Měsíc: Září 2020

Jak (ne)byl donucen odkojený „androiďák“ a „okeňák“ koupit si iPhone

Asi mi raději dejte roubík do úst

Kdo by nechtěl iPhone? Úžasné apky, plynulost, žádné záseky, žádné problémy, vše jednoduché, bezpečné a UX… a být na odiv okolnímu světu. Aspoň na chvíli.

Mámo, já ti řeknu… APPLE je chrám

SMS od Alzy právě dorazila. Jedenáctka je připravena k výdeji. Zakleknout do bloků… Start! Těším se jak Hercules Poirot na čokoládu. Nemůžu se dočkat, až si ho rozbalím. Chtíč je silnější než já. Chci ho držet v ruce, pomazlit se s ním, cítit jeho vůni. Nejkrásnější věc, kterou Bůh stvořil, je iPhone. IPhone je plamen, který v očích žhne, iPhone, jak každý ví, je balzám hojivý… Eeeeeeee…? Co to kecám?

Zkouška nervů, léčba šokem

Konečně jsem doma a rozbaluji. Už v šalině jsem měl nutkání. Držím ho v ruce a…je to docela macek. Ten výřez není zrovna cool, na fotce to tak blbě nevypadalo. Ale co to? Nemůžu najít sluchátka, chybějící sluchátka u telefonu za 20 000 Kč? To přece není možné. Ani redukce na jacka. Zachovej mindfulness! Pátrám po nabíječce. U mobilu za takový love bych čekal rychlonabíječku, ale není tu. To snad není možné, si dělají prd*l. Testováno na lidech? Začínám být nervózní. Hlava mi říká: „Jasný! Ber to, jak to je, ty vole!“

Zapínám ho. Display vypadá skvěle. Sákryš, zapomněl jsem na SIM kartu. Chci ho vypnout, ale nejde to. Mlátím do stolu, hledám marně návod, ten mi taky nedali. Já toho šmejda vrátím. Podívám se na internet, Google mi musí pomoct (ještě že ho máme, kluka americkýho), ťukám, jak vypnout iPhone 11. Heuréka! Složitěji už to asi nejde, dvakrát krátce, jednou dlouze zmáčkneš různá tlačítka, ale je to funkční. Nasazuji SIM kartu a mobil znovu zapínám. Zkouším volat, funguje to. Nevídané. Jsem plně ponořen do mentálního výkonu.

Chci mít ukazatel baterie v %, nastavení baterie jsem našel, hledám, hledám, pořád hledám, možná bych hledal ještě teď, ale vzdal jsem to. Apple asi dělá mobily pro programátory a doufá, že si potřebné detaily doprogramují. Nerozumím tomu (proč si to nepřiznat).

Hodně používám hotspot. Zkouším ho zapnout, jednoduše přes jedno tlačítko jako na androidu to nejde, já jsem fakt lama. Pohraji si aspoň s ikonami, proč je to posouvání tak složité? Na androidu stačí položit prst, držet a lehce posouváte ikony kam potřebujete, není problém si udělat kopii do více složek, případně připnout ikonu kamkoliv na mřížku plochy, u iPhonu to nejde? Proč musím každou instalaci apky potvrzovat dvojklikem, pokud iPhone vidí můj ksichtík? Můj ksicht je pěknej prů*er, ale že by to rozhodilo i telefon? Hledám v nastavení změnu, ale marně, je to očistec… Chtěl bych být ptákem, oni nepotřebují návody, navigaci, tutoriál. Oni prostě ví. 

IPhone měl být lepší než sex, měl to být zážitek. Místo toho přišlo moje selhání. Ano, zklamal jsem. V mých rukou je to obyčejný mobil. Možná prachobyčejný. Byl jsem nenasytný, čekal jsem přespříliš, chmura se mě zmocnila. Vzal jsem na milost svoji milovanou S9, a nervičky zmizely, stresík rozpuštěn, jsem vyrovnaný, S9 je prostě lepší. No a když mě zase začne kapánek sr*t ta nepovedená baterka, vzpomenu si na iPhone a už jsem opět v klidu a míru.

Náš život neformují vnější okolnosti, ale naše vnitřní reakce na ně

Nejsem součástí hejna, mám „drobnou“ anomálií. Asi mě utlučou. Potřebuji si vyluftovat hlavu. Jsem prostě complicated, navždy ze mě bude zaostalý „androiďák“ a „okeňák“. Co tomu řeknou lidi, ta ostuda. Psst. Nikomu to neříkejte, ano?

Zdroj obrázku: https://dikobraz.cz/

Kokosový olej – všestranný pomocník v péči o krásu

Kokosový olej se v posledních několika letech stal velkým hitem nejen v kuchyni. Své využití našel i v kosmetických procedurách, především díky svým hydratačním, vyživujícím a antibakteriálním účinkům. Dnes najdete v drogeriích širokou nabídku produktů obsahujících jeho výtažky – od pleťové kosmetiky až po barvy na vlasy. Abyste ovšem ušetřili peníze, obaly i místo v koupelně, je výhodnější pořídit si sklenici 100% bio kokosového oleje, který tak budete moct využívat i k vaření.

A s čím vám tento zázrak může pomoct?

Hydratační maska pro suchou pleť

Kokosový olej naneste na vyčištěnou pleť. Vlivem vašeho tělesného tepla se olej rozehřeje a bude velmi tekutý. Nelekejte se, olej vmasírujte do kůže a naneste dalších několik vrstev, dokud se olej bude vsakovat. Masku nechte působit alespoň půl hodiny. Pro dosažení maximálních výsledků naneste olej před spaním a ráno smyjte.

Olej můžete použít buďto samotný, anebo ho použít jako základ dalších masek. Pro vyčištění pleti jej smíchejte s bílým či zeleným jílem (k dostání v drogeriích). Přidáním bílého jogurtu a pár kapek šťávy z citronu podpoříte vyrovnání tónu pleti. K rozjasnění pleti vám pomůže přidání medu.

Krém pro citlivou a reaktivní pleť

Trpíte na přecitlivělou pleť se sklony k podráždění? Je pro vás skoro nemožné najít krém, který by si rozuměl s vaším obličejem? Nezoufejte. Kokosový olej lze v malém množství využít i jako denní či noční krém. Pokud se vám obličej bude lesknout, tento problém vyřeší kosmetické odmašťovací papírky.

Varování: Pokud trpíte na ekzémy, jakékoliv druhy olejů vám můžou při dlouhodobém užívání spíše uškodit.

Obnovující maska pro namáhané vlasy

Kokosový olej funguje skvěle coby přírodní intenzivní kúra pro suché poničené vlasy bez lesku. Rozehřátý olej vmasírujte do suchých a rozčesaných vlasů i do pokožky hlavy. Smotejte hřívu do drdolu a nechte působit hodiny. Pro zvýšení účinku si zabalte vlasy do ručníku nebo potravinové fólie pro udržení tepla. Poté si vlasy umyjte vlažnou vodou a přírodním šamponem.

Lámavé nehty

Třepení a lámání nehtů je často důsledkem dehydratace. To snadno vyřešíte dodržováním pitného režimu. Abyste ovšem dodali extra hydrataci i vašim nehtům, vmasírujte do nich každý večer před spaním kokosový olej. Do dvou týdnu uvidíte první výsledky.

Suché nohy a ruce

Suché a namáhané ruce promažte kokosovým olejem a na alespoň 15 minut si nasaďte bavlněné rukavice. Stejně tak lze ošetřit i suchá chodidla. Pro zbavení se zrohovatělé kůže na patách, smíchejte kokosový olej s kávovým lógrem či skořicí. Tento peeling odstraní odumřelou kůži a zanechá chodidla hydratovaná. Vyzkoušejte také masku z medu a kokosového oleje, která zamezí dalšímu popraskání pat.

První pomoc v péči o rty

Nejen v zimě, ale i v dalších ročních obdobích vyžadují rty zvláštní péči. Jsou náchylné k popraskání, spálení od slunce i od mrazu a vysoušení. Pro jemnější rty smíchejte trochu kokosového oleje se třtinovým cukrem a jemně s ním rty promasírujte. Dále naneste silnou vrstvu oleje na noc a v menších dávkách nanášejte několikrát za den. Díky svým antibakteriálním účinkům je olej vhodný i jako první pomoc při výskytu oparu.

Zuzana Chalupová – autor článku

Covid 19 – zima se blíží a za zdí se dějí podivné věci

Koronaviry jsou obalené jednovláknové RNA viry. Jejich název je odvozen od charakteristického uspořádání povrchových struktur lipidového obalu ve tvaru sluneční koróny. Respirační infekce jsou nejčastěji vyvolány právě obalenými RNA viry. Tento typ viru lidská imunita zná. V minulosti se jimi zabývaly studie na podíl infekcí s identifikovaným koronavirem v období s vysokou incidencí chřipky. Na Covid 19 zatím většina z nás protilátky nemá, zato stigma je tak velké, že nemocný nečelí jen strachu z toho, zda se dokáže vyléčit, ale i zastrašování a opovržení lidí ve svém okolí.

Není to tak dávno, co zemřel můj kamarád, měl dlouhodobě problém s plícemi a když byl v březnu hospitalizován, chytil v nemocnici chřipku, to byl ten pověstný poslední hřebíček. Můj kamarád byl polymorbidní a není (nebyl) v tom sám. Spousta lidí s těžkými nemocemi dopadá podobně. Ukápne poslední kapka, pohár přeteče. Do března tohoto roku nikdo moc neřešil, kdo člověka převezl na druhý břeh, virus či bakterie, bylo to jedno, nyní ale investujeme miliardy, abychom zjistili, zda to byla ta zatracená „korona“.

Další miliardy cpeme do ekonomiky, kterou politici utlumili tak, že to nemá historické obdoby. Ano, nevěděli jsme, co je tento virus za šmejda, takže to bylo správné rozhodnutí, jenže problém je mnohem hlubší. Kdysi pracovat pro stát znamenalo prestiž a skvělý plat. Dnes? Ve většině firem vyděláte mnohem více (pokud tedy vaším šéfem není paní Jermanová). Jako politikovi vám pořád někdo kouká do soukromí a po cca 8 letech jste odejit. Tristní budoucnost. Tak jsme se dostali do bodu, kdy stát neřídí výjimečné osobnosti, ale spíše osobnosti s psychopatickými sklony, které navíc zezadu ovlivňuje někdo jiný. Státy žijí od voleb k volbám na dluh, nikdo nemá vizi do budoucna a myslím, že by ho lidi ani nevolili, všem to takto vyhovuje, jenže jak dlouho? Jak dlouho můžeme žít na dluh? Zadlužena je většina ekonomik, dluhy států se stávají závažným problémem. Přesto stále slyšíme, jak se stát o vše postará. Od žádného politika jsem nikdy neslyšel, že infekce tohoto typu někdy přicházejí, a samozřejmě také odcházejí. Nikdy jsem od žádného politika neslyšel, že smrt prostě k životu patří (když můj kamarád zemřel, byl to šok, ale jeho zdraví bylo podlomeno již dlouho a bylo opravdu jen otázkou času, kdy jeho organismus řekne dost, už nemůžu). Neslyšel jsem ani, že záleží PŘEDEVŠÍM na nás samotných, spíše naopak, všespásný stát nás ochrání, všespásný stát vše zaplatí. Ale kde na to dlouhodobě vezme? A kdo je vlastně ten stát? Jsme to my sami, kdo vše zaplatí.

S chaoticky fungujícím státem se setkáváme i v tzv. chytré karanténě. Ono se o tom moc nemluví, ale pokud máte podezření, že jste nakažený, zavoláte a chcete test, často slyšíte ne, máme plno, test můžeme provést nejdříve za pár dní. Tak vám nezbývá než si zaplatit soukromou laboratoř. Spousta lidí to udělá, a je to asi dobře. Takže nikoli stát, ale náš přístup velmi často pomůže tomu, že se tento šmejd dále nešíří.

Zima se blíží a všichni nás straší, že bude zle. Virus prý mutuje a vrátí se silnější (začnou se přirozeným výběrem zvýhodňovat vysoce virulentní kmeny). Já nejsem lékař, ale tohle strašení v nás vyvolává nocebo a pokud tomu uvěříme…

Zima se blíží a za zdí se dějí podivné věci. Covid 19 obnažuje degeneraci a úpadek západní společnosti. Lépe řečeno příznaků úpadku a civilizační dekadence valem přibývá. Spoléhejte hlavně sami na sebe a na své nejbližší. Neměli bychom se bát, strach nám nepomůže, k nemocným mějme respekt. Hlavně si věřme, zvládneme to, chovejme se zodpovědně a nebezpečí ležící za oponou světla v srdci zimy nebude mít šanci.

To nejkrásnější ze Šumavy: Prášilské jezero a Poledník

Naše cesta začíná u malé horské obce Prášily v okrese Klatovy. Právem se jedná o oblíbené místo sportovních nadšenců, ať už máte na mysli letní či zimní turistiku. Prášily jsou bohaté na turistické trasy, oblíbená je zejména túra k jezeru Laka. My se však odtud vydáme k malebnému Prášilskému jezeru a na horu Poledník (itinerář).

Kudy a kam?

Z Prášil se ke zmiňovanému jezeru (německy známému též jako Stubenbacher See) dostaneme po červené turistické značce. Cesta dlouhá 5 km nás zavede až do nadmořské výšky 1080 m.

Prášilské jezero – oáza klidu

Průzračná voda, chládek ve stínu stromů, lavičky. Prášilské jezero, jedno z pěti českých ledovcových jezer, je dokonalou oázou klidu s ideálními podmínkami k relaxaci a odpočinku. Samo o sobě není nikterak hluboké (maximálně 15 metrů), nicméně i to bohužel stačilo, aby si získalo též tragickou pověst. Ať už se jedná o utonulého studenta z roku 1927, nebo o příběh nešťastné lásky dvou milenců, kteří se zde společně rozhodli ukončit své životy. Legenda praví, že přízračnou dívku v podobě Jezerní paní můžou návštěvníci potkat i dnes.

Poledník

Houževnatější jedinci mohou po chvilce odpočinku u Prášilského jezera pokračovat dále k vrcholu. Cesta je po celé trase zpevněná a pohodlná, závěrečné stoupání však nemusí být pro každého to pravé ořechové.

Patrně největším lákadlem je dominantní rozhledna v nadmořské výšce 1315 m, tedy jedna z nejvýše položených u nás. Čítá celkem 227 schodů, po nichž lze vystoupat dalších 37 metrů. Komu strach z výšek nebo bolavé nohy nedovolí užít si neopakovatelné panorama, může se alespoň pokochat expozicí zachycující skvostnou šumavskou přírodu nebo se občerstvit ve zdejší hospůdce. V roce 2020 je stavba bohužel uzavřena z důvodu rekonstrukce, brzy však uvítá turisty v novém kabátku.

V blízkosti rozhledny se nachází též nouzové nocoviště, které zde umožňuje jednu noc bezproblémově přespat.

Zpět je možné zvolit stejnou trasu (celkem čítá přibližně 15 km), případně variantu přes Frantův most a Prášilský potok. Pozor si ale dávejte na výběr termínu, a to nejen kvůli počasí, které už tradičně bývá na horách proměnlivé – trasa totiž bývá otevřená pouze od července do listopadu.