Socializmus aneb kdyby byli komunisté na Sahaře, byl by i písek na příděl

Socialismus je myšlenkou a hnutím,  které preferuje společné vlastnictví všech a zavrhuje soukromé vlastnictví, mimo jiné samozřejmě

Toto hnutí se formuje skrz dlouhé období a v určitých rysech se liší. Záleželo hlavně na tom, kdo a jak socialistickou myšlenku uchopil. Například Robert Owen se nechal socialismem unést až příliš, ale o něm později. Cílem socialismu je dosažení rovnosti a spravedlnosti mezi lidmi.

Socialismus je jakousi odpovědí na  průmyslovou revoluci ve vyspělých státech

Právě s jejím nástupem došlo k vytvoření dělnické třídy, zvané proletariát. Zlepšit majetkové poměry i postavení dělníků mělo ono socialisty vytoužené sjednocení majetku a nastolení rovnoprávnosti mezi lidmi. Pochopitelné, protože bídu lidí v té době si my dokážeme jen těžko představit.

Socialismus se datuje od počátku 19. století

A za autora termínu je považován Henri de Saint-Simon. Ale kořeny socialismu můžeme dohledat až v Antice. Například už Platón a Aristoteles propagovali své myšlenky na společné vlastnictví lidí. Se socialismem se ale pojí mnohem více jmen a pojmů. V raném novověku to byl Thomas More – renesanční humanista, který napsal své dílo „Utopie“. V něm považuje za základní buňku zdravého státu rodinu. Podobné představy o rovnoprávnosti lidí měl i  Ital Tommaso Campanella, který napsal dílo „Sluneční stát“. Tito představitelé socialismu však své představy o rovném státě ventilovali jen pomocí tužky a papíru. Jejich představy byly hodně utopické, až romantické. Ti následující (hlavně Owen) se snažili své nápady, myšlenky a přesvědčení uskutečňovat v praxi a dávali jim reálnější základy (o tom později).  Na scéně se objevili tak zvaní moderní socialisté – Henri de Saint-Simon, Charles Fourier, Robert Owen, Karl Marx a další. Široký pojem socialismus se člení na mnoho menších směrů – utopický socialismus, marxismus, maoismus, neomaoismus, komunismus, leninismus a další.

Robert Owen je významným socialistou, který své představy o rovnoprávnosti všech nejen šířil, ale rovnou uskutečňoval.

Celý svůj život zasvětil zlepšování pracovních a životních podmínek dělnictva. Nejspíš jako první na světě založil jesle. Také zkrátil dělníkům pracovní dobu a řádně jim vyplácel mzdu. Ač se však snažil sebevíc, výsledky ho neuspokojovaly. A proto později dospěl k názoru, že život v komunách může být řešením na všechny současné problémy dělníků. V roce 1825 založil ve Spojených státech komunistickou kolonii zvanou „New Harmony“. K ní měl Owen dopodrobna vypracovaný  „manuál“. V něm uváděl nejen kolik půdy má být určité skupině pracujících přiděleno, nýbrž i podrobně popisoval vybavení, větrání a topení jejich domů. Velký prostor věnoval také výchově a vzdělávání dětí v komunách, nechodily do práce ale vzdělávaly se, což bylo na tu dobu neuvěřitelné. Překvapivě nezanedbal ani šacení lidí v komunách. Tím to ale nekončilo, zajímalo ho i jak žijí, lidé měli manuál jak často vynášet odpadky, kdy mají být večer doma atd. (což už tak znamenité není). Samozřejmostí pro něj byly společné jídelny a kuchyně, protože jídlo připravované společně je nejen úspornější, ale podle něj i chutnější. Ačkoliv to měl Owen dopodrobna vymyšlené, jeho plán ztroskotal. Stejně jako řada dalších jeho nápadů. V roce 1832 založil v Londýně „Směnnou banku“, která měla odstranit peněžní systém. Peníze byly podle Owena jen nástrojem k šizení těžce pracujících lidí. Ta také ztroskotala stejně nepřekvapivě jako „Velká unie výrobků“ – další Owenův projekt.

Owen chtěl změnit lidi, za největší překážku změny považoval např. víru a soukromý majetek, kterého se chtěl zbavit. V komunitách lidi žili zdarma, ale bylo tam až příliš idealistů a málo pracujících. Lidé postupně začali odcházet, zůstali jen neschopní, leniví a závistiví, došlo k rozpadu kolonie. Owen alibisticky tvrdil, že to je proto, protože si vybral špatné lidi. Jak příznačné pro socialismus.

Jeho nový společenský systém se zkrátka neujal. Možná je to memento, protože současní komunisté tvrdí, že by to nyní dělali jinak, lépe, že vlastně nedostali prostor. Nevěřte jim.

Karl Marx byl německý filosof, zastánce socialismu a komunismu

Marx stejně jako Owen a řada dalších socialistů chtěl odstranit konflikt nerovnoprávnosti tím, že zruší soukromé vlastnictví a rozdělení obyvatelstva do tříd. S touto myšlenkou se pojí i Marxovo nejvýznamnější dílo  „Komunistický manifest“, které sepsal spolu s Friedrichem Engelsem. Poprvé byl vydán v roce 1848 a následně přeložen do dalších jazyků – do angličtiny, francouzštiny, ruštiny…Záměrem jeho vydání bylo představit široké veřejnosti komunistický program a přesvědčit ji o jeho správnosti. Marx se mýlil už v základní premise, že bohatí akumulují kapitál a chudí chudnou více a více (stlačení mezd na nejnižší možnou úroveň). Už v jeho době to nebyla pravda. Největší slabina Marxova díla je absence lidského nitra a vnitřního světa člověka, a jak moc je člověk ovlivněn a stává se z něho jakýsi produkt prostředí. Čím je člověk ve skutečnosti? To nevím, vím jen, že v Marxově pojetí a všech jeho teoriích vlastně žádný skutečný člověk neúčinkuje.

Revizionizmus – Eduard Bernstein

Spolupracovník Marxe. V roce 1896 začal publikovat články Probleme des Sozialismus, v nichž dokázal, že Marxovy ekonomické předpovědi se nenaplnily. Požadoval proto revidovat základní postulát socialismu, proletářskou revoluci, a nahradit ji reformismem. Životní podmínky se měnily, ale ne tak, jak předvídal Marx. Pracující třída nebyla stále chudší a chudší. Nemá smysl zakrývat něco, co zakrýt nejde. Silným oponentem se mu stal Lenin. Ten de facto tvrdil:“Pryč s dělníky, důležitá je revoluce, my uděláme revoluci za dělníky.“ Lenin ukázal, že není problém upravit si Marxe k obrazu svému.

Podivná socialistická odchylka – fašizmus

Benito Mussolini proletariát nahradil národem, vzal si příklad z Marxe, nová idea národního socializmu. Sociální principy, nenávist k Židům – k dokonalosti to dotáhl až Adolf Hitler.

  • zaměňte rasu a třídu
  • víte co znamenala zkratka NSDAP? Národně socialistická německá dělnická strana, jde tedy skutečně o národní socializmus
  • oba systémy masivně využívaly represivní prostředky
  • vůdcovský princip, autokracie, plné ovládnutí státu, společnosti a soukromého života jednotlivce
  • účinné využívání práva ve prospěch vedoucí elity
  • šmírování a omezení svobody asi netřeba zmiňovat
  • dalo by se říci, že socializmus a fašizmus mají společné téměř vše, rozdíl je jen v „synonymech“

Nechci tímto článkem adorovat samotný kapitalizmus, on není dokonalý, ale asi je to opravdu (zatím) to nejlepší, co jsme vymysleli. Nebo ne?

Kapitalismus vytváří ekonomickou nerovnost. Každý má jiné potřeby a zároveň jiné kvality, to je také důvod, proč socialismus nemůže fungovat. Jenže…Demokracie nemůže korektně fungovat bez politické rovnosti. Každý člověk má odlišné cíle, každá skupina ve společnosti má odlišné zájmy, pokud nebude existovat politická rovnost, budou zájmy různých lidí obhajovány různou intenzitou, což se podle mého názoru nyní děje. Bohužel musím souhlasit se slovy Winstona Churchilla, který kdysi řekl, že liberální demokracie je nedokonalá, zatím však nemáme nic lepšího. A ještě silněji souhlasím s výrokem Aloise Rašína, který řekl, že tam, kde hrozí bída, tam hrozí socialismus, a kde hrozí socialismus, tam hrozí bída.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

NAPIŠTE KOMENTÁŘ

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *