ale je to zbytečné.

Ve velké hospodářské krizi v roce 1929 i v novodobé krizi z roku 2008 sehrál významnou úlohu morální hazard. Kapitalismus, podle mého názoru, je společenský postoj. Je to o zodpovědnosti za sebe, za svůj život. Postarat se sám o sebe a dodržovat při tom pravidla a pozor, nejen ta psaná, možná především ta nepsaná. Já se tak snažím žít už několik desetiletí, ne vždy se mi to dařilo, ale zatím jsem od státu žádné sociální dávky nepotřeboval.

 

Na závěr pár citátů:

„Člověk by měl vědět, že život je v podstatě krutý a nespravedlivý, ale měl by se snažit žít tak, jako by to nepozoroval.“

 

„Žijeme v morálním blahobytu: téměř každý má dvojí morálku.“

 

„Chceme-li zničit národ, musíme nejprve zničit jeho morálku a padne nám do klína jako zralé ovoce.“

 

„Kapitalismu je vlastní jedna vada: nerovnoměrné rozdělení bohatství. Socialismu je vlastní naproti tomu jedna ctnost: rovnoměrné rozdělení bídy.“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *