Rubriky
Historie

Mnichov 1938 – opravdu nám zlomil páteř?

Mám rád historii. Ta česká je plná ponížení, traumat, ale ne každé trauma je opravdovým traumatem a ne každé ponížení láme národu páteř.

mnichov 1938

Zkusíme změnit historii.Vraťme se společně strojem času do roku 1938…..generál Syrový přesvědčí prezidenta Beneše, aby se Československo bránilo. Mnichovskou dohodu vláda nepřijímá. Armáda vyhlašuje plnou mobilizaci, válka s Německem je na spadnutí.

Dodatek z 8. 8. 2016, pár zajímavých videí z YOUTUBE

Hitler se sice musí vypořádat s odporem svých generálů, ale ti nakonec souhlasí. Akce s krycím názvem „BMS“ začíná v noci z 12. na 13. října, kdy Luftwaffe podnikne první velký nálet na velká česká města. Nejenom Praha a Brno leží v plamenech. Československé letectvo nemá takovou sílu aby Luftwaffe mohlo vzdorovat.

Zároveň začíná masivní pozemní ofenzíva přes bývalé Rakousko, kde ještě pevnosti nejsou plně dokončeny.

Francie a Anglie apelují na českou vládu, aby okamžitě přijala dohodu, a Hitler burácí na obranu „svých“ sudetských Němců (většina sudetských Němců odmítla uznat vytvoření Československa, které naopak Češi brali jako svůj národní stát, a nemohla se smířit se ztrátou pozice vládnoucí vrstvy občanů, jako to bylo za monarchie. Sudetští Němci tedy na mnoha místech prováděli sabotáže, povstání, např. v oblasti západu Českého Slezska v Opavě vyhlásili svůj stát, který chtěli připojit k Rakouské republice. Povstání však bylo potlačeno a Opava musela být obsazena nově vzniklým československým vojskem. Situace se na čas uklidnila až do začátku 30. let).

První vlnu německé pozemní ofenzivy zatím drží pevnosti. Paradesantní vojsko, které německá armáda vysadila v československém týlu sice způsobí škody, ale nakonec se je daří likvidovat. Mnohem větší problémy způsobují němečtí důstojníci a vojáci v Československé armádě. Na mnoha místech dochází k rebeliím.

Nálety stále pokračují a česká města krvácí. Způsobují nejen obrovské materiální škody, ale především obrovské ztráty na civilních lidských životech.

Vláda v zoufalství žádá o pomoc Stalina. Ten ale nereaguje. Má s Evropou jiné plány a už se jedná o nové německo-sovětské smlouvě.

N. Chamberlain  označuje Československo za viníka rozpoutání války v Evropě a znovu připomíná, že on udělal vše pro zajištění míru. Evropské mínění je (až na výjimky) proti Československu. Hitler si nasadil gloriolu ochránce „utlačovaných a vražděných“ sudetských Němců

.

16. října jsou pevnosti prolomeny a německá armáda vstupuje do vnitrozemí.

Československá armáda ustupuje a  v obsazených městech začínají první popravy a tvrdá perzekuce obyvatelstva. Všude vládne hlad a chaos.

Slovensko jedná s Hitlerem o vytvoření samostatného státu.

Padají poslední výstřely. Československo je obsazeno a připojeno k Třetí říši.

České školy jsou zavírány, nesmějí vycházet české noviny, němčina je vyhlášena jako úřední jazyk. Pokračují popravy a perzekuce a tvrdá germanizace.

Připadá vám tato varianta nesmyslná? Možná.

Československo dokázalo během mobilizace shromáždit přes 1 milion vojáků a bylo připraveno se bránit. Československá armáda jako celek ale na konflikt se soupeřem typu Německa nebyla a asi ani nemohla být připravena. Československá armáda by s největší pravděpodobností dopadla jako armáda polská (i když byla mnohem modernější a sofistikovanější a „schovaná za pevnostmi“).

Také nákladně budovaný systém pevností ještě nebyl zdaleka ukončen, chyběly těžší zbraně, vybavenost protitankovými kanóny nebyla ani 50 % a na bývalých hranicích s Rakouskem byly pevnosti teprve narychlo budovány po obsazení Rakouska Německem v březnu 1938. A hlavně pevnosti nikdy neprošly ostrým testem, můžeme si být opravdu jisti, že by pro Němce byly tak velkou překážkou?

V porovnání s Německem byla největší nerovnováha v letectvu, které bylo zastaralé. Nebylo schopno obstát v bojích s modernější a početně silnější luftwaffe (2400 německých letadel bylo mnohem výkonnějších než 1500 našich velmi zastaralých).

Českoslovenští generálové velmi dobře věděli, že sami Československo neubrání. Již v roce 1920 vzniká Malá dohoda. Spojenecká smlouva s Jugoslávií a Rumunskem. Každý stát se ale bojí někoho jiného (Československo Německa, Rumunsko SSSR a Jugoslávie Itálie) a po podpisu smlouvy Československa se SSSR je evidentní rozklad tohoto uskupení.

Přestože existuje i smlouva mezi Československem a Francií, Francie má v živé paměti jatka z 1. Světové války a bojovat se jí moc nechce. Vůbec pozice Francie na mezinárodním poli slábne a vůdčí úlohu přebírá Anglie a tu střední Evropa nezajímá. Což pregnantně předvedl Chamberlain.  Jediný, kdo si uvědomuje fatálnost celé situace je Winston Churchill, který v té době bohužel nebyl u moci.

Co SSSR? Vzpomeňme si na Polsko (jeho rozdělení mezi Hitlera a Stalina). Stalin byl v mnoha ohledech horší než Hitler. Pozvat si do domu Stalina? To radši Jacka Rozparovače.

Jen pro upřesnění, přáním jak Britů, tak Francouzů bylo dospět ke spojenectví se Sovětským svazem, jenž byl Německem ohrožen stejně jako oni. Tak se objevila vyhlídka na velikou alianci, jež by obklíčila Třetí říši a Hitlera donutila upustit od úděsného plánu na druhou světovou válku. Avšak Hitler byl rychlejší a Stalin považoval zlepšení německo-sovětských vztahů za žádoucí. Jinak řečeno „diktátor k diktátorovi sedá“.

Nejsem historik. České dějiny mě jen zajímají a myslím si, že Edvard Beneš neměl jinou možnost (rozdíl oproti poválečnému vývoji, kde, dle mého skromného názoru, udělal spoustu chyb).  Asi viděl vybombardovaná česká města, hlad, bídu a několikanásobně větší počet mrtvých, především civilistů. Beneš věděl, že Hitler spěje k válce a věřil, že bude poražen a že Mnichov bude odčiněn.

Mnichov je mementem pro mocnosti, že zlu se nesmí ustupovat. Francie s Anglií nás tehdy zradili, zůstali jsme sami. Francie s Anglií Beneše dokonce vydírali. Poté, co Mnichovskou dohodu odmítl a upozornil, co by tato varianta znamenala nejen pro Československo, ale také pro Francii, Anglii, ale i pro celou Evropu, dostal Beneš ultimátum, v kterém vyhrožují ČSR kompletní izolací a viní ji, že je to právě ona, kdo ohrožuje soužití evropských národů… a Beneš pod obrovským tlakem zvolil …..

Možná existuje paralelní svět, kde je vše úplně jinak. Beneš se rozhodl bojovat, Francie nezradila a napadla Německo. Generálové Halder a Witzleben a plukovník Oster Hitlera zatkli a 2. Světová válka nikdy nezačala. Německo vytvořilo koalici s USA, odstranili Stalina a svět žije v míru a harmonii.

 

Na závěr

Jsem z generace „husákových dětí“. Nezažil jsem ani rok 1938, ani 1968. Československo, respektive Česko mám velmi rád. Mnichov byl ponížení a znásilnění, na které nesmíme nikdy zapomenout. Nemělo by to pro nás být ale trauma. Naši vojáci bojovali za Československo v Rusku, Anglii ale i jinde. Jaké trauma bychom asi řešili dnes, kdyby se Československo bránilo? Kdyby byla naše armáda rozdrcena, kdyby zemřelo statisíce nevinných civilistů?

Když půjdu se svou rodinou na procházku a přepadne mě skupina agresivních gangsterů, je zbabělé jim dát, co chtějí a neriskovat život svých dětí? Nebo je lepší se bránit přesile a doufat, že mé rodině neublíží? Možná si řeknete, že nemám právo o tom mluvit, rozumovat. Asi máte pravdu, přesto to dělám.

Zajímá mě váš názor.  Pokud chcete k tomuto tématu něco napsat, použijte formulář.
Děkuji. Ducky.

 

Kamil napsal:

Myslím, že jsme bojovat měli! Poláci žádné trauma z toho že prohráli neutrpěli a dnes si můžou říct, že nejsou žádní zbabělci a postavili se fašistům.

 

Bobo napsal:

Naprosto souhlasím s článkem, nemohli jsme dělat nic jiného a Evropa aspoň poznala, co je Hitler zač.

 

M.Masata napsal:

Nesouhlasím s vývojem války Německa a ČSR jaký zde předestíráte, rád připomenu, že tu byl v roce 1939 jiný a mnohem menší národ (3 miliony), který se postavil na obranu své země a odrazil mnohem větší armádu, než byla ta německá, ano mluvím o Finsku a Zimní válce. Jsem si vědom, že německá armáda netrpěla neduhy té sovětské (za to měla jiné … např. nedostatek munice a PHM pro Luftwaffe, zásoby na vedení války by spotřebovala za 14-21 dní, dle intezity bojů), jsem si též vědom jisté \“nesoudržnosti\“ československé armády a sudetských a slovenských důstojníků v ní. Dokonce beru v potaz slabost ČS. letectva i PVO. Existuje ale jeden závažný argument pro obranu, pokud vezmete v úvahu, že finská armáda, která narozdíl od té naší bojovala, byla vyzbrojena mnohem hůře než ta nebojující československá, a připočtete pohraniční pevnosti, zjistíte, že šance ČSR na obranu, nebyly až tak beznadějné. Hitler by nebyl schopen dobýt ČSR do zimy roku 1938 a to proto, že Wehrmacht z roku 1938 není ta válečná mašina z let 1940-43. Chybí mu tanky, zkušenosti, početné letectvo (Luftwaffe byla sice impozantní hračkou, ale pořád ne údernou silou, i v Bitvě o Británii z léta 1940 se ukázaly její neduhy). ČS. letectvo bylo sice mnohem slabší, ale letouny Avia B 534 by dokázaly se i proti \“mešounům\“ (Bf-109D) prosadit, neboť tyto nebyli ještě dost rychlé ani obratné, co Avie ztrácely na rychlosti, mohly dohnat právě obratností.

Pokud bych měl předestřít válku ČSR vs. Německo z roku 1938 opřel bych se o tato fakta.

1) Zásoby na vedení války má Luftwaffe i Wehrmacht na 14-21 dní.
2) Plánem je pochod na trase Norimberk-Plzeň-Praha (nikoliv mnohem rozumější – z hlediska Německa – obsazení Moravy úderem od Vídně), kterýžto prosadil Hitler v srpnu 1938.
3) Sudetské povstání je již potlačeno a drtivá většina českého a převážná část slovenského obyvatelstva je ochotna bojovat s agresory.
4) Ať již západ či SSSR dělali cokoliv, tak případný neúspěch prvního německého náporu (v říjnu/listopadu 38) by vedl k poziční válce a oslabení německé pozice. Polsko by nyní mělo na výběr mezi Těšínem (ČSR) a celým Slezskem a Východním Pruskem v Německu, a netvrďte prosím, že v polské vládě nebyly \“živly\“, které by takovou politiku vylučovali.
5) SSSR by mohl z oslabené pozice Německa těžit neuvěřitelným způsobem, je tu Rumunsko a Polsko jež jsou relativně slabé, Němci jsou vázaní v ČSR. Je tu též zbabělé Maďarsko, které svou pomoc Němcům podmiňuje prvním úspěchem německých vojsk….

…. takže tímto chci jen říci, že dle mého soudu by se válka protáhla hluboko do roku 1939 (počítám do května/června) než by bylo ČSR zničeno, a do té doby se v diplomatické džungli Evropy mohlo semlít takřka cokoliv. I to, že by po mohutných náletech Luftwaffe na Prahu a Brno (jak píšete) změnili Francie a Británie pod tlakem veřejného mínění (reminiscence na Guernicu ve Španělsku) politiku a vystoupili by otevřeně proti Německu.

 

Nicolas Twisp napsal:

Několik faktických chyb:
– ČS armáda v září 1938 byla zmobilizovaná. Všobecná mobilizace proběhla od 23. září 1938.
– Pevnosti by na některých místech rozhodně nebyly schopné udržet útok nepřítele po takovou dobu, jakou zde uvádíte.
– Opevnění na Jižní moravě se začíná stavět již v roce 1936 (několik set lehkých objektů vz. 36), pokračuje v roce 1937 (několik tisíc řopíků). V roce 1938 po anšlusu Rakouska se pokračuje se zesilováním a staví se první objekty těžkého opevnění.
– Postup Stalina v tomto bodě je sporný, osobně se přikláním spíše k variantě, že by tuto příležitost využil k vyřízení si účtů s Poláky.

 

Jiří Králík napsal:

Vaše úvaha je povrchní, zdá se, že máte jen informace z populárních časopisů. Československo mělo mnohem větší šance, než usuzujete. Hitler nebyl v roce 1938 plně vyzbrojen a po žádné strance na válku připraven. Poměr sil se však rychle měnil – ve prospěch Německa. Vojensky byla jediná alternativa – zahájit válku již při anšlusu Rakouska. Politicky však nebyla schůdná pro řadu Benešových chyb. Obrana proti Německu byla koncipována jako koaliční. Bojovat však bylo třeba i po zradě Francie. Asi tak sveřepě, jako se brání Izrael. Je ještě menší a má ještě nemožnější hranici, než nadělil bývalému Československu TGM. Ten by ovšem na 100% bojoval. Pátěř nám Mnichov opravdu zlomil.

 

Ducky napsal:

Jiří, váš názor respektuji, ale nesouhlasím s ním. Máte pravdu, že nejsem odborník, pouze „lama“, ale netajím se tím a v článku jsem to zmínil.
Proč s vámi nesouhlasím?
1. Myslím si, že se síla ČS. armády přeceňuje a naopak síla Hitlera podceňuje, ale samozřejmě vím o tom, že Hitler měl velký respekt z naší armády (a to jsem použil eufemismus).

2. Evropské státy nebyly na naší straně. Většinu států ovládaly nedemokratické vlády, viz třeba fašistická vláda v Bulharsku, diktatura v Maďarsku a Polsku atd.
Demokratické státy nás spíše vydíraly, viz tato nóta: 19. září vlády Anglie a Francie vyzvaly čs. vládu, aby Německu odstoupila pohraniční oblasti, v nichž žije více než 50% německého obyvatelstva. V nótě se také uvádí: „…obě vlády jsou přesvědčeny, že po posledních událostech bylo dosaženo bodu, kdy další setrvání oblastí převážně obývaných sudetskými Němci v rámci československého státu nemůže být od nynějška fakticky prodlužováno, aniž by tím byly ohroženy zájmy samého Československa a zájmy evropského míru“.
Francouzská vláda, asi náš největší spojenec, která byla navíc vázaná k Československu smlouvou, ve snaze odvrátit válku 27. září navrhuje okupaci pohraničních výběžků!!!!!!!
Dále je zajímavé, že Mnichov navrhly právě demokratické státy, respektive Chamberlein. Ten prohlašuje v rozhlasovém projevu, že je nepředstavitelné, aby anglický lid šel do války pro malou neznámou zemi. Proto dopisem z 28. září vůdce upozornil na to, že „vše podstatné může dostat bez války a bez odkladu“. Požádal italského diktátora Mussoliniho, aby zprostředkoval mezinárodní jednání o německých požadavcích. Hitler pak navrhl jednání právě v Mnichově.
3. Amerika nebyla tím světovým policajtem, kterým se stala po válce. Prioritou pro ni byla izolace a nevměšování. O SSSR už tady řeč byla.
Beneš prostě neměl jinou možnost. Neměl proti sobě jen Hitlera, ale vlastně celou Evropu.

Jiří, jsem vám moc vděčný, že jste si dal tu práci a napsal pár řádků. Sice se neshodneme, ale to přece není důležité. Mnohem důležitější je to, že se o tomto aspektu naší historie stále mluví a diskutuje.
Historia magistra vitae – historie učitelka života, musíme doufat, že se politici opravdu něco naučí a cosi podobného už se nikdy nestane.

 

Jiří Králík napsal:

Děkuji za odpověď. Historická „kdyby“ jsou opravdu problematická. Alternativní historie je moje hobby, nejen rok 1938. Doporučuji k přečtení „Žáby v mlíku“ – ty jsou opravdu příliš optimistické. Jsem monarchista a Habsburků si vážím také proto, že když byl na obzoru nepřítel, otázku zda bojovat, si nikdy nekladli. České země vždy hájili, samozřejmě jako součást své říše. Ostatně, kdyby přepadli Vaši rodinu, bránil byste ji? Já vždy. S opačným jednáním bych nemohl žít. Také proto mám stále názor, že se v roce 1938 bojovat mělo. Pravděpodobně by to skončilo příměřím po značných německých ztrátách a svržením Hitlera vojenským pučem.Dějiny by se vyvíjely jinak. Hitler blufoval, byl vynikající psycholog a vyšlo mu to. Teprve Mnichov mu přinesl pozici neomylného vůdce. Někdy snad více k tehdejším spojencům. S pozdravem Jiří Králík

 

w.o.t. napsal:

…Padlo tady několik názorů pro a proti a myslím, že se na jednom určitě shodneme, nikdo z nás by nechtěl rozhodovat v takové situaci. Nicméně si myslím, že jsme měli bojovat. Souhlasím s názorem, že Německo ještě nemělo tu armádu, co známe z historických filmů, ale bohužel mělo to, co jsme v té době neměli my. A to vůdce. Hitler byl blázen, ale dokázal němce semknout a uvěřit, že jejich armáda dokáže vše. My měli Beneše, což byl dobrý člověk, ale spoléhal se na smlouvy a lidskou slušnost. Zrada spojenců a těžce agresivní jednání ze strany Hitlera během soukromých setkání i během veřejných vystoupení ho jako člověka naprosto zdrtilo jak duševně, tak dokonce i fyzicky. V té době nám více, než kdy jindy chyběl Masaryk. Ten tušil, kam to povede a plně připravoval republiku na obranu. Ostatně byl to on, kdo řekl: Kdyby mě někdo napadl, umlátím ho cihlou i kdybych ji měl vyrvat ze zdi……Ten by bojoval. Ale bohužel jsme ho neměli. Skutečně si netroufám tvrdit, že vím, jak by to dopadlo, kdyby jsme bojovali, ale vím s naprostou jistotou, že by to německá armáda neměla jednoduchý a že by ji ztráty, co by musela přinést, pěkně zasáhli a my a s námi další generace, by jsme si připomínali další velkou a slavnou část historie svého národa. PS: nepodceňujte naše letectvo té doby. Uznávám, že měli převahu v počtech a měli zkušené piloty ze Španělska, ale naši taky nebyli žádná ořezávátka. Měli jsme dobrá letadla a skvělé piloty, ostatně byl to výsledek velké podpory tomuto odvětví ze strany Masarykovo vlády. Byl to zase on, kdo odhadl důležitost letadel. Což se odrazilo v jeho prohlášení, že \“Vzduch, je naše moře\“

 

 

15 reakcí na „Mnichov 1938 – opravdu nám zlomil páteř?“

Německo spoléhalo na plán „Fall Grün“, který se skládal z několika bodů, které musely být pro úspěch splněny. Avšak splnění hned prvního bodu tohoto plánu naše armáda znemožnila – MOMENT PŘEKVAPENÍ. Také taktika „kleští“ narazila na komplikace, protože opevnění v oblasti jižní Moravy a Ostravska bylo plně dokončeno a vyzbrojeno na 100% všemi potřebnými zbraněmi. Názor, že jižní Morava bylo nejslabší místo linie je absolutně zcestný,ale chápu, proč mu lidé věří. HOP (hlavní obrané postavení), tedy první linie pevností se na Moravě skládá v průměru ze 3 sledů „řopíků“ a těžkého opevnění + překážky. Ovšem měla být budována druhá linie (asi 3,5 km za první) o stejné síle. Nezbyl na ni však čas a protože se historici domnívají, že opevnění je k ničemu pokud není zbudován každý objekt, tvrdí, že linie byla slabá a nedokončená (mají pravdu jen z části, jak jsem napsal).
Tanky
– německé tanky byly sice početné, ale 96% z nich nemůžeme považovat ani za bojová vozidla. Spíše to byly „obrněné bedny“. Pzkpfw. (dále jen Pz.) I a II tvořily téměř 96% Panzertruppe, ale jejich pancíř bylo možné prostřelit kulometem vz. 26 přímo (tedy čelo tanku). Navíc Pz. I měl pouze dvojci kulometu MG-34 a Pz. II měl 20 mm kanon, který opevnění ani našim tankům nemohl ublížit. Tanky Pz. III a IV na tom byly lépe. Jejich pancíř byl silnější, ale na bocích stále slabý. Pz. III měl 37mm protitankový kanon (nejlepší tank Panzertruppe) a Pz. IV měl houfnici určenou pro boj s pěchotou, pro boj s tanky nebyl určen. Jejich počet navíc byl jen 120 kusů (Pz. III a IV).
– v tomto ohledu je LT-35 jasný favorit proti Pz. I,II a IV. S Pz. III by svedla vyrovnaný souboj. Navíc byl nový tank LT-38 a veřejností neznámý ST-39 (první střední tank ČSR).
Letectvo
– máte pravdu,že bylo modernější, ale jaksi zapomínáte, že ŠOV skončila až v polovině roku 1939. Němci počítali s útokem proti ČSR jen s letouny He 111 a Ju-87, Messerschmity Bf 109 byly v prvních verzích (pomalý výstup, špatná obratnost). Navíc byly ve Špaňělsku i s piloty, takže Němci nasadili nováčky. Netvrdím, že B-534 byla lepší než „Mesáč“ 109, ale překonávala ho v obratnosti, stoupavosti a výzbroj měla shodnou. Navíc naši piloti byli často na leteckých soutežích a létali poměrně dlouhou dobu, něm. nováčci sotva nalétali 50% toho co naši.
Pěchota
– Němci měli v roce 1938 v armádě 700.000 mužů. V roce 1939 asi 3 mil. I kdyby mobilizovali vše co mohli, nedalo by to více než 2,2 mil. vojáků, kvůli nedostatku zbraní. To je dost málo, aby se dalo mluvit o značné přesile.
– Československo mobilizovalo 1 280 000 mužů, zbývali nám dokonce rezervy IV. řádu ( asi 350 000 mužů). Němci tvořili cca 20%, ale už mezi nimi byli většinou loajální Němci (dezertéři, nacisté a odpůrci ČSR už utekli a dezertovali).
Opevnění
– největší mýtus celé armády. Jak jsem napsal o jižní Moravě, tak ted to vezmu obecně. Opevnění samozřejmě nebylo dokončeno (Jindřichohradecko, úseky Plzeňské čáry a Vltavské linie, Krkonošsko, vnitřní příčky). K jižní Moravě, stačí dle mého názoru jedna linie, Němci neměli nic, čím projít linii opevnění. Uvedu výsledky německého cvičení na linii opevnění, lehkého opevnění, za protektorátu (myslím, že rok 1941). Útoku předchází dělostřelecký a letecký útok – žádný zásah, pouze 5 nepřímých, nástup pěchoty a tanků – v překážkách se skoro zastavují, pevnosti zasazují tvrdé rány a Němci přichází o 45% jednotek. Probojovali se až k pevnostem, ale ztráty činí už více než 90%, jsou demoralizovaní a přeživší prchají od linie opevnění.
Jsem zastánce obrany a názoru, že bychom neprohráli. Samozřejmě nevíme jak by to dopadlo a předci neznali, co známe my. Proto se musíme poučit a pokud bude třeba, i přes neznalost a papírovou slabost, musíme vytrvat!
A na závěr citace.
Při zabrání zbytků Čech a Moravy měl Hitler možnost nahlédnou do našich krizových plánů z 38 roku.. Tehdy prolásil:

„Když jsme po Mnichovu mohli zkoumat československou vojenskou sílu zevnitř, velmi nás znepokojilo, co jsme viděli. Plán připravený československými generály byl hrozivý. Pochopil jsem, proč mě moji generálové žádali, abych se mírnil.“

Opravdu přínosný komentář pane Davide.

Navíc Němcům padla do rukou veškerá naše výzbroj. Přesto si pana prezidenta Beneše vážím a svým způsobem rozumím jeho však až příliš pragmatickým důvodům ke kapitulaci. Měli jsme jít do toho a bránit se do poslední chvíle, protože jak ukazuje historie, naděje umírá poslední . Reputaci našeho národa nejen před jinými státy, ale především před námi samými naštěstí zachraňuje hrdinné jednání našich odbojářů („tři králové“ a mnoho dalších odbojových skupin) a zahraničních vojáků (paradesantní skupiny Anthropoid, Silver A aj., letci v Anglii, pozemní vojska v SSSR a mnoho dalších). Činy těchto odbojářů a vojáků rozhodně neodpovídají jednání národa se zlomenou páteří, takového přirovnání by si tito hrdinové určitě nezasloužily.

Děkuji adminům i Vám Adame 🙂
E. Beneš dle mého názoru bral politiku osobně a nad Mnichovským diktátem viděl dvě možnosti – 1) bud se budeme bránit sami, prohrajeme a budu označen za ničitele národa 2) kapitulujeme, přečkáme válku beze ztrát a pak se vrátím jako zachránce a osvoboditel národa. Tento pohled bych shrnul jako čistě politický a osobní nikoliv jako pohled muže, který má na prvním místě národ.
Jeho postava je velmi kontroverzní, protože byl přesvědčenýnm humanistou a pacifistou, ale zároven neváhal překročit hranice (myslím pravomoce prezidenta, protože např. podpis Mnichovského diktátu byl protiústavní – zde tedy jednal sám za sebe ve svém osobním zájmu). Byl spoluzakladatel a nejaktivnější člen Společnosti národů, ale zároven připravil národ o velké zisky (Těšínsko a Kladsko). Důvodem těchto ztrát (chyb) byla snaha zavděčit se Francii jako spojenci. Věřím, že události září 1938 ho silně poznamenali, ale neměl ztrácet zdravý úsudek.
Význam odbojových skupin je trochu sporný, ale rozhodně je dobře, že vznikly a fungovaly. Odboj řízený z Británie byl však vykoupen za velkou sumu našeho státního zlata a podle očitých svědectví jsme si museli platit i uniformy (například čepice). Můj osobní názor je, že se Britové v této chvíli nezachovali spravedlivě, nebot to byli oni, kdo usiloval o dohodu s Hitlerem v roce 1938 a po neúspěšném nátlaku na naši vládu, nakonec navrhli pokračování v jednáních s Německem bez účasti ČSR, která vedla až k Mnichovu.
Naším obsazením přišli spojenci o mnoho prvotřídních divizí a Němci je naopak získali. Bůh ví jak by to dopadlo, ale věřím ve vítězství našich předků. Jak mnozí vojáci napsali na zdi betonových pevností: „Věrni zůstanem!!!“

Především děkuji všem za jejich názory. Vědět že je mezi námi tolik lidí, co se zajímá o dějiny našeho „srdce evropy“, je velmi zajímavé. Nechci vypadat jako odborník ale již od základní školy se zajímám o dějepis hlavně o II. světovou válku. Vždy jsem čerpal znalosti hlavně z odborné literatury, tak zkusím skloubit své vědomosti a také názory všech co zde psali. Názory na prezidenta Beneše nyní nechám stranou. Pokud bychom odmítli mnichov a rozhodli se bojovat, situace by byla následující:
Civilní ztráty by byly opravdu značné. Němci mohli mít horší letce ale jejich početní převaha byla dosti značná. V letecké bitvě jeden proti jednomu by možná prohráli, ale tři proti jednomu…? Co si budeme nalhávat, tři hospodští rváči dokážou porazit i mistra světa v boxu.
Pěchota a tanky:
Po první německé vlně útoku rozbitého na padrť o obranu tehdejšího Československa, by Hitler povolal do boje zálohy a ty by naše pohraniční pevnosti s velkými ztrátami zdolali. A co dále. Německo v roce 1938 mělo palivo podle většiny odborníků opravdu jen na přibližně tři týdny války. Tanky by zůstaly stát v českých polích a pěchota by musela pokračovat po svých až do prahy. A to bez jakéhokoliv zásobování. Naproti tomu československo mělo opravdu kvalitní zbrojovky a těžký průmysl. Situace by byla stejná jako o pár měsíců později v USA. Ženy by nastoupili do velkých podniků místo svých mužů bojujících na frontě. A díky informacím z fronty by se začali ve velkém vyrábět protipěchotní děla a tanky. Protože když to dokázaly američanky, české ženy by to dokázaly dvakrát lépe a rychleji. Jakekoli město, které by se němci pokusili dobýt, by padlo jen za cenu obrovských ztrát na německé straně. Němci by do prahy nikdy nedošli. Žádné pracovní ani koncetrační tábory by nevzniky. Polsko ani ostatní státy by nikdy nepadli německé ofenzivě. A dějiny nám sami ukázaly co by se dělo dál. Při prvním náznaku prohry fašistického německa by němečtí generálové Hitlera sami uvěznili a popravili jako válečného zločince, stejně jako se o to několikrát pokoušeli už od roku 1942. Československo by se značnými ztrátami vyšlo z této války jako vítěz. A teď trochu sci-fi. Možná by mého dědu jako malého kluka trefila zbloudilá kulka a můj otec stejně jako já, bychom se nikdy nenarodili. Ale podívejte se kde jsme dnes. Politici jsou zkorumpovaní a jsme jen pro smích celému světu. Většina obyvatel světa ani neví že se nějaké československo v roce 1994 rozdělilo a že vznikly dva státy. No zeptejte se sami sebe. Víte že Barma už se nejmenuje Barma ale Janmar? Ale koho zajímá nějaký malý stát uprostřed asijské džungle. Už nejsme srdce evropy jsme ta část kde končí záda a začínají nohy.

Dobry vecer,je smutne cist co jste napsal,ale mate zcela pravdu,ale proc se musime stydet,proc tu neni nekdo kdo je schopny nas vest a dat nam Cechum zpet hrdost a bojovnost.Otazka zni,kdyby tu nekdo takovy byl ma to jeste smysl,vytahnout CR nahoru.

Souhlasím s Vámi, že kdysi slavné „srdce Evropy“ už nepumpuje rytmus kontinentu. Ovšem můžeme si za to z velké části sami. Nyní k Mnichovu roku 1938.
Co se týče letecké bitvy je pravdou, že početní převahu měla Luftwaffe, ale záleží také na schopnostech pilotů a především strojích. Německo mělo převahu v moderních bombardérech středního doletu ( Henkel He 111) a střemhlavých letounech ( Ju-87 „štuka). Jenže tyto stroje nemohou v leteckých soubojích obstát. Messerschmit Bf 109 byl v počátečních fází a rozhodně nebyl v takovém množství aby to byla převaha 3:1 proti naší B-534.
Ohledně pozemní války je i Vaše alternativa docela možná. Dle mého názoru by ovšem válka s Německem trvala pouze 2 týdny než by Němci pochopili, že opevnění neprolomí a naše armáda vyrazila do protiútoku. Rozebírat nemá nyní význam.

Zdravím brášky,
souhlasím měli jsme bojovat. Ať by to dopadlo jak chce.Naši dědové a pradědové to byli vlastenci,ke kterým bychom měli úctou přistupovat. Můj děda vždy říkal jako voják u protileteckého dělostřelectva.
Vždy se musíme zpolehnout na sebe jako národ.Držet při sobě pomáhat si navzájem.Kdo jiný nám pomůže než my sami. Je lepší zemřít ve stoje než žít na kolenou.

Je to přesně tak,naši dědové a
pradědové,legionáři bojovali na
dvou frontách za Československou
republiku a umírali za ni.Dnes
tzv.polistopadoví demokrati-papa
láši jirozvrátili bez mrknutí oka.Múže se taková hanebnost stát v jiném místě světa?URČITĚ NE!Že je hanba nefackuje!

Češi v dnešní době jsou sraby i v minulosti tak bývalo a nic to a nikdo nezmění protože ČEŠI jsou sraby. Je to hnusný pokrytecký všestranné skorumpovany závistivý a rasystycky stát. Proto se nepostavili nacistům .

Jana Masaryka se prý jeden novinář v Anglii za války (kolem 1941) zeptal: Jak by se zachoval Váš otec v roce 38?
Jan Masaryk odpověděl: Tata by řekl: Tož budeme sedlat.
Dneska nemáme nikdo šajn, co ty lidi tenkrát prožívali. Nezapomínejme, že neměli možnost onoho zpětného pohledu, co máme my. Pravda zřejmě bude, že tenkrát by každý Čech na hranici radši vypustil duši, než aby nechal Němce projít. A Wermacht by to měl tudíž setsakra těžké. Za kolik vlažnějších Němců tenkrát vydal jeden hrdej a zdravě na*ranej čech?
Dle mého je rozdíl mezi Masarykem a Benešem zásadní. Masaryk byl státník, Beneš úředník. Po smrti TGM to bylo, jako když by z jedoucího auta vystoupil jeho řidič. Motor pracuje dál a dokud jedeme po rovině, všechno klape. Jenže tady řidič vystoupil v serpentýnách. A co víc, měl od začátku zřejmě špatné pneumatiky. Dohromady jim to fungovalo skvěle. Při boji o republiku za první války prý dokonce Beneš plnil některé úkoly ještě dříve, než je dostal od TGM za úkol.
Mnichov je totální prohra zahraniční politiky ČSR. Beneš si to vlastně prohrál sám sobě dopředu. Jak mohl jeden uřvanej kaprál přesvědčit celou Evropu, že u nás 3 mil.Němců trpí. Co podnikla zahraniční politika pro to, aby světu ukázala skutečnost? Nenarazil jsem na ani jednu zmínku o konkrétních činech. Akademické debaty v diplomatických kruzích, zvlášte při tehdejší technice sdělovacích prostředků, očividně veřejné mínění moc neovlivnily. Role ukřivděných nám asi sedí. Je to ostatně pohodlnější a obzvláště dnes ,,in,, zříkat se odpovědnosti.
Němci u nás nikdy nebyli doma. Přemysl Otakar je sem přeci pozval. Jestli to bylo z důvodu osídlení pohraničí nebo umu jejich řemeslníků atd je dnes (a v r.38 také) nepodstatné. Čeští králové to území nezabrali Němcům. To Němci přišli z Říše k nám.
Bojovat jsme měli, ale už od 20 let a za to, aby tu zůstali jen Němci, kteří chtěli být Čechoslováky. Heim ins Reich mohli být na konci 30 let všichni.
Podle sebe soudím Tebe a tak hoši (TGM+EB) asi počítali, že u nás bude víc TGM a EB než Henleinů.
Znovu se ale vracím na začátek. Při zpětném pohledu je nám to všem ,,hned jasné,,.
Mějte se krásně a něco pro to dělejte…

Jsou tu v podstatě dva názory,jeden bojovat a druhy…stejně to nemělo smysl.Uvahy obou názoru sou v podstatě správné,ale armada se buduje pro obranu a né pro paradu,ze zbabělci se v drtivé většině nejedná moc rovnoceně a už vubec z respektem.Měli zme jedinečnou šanci byt na sebe hrdí i když hrozila stráta mnoha životu,copak za to těch 360000 obětí a přes 50.milionu na celím světě nestálo? K čertu z domy a omitkami všech možnejch kostelu,to se dá spravit…lidskej život ale už nikomu nevrátíme.Co se týká Eduarda Beneše,existují rozsáhle a omluvné snyhy pro to co udělal,myslím že to nemuže obstát,protože potom co byl v bezpečí a nic mu nehrozilo a český narod byl odzbrojen ačkoliv se chtěl bránit,punktoval lidi k odporu z bezpečného ukrytu za prulivem z anglije.To co se přihodilo před 70.lety na nás má větší dopady než 40.let komunizmu,kterej koneckoncu mohl nastoupit k moci i diky a hlavně diky těmto udalostem na které nemuže byt hrdy snad i ten největší pacifista…Už s tím nic neuděláme,ale musíme jen doufat že pokud by nám v budouctnosti hrozila jakakoliv podobná hrozba,že naše “elita“ naroda neopustí lod jako první,hned potom co do ní kapne voda…

Zdravím všechny. Hodně dlouho se o toto téma zajímám. Přečetl jsem spousty dokumentů, navštívil hodně míst. Mám na Mnichov svůj názor.
1, Bránit se napadení se musí každý, je to otázka cti. Zažil jsem při své návštěvě Westerplate jednu příhodu. Po mojí poznámce na účet zastaralých polských kulometů tam vystavených, se mne zeptala průvodkyně, Proč jsme se nebránily? Ta polská věta mi bude znít v hlavě do smrti. Opravdu jsem se styděl a vlastně stydím pořád za naši kapitulaci v roce 1938. Jen na okraj tito obránci Wstrplate (cca 180 mužů) bez letadel a PL prostředků v provizorních bunkrech kdy je ostřelovala bitevní loď z 500 m děli ráže 280 mm, bombardovali je štuky, přesto se dokázali bránit 7 dní!!!!! Vrátím se k roku 1938. Je nespornou pravdou o kvalitě naší armády a v té době srovnatelnou s německou. Je zbytečné počítat + a – mezi těmito armádami. Praxe a příručky říkají že útočník musí být 3x silnější než obránce a to v této době německá armáda rozhodně nebyla. Mýtus štuk a Bf 109 je zavádějící. V srpnu a září 1938 byli narychlo organizovány 2 bitevní eskadry vyzbrojené štukami. nejpočetnější německy stíhací letoun byl HE 70, jenž byl srovnatelný s B 534. To jen pro informaci. Vadí mi srovnávání Německé armády roku 1938 s rokem 1939 při napadení Polska a už vůbec je nesmyl poukazovat na polní tažení na západě v roce 1940! Je to to samé jako srovnávat Pz IV z roku 1939 a Tygrem vyrobeným o dva roky později. Naše šance v případném konfliktu nabyli malé, ale i když vím že dostanu nakládačku, půjdu do to, protože bych potom pro hanbu nemohl žít. Vzpomeňte na Husity a držme se jejich odkazu. Nepřátel se nelekejte a Na množství nehleďte.

Asi máte pravdu, přesto si myslím, že je to malinko složitější. Díky moc za přínosný komentář.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *