Měsíc: Leden 2021

Náušnice pro miminko: 3 věci, které by neměly uniknout vaší pozornosti

Už se těšíte, že vaše mimko bude nosit náušničky, ale nejste si jistí, jaká je vhodná doba na propíchnutí? A nebude to miminko moc bolet? Je lepší propíchnutí oušek nebo nastřelení prvních náušnic? Všechny otázky, které máte na srdci, vám zodpoví náš článek.

Novorozenec neumí bolest dostatečně projevit

Není tomu tolik let, kdy bylo běžné propichovat ouška novorozencům ještě v porodnici. Mnozí se domnívali, že je to ideální čas, protože miminko bolest necítí. Modernější výzkumy však ukázaly, že to není pravda. Čerstvě narozené miminko bolest opravdu vnímá, jen ji neumí projevit dostatečně intenzivně, aby nám to z výrazu jeho tváře bylo na první pohled zřetelné.

Propíchnutí oušek je zastaralá metoda

Možná jste ve věku, kdy vám dětská lékařka píchala uši jehlou, ale to už si pravděpodobně ani nevybavíte. Byl to běžný postup a možná si řeknete, když jsem to přežila já, proč by to nezvládlo moje dítě. Pravdou ale je, že nastřelení prvních náušnic je mnohem bezpečnější. Při vpichu jehlou je potřeba jehlu vytáhnout a poté teprve nasadit náušnice. U nastřelení se nastřelují přímo náušnice, proto zbytečná manipulace odpadá, a tím se i snižuje pravděpodobnost zanesení dírky bakteriemi a následnému hnisání. K tomu však občas může dojít i tak – to má však snadné řešení. Obvykle vám lékaři doporučí hojivou mast, která se miminkům na ouška natírá.

TIP: Zjistěte, jak vybrat první náušnice pro miminko

Proč propíchnutí oušek neoddalovat

Ideální věk, kdy vzít holčičku (nebo chlapečka) na propíchnutí oušek je okolo třetího měsíce. Má to hned dva důvody. Je to obvykle doba, kdy už má miminko za sebou očkování proti tetanu a zároveň ještě tolik nehýbe ručičkama, takže nehrozí, že by si za náušnice tahalo a tak si akorát prodlužovalo hojení.

Výcvik štěněte

S výcvikem svého malého čtyřnohého společníka byste měli začít už od prvního dne, co si jej přivezete domů. Mnoho lidí však neví jak na to a shání si informace přes internet. Zkusila jsem pro ně vybrat jen ty nejdůležitější věci a shrnout je do jednoho článku, abych všem usnadnila hledání. Výcvik je totiž něco, s čím se štěně nenarodí a je proto zcela jen na vás. Dobrý chovatel může štěně socializovat a naučit na základní věci, ale výchovu už nechávají pouze na novém majiteli. Pojďme se tedy společně podívat, jak na ty malé ďáblíky!

Naučte ho své jméno!

Velmi důležitou věcí, kterou musíte bezesporu začít trénovat už od prvního dne, je naučit štěňátko své jméno. Cílem je, aby pochopilo, že když křičíte to jedno určité slovo, tak po něm něco chcete. Stačí mu jej opakovat například při krmení nebo při hraní, kdy ho za každou reakci na něj odměňujete. Pokud za vámi přijde na zvolání jeho jména, tak už máte vyhráno. Je to velmi důležitý krok, který budete potřebovat po celý výcvik, takže ho nejde přeskočit ani nahradit.

Už od prvního dne odměňujte dobré chování

Udělal váš malý pejsek něco správně? Chová se podle vašich představ? Odměňte ho! Můžete si být jistí, že si každou pochvalu pečlivě zapamatuje a v budoucnu se bude snažit o to, dosáhnout jí znovu. Odměňovat můžete slovně, pamlskem či obojím. Důležité je, odměňovat přímo ono dobré chování. Pokud odměníte o pár sekund později, může už být pozdě a štěňátko si to může spojit s něčím jiným. Nebyli byste poté moc nadšeni, kdyby si myslelo, že bylo pochváleno za něco jiného, než jste zamýšleli. Chvalte je i při venčení a trénujte i mimo své bydliště v netradičním prostředí.

První přivolání

Je jasné, že štěně automaticky na povel „ke mně“ nepřijde, když tento povel neumí. Pusťte ho proto na volno někde v bezpečném prostředí, kde ho nebude nic rozptylovat. Malý pejsek se určitě rozběhne směrem od vás. To však není špatně, náhodou, je to to, co chceme. Pokud máte alespoň nějaký vztah, tak se začněte pomalu oddalovat. Štěňátko by se mělo zastavit a začít si uvědomovat, že vás ztrácí. Když se za vámi zpátky rozběhne, začněte okamžitě křičet povel „Ke mně“ či jiný, který si vyberete a následný příchod náležitě odměňte. Párkrát to zopakujte a budete se sami divit, jak bude pejsek reagovat už na samotný povel.  

Socializace štěněte

Další opravdu zásadní věcí je socializace. Musíte psa naučit na veškeré dění kolem, a především chování se k ostatním psům i lidem. Je proto velmi vhodné jej brát už jako malé štěně do společnosti, aby si postupně zvykalo. Je třeba ho vystavovat novým věcem a ukázat mu, že to všechno je v pořádku a nejedná se o žádné nebezpečí. Každé setkání s něčím novým musí být v první řadě pro štěně příjemné, to si zapamatujte. Pokud tuto část výchovy podceníte, v dospělosti se bude napravovat opravdu těžce.

Jezero Laka: skrytý klenot Šumavy

Šumava se pyšní celou škálou ledovcových jezer, která se již tradičně řadí mezi vyhledávané turistické cíle. Mezi nejznámější z nich bezpochyby patří Plešné, Prášilské nebo Čertovo jezero. My jsme se však dnes rozhodli pro poněkud méně známého zástupce. Proč? Jedná se totiž o nejmenší a zároveň nejvýše položené jezero české části Šumavy. A právě proto se v našem hledáčku ocitlo jezero Laka.

Odkud a kam?

Je libo pěšky, na kole či snad v zimních měsících na lyžích? Nic z toho nepředstavuje problém! V minulosti bylo jezero Laka po dlouhá léta nepřístupné, dnes však existuje hned několik způsobů, jak a kudy se k němu dostat. Zde je přehled těch nejvyhledávanějších z nich:

Stoupání ze Železné Rudy a naučná stezka

Oblíbeným výchozím bodem je kupříkladu Železná Ruda, město v Plzeňském kraji ležící na česko-německé hranici a zároveň další z řady oblíbených sportovních středisek s přístupem k nespočtu turistických tras. Odtud se nejprve vydáme po zelené turistické značce na Debrník, kterou po čase vyměníme za červenou. Ta poměrně strmě stoupá na Polom, horu tyčící se přibližně 4 kilometry od Železné Rudy. Souběžně s cestou se navíc klikatí naučná Tetřeví stezka zasvěcená ohroženému tetřevu hlušci. O kus dále už pak čeká odbočka k samotnému jezeru.

Celá cesta dlouhá přibližně 9 kilometrů je značená též jako cyklostezka, je tedy poměrně přístupná. Pozor si ovšem dávejte na znatelné převýšení.

Vzhůru k cíli z Prášil!

Druhou možností je vyrazit z Prášil, malé horské obce ležící v okrese Klatovy jihozápadně od Sušice. Jedná se o další význačné centrum zimní i letní turistiky a kromě putování k jezeru Laka nabízí kupříkladu trasy na Poledník nebo k Prášilskému jezeru. My tentokrát budeme následovat červenou turistikou značku, která nás přes horské sedlo Zlatý stoleček po 10 kilometrech dovede až k našemu cíli.

Nejmenší, nejmělčí a nejvýše položené jezero

Jak bylo již řečeno, jezero Laka je vůbec nejmenším ledovcovým jezerem – a to s rozlohou 2,53 ha. Zároveň je ovšem hluboké pouhé necelé 4 metry a leží v nadmořské výšce 1096 metrů. Jako mnoho dalších šumavských jezer má rašelinové dno (na rozdíl od ostatních případů však není zaneseno kalem) a je vyhlášené svými plovoucími ostrůvky, na nichž roste povětšinou rašeliník, borůvčí nebo například suchopýr.

Oáza klidu a pohody

Zurčící voda, ticho a klid. Jezero Laka je dokonalou volbou pro ty, co touží alespoň na chvíli uprchnout před městským ruchem a hledají ždibec samoty – jezero je totiž obklopeno majestátním lesem a návštěvníci tak mají výjimečnou příležitost nerušeně si vychutnat kouzlo nezkrotné šumavské přírody.