Kapitalismus dnes stojí na lavici obžalovaných. Je viněn z rostoucí chudoby, extrémních nerovností, eroze střední třídy i prorůstání politické moci a ekonomických zájmů. A mnozí s uspokojením uzavírají: „Vidíte? Kapitalismus selhal.“
Jenže problém je jinde. To, co dnes kritizujeme, často není kapitalismus, jak byl původně chápán. Je to jeho karikatura — systém, který si přivlastnil jeho jméno, ale popřel jeho základní principy.
Kdyby se dnes vrátil Adam Smith, nebyl by šokován tím, co vidí. On to totiž předvídal. Šokován by byl spíše tím, jak moc jsme si na to zvykli.
1. Když trh přestane být trhem
Ve zdravém kapitalismu vítězí ten, kdo nabízí lepší produkt, je efektivnější, inovuje a dokáže lépe sloužit zákazníkovi. V mnoha klíčových odvětvích dnešní ekonomiky však vítězí ten, kdo:
- má nejlepší přístup k politické moci,
- dokáže si prosadit regulaci na míru,
- je „příliš velký, aby padl“,
- nebo koupí konkurenci dříve, než vyroste.
To už není volný trh. Je to mocenská hra převlečená za ekonomiku.
Co přesně Adam Smith varoval?
V Bohatství národů (1776) Smith napsal slavnou pasáž (Kniha I, kapitola 10):
„Lidé téhož řemesla se zřídkakdy scházejí, byť jen k zábavě a rozptýlení, aniž by rozhovor neskončil spiknutím proti veřejnosti nebo nějakým plánem na zvýšení cen.“
A v další kapitole dodává ještě ostřeji (Kniha I, kapitola 11):
„Návrh jakéhokoli nového zákona nebo regulace obchodu, který přichází od obchodníků, by neměl být nikdy přijat, dokud nebude dlouho a pečlivě prozkoumán s nejpodezřívavější pozorností. Pochází od lidí, jejichž zájem nikdy není zcela totožný se zájmem veřejnosti.“
Smith nebyl obhájcem „volného trhu bez pravidel“. Naopak: chápal, že bez institucí a brzd se trh mění v nástroj moci.
2. Koncentrace trhů: čísla, která mluví sama
Moderní ekonomika vykazuje v mnoha klíčových sektorech vysokou míru koncentrace, která se blíží nebo již překračuje oligopolní strukturu.
Podle dat Statista, St. Louis Federal Reserve a dalších veřejných zdrojů:
- Pivovarnický průmysl USA: několik málo globálních hráčů (v čele s AB InBev a Molson Coors) ovládá většinu amerického trhu s pivem, přičemž čtyři největší firmy kontrolují přes tři čtvrtiny prodejů.
- Letecká doprava USA: čtyři hlavní aerolinky (American, Delta, United, Southwest) dlouhodobě ovládají přibližně 80 % domácího trhu.
- Internetové vyhledávání: Google drží více než 80 % globálního trhu s desktopovým vyhledáváním a přes 90 % celkového trhu, započteme-li mobilní zařízení.
- Inzulín: tři společnosti — Novo Nordisk, Sanofi a Eli Lilly — kontrolují drtivou většinu světového trhu, běžně odhadovanou na více než 90 %.
- Domácí spotřebiče v USA: trh je ovládán omezeným počtem globálních výrobců, kteří si rozdělují naprostou většinu prodejů.
- Osivo: několik málo nadnárodních firem kontroluje podstatnou část globálního trhu s komerčním osivem, zejména u klíčových plodin.
- Správa aktiv: tzv. „Velká trojka“ — BlackRock, Vanguard a State Street — spravuje aktiva v hodnotě kolem 20 bilionů dolarů, tedy zhruba pětinu všech investovatelných aktiv na světě.
Ekonomové se shodují, že pokud pět největších firem kontroluje více než 60 % tržeb v odvětví, jde o silně koncentrovaný trh. Řada dnešních sektorů tuto hranici výrazně překračuje.
3. Největší lež moderní doby: „Trh si poradí sám“
Často slýcháme mantru: „Stát se nemá plést do trhu.“
Ano — pokud trh skutečně existuje.
Ale co když několik firem ovládá celé odvětví?
Co když bariéry vstupu znemožňují vznik nové konkurence?
Co když regulace chrání silné a dusí malé?
Pak už nejde o trh, ale o uzavřený klub.
Adam Smith to formuloval jasně (Kniha IV, kapitola 2):
„Pokud je jakékoli odvětví obchodu výhodné pro veřejnost, pak čím svobodnější a obecnější je konkurence, tím výhodnější vždy bude.“
Trhy bez konkurence nejsou svobodné.
Svoboda silných bez pravidel se mění v útlak slabších.
4. Politická moc a bohatství: toxická směs v číslech
Jedním z klíčových Smithových principů bylo oddělení politické moci od ekonomického vlivu. Současná realita jde přesně opačným směrem.
Lobbing v USA
Podle OpenSecrets dosáhly výdaje na federální lobbing v USA v roce 2024 rekordních 4,4 miliardy dolarů.
Od roku 2015 přesáhly kumulativní výdaje 37 miliard dolarů.
- Farmaceutický průmysl: dlouhodobě největší lobbista, celkem přes 6,1 mld USD od roku 1999.
- Zdravotnický sektor: v roce 2024 utratil 743,9 mil. USD — nejvíce ze všech sektorů.
- Big Tech: technologické firmy dohromady utratily přes 60 mil. USD a zaměstnávaly stovky lobbistů.
- NAR (realitní makléři): 86,3 mil. USD v jediném roce — nejvyšší jednotlivý výdaj.
5. Privatizace zisků, socializace ztrát: lekce roku 2008
Finanční krize 2008 ukázala, jak funguje „kapitalismus pro vyvolené“.
Program TARP byl schválen s autorizací 700 miliard USD, reálně vyplaceno bylo 443,5 mld USD.
Podle Ministerstva financí USA činila čistá účetní ztráta programu 31,1 mld USD (stav k roku 2023).
Ekonomka Deborah Lucas (MIT) však odhaduje, že celkové přímé náklady záchranných operací dosáhly až 500 mld USD, tedy přibližně 3,5 % HDP USA.
Největšími příjemci byli nezajištění věřitelé finančních institucí, zatímco manažeři, jejichž rozhodnutí ke krizi vedla, čelili minimální odpovědnosti.
Pro srovnání: v aféře Savings & Loan v 80. letech bylo odsouzeno téměř 900 osob. Po roce 2008 prakticky nikdo.
6. Nerovnost: globální oligarchie v číslech
Podle Oxfam International (2025):
- Bohatství miliardářů vzrostlo v roce 2024 o 2 biliony USD.
- Nejbohatší 1 % vlastní více bohatství než spodních 95 % světové populace.
- 44 % lidstva žije pod hranicí 6,85 USD/den (Světová banka).
- Na světě je 2 781 miliardářů s kombinovaným bohatstvím přes 14 bilionů USD.
V USA se mezi lety 1979–2020 mzdy horního 1 % zvýšily o 160 %, zatímco mzdy spodních 90 % pouze o 31 %.
7. Kapitalismus není problém — problém je, komu slouží
Kapitalismus založený na konkurenci, pravidlech a rozptýlené moci má nesporné úspěchy:
- Extrémní chudoba klesla z 36 % (1990) na méně než 10 % (2015).
- Čína a Indie vyvedly stovky milionů lidí z chudoby.
- Průměrné příjmy globálně výrazně vzrostly.
Jak ale ukazují data Our World in Data, tento pokrok nebyl výsledkem „čistého volného trhu“, ale kombinace trhu, institucí, sociálních politik a státní intervence.
Závěrečná nepohodlná pravda
Současná krize kapitalismu není důkazem, že Adam Smith neměl pravdu.
Je důkazem, že jsme ho přestali poslouchat.
Kapitalismus bez silných institucí není svoboda.
Je to vláda vlivných s tržním alibi.
A dokud si to nepojmenujeme pravým jménem — rentierský feudalismus, oligarchický korporativismus nebo falešný kapitalismus — budeme bojovat s následky, nikoli s příčinami.
Zdroje a reference
- Adam Smith: An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations (1776)
- OpenSecrets: Federal Lobbying Data 2024
- Oxfam International: Inequality Reports 2024–2025
- U.S. Department of the Treasury: TARP Program Data
- Deborah Lucas (MIT): Measuring the Cost of Bailouts (2019)
- St. Louis Federal Reserve: Market Concentration Data
- Statista: Monopolies & Oligopolies Statistics 2024
- World Bank: Poverty, Prosperity and Planet (2024)
- Our World in Data: Historical Poverty Reductions
- U.S. GAO: TARP Lifetime Cost Report (GAO-24-107033)