OBSEDANTNĚ KOMPULZIVNÍ PORUCHA
,,Já za to nemůžu, že se takhle chovám. To je to moje OCD.“. Hláška, kterou můžeme v poslední době slyšet od lidí čím dál častěji. Většina z nich však obsedantně kompulzivní poruchou ve skutečnosti netrpí. V tomto článku si přiblížíme, jaké jsou příznaky a jaké to vlastně je, s touto nemocí žít.
Co je OCD?
Obsedantně kompulzivní porucha je duševní porucha, při které vznikají nutkavé, vtíravé a mnohdy nesmyslné myšlenky a v jejich návaznosti i činy. Nemocný si uvědomuje nesmyslnost svého jednání, přesto nemůže na dané věci přestat myslet, či je dělat. Má pocit, že pokud nebude své jednání opakovat, stane se „něco špatného“.
Touto poruchou trpí přibližně 2 – 3 % lidí. Skutečná čísla se však mohou lišit. To především z toho důvodu, že si nemocný tuto poruchu nepřipouští, či se o ní stydí mluvit. Na toto chování mají vliv jak vrozené, tak získané vlastnosti. OCD je úzkostná, neurotická duševní porucha.
JAKÉ JSOU PŘÍZNAKY
Jak už bylo zmíněno, hlavním příznakem této poruchy jsou vtíravé myšlenky a nutkavé činy. Může se jednat například o to, že jde člověk třikrát zkontrolovat, jestli zamkl dveře, či vypnul plyn v domě. Někdy se projevuje neustálým počítáním věcí. U někoho se může projevovat přehnaným smyslem pro pořádek a úklid. Někdo se zase vyhýbá některým objektům a úkonům. Například nikdy nestoupá na kanály. Lidé s obsesemi mívají také často zavedené návyky, které nejsou schopni změnit. Vždy pijí kávu ze stejného hrnku, vždy jdou do práce stejnou cestou, vždy dělají věci ve stejném pořadí.
Jelikož je OCD úzkostnou poruchou, jedinec bývá často vyloučen ze společnosti, kvůli svému podivínskému chování. Někteří lidé se dokonce společnosti vzdají dobrovolně. U nemocného může docházet k nečekaným změnám nálad a problémům s mezilidskou komunikací. Také může trpět strachem z lidí, situací či některých objektů. Někteří lidé, trpící nejhorší formou, nejsou schopni zvládat ani každodenní životní situace. Jejich obsese se dostává do bodu, kdy nedokáží myslet na nic jiného a tok myšlenek hraničí až s psychózou.
LÉČBA
Obsedantně kompulzivní porucha je léčitelná. Bohužel ne u všech je léčba účinná. A to především kvůli nezkušenosti lékaře, či nechuti pacienta léčbu podstoupit. Často bývá zaměňována s lehčí formou autismu. OCD se léčí jak farmakoterapií, tak psychoterapií. Kognitivně – behaviorální terapie se ukázala jako velmi úspěšná. Pacient je pozvolna vystavován situacím, které v něm vyvolávají úzkost, a to do té doby, než dojde k jejímu úplnému poklesu. Nemocný si uvědomí, že pokud dané chování neuskuteční, či potlačí obsesivní myšlenku, nic špatného se vlastně nestane.
OCD VE FILMECH – OSOBNOSTI
Obsedantně kompulzivní porucha je velmi rozšířená mezi lidské povědomí, a tak se stala inspirací i k několika filmům. Jack Nicholson v hlavní roli snímku Lepší už to nebude, je zářným příkladem člověka trpícího OCD. Stejně tak i Leonardo DiCaprio ve filmu Letec. Postavy trpící touto nemocí ale najdeme i v seriálech. Jako příklad můžeme uvést Monka ze série Můj přítel Monk, či Sheldona Coopera z Teorie velkého třesku, který trpí nutkavými rituály a přehnaným strachem z různých situací.
ZÁVĚR
Přestože se psychické poruchy týkají velkého množství lidí, stále je toto téma ve společnosti tabu. Lidé se pak bohužel bojí mluvit o svých problémech a nedostává se jim potřebná léčba. Často se klade mnohem větší důraz na fyzické zdraví jedince, přestože jeho psychická pohoda je stejně tak důležitá. A proto by měl člověk myslet i na své duševní zdraví a nečekat, že se to časem spraví samo. Ignorování však vede ve většině případů k celkovému zhoršení situace. Nebojte se tak mluvit o svých problémech s ostatními a v případě nouze vyhledat odborníka. Nejste v tom sami a rozhodně se nemáte, za co stydět.