Praktické otázky a odpovědi kolem fotovoltaiky

Patří jí budoucnost, ale mnoho lidí z ní má obavy. Nejde jen o ty konzervativně smýšlející, řadě odpůrců jen chybí dostatek informací, jenž by je přesvědčil. Fotovoltaika je pro ně totiž negativní záležitostí, nejen díky tomu, že média jsou dodnes plná příběhů solárních baronů. Pojďme si tedy projít nejčastější kladené dotazy a přesvědčit se o tom, že i sluneční energie může být lidstvu hodně prospěšnou.

Kolik typů solárních panelů je dnes k mání?

Na úvod si musíme říci, že doba pokročila a technologický postup výroby rozhodně není jen jeden. Dnes už mluvíme o trojici – monokrystalické, polykrystalické a tenkovrstevné panely. Obvyklým materiálem používaným při výrobě je samozřejmě křemík, ale poslední z variant může mít jako příměs třeba i síru nebo různé organické látky.

Co si představit pod pojmem solární měnič?

Někdy se mu říká invertor, jindy zase solární střídač, popřípadě měnič. Jedná se o jedno a totéž zařízení, které je označované různými názvy. A jeho úkol je vlastně velmi prostý, stejnosměrný proud mění na střídavý a posílá do sítě nebo k vám domů. Střídač je velmi důležitou součástí fotovoltaické elektrárny, neboť se stará i o její celodenní bezpečný provoz, např. kontroluje napětí.

Hodí se fotovoltaika pro české prostředí?

Jednoduše řečeno – ano, hodí! Nepotřebujete nutně dotace k tomu, abyste zajistili návratnost zakoupeného systému dřív, než za deset let. Technologie se zlepšují, cenová hladina naopak klesá, takže pořízení fotovoltaiky do domácnosti je stále výhodnější téma. A to i při standardním středoevropském klimatu, byť je pravda, že jižněji v Evropě se solárním elektrárnám může zadařit více. Slunce je u nás nicméně dost, jen ho využít!

Jak dlouho nám fotovoltaické panely vydrží?

Otázku životnosti řeší každý nováček ve světě fotovoltaiky nejspíše jako první. Producenti těchto elektráren mnohdy mluví až o třiceti letech, konkrétní záruku ale dávají zhruba pěti až desetiletou. Počítejte i s tím, že účinnost po pár sezonách mírně klesne. Dostane se zhruba na devět desetin výrobních kapacit, když si na vaší střeše odpracuje první dekádu. Pořád jde ale o vynikající číslo, že?

Je nutné, aby na solární elektrárnu doslova pražilo slunce?

Ano i ne. Je pravda, že v době, kdy je obloha bez mráčku, je elektrárna nejvýkonnější. Ve dnech, kdy naopak kralují oblaka, klesne produktivita práce asi na polovinu a když je opravdu „pod mrakem“ a slunce prakticky není vidět, může být výkonnost jen zlomková (cca desetinová). Přímé slunce po celý den, kdy používáte elektřinu, ale není nutné. Elektrárna si umí velmi dobře „naspořit“ energii, třeba na noční ohřev vody v bojleru. Stačí jen pořídit baterii pro ukládání energie. Takže žádný strach!

Jak je to vlastně s údržbou (déšť, sníh apod.)?

Nebojte se, fotovoltaické panely si s rozmary počasí poradí velmi dobře. Dešťové kapky je vlastně omývají, takže jsou ve finále prospěšné. Pokud by se na panelech držela prachová zrnka po delší dobu, tedy např. dva nebo tři týdny nezapršelo, jejich efektivita se sníží pouze o pár procent, což pravděpodobně ani nepocítíte. O sněhovou nálož se také nemusíte starat, na panelu je sklo, na němž se menší vločky moc dlouho neudrží. Větší porci sněhu se dá odstranit jednoduše mechanicky. Máte strach o kroupy? Samozřejmě, sklo je tvrzené, takže ani rychle letící kousky z oblohy – ledové kroupy – je nepoškodí. Pokud ano, máte přece elektrárnu pojištěnou?

A kde vlastně fotovoltaickou elektrárnu postavit?

Nejvýhodnější to bude určitě na střechu rodinného domu, protože se ušetří prostor, který se může věnovat zahradě, pergole, koníčkům apod. Nezáleží přitom na sklonu střechy, klíčová není ani orientace do konkrétních světových stran. Instalace na střechu je zpravidla ekonomická varianta, hlavně oproti případům, kdy je solární elektrárna na pozemku. Nabízí se samozřejmě i garáž, chata, přístřešek a podobně, nemusí jít vždy a všude právě o rodinný domek, představy i dispozice jsou různé. Bylo by zřízení standardní elektrické přípojky moc drahé? Využijte na chatě solární panel, jak prosté a současně efektivní řešení!

Co dotace, mohu nějaké využít?

Ano, program Zelená úsporám je v provozu. Začal na podzim 2015 a stále trvá, připraven je vlastně až do roku 2030 a vzhledem k tomu, jak se naše civilizace vyvíjí, bude zřejmě k dispozici ještě celé generace. Ale pozor, v dnešní době je přímá dotace na solární elektrárnu připravená jen a pouze pro majitele RD.

V čem je největší výhoda solárních panelů?

Když pomineme finanční úspory, když si elektřinu vyrobíte sami a nemusíte jí nakupovat od distributora, je velkým bonusem přínos pro planetu. Zjednodušeně řečeno, emise skleníkových plynů, zejména pak obávaného oxidu uhličitého, bude na nule. Nepracujete totiž s žádným tzv. fosilním palivem.

Je možné využít solární panel pro celý dům?

Ano, pokud máme připravený ideální systém akumulace – tedy držení energie v bateriích pro pozdější využití – je to možné. Připravena jsou i řešení, která jsou schopná pokrýt sto procent spotřeby energie v domácnosti, a ještě prodávat přebytky do sítě. I když je pravda, že za podmínek poměrně nevýhodných. Výkupní cena takové energie se pohybuje v řádu desítek haléřů za kWh, což je jen malá část standardní cenovky dodavatelů, které znáte z českého energetického trhu.

Neznamenají solární panely zátěž pro střechu?

Určitě ne, obecně platí, že jsou lehké. Asi deset až dvanáct kilogramů na metr čtvereční nepředstavuje zbytečnou nálož navíc. Je však nutné umístit solární panely tak, aby jim, pokud možno nic nestínilo (komín, střešní výklenek apod.). Jedině tak totiž bude dosaženo za všech okolností dobré účinnosti. Pak už je to jen na slunci!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.