Exekuce je způsob, jak získat od dlužníka peníze, které není ochoten nebo nemůže zaplatit, i když mu to bylo nařízeno soudem. Formou exekuce se nevymáhají jen velké pohledávky, ale i menší obnosy, např. nezaplacené pokuty, výživné, nájemné, poplatky za služby a podobně. Exekuce se tedy netýká jen firem, ale i jednotlivých občanů. Exekuce na zaplacení určité finanční sumy se provádí především:
- srážkou z příjmů (např. ze mzdy)
- pohledávkou (např. z bankovního účtu nebo úspor)
- prodejem věcí movitých i nemovitých.
Exekuci nemůže provádět každý – stát pověřuje výkonem exekuce soudního exekutora, který je veřejným činitelem a je nezávislý. Musí se řídit rozhodnutím soudu a platnými právními předpisy. Exekutor má k výkonu své činnosti různé pravomoci. Zjišťuje osobní i majetkové poměry dlužníka u různých orgánů a institucí, může vstoupit do prostor, kde se nachází majetek dlužníka i za jeho nepřítomnosti, pokud provádí soupis majetku.
Jak a na základě čeho probíhá exekuce
Aby mohla být provedena exekuce, musí být splněna její základní podmínka, tzv. exekuční titul. Tím je nejčastěji rozsudek nebo platební rozkaz. Když věřitel obdrží soudní rozhodnutí, zajistí, aby soud vyznačil vykonatelnost a nabytí právní moci. Pak je teprve podán návrh na provedení výkonu rozhodnutí. Tento návrh sice není komplikovaný, ale jeho přijetí je podmíněno věcnou i formální bezchybností. Většina věřitelů ponechává sepsání návrhu na exekuci na právníkovi či přímo exekutorovi. Tento návrh je zaslán příslušnému soudu podle bydliště nebo sídla dlužníka. Když soud obdrží návrh, rozhoduje o nařízení exekuce a také jmenuje exekutora (ve lhůtě 15 dnů). Způsob provedení exekuce již upřesňuje sám exekutor v exekučním příkazu. Exekutor také může měnit různé formy provedení exekuce tak, aby došlo co nejdříve k úspěšnému skončení exekuce. Náklady exekuce nese dlužník, čímž se i malý dluh může velmi prodražit.
O co může dlužník při exekuci přijít
Dlužník se musí smířit s tím, že pokud nechá stav věcí dojít k exekuci, může přijít o většinu svých financí i věcí. Exekutor totiž může zabavit všekromě běžného vybavení domácnosti, oděvů, zdravotnických potřeb a podobně. Pokud se jedná o peníze v hotovosti, zůstane dlužníkovi dvojnásobek životního minima (v součtu na všechny osoby, které v domácnosti žijí), vše ostatní exekutor zabaví. Pozor na běžné vybavení domácnosti, rozhodně sem nepatří myčky, sušičky, mikrovlnné trouby nebo televizory a další spotřební elektronika. Dlužník přijde i o automobil, pokud ho nezbytně nepotřebuje k výkonu pracovní činnosti. Jedná-li se o podnikatele, exekutor neprodá zařízení, které podnikatel pro svou práci potřebuje, ale může prodat celý podnik.
Co nesmí exekutor zabavit
Již bylo v předchozím odstavci zmíněno, že exekutor může zabavit téměř vše, ale pouze téměř. Co přesně vám však exekutor zabavit nesmí? V prvé řadě to je základní a běžné oblečení včetně bot, ale také hračky a věci do hodnoty 1000 Kč. Dále také základní nábytek jako je stůl a židle. Exekutor vám nesmí zabavit ani základní kuchyňské potřeby, mezi které patří nádobí, ale také linka, lednice a sporák. Pro exekutora by měly být nedotknutelné také vaše zdravotnické potřeby a jiné věci, které potřebujete vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě. Přijít nesmíte ani o své snubní prsteny a jiné předměty podobné povahy, které zákon z exekuce také vylučuje, třeba osobní fotografie, dopisy, diplomy či medaile. Exekutor vám nesmí zabavit ani vašeho domácího mazlíčka.
Pozor na maření úředního výkonu
Exekuce se dotýká celého majetku dlužníka. Ten pak nesmí se svým majetkem nic podnikat, kromě několika výjimek. Zákon říká, že dlužník může s majetkem nakládat v rámci uspokojování základních životních potřeb, normální obchodní činnosti a údržby a spravování majetku. Dlužník by se neměl snažit majetek skrývat nebo provádět nezákonné převody, jinak riskuje trestní oznámení.