Rubriky
Pelmel Politika

Uprchlíci v Česku?

Uprchlíci, soužití zcela odlišných kultur a systémů víry

Uprchlíci byli a asi i vždy budou. I my Češi jsme kdysi byli uprchlíky. Prchali jsme za svobodou….

Jenže my prchali do jiných zemí, ale do stejné kultury. Byli jsme připraveni pracovat, adaptovat se. V čem je současná uprchlická krize pro Evropu fatální? Šoková vlna, respektive soužití zcela odlišných kultur a systémů víry podle mne nemůže být nekonfliktní. Každý poukazuje na utíkající ženy s dětmi před válkou (je otázkou, jestli opravdu převládají ty ženy s dětmi). Ano, vím, že situace v Sýrii není jednoduchá, ale my (Evropa) se musíme rozhodovat racionálně.

Pokud jako migrant dorazíte do Německa, co vás čeká? Předpokládám, že štědré dávky, které vás vlastně nenutí se nějak aktivně adaptovat. A i kdyby se migranti adaptovat chtěli, ptám se, jak dlouho jim to bude trvat? To přece není otázka několika let, ale spíše generací. Jenže oni sem nejdou převážně kvůli válce s ochotou se adaptovat, ale jen kvůli vysněnému životu (Švédské jídlo by nejedla ani kočka, říká irácký azylant. Vrátil se domů). Svou víru a návyky si chtějí ponechat. Znovu opakuji, že soužití zcela odlišných kultur a systémů víry podle mne nemůže být nekonfliktní. 

Někdo třeba namítá, že některé země v Evropě jsou silně ateistické, včetně Česka. Ano, asi je to pravda, ale vycházíme z křesťanství – naše myšlení a postoje k životu.

Jiní zase namítají, že lidé trpí a mělo by se jim pomoci, jsme přece všichni lidé. Souhlasím, ale je tou správnou pomocí pozvání lidí s odlišnou kulturou, návyky, názory a nechat si rozvrátit vlastní domov? Může Evropa skončit pod nadvládou islámu? Asi to není zas tak neuvěřitelné science fiction. Ale pokud se to stane, bude to jen a pouze naše vina, ne vina islámu.

Kdysi jsem někde četl příběh o Turkovi žijícím v Německu. Zdůrazňuji, že tento člověk žil v Německu již velmi dlouho a pracoval jako doktor. Byl tedy sečtělý a relativně sžitý s německým způsobem života. Když se ale dozvěděl, že jeho dcera si má vzít za muže Němce, byl nepříčetný. Jejich kultura a víra v islám je opravdu velmi silně zakořeněná.

Pořád řešíme co udělat pro uprchlíky, ale nějak přestáváme řešit, co vlastně chceme my? Tenhle kus země je náš domov, narodili jsme se tady, máme tady svoje děti, máme právo přece rozhodnout, jestli do svého domova pustíme někoho jiného. Co tedy vlastně chceme my sami? Bezbřehá lidská práva i za cenu, že riskujeme rozložení tradiční struktury evropské společnosti? Mou prioritou je moje rodina, pak moje město a můj stát. Teprve pak řeším solidaritu v rámci druhu. Je to kruté?

Teokratická společnost islámu má Alláha a jasný cíl, bojovat za svou víru. Evropa je soustátí, které v podstatě nemá za co bojovat. Nemáme společné evropské hodnoty. Ale měli bychom zůstat jednotní. Rozdělená Evropa byla totiž vždy katastrofou. A pokud nás nespojí náboženství či demokracie, pak by to mohlo být především společné řešení problémů.

Jeden izraelský politik (jméno jsem zapomněl) řekl, že dobrý plot dělá dobré sousedy. Nemyslím tím plot mezi evropskými národy. Myslím tím pomoc uprchlíkům ve státě, který jim je bližší nábožensky i kulturně. Měli by mířit třeba do Turecka (oni tam míří, ale Turci je velmi rádi posílají dál do Evropy), či do jiné islámské země, a této zemi, těmto zemím, nechť pak Evropa pomůže finančně, materiálně.

Znovu akcentuji, že soužití zcela odlišných kultur a systémů víry podle mne nemůže být nekonfliktní. Paní Merkelové snad Kolín otevřel oči. Politici by měli začít něco dělat. Dříve, než bude pozdě (tedy jaro). A co by měli začít dělat? Na evropské úrovni potřebujeme především zavést jednotnou a efektivní azylovou politiku a zlepšit ochranu hranic Schengenského prostoru. Využívat více právní prostředky jako zamítnutí žádosti o azyl a vyhoštění.

Pravidelná migrace je běžnou součástí našeho života (či života západních zemí) již desítky let, aniž bychom si to uvědomovali. Kdo holdujete fotbalu, vzpomenete si na sestavu Německa na posledním MS? Připomenu pár jmen: Boateng (Ghana?) , Özil (Turecko ), Klose (Polsko), Mustafi (Albánie), Khedira (Tunisko) , Podolski (Polsko). Asi jsem na některá jména zapomněl, či přiřadil ke špatným zemím. Problémem je šok, respektive šoková uprchlická vlna, kterou právě prožíváme.

 

1 komentář u „Uprchlíci v Česku?“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *