Rubriky
Pelmel

Původních Sedm divů světa – znáte je všechny?

V době ve 3.století před naším letopočtem sepsal řecký spisovatel Antipater ze Sidonu názvy sedmi staveb, které podle něj byly největší a nejkrásnější. Odtud se vzal název pro tyto stavby a to Sedm divů světa. Toto číslo nebylo vybrané náhodou, v kultuře a náboženství se číslo sedm pojilo s mystickými a zvláštními událostmi. Během let se několik divů světa rozpadlo a nadcházející spisovatelé sepisují své seznamy. Původních Sedm divů světa však vždy ponesou mystický nádech a historický příběh.

EGYPTSKÉ PYRAMIDY

Jedná se o nejstarší a zároveň jediným zachovalým divem světa. V Egyptě můžeme naleznout celkem 80 pyramid a poslední z nich byla objevela československou expedicí. Základ pro stavbu pyramidy trval neuvěřitelných 10 let a až poté mohli egypťané začít se samotnou stavbou pyramidy, která trvala přibližně dalších 20 let. Mylně se můžou mnozí z nás domnívat, že na takových pracech pracovali v největší části otroci – to však není pravda. Pracovali zde především dobrovolníci a nikdo do stavby nucen nebyl. Každý pracovník dostal totiž ubytování se stravou, oděv a i malou odměnu. Mimo jiné to byla pro pracovníky čest, stavět hrobku pro jejich vládce, faraóna.

VISUTÉ ZAHRADY SEMIRAMIDINY

Jisté u této stavby je pouze to, že ležely v Mezopotámii v Babylóně a nechal je postavit tehdejší babylónský král Nebukadnesar II. asi 800 let př.n.l. pro svou manželku, perskou princeznu, aby ji vynahradil svoji častou nepřítomnost a také aby ji připomínaly její rodnou zemi. Dodnes se však neví, v jaké konkrétní části se měly tyto zahrady nacházet. Tuto práci na rozdíl od stavby pyramid měli odvádět otroci.

ARTEMIDIN CHRÁM V EFESU

Okolo roku 550 př.n.l., nechal král Kroisos z Lýdie vybudovat nádherný chrám, který byl ve své době unikátem. Tento chrám nechal postavit pro bohyni Artemis, která měla být Diovou nemanželskou dcerou a v řecké mytologii byla uctívána jako ochránkyně žen a mláďat.  Stavba tohoto chrámu trvala přibližně 120 let. Uvnitř chrámu byla skrytá svatyně, kde měla stát socha bohyně ozdobená drahokamy a vzácnými kameny a kovy. V roce 356 př.n.l. však člověk jménem Hérostratos chrám podpálil a jediné co po chrámu zbylo, byly sloupy. Hérostratos byl vystaven ukrutnému mučení.
Alexander Makedonský Efes se po dobytí tohoto území rozhodl chrám znovu postavit do původní nádherné podoby.  Budova však podlehla zemětřesení a materiál z tohoto chrámu byl použit na výstavby chrámu sv. Sofie.

FEIDIŮV ZEUS V OLYMPII

Roku 456 př.n.l. řecký sochař Feidiás postavil v Olympii skvostnou sochu boha Dia, což byl podle řecké mytologie hlavní bůh všech Řeků. Tato socha byla umístěna v chrámu, který byl postaven speciálně pro tuto sochu, socha měřila neuvěřitelných 12 metrů. Jedná se o jediný div světa, který nikdy nestál pod nebem, ale nacházel se v uzavřeném prostoru chrámu. Sandály, oděv i vlasy byly celé ze zlata a při přepočtu na dnešní cenu zlata by se cena, kterou sochař spotřeboval na tuto sochu, by byla kolem 150 miliónů korun. Oči sochy byly s největší pravděpodobností z drahokamů, které velikostně připomínaly pěst. Sochař sochu postavil, a jelikož se nedala v celku převést do chrámu, musel jí znovu rozebrat a v chrámě znovu složit. Co se však se sochou stalo je dodnes záhadou – jediné co víme je to, že byla poškozena při zemětřesení a následně jí poškodil oheň.
 

MAUZOLEUM V HALIKARNASSU

Kdysi se město jmenovalo Helikarnass – nyní je však známé jako turecké město Bodrum. Tady se nacházel náhrobek tehdejšího krále Mausola. Tento král miloval řecké umění a všechny řecké umělce požádal o návrh vybudování jeho vlastní hroby, která by se měla nacházet před chrámem boha války Áresa. Král si vybral dva umělce Satyros a Pyteos. Ačkoliv bylo zvykem pohřbívat mrtvé do země, král si přál, aby se hrobka tyčila do nebes. Jedná se tudíž o první stavbu svého druhu. Král zemřel dřív, než stavba byla dokončena, další úpravy prováděla jeho žena, která zemřela dva roky po něm. Zbytek úprav provedli sami stavitelé, které stavbu navrhovali. Ve 12 století stavbu značně poškodilo zemětřesení a později byla stavba rozebrána.

RHODSKÝ KOLOS

O tomto divu nemáme moc informací – nevíme, kde se přesně socha na ostrově Rhodos nacházela, jak byla velká ani jak vypadala. Mělo se jednat o boha Hélia. Ze zachovalých popisů tehdejších umělců měla socha stát rozkročená u přístavu a lodě měly pravděpodobně proplouvat mezi nohama sochy. Ta měla v ruce držet pochodeň, která měla funkčnost majáku.
Jediná přesnost, kterou nelze zpochybnit je její stavitel – Charés z Lindu. Stavba sochy měla trvat přibližně dvanáct let. Jenže několik desítek let po dokončení se socha zřítila do moře v důsledku silného zemětřesení.

MAJÁK NA OSTROVĚ FARU

Tento maják byl prvním na světě a byl podstaven v roce 279 př. n. l. na ostrově Faros, který se nachází v Egyptě. Původně měla věž sloužit jako jakýsi záchytný bod pro lodě. V přepočtu na naši měnu a dnešní dobu by stavba stála 20 miliónů korun. V roce 796 n.l. ho však potkal osud jako u většiny divů světa – maják se zhroutil po zemětřesení. I když nastal pokus znovupostavení, tak se ho postavit nepodařilo. Sultán Kait Bey nechal na základech majáku postavit pevnost, která nese jeho jméno a stojí dodnes.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *