Mám rád historii. Ta česká je plná ponížení, traumat, ale ne každé trauma je opravdovým traumatem a ne každé ponížení láme národu páteř.

Zkusíme změnit historii.Vraťme se společně strojem času do roku 1938…..generál Syrový přesvědčí prezidenta Beneše, aby se Československo bránilo. Mnichovskou dohodu vláda nepřijímá. Armáda vyhlašuje plnou mobilizaci, válka s Německem je na spadnutí.

Dodatek z 8. 8. 2016, pár zajímavých videí z YOUTUBE

Hitler se sice musí vypořádat s odporem svých generálů, ale ti nakonec souhlasí. Akce s krycím názvem „BMS“ začíná v noci z 12. na 13. října, kdy Luftwaffe podnikne první velký nálet na velká česká města. Nejenom Praha a Brno leží v plamenech. Československé letectvo nemá takovou sílu aby Luftwaffe mohlo vzdorovat.

Zároveň začíná masivní pozemní ofenzíva přes bývalé Rakousko, kde ještě pevnosti nejsou plně dokončeny.

Francie a Anglie apelují na českou vládu, aby okamžitě přijala dohodu, a Hitler burácí na obranu „svých“ sudetských Němců (většina sudetských Němců odmítla uznat vytvoření Československa, které naopak Češi brali jako svůj národní stát, a nemohla se smířit se ztrátou pozice vládnoucí vrstvy občanů, jako to bylo za monarchie. Sudetští Němci tedy na mnoha místech prováděli sabotáže, povstání, např. v oblasti západu Českého Slezska v Opavě vyhlásili svůj stát, který chtěli připojit k Rakouské republice. Povstání však bylo potlačeno a Opava musela být obsazena nově vzniklým československým vojskem. Situace se na čas uklidnila až do začátku 30. let).

První vlnu německé pozemní ofenzivy zatím drží pevnosti. Paradesantní vojsko, které německá armáda vysadila v československém týlu sice způsobí škody, ale nakonec se je daří likvidovat. Mnohem větší problémy způsobují němečtí důstojníci a vojáci v Československé armádě. Na mnoha místech dochází k rebeliím.

Nálety stále pokračují a česká města krvácí. Způsobují nejen obrovské materiální škody, ale především obrovské ztráty na civilních lidských životech.

Vláda v zoufalství žádá o pomoc Stalina. Ten ale nereaguje. Má s Evropou jiné plány a už se jedná o nové německo-sovětské smlouvě.

N. Chamberlain  označuje Československo za viníka rozpoutání války v Evropě a znovu připomíná, že on udělal vše pro zajištění míru. Evropské mínění je (až na výjimky) proti Československu. Hitler si nasadil gloriolu ochránce „utlačovaných a vražděných“ sudetských Němců

.

16. října jsou pevnosti prolomeny a německá armáda vstupuje do vnitrozemí.

Československá armáda ustupuje a  v obsazených městech začínají první popravy a tvrdá perzekuce obyvatelstva. Všude vládne hlad a chaos.

Slovensko jedná s Hitlerem o vytvoření samostatného státu.

Padají poslední výstřely. Československo je obsazeno a připojeno k Třetí říši.

České školy jsou zavírány, nesmějí vycházet české noviny, němčina je vyhlášena jako úřední jazyk. Pokračují popravy a perzekuce a tvrdá germanizace.

Připadá vám tato varianta nesmyslná? Možná.

Československo dokázalo během mobilizace shromáždit přes 1 milion vojáků a bylo připraveno se bránit. Československá armáda jako celek ale na konflikt se soupeřem typu Německa nebyla a asi ani nemohla být připravena. Československá armáda by s největší pravděpodobností dopadla jako armáda polská (i když byla mnohem modernější a sofistikovanější a „schovaná za pevnostmi“).

Také nákladně budovaný systém pevností ještě nebyl zdaleka ukončen, chyběly těžší zbraně, vybavenost protitankovými kanóny nebyla ani 50 % a na bývalých hranicích s Rakouskem byly pevnosti teprve narychlo budovány po obsazení Rakouska Německem v březnu 1938. A hlavně pevnosti nikdy neprošly ostrým testem, můžeme si být opravdu jisti, že by pro Němce byly tak velkou překážkou?

V porovnání s Německem byla největší nerovnováha v letectvu, které bylo zastaralé. Nebylo schopno obstát v bojích s modernější a početně silnější luftwaffe (2400 německých letadel bylo mnohem výkonnějších než 1500 našich velmi zastaralých).

Českoslovenští generálové velmi dobře věděli, že sami Československo neubrání. Již v roce 1920 vzniká Malá dohoda. Spojenecká smlouva s Jugoslávií a Rumunskem. Každý stát se ale bojí někoho jiného (Československo Německa, Rumunsko SSSR a Jugoslávie Itálie) a po podpisu smlouvy Československa se SSSR je evidentní rozklad tohoto uskupení.

Přestože existuje i smlouva mezi Československem a Francií, Francie má v živé paměti jatka z 1. Světové války a bojovat se jí moc nechce. Vůbec pozice Francie na mezinárodním poli slábne a vůdčí úlohu přebírá Anglie a tu střední Evropa nezajímá. Což pregnantně předvedl Chamberlain.  Jediný, kdo si uvědomuje fatálnost celé situace je Winston Churchill, který v té době bohužel nebyl u moci.

Co SSSR? Vzpomeňme si na Polsko (jeho rozdělení mezi Hitlera a Stalina). Stalin byl v mnoha ohledech horší než Hitler. Pozvat si do domu Stalina? To radši Jacka Rozparovače.

Jen pro upřesnění, přáním jak Britů, tak Francouzů bylo dospět ke spojenectví se Sovětským svazem, jenž byl Německem ohrožen stejně jako oni. Tak se objevila vyhlídka na velikou alianci, jež by obklíčila Třetí říši a Hitlera donutila upustit od úděsného plánu na druhou světovou válku. Avšak Hitler byl rychlejší a Stalin považoval zlepšení německo-sovětských vztahů za žádoucí. Jinak řečeno „diktátor k diktátorovi sedá“.

Nejsem historik. České dějiny mě jen zajímají a myslím si, že Edvard Beneš neměl jinou možnost (rozdíl oproti poválečnému vývoji, kde, dle mého skromného názoru, udělal spoustu chyb).  Asi viděl vybombardovaná česká města, hlad, bídu a několikanásobně větší počet mrtvých, především civilistů. Beneš věděl, že Hitler spěje k válce a věřil, že bude poražen a že Mnichov bude odčiněn.

Mnichov je mementem pro mocnosti, že zlu se nesmí ustupovat. Francie s Anglií nás tehdy zradili, zůstali jsme sami. Francie s Anglií Beneše dokonce vydírali. Poté, co Mnichovskou dohodu odmítl a upozornil, co by tato varianta znamenala nejen pro Československo, ale také pro Francii, Anglii, ale i pro celou Evropu, dostal Beneš ultimátum, v kterém vyhrožují ČSR kompletní izolací a viní ji, že je to právě ona, kdo ohrožuje soužití evropských národů… a Beneš pod obrovským tlakem zvolil …..

Možná existuje paralelní svět, kde je vše úplně jinak. Beneš se rozhodl bojovat, Francie nezradila a napadla Německo. Generálové Halder a Witzleben a plukovník Oster Hitlera zatkli a 2. Světová válka nikdy nezačala. Německo vytvořilo koalici s USA, odstranili Stalina a svět žije v míru a harmonii.

Na závěr

Jsem z generace „husákových dětí“. Nezažil jsem ani rok 1938, ani 1968. Československo, respektive Česko mám velmi rád. Mnichov byl ponížení a znásilnění, na které nesmíme nikdy zapomenout. Nemělo by to pro nás být ale trauma. Naši vojáci bojovali za Československo v Rusku, Anglii ale i jinde. Jaké trauma bychom asi řešili dnes, kdyby se Československo bránilo? Kdyby byla naše armáda rozdrcena, kdyby zemřelo statisíce nevinných civilistů?

Když půjdu se svou rodinou na procházku a přepadne mě skupina agresivních gangsterů, je zbabělé jim dát, co chtějí a neriskovat život svých dětí? Nebo je lepší se bránit přesile a doufat, že mé rodině neublíží? Možná si řeknete, že nemám právo o tom mluvit, rozumovat. Asi máte pravdu, přesto to dělám.

Zajímá mě váš názor.  Pokud chcete k tomuto tématu něco napsat, použijte formulář.
Děkuji. Ducky.

Kamil napsal:

Myslím, že jsme bojovat měli! Poláci žádné trauma z toho že prohráli neutrpěli a dnes si můžou říct, že nejsou žádní zbabělci a postavili se fašistům.

Bobo napsal:

Naprosto souhlasím s článkem, nemohli jsme dělat nic jiného a Evropa aspoň poznala, co je Hitler zač.

M.Masata napsal:

Nesouhlasím s vývojem války Německa a ČSR jaký zde předestíráte, rád připomenu, že tu byl v roce 1939 jiný a mnohem menší národ (3 miliony), který se postavil na obranu své země a odrazil mnohem větší armádu, než byla ta německá, ano mluvím o Finsku a Zimní válce. Jsem si vědom, že německá armáda netrpěla neduhy té sovětské (za to měla jiné … např. nedostatek munice a PHM pro Luftwaffe, zásoby na vedení války by spotřebovala za 14-21 dní, dle intezity bojů), jsem si též vědom jisté \“nesoudržnosti\“ československé armády a sudetských a slovenských důstojníků v ní. Dokonce beru v potaz slabost ČS. letectva i PVO. Existuje ale jeden závažný argument pro obranu, pokud vezmete v úvahu, že finská armáda, která narozdíl od té naší bojovala, byla vyzbrojena mnohem hůře než ta nebojující československá, a připočtete pohraniční pevnosti, zjistíte, že šance ČSR na obranu, nebyly až tak beznadějné. Hitler by nebyl schopen dobýt ČSR do zimy roku 1938 a to proto, že Wehrmacht z roku 1938 není ta válečná mašina z let 1940-43. Chybí mu tanky, zkušenosti, početné letectvo (Luftwaffe byla sice impozantní hračkou, ale pořád ne údernou silou, i v Bitvě o Británii z léta 1940 se ukázaly její neduhy). ČS. letectvo bylo sice mnohem slabší, ale letouny Avia B 534 by dokázaly se i proti \“mešounům\“ (Bf-109D) prosadit, neboť tyto nebyli ještě dost rychlé ani obratné, co Avie ztrácely na rychlosti, mohly dohnat právě obratností.

Pokud bych měl předestřít válku ČSR vs. Německo z roku 1938 opřel bych se o tato fakta.

1) Zásoby na vedení války má Luftwaffe i Wehrmacht na 14-21 dní.
2) Plánem je pochod na trase Norimberk-Plzeň-Praha (nikoliv mnohem rozumější – z hlediska Německa – obsazení Moravy úderem od Vídně), kterýžto prosadil Hitler v srpnu 1938.
3) Sudetské povstání je již potlačeno a drtivá většina českého a převážná část slovenského obyvatelstva je ochotna bojovat s agresory.
4) Ať již západ či SSSR dělali cokoliv, tak případný neúspěch prvního německého náporu (v říjnu/listopadu 38) by vedl k poziční válce a oslabení německé pozice. Polsko by nyní mělo na výběr mezi Těšínem (ČSR) a celým Slezskem a Východním Pruskem v Německu, a netvrďte prosím, že v polské vládě nebyly \“živly\“, které by takovou politiku vylučovali.
5) SSSR by mohl z oslabené pozice Německa těžit neuvěřitelným způsobem, je tu Rumunsko a Polsko jež jsou relativně slabé, Němci jsou vázaní v ČSR. Je tu též zbabělé Maďarsko, které svou pomoc Němcům podmiňuje prvním úspěchem německých vojsk….

…. takže tímto chci jen říci, že dle mého soudu by se válka protáhla hluboko do roku 1939 (počítám do května/června) než by bylo ČSR zničeno, a do té doby se v diplomatické džungli Evropy mohlo semlít takřka cokoliv. I to, že by po mohutných náletech Luftwaffe na Prahu a Brno (jak píšete) změnili Francie a Británie pod tlakem veřejného mínění (reminiscence na Guernicu ve Španělsku) politiku a vystoupili by otevřeně proti Německu.

Nicolas Twisp napsal:

Několik faktických chyb:
– ČS armáda v září 1938 byla zmobilizovaná. Všobecná mobilizace proběhla od 23. září 1938.
– Pevnosti by na některých místech rozhodně nebyly schopné udržet útok nepřítele po takovou dobu, jakou zde uvádíte.
– Opevnění na Jižní moravě se začíná stavět již v roce 1936 (několik set lehkých objektů vz. 36), pokračuje v roce 1937 (několik tisíc řopíků). V roce 1938 po anšlusu Rakouska se pokračuje se zesilováním a staví se první objekty těžkého opevnění.
– Postup Stalina v tomto bodě je sporný, osobně se přikláním spíše k variantě, že by tuto příležitost využil k vyřízení si účtů s Poláky.

Jiří Králík napsal:

Vaše úvaha je povrchní, zdá se, že máte jen informace z populárních časopisů. Československo mělo mnohem větší šance, než usuzujete. Hitler nebyl v roce 1938 plně vyzbrojen a po žádné strance na válku připraven. Poměr sil se však rychle měnil – ve prospěch Německa. Vojensky byla jediná alternativa – zahájit válku již při anšlusu Rakouska. Politicky však nebyla schůdná pro řadu Benešových chyb. Obrana proti Německu byla koncipována jako koaliční. Bojovat však bylo třeba i po zradě Francie. Asi tak sveřepě, jako se brání Izrael. Je ještě menší a má ještě nemožnější hranici, než nadělil bývalému Československu TGM. Ten by ovšem na 100% bojoval. Pátěř nám Mnichov opravdu zlomil.

Ducky napsal:

Jiří, váš názor respektuji, ale nesouhlasím s ním. Máte pravdu, že nejsem odborník, pouze „lama“, ale netajím se tím a v článku jsem to zmínil.
Proč s vámi nesouhlasím?
1. Myslím si, že se síla ČS. armády přeceňuje a naopak síla Hitlera podceňuje, ale samozřejmě vím o tom, že Hitler měl velký respekt z naší armády (a to jsem použil eufemismus).

2. Evropské státy nebyly na naší straně. Většinu států ovládaly nedemokratické vlády, viz třeba fašistická vláda v Bulharsku, diktatura v Maďarsku a Polsku atd.
Demokratické státy nás spíše vydíraly, viz tato nóta: 19. září vlády Anglie a Francie vyzvaly čs. vládu, aby Německu odstoupila pohraniční oblasti, v nichž žije více než 50% německého obyvatelstva. V nótě se také uvádí: „…obě vlády jsou přesvědčeny, že po posledních událostech bylo dosaženo bodu, kdy další setrvání oblastí převážně obývaných sudetskými Němci v rámci československého státu nemůže být od nynějška fakticky prodlužováno, aniž by tím byly ohroženy zájmy samého Československa a zájmy evropského míru“.
Francouzská vláda, asi náš největší spojenec, která byla navíc vázaná k Československu smlouvou, ve snaze odvrátit válku 27. září navrhuje okupaci pohraničních výběžků!!!!!!!
Dále je zajímavé, že Mnichov navrhly právě demokratické státy, respektive Chamberlein. Ten prohlašuje v rozhlasovém projevu, že je nepředstavitelné, aby anglický lid šel do války pro malou neznámou zemi. Proto dopisem z 28. září vůdce upozornil na to, že „vše podstatné může dostat bez války a bez odkladu“. Požádal italského diktátora Mussoliniho, aby zprostředkoval mezinárodní jednání o německých požadavcích. Hitler pak navrhl jednání právě v Mnichově.
3. Amerika nebyla tím světovým policajtem, kterým se stala po válce. Prioritou pro ni byla izolace a nevměšování. O SSSR už tady řeč byla.
Beneš prostě neměl jinou možnost. Neměl proti sobě jen Hitlera, ale vlastně celou Evropu.

Jiří, jsem vám moc vděčný, že jste si dal tu práci a napsal pár řádků. Sice se neshodneme, ale to přece není důležité. Mnohem důležitější je to, že se o tomto aspektu naší historie stále mluví a diskutuje.
Historia magistra vitae – historie učitelka života, musíme doufat, že se politici opravdu něco naučí a cosi podobného už se nikdy nestane.

Jiří Králík napsal:

Děkuji za odpověď. Historická „kdyby“ jsou opravdu problematická. Alternativní historie je moje hobby, nejen rok 1938. Doporučuji k přečtení „Žáby v mlíku“ – ty jsou opravdu příliš optimistické. Jsem monarchista a Habsburků si vážím také proto, že když byl na obzoru nepřítel, otázku zda bojovat, si nikdy nekladli. České země vždy hájili, samozřejmě jako součást své říše. Ostatně, kdyby přepadli Vaši rodinu, bránil byste ji? Já vždy. S opačným jednáním bych nemohl žít. Také proto mám stále názor, že se v roce 1938 bojovat mělo. Pravděpodobně by to skončilo příměřím po značných německých ztrátách a svržením Hitlera vojenským pučem.Dějiny by se vyvíjely jinak. Hitler blufoval, byl vynikající psycholog a vyšlo mu to. Teprve Mnichov mu přinesl pozici neomylného vůdce. Někdy snad více k tehdejším spojencům. S pozdravem Jiří Králík

w.o.t. napsal:

…Padlo tady několik názorů pro a proti a myslím, že se na jednom určitě shodneme, nikdo z nás by nechtěl rozhodovat v takové situaci. Nicméně si myslím, že jsme měli bojovat. Souhlasím s názorem, že Německo ještě nemělo tu armádu, co známe z historických filmů, ale bohužel mělo to, co jsme v té době neměli my. A to vůdce. Hitler byl blázen, ale dokázal němce semknout a uvěřit, že jejich armáda dokáže vše. My měli Beneše, což byl dobrý člověk, ale spoléhal se na smlouvy a lidskou slušnost. Zrada spojenců a těžce agresivní jednání ze strany Hitlera během soukromých setkání i během veřejných vystoupení ho jako člověka naprosto zdrtilo jak duševně, tak dokonce i fyzicky. V té době nám více, než kdy jindy chyběl Masaryk. Ten tušil, kam to povede a plně připravoval republiku na obranu. Ostatně byl to on, kdo řekl: Kdyby mě někdo napadl, umlátím ho cihlou i kdybych ji měl vyrvat ze zdi……Ten by bojoval. Ale bohužel jsme ho neměli. Skutečně si netroufám tvrdit, že vím, jak by to dopadlo, kdyby jsme bojovali, ale vím s naprostou jistotou, že by to německá armáda neměla jednoduchý a že by ji ztráty, co by musela přinést, pěkně zasáhli a my a s námi další generace, by jsme si připomínali další velkou a slavnou část historie svého národa. PS: nepodceňujte naše letectvo té doby. Uznávám, že měli převahu v počtech a měli zkušené piloty ze Španělska, ale naši taky nebyli žádná ořezávátka. Měli jsme dobrá letadla a skvělé piloty, ostatně byl to výsledek velké podpory tomuto odvětví ze strany Masarykovo vlády. Byl to zase on, kdo odhadl důležitost letadel. Což se odrazilo v jeho prohlášení, že \“Vzduch, je naše moře\“